Manětínský les - studánka U Pramene

61 km

8. 3. 2025

 

Náročnost: Střední

Převýšení: 1000 m

Terén: Polní, štěrkové cesty a asfaltky

 

Plzeň-Pod Záhorskem - Kopeckého pramen - Sylvánský vrch - Kozí pec - studánka Viktorka - Chotíkov - po červené Kůští - Nevřeň - Telecí mlýn - Lipovice - Kunějovice - Mostice - PP Manětínská - Kostelík - Libenov - Na Kamenci - studánka U Pramene - Na Kamenci - Libenov - Líté - Cihelna - Dolní Bělá - Tlucná - Tatiná - Stýskaly - Příšov - pískovna Příšov - Chotíkovský les - Sytná - Košutka - Karlovarská třída - Pod Záhorskem

 

 

Vím že jsem před týdnem jel podobným směrem, ale přesto mi dneska čas vychází zhruba na vzdálenost, kterou dosáhnu, když pojedu ke studánce U Pramene v PP Manětínská. Proto znovu vyrážím ze Záhorska ke Kopeckého pramenu, potom stoupám dosud nezastavěnými loukami k Sylvánskému vrchu a přes Regensburskou se dostávám do polí před Chotíkovem. Než však dojedu do Chotíkova, sjíždím po zelené ke Kozí peci a studánce Viktorce. Odtud musím stoupat k radčické cihelně a poté částečně po polní cestě k hlavní silnici na Karlovy Vary. Od silnice se znovu sjíždí a sice k Chotíkovskému hřbitovu. Projedu celou vsí, takže mě čeká další stoupání po červené turistické, která vede po silnici kolem školy. Až u křižovatky se státní silnici odbočuje vlevo a vede po pěkné nezpevněné cestě pod spalovnu. Červená stále klesá až do Kůští. Z Kůští už není kam klesat, takže stoupám nad Čemíny. V lese, kde se cesta stačí doleva nad loukou s výhledem, odbočuju vpravo a jedu na sever. Překonám karlovarskou silnici a pak sjíždím do Nevřeně. Odtud musím kus po silnici. Je to sice po cyklotrase 2293, ale ta vede právě po silnici kolem Toflova mlýnu a pak po frekventované silnici vedoucí do Manětína. Když vystoupám ke křižovatce u Telecího mlýna, odbočuju vlevo a po dalších asi 300 m znovu doprava na sever konečně do lesa, kudy mě cesta dovede k lesní restauraci Lipovice.

 

Kousek za ní překonám obchvat Všerub a severozápadním směrem pokračují do Kunějovic po krásné nezpevněné polní cestě. V Kunějovicích jedu chvíli po silnici ale na severním konci obce se vracím na severozápadní směr, a sice do Mostic, kde mě znovu čeká parádní cesta. Z Mostic vede neznačená cesta na sever k PP Manětínská. Od silnice je to vlastně asfaltka. K rozcestí u Františka, kde dříve bývala stará rozbitá asfaltka, je nyní cyklotrasa číslo 35 vyhlazena jak dětská prdelka. Jsem z toho trochu rozladěný, protože asfaltové cesty jsou už úplně všude a je velmi těžké vybrat nějakou pěknou neasfaltovou cestu směrem na sever. Mnoho cest tam nevede, takže musím pokračovat dál přes Libenov. Několikrát jsem se ještě zhoupnul do údolíčka a nahoru, až za Libenovem končí asfaltová cesta a je to konečně trochu zábavné. To už se ale blížím k rozcestí Na Kamenci, kde odbočuju vlevo po místní červené turistické trase, zatímco cyklotrasa 35 a zelená turistická trasa pokračují dál do Lípy. Já už to mám ale posledních 500 m k mému cíli studánce U Pramene na Malém potoce.

 

Na chvilku se zastavím u této studánky, která mě v minulosti zaujala hlavně tím že má železitou vodu a tak je kolem do oranžová zbarvená tůň. Je ale pořád 8. března, takže ve stínu u vody je docela chladno a tak se zase vydávám nazpět stoupáním po místní červené turistické trase. Celkem logicky je pořád trochu bahno, proto tady naberu nějakou špínu. Protože do Libenova jedu stejnou cestou, tak tam už mě čeká zase kus zpevněné cesty. V Libenově však odbočuji na žlutou turistickou trasu, která vede do Hvozdu. Hned za dvorem Libenov nicméně sjíždím z této značené trasy a jedu neznačenou cestou na jihovýchod. Už jsem tady jel, nepamatuju si ale přesně, jak to tu vypadá. Přeci jenom je to docela zarostlé. Trefit se to dá a s navigací je to o to snažší, jen kousek před obcí Líté musím odbočit vpravo a chvíli se kodrcat vlastně lesem cestou necestou. Líté je obklopeno oborami, a i když je to hezká vesnička, projet lze pouze po silnici a tak mírně klesám do Dolní Bělé. Za ní podle mě dřív nebylo možné jet přes cihelnu, ale nyní se právě tahle spojka stala mojí oblíbenou trasou resp. zkratkou do Tlucné. Cihelna leží trochu v rokli, takže trochu sjedete a pak si to musíte zase vystoupat. Ušetříte si však tím cestu po silnici a vyjedete vlastně kousek nad Tlucnou. V Tlucné když stihnu odbočit, tak projedu kolem rybníka na menší frekventovanou silnici po které vede cyklotrasa 35. Jnak jedu rovně a poté až odbočím na tuto silnici rozhodl jsem se že do Tatiné pojedu právě po silničce, takže jedu kolem krašovických kamenných kruhu a netrvá dlouho, než tam dojedu. Pak mířím do Stýskal, kde jsem překvapený, že tento staletý tankodrom sjízdný leda tak pro větší traktory je nyní nově vyasfaltovaný, takže je to docela po důstojné silnici, ač stále po úzké.

 

Ze Stýskal potom pokračují po po cestě kolem koupaliště, která se napojuje na takovou štěrkovou cestu využívanou i auty a vedoucí do Příšova. Stoupám ke kopečku, který se jmenuje Smrková jáma, nebo tak nějak jsem to hledal minule, a pak lesem po kamenité cestě právě do Příšova. Dál jsem se rozhodl, že pojedu kolem pískovny a to samozřejmě znamená, že od říčky Třemošná prudce stoupám pod lom, který pak objedu částečně lesem, částečně po louce a částečně po polní cestě. Polní cesta mě dovede až k zemědělskému družstvu za silnicí u Chotíkova a kde se stačím mírně vlevo na východ a jedu do Chotíkovského lesa pod Krkavcem. Dříve tady byly turistické trasy, nyní to je prostě neznačená cesta. Vystoupám však na modrou, která je zde vedena po stejné cestě jako červená a to až k rozcestí U Chotíkova, kde přejíždíte asfaltovou silnici. Já však pokračují po modré na Sytnou, kde díky bohu není asfalt a sjíždím poté na Košutku. Přes Severní předměstí se vracím kolem Košuteckého jezírka a po Karlovarské dolů až vlastně do Záhorska. 

 

Ujel jsem lehce přes 61 kilometrů za 3 hodinky a nastoupal 1000 m. Takový hezký výlet s kulatými čísly. Horko mě dneska opravdu netrápilo a už se pomalu rozjíždím. Zima už asi nevrátí, cyklistická sezóna začíná naplno, tak se těším na příště😊

  

 

 

Studánka U Pramene - PP Manětínská