44 km
28. 6. 2023
Náročnost: Střední
Převýšení: 700 m
Terén: Polní a lesní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Lochotín - Košutka - Sytná - Chotíkov - po červené
Kůští - Dolní Vlkýš - po zelené Komberk, Město Touškov - Na Čekané -
Čemínské lesy - po červené U Obrázku - Čemínský potok - Smolný vrch - Nová
Hospoda - Nevřeň - U Lužiny - Příšov -
pískovna Příšov - Malý Krkavec - po červené Strženka -
po žluté Bolevec - Pod Záhorskem
Středeční popracovní odpoledne vyplním okruhem kolem Plzně. Docela dlouiho
jsem plánoval cestu, protože jsem měl víc než kdy jindy chuť vyhnout se
asfaltu. Pokud by to šlo, podíval bych se na pískovnu nad Příšovem, uvidíme,
jestli se dostanu někam na dohled. Pro začátek stoupám na Lochotín Libušinou
ulicí, pak sídlištěm projedu na Karlovarskou a tou vystoupám ke
Košuteckému jezírku. Žlutickou ulicí se dostávám do parčíku Zemník,
pak už jsem konečně za městem a stoupám loukou na Sytnou. Odtud lesíkem
projíždím k výpadovce na Karlovy Vary, křižuji ji a následně po žluté a
lesem nad chotíkovským hřbitovem klesám do Chotíkova. Po červené pak stoupám
na druhý konec obce, kde červená odbočuje na polní cestu vedoucí pod
spalovnou.
Až do Kůští se pěkně sjíždí, podle mapy bych měl přejet potok Kumberk a
dostat se po neznačené cestě přes kopec do Dolního Vlkýše. Na začátku to
vypadá slibně, pak se cesta rozděluje a ačkoliv jsem kupodivu zvolil tu
správnou, postupně mizí, až končí v těžko prostupné zpustlé louce. To už se
ale odmítám vracet. Proschlým lesem tak volím azimut k nejblížší
pravděpodobné cestě od Vlkýše. Trvá to, jet se tu nedá, spousta popadaných
stromů, ale nakonec jsem se dostal na navýraznou bývalou cestu. Ta se s
blížící se obcí postupně trochu zvětšuje. Vyjíždím z lesa, jedu úvozem mezi
dvěma poli a za chvíli se dá docela dobře jet. Nadjíždím Vlkýš ze severu a
začínám sjíždět po zelené ke
Kumberku. Kousek jedu po nefrekventované silnici, potom po širokánské štěrkové
cestě přes kopeček do rozrůstajícího se Města Touškov. Po CT 2296 dojedu k
rybníčku a pak kolem rokle "U Cihelny" stoupám opět neznačenou cestou na
severozápad. Moc hezká cesta mě po pár zákrutách a rozcestích, avšak stále
více méně ve stejném směru, dovede k červené turistické trase nad
Újezd nade Mží. Zde odbočuji prudce vpravo právě na červenou, začínám se pozvolna vracet
k Plzni. Hezkou lesní cestou dojedu k rozcestí U obrázku, kde přejedu
silnici a pokračuji malými zapomenutými lesními cestami, místy těžko
prostupným terénem cik cak k Čemínskému potoku. Jen pár metrů jedu po modré
směrem k Čemínům, poté odbočuji vlevo opět do kopce ke Smolnému vrchu. Abych
nebloudil po přímých mini cestách lesem, raději jedu po větší trošku nepřímo
kolem rybníčku a pak se stáčím zpět na severoovýchod. Cesta ústí u odbočky z
hlavní karlovarské silnice na Nekmíř. Tuto frekventovanou silnici využiju
jen do druhé zatáčky, kde pokračuji rovně do
Nevřeně. To je jedne z mála silničních úseků. Na východním konci Nevřeně odbočuji
vlevo do prudkého stoupání kolem posledních domků. Na ulici navazuje lesní
cesta, kudy se dá více způsoby dojet k zelené turistické trase. Na tu se
však napojuji až na kraji lesa, takže máme společnou cestu jen kousek, než
odbočí do Ledec.
Já místo toho sjíždím kamenitou cestou do Příšova a za
potokem Třemošná se prudce vyšvihnu pod severní stranu pískovny. Zde není moc dobrý výhled, proto pokračuji dál po cestě směřující ke
Krkavci. než jsem se napojil na polní cestu z Ledec, vyhodnotil jsem, že zde
mám největší šanci dostat se na okraj. Zpočátku to šlo dobře, pak už kdysi
rozorané pole a zarostlé křovinami působilo celkem problémy. Nevzdal jsme to
a vyhoupl jsem se na val definující těžební oblast. To mi bylo dost dobré,
takže jsem se vydal vysokým bylinným porostem zpět k cestě. Chvíli to
trvalo, takže jsem byl rád, když jsem konečně mohl šlápnout do pedálů
a pořádně se rozjet směrem ke Krkavci. Na kraji lesa jsem se rozhodl, že
využiju větší cestu přes Malý Krkavec. Pak jsem se vydal po červené sjezdem
ke
Stržence. Červenou jsem na chvíli opustil, pod hrází Strženky jsem pak definitivně
odbočil na žlutou, která mě lesem dovedla kolem rybníku Ledňáček na Bolevec.
Projel jsem jednou částí sídliště a pak Ledeckou ulicí dojel k Lidické a pak
už hurá do Záhorska.
Dá to práci, ale dají se kolem Plzně najít ještě nějaké zajímavé trasy. Rád
na výlety, jako je tento, vzpomínám. 2,5 hodinky, přes 700 m převýšení, 44
km a průměrná rychlost 18,1 km/h.👌
Žádné komentáře:
Okomentovat