Pernarec na kole

20. 10. 2012
82 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Vysoká
 
 Nová Hospoda-Vejprnice-Tlučná-Myslinka-Plešnice-Hracholusky-Lipno-Třebobuz-Chrásov-Pernarec-Málkovice-Hvožďany-Úněšov-Hůrky-Zahrádka-Kokořov-Ledce-Košutka-Bory

Protože v Plzni ten den bylo hnusně, dělal jsem si srandu, že si udělam výlet za sluníčkem a kterej že to kopec kolem Plzně je nejvyšší, aby byl nad inverzní oblačností. Nakonec však ani nebylo třeba vyjet do horských oblastí, stačilo vyjet z plzeňský kotliny. Ale pěkně popořádku, vyjel jsem stejně jako nedavno přes Novou Hospodu (ale po nový lávce přes přivaděč), do Vejprnic a po modrý do Tlučný. Tam jsem pokračoval stále po turistický do Myslinky a dál na Buben, k tomu jsem úplně nedojel, těsně před nim jsem uhnul na Plešnici a pokračoval k hrázi, protože jsem chtěl přes řeku a u Bubnu už pár let chybí lávka stržená povodní. Pod hrází se jedna lávka nachází a už tam jsou přesměrovaný i turistický trasy (červená a zelená, na kterou jsem se napojil). Stoupal jsem nad přehradu a jak se tak cesta klikatila,  bylo třeba dávat velký pozor, kam vlastně ta správná, značená vede. Už jsem ji párkrát jel, ale těch odboček je tam požehnaně. Nicméně se mi zdálo, že ta trasa je jaksi trochu poupravená, nepamatuju si, že by se tam musely brodit potoky a nést kolo na zádech ve stráních. Možná už jsem zapomněl nebo je to z druhý strany jetelnější. Takhle teda nic moc, kvůli tomuhle úseku tedy velmi velká technická obtížnost. Vyjede se v Lipně a pokračuje se na nikoliv Třebouz, ale Třebobuz, odkud pak polem na Chrásov a loukami a lesem sjezd k Žebráckýmu mlýnu, kde vede cesta přes soukromej pozemek, naštěstí ale byli všichni psi za ohradou a přivázaný;) Odtud pak už vystoupat do Pernarce. A to už se právě "rozednívalo", jak byla celej den polotma, v Pernarci svítilo sluníčko a tak jsem se při svačince pěkně prohříval. Zanedlouho jsem ale pokračoval už pos ilnici do Úněšova a dál směr Zahrádka. Tam se mi teda moc dobře nejelo, ani nevim proč, jestli to bylo proti větru a do kopce, těžko říct... Jenže v Zahrádce jsem se zas dostal na zlom krásnýho a opravdu hnusnýho počasí a začal sjíždět. Tak jsem se rozloučil s krásnym barevnym prosvícenym podzimem a sjížděl do temnot u Všerub. Zjistil jsem, že je tam rok starý obchvat, což samozřejmě nebylo zaneseno v mojí mapě, tak jsem ho vyzkoušel, kde se objevim, ačkoliv jsem chtěl jet přes Kunějovice a Nekmíř. No nikam jsem si nezajel, vyjel jsem u Lipovice kousek od křižovatky na Kokořov, kam jsem se chtěl potom tak jako tak vydat. Z Kokořova jsem pak jel po zelený, která vede po hranici lesa a pole, což vždycky zavání průšvihem v podobě rozbahněnýho pole, jelikož zřídkakdy zemědělec respektuje turistickou trasu na kraji "jeho" nebo jeho políčka. V přilehlém lese je však cest dost a dost, tak neni problém, ba naopak je lepší, jet jimi a pak se nějak nasměrovat na Příšov nebo Ledce, kam jsem taky poté, cojsem se napojil opět na zelenou, sjel. To už jsem byla ale dost unavenej, tak jsem jel po silnici, minul jsem Krkavec a vzal to mojí klasikou kolem Kooperativa areny sjezdem k Lochotínskýmu pavilonu, na Rychtářku, přes centrum a kolem zimáku na Bory. Celkem 82 km, průměrná rychlost 20,41. Zpomalily mě hlavně kilometry lesem nad Hracholuskama, kde jsem měl průměrnou tak 5 km/h, místama se ani nedalo jet, jak byl svah šikmej, kluzkej, rozbitej a kořenovitej. Jinak musim říct, že jak teplota v mlze klesala k deseti stupňům, už to nebylo nic moc, naopak na sluníčku paráda, že jsem byl opravdu rád, že jsem vyrazil.

Kladruby na kole

6. 10. 2012
104 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Střední

Nová Hospoda-Vejprnice-Tlučná-Nýřany-Kamenný Újezd-po žluté Hrabaska-Kladruby-Kostelec-Nedražice-Honezovice-Lisov-Hradec-Stod-Mantov-Vstiš-Dobřany-Robčice-Štěnovice-Losiná-Černice-Radobyčice-Hradiště-Bory

Když jsem ten den viděl počasí, musel jsem prostě vyrazit... Ač v půlce října, úplně letní den. Jenom vítr byl silnej, podzimní. Vydal jsem se přes Borský pole, zkouknul novou budouvu Ústavu umění a designu a zadem přes Novou Hospodu jsem pokračoval lesní cestou do Vejprnic, tam jsem si chtěl ušetřit kopec, tak jsem nejel přímo po modrý, ale mírně vlevo. Moc jsem si nepomoh, protože ulice končila v poli a i když to na modrou bylo tak 50 metrů, nes jsem kolo na zádech a jenom díky suššímu počasí jsem se nebrodil po kotníky v bahně. Dojel jsem tedy do Tlučný a na konci se vydal šikmo vpravo po cestě do Nejřan, kterou jsem dřív neznal. Dovedla mě až do Kamennýho Újezda, ale ne bez problémů, dostal jsem se na kraj Nýřan, kde byla evidentně skládka bordelu a spousta cest, který končily v houští nebo kopcem odpadu všeho druhu, myslim, že by se tam z těch "dílů" dalo postavit auto. No ale nakonec jsem šťastně našel cestu, ale zas jsem ztratil žlutou, tak jsem dojel po pěkný polňačce až do Blatnice. Tam jsem se vydal na sever, vyhledat opět "mojí" turistickou. To se povedlo a už jsem mířil přes Hrabasku na Sulislav. Tam jsem přímo nedojel, napojil jsem se totiž na cyklostezku nejprve 2204, pak zkratkou za silnicí a dál po 2210. Cesta to byla krásná, lesem, potkával jsem jenom autohoubaře, každej druhej žváro v puse, no jistě si užívali přírodu... Nicméně kořenů a kamení tam bylo dost, vlastně až do Kladrub to bylo na horský kolo. Obzvláště šťavnatá byla ona zkratka, de bylo zbytečné jet po cyklostezce na Sulislav a pak se vracet po jiné. Šlo sice asi jen o kilometr a půl, ale i přes jinak kolem panující sucho, byla dost podmáčená a plná rygolů. Byla to však příjemná terénní vložka, zanedlouho jsem se vyklubal na křižovatce u Lhoty u Stříbra, sjel jednu zatáčku po silnici a zas zmizel v lese. Jel jsem pořád po cyklostezce, ale její značení mi (ani nikde jinde) nevyhovuje, je sporadický a nespolehlivý. Navíc  v tomhle lese bylo i dost odboček a cestiček, takže jsem byl rád, že vedla paralelně se zelenou turistickou, díky který jsem se moh vždycky ujistit, že jedu správně. Vyjel jsem přímo u statku ve Žďáru,  který připomínal trochu hororové prostředí...stará ruina, aspoň ze smětu, odkud jsem přijížděl, kolem ponechaný nástroje a stroje svýmu osudu a sílnej vítr od západu, navíc cedule soukromý pozemek, vstup na vlastní nebezpečí:D Nedaleko odtud byla v mapě cestička navazující na jinou za dálnicí, řikal jsem si, že by tam moh bejt nějakej malej tunýlek pro pěší, kterej neni v mapě značenej...no nebyl tam, ale moc jsem si nezajel, tak jsem po silnici pokračoval do Kladrub přímo ke klášteru. Potkal mi krásnej rychlej sjezd, udělal jsem pár fotek kláštera a pokračoval po silničce pod dálnicí a dál po modrý na Kostelec. Cesta se tam trochu motá lesem a vyjede u golfovýho hřiště Alfrédov. Kostelec je celkem hezká vesnice s opravenym náměstím, otevřenou hospodou s točenou zmrzlinou a fotbalovym hřištěm, kde se konala přehlídka draků...k tomu bylo vskutku ideální počasí-teplo, sluníčko a velkej vítr. Ten mě málem strhával ze silnice, jelikož zrovna v té chvíli byl přímo boční. Dojel jsem po silnici do Nedražic, kde jsem se chtěl vydat na Lochousice, ale vzhledem k tomu, že se mi nechtělo po stopadesátý vyndavat mapu, kterou mi vždy trhal vítr z rukou, jel jsem rovnou za nosem. Dojel jsem tedy do Honezovic. Ani na tom moc nezáleželo, příště se podívam do Lochousic;) Honezovice už dobře znam a cesta byla jasná, už se rychle začít vracet, navíc po větru! Neotočil se, takže jsem si nemoh vůbec stěžovat, jelo se úplně samo a to i díky olověnejm jablíčkům od silnice. Projel jsem Lisov a Hradec a zamířil do Stoda. Tam jsem si dal vodu a zmrzlinu a valil dál po modrý podél řeky na Mantov. Z toho jsem měl trochu strach, apamtuju si, že jsem tam před pár lety jel a nedopadlo to vůbec dobře. Teď je tam ovšem cyklostezka a to dokonce vysekaná. Problém jako vždy je pouze to, že je přímo na kraji pole, takže mírně zoraná místama. Ale vyjel jsem na silnici a zas "napnul plachty". Mantov-Vstiš klasika přes louku, pohoda. V Dobřanech ještě byla otevřená zmrzlina, ale tu jsem si nezasloužil, když už jsem měl ve Stodě, žejo. Pokračoval jsem tedy dál na Štěnovice po silnici, ta už byla krapet víc frekventovaná a do kopce, ale skoro všechny auta odbočily na Plzeň, pak jsem si jel na pohodu. Projel jsem Štěnovice a začal stoupat do Losiný. Mezisoučet vzdálenosti ukazoval 87km, tak jsem se vydal ještě k Radyni přes louku, nechtělo se mi stoupat, jen jsem tak chtěl objet vrstevnicově kopec. To se zadařilo, ale dojel jsem až na kraj Plzence, musel jsem se kus vrátit a pak se napojil na lesní cestu k Olympii. Projel jsem Černice, sjel do Radobyčic a zadem přes Hradiště, k řece, Tyršáku a nahoru jsem vystoupal na Bory. Průměrná 21,76 mi nijak nenadchla, ale na druhou stranu celkově výlet hodil 104 km, tak to neni žádnej sprint. Navíc jsem si zpětně uvědomil, že téměř celou první půlku jsem jel mimo silnice, takže to vlastně neni tak zlý. Nastoupáno ale "jen" necelých 1200 metrů, takže bych tuhle trasu nenazval kopcovitou. Psychicky mi hodně pomohlo, že jsem měl vítr v zádech druhou polovinu, když ubejvají síly. Ani mi nepřišlo, že jsem tolik najel, byl to příjemnej výlet.

 

Benediktinský klášter Kladruby

Benediktinský klášter Kladruby