57 km
13. 5. 2024
Náročnost: Střední
Převýšení: 800 m
Terén: Polní a štěrkové cesty, asfaltky
Plzeň-Pod Záhorskem - Rondel - Kalikovský mlýn - Domažlickou ul.
Nová Hospoda - Křimice-Na Horničce - Vochov - Červený mlýn - Kumberk -
Čemíny - Smolný vrch - Všeruby - Nekmíř -
PR Bažantnice (Kaufský ryb.) - Lhotka - Hubenov -
PP Manětínská - Černý ryb. (Porájt Pub) - po zelené Dolní Bělá -
zřícenina hradu Dolní Bělá - Cihelna - Tlucná - Krašovice -
Trnová - Žilov - Ledce - po zelené Krkavec - Malý Krkavec -
PR Petrovka - Bolevec - Pod Záhorskem
Příjemný skoro letní den přímo vybízí k projížďce. Po práci vyrazím do
Dolní Bělé, Vezmu to ale nejdříve přes Novou Hospodu, takže musím přes město
přes Rondel, kolem Kalikovského mlýna a pak táhlým stoupáním
Domažlickou ulicí až na Novou Hospodu. Zastavím se u babi a pak pokračuji
dál na výlet. Sjíždím ke Brůdku, křižuji Vejprnickou a stoupám do polí před
Křimicemi
po CT 2151. K Horničce nejraději jezdím neznačenou pěšinkou od kapličky sv.
Vojtěcha. Ale můžete jet klidně po CT dál a dostanete se na stejné místo. Do
Vochova jedu po rozbité silnici kolem hřbitova. Dříve hezká vesnice Vochov
se rychle mění v ukázkový příklad toho nejodpornějšího možného urbanismu -
vzít louku, levně, bez vkusu a ohledu na cokoliv postavit králíkárny, vše
vybetonovat pro snadnou (ne)údržbu a nastěhovat lidi z plzeňských sídlišť do
těchto vochovských sídlišť👌 Tak přesně tímhle prostorem sjíždím k
Vochovskému potoku a pak stoupám dál na sever k hlavní silnici na Stříbro.
To už znovu klesám, překonám ne zrovna bezpečnou křižovatku a sjíždím k
Červenému mlýnu, nedaleko něhož je asi rok nebo dva opravená lávka.
Díky ní se dostávám na levý břeh Mže a mohu pokračovat parádní polní cestou
buď do Touškova (tam jezdím nejčastěji) nebo jako dnes na sever, protože
chci pokračovat na Kumberk. Tyhle krásné cesty taky brzy přijdou vniveč,
protože tu bezmozkové chystají asfaltové nudné cyklodálnice. Zatím si lze
užívat klidnu a skvělých nezpevněných polňaček.
Cesta ústí na úzké frekventované silnici za Malesicemi, brzy naštěstí
odbočuji na Kumberk, kde provoz není téměř žádný. Nějakou nezpevněnou
alternatiivu bych tu uvítal, ale neexistuje, takže monotónně šlapu až do
Čemín a těším se, až konečně vyjedu za ves do přírody. I tady se
prodloužil asfaltový úsek, ale naštěstí ne moc. Asi 200 m za posledními
domky odbočuji z modré turistické trasy doprava. Delší dobu jsem tu nejel,
tak už si nejsem jistý, jaká tu je cesta. Nic extra, ale nakonec se
nevyplnily moje obavy, neskončila v oraništi, a dá se projet až k lesu.
Nakonec bych ji označil za pěknou, s výhledem na údolí😊 Právě na kraji lesa
je větší štěrková cesta, kterou už znám. Vede kolem rybníčku pod Smolným
vrchem. Ještě trocha stoupání a pak už se blížím ke státní silnici na
Karlovy Vary. Jen ji překonám a sjíždím do
Všerub. Dříve modrá turistická nevedla po silnici, ale remízkem mezi poli. Právě
po téhle cestě se vydám na sever nad roklí bezejmenného potoka. Měl jsem
obavy, že už cesta nebude používaná a nebudu moct ani projet, ale jde to.
Stoupám ještě kus za obchvatem, pak se cesta sklání a zábavným rychlým
singlem vede až k zámku v Nekmíři. Přes
PR Bažantnice
jsem dlouho nejel. Mapa už tam ani žádné cesty neukazuje, ale přitom
objevuji naučnou ceduli na kraji přírodní rezervace. Každopádně jsem se
rozhodl to zkusit projet a chybu jsem neudělal. Pamatuju, že v minulosti
bylo třeba oblast Kaufského rybníku objet kolem lesa ze západu, ale pak už
jsem snad i jednou jel opačným směrem po jeho hrázi. A dnes to taky šlo, to
je nejlepší varianta. Lukami je vyježděná cesta k úlům a krmelcům, luční
kvítí povlává ve větru, tohle je prostě paráda. Na silnici vyjedete před
Lhotkou a pokud jedete do Hubenova jako já, tak vás čeká stoupání. Dříve si
šlo zkrátit serpentinu po cestě odbočujicíc na konci Lhotky, ale už to
zjevně není možné. Je tu nový asfalt, což byla potřeba, protože tu byl
tankodrom. Po modré jedu přes Hubenov až na kraj
PP Manětínská, kde zkusím odbočit vpravo na malou cestu podél hranice přírodního parku.
Protože se tu těžilo, je tu obří rozježděná cesta, tak nemám strach...
Údajně podle mapy by to měla vést i NS Hornobělskem, ale nejsem si
zrovna jiistý, že tu jsou nějaké značky v terénu. To když dojedu k Černému
rybníku a Porájt Pubu, tam už je jak klasická zelená, tak naučná stezka. Do
Dolní Bělé jedu po té klasické zelené docela pěknou cestou a pookračuji po
ní i výšvihem ke zřícenině hradu Dolní Bělá. Moc toho tu po hradu nezbylo, ale je to pěkné místo s výhledem do
širokého okolí i rybníček dole ve vsi. Chvíli se pokochám a vydávám se domů
přes Cihelnu a nedávno zprovoznněné cestě k silnici na Tlucnou. Z Tlucné se
těším na singl do Krašovic, který jsem dlouho neprojel. Bohužel už je docela
pozdě a v lese je šero, takže do toho nemohu naplno šlápnout. Z Krašovic
jedu do Trnové po silnici. Mohl jsem to vzít i od rybníku po nezpevněné
cestě, ale čas mě trochu tlačí. Z Trnové už ale znovu stoupám k prašné polní
cestě. Za kopcem je Žilov, odkud se do Ledec jinak než po silnici nedá přímo
jet. Z Ledec stoupám náročnou pěšinkou po zelené, nejprve pozvolným
stoupáním po větší cestě mezi poli, poté v lese technicky a velmi prudce k
vrcholu. Jsou tu kořeny, popadané stromy, čouhající kamenné podloží a
podobně. Nebyl jsem ale po dnešním výletu vyčerpaný, takže jsem to nakonec
vyjel. Z
Krkavce
se vydávám nejprve sjezdem po červené, ta ale dole pod vrcholem odbočuje,
zatímco já mířím ještě kus na jih k Malému Krkavci a zkouším zase jiné
neznačené lesní cesty. Chtěl jsem jet přímo kolem
Strženky, ale opět jsem to nebyl schopný trefit, na kraji
PR Petrovka
se tedy znovu spojuji s červenou turistickou trasou a po ní dojedu až ke
sportovní střelnici. No a pak už zbývá jen projet Bolevec a sjet do
Záhorska. Necelých 57 km, přes 800 nastoupaných metrů a průměrná rychlost
21,4 km/h. Nějakou rychlost jsem nahnal na silničních úsecích, i když
subjektivně jich tolik nebylo...
|
| Zřícenina hradu Dolní Bělá |
|
|
Zřícenina hradu Dolní Bělá |
Žádné komentáře:
Okomentovat