Radnický potok, Bujesily

25. 5. 2014
98 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Vysoká


Konečně se sešel dostatek času s letním počasím a tak jsem vyrazil k Liblínu na červenou turistickou s údajnými asi deseti brody, jak to dopadlo? Vydal jsem se přes Doubravku, kde mě kousek přes Hrádek doprovodil Tomáš na koloběžce. Do Dolan jsem se vydal po oblíbeném singletracku nad Berounkou po zelené, jenže letní hice vytáhly půlku Plzně od televize, takže tam bylo jaksi narváno. A přestože byl parný den, v lesích, jak jsem se celý den přesvědčoval, bylo neobvykle hodně bahna.

Z Dolan jsem pokračoval přes hřebínek stále po zelené do Hromnic, kde jsem se napojil klasicky na žlutou a dojel až do údolí dutých hlav (foto). Pokračoval jsem po silnici do Jarova a do Dobříče. Zde však převládla moje lenost, nepodíval jsem se do mapy a sjel do Kaceřova. Za trest jsem se do kopce vrátil a už správně jel do Koryt. Po žluté k Piplovu mlýnu to znam, zkusil jsem tedy sjezd po silnici. Ten mě ale nepotěšil, silnice rozbitá, štěrk v zatáčkách a zelená turistická, po které jsem pokračoval, nevedla při řece, nýbrž jsem si musel opět vystoupat až do Dolního Hradiště. No možná se to dá někudy zkrátit, neznam to tam... Podél Střely (zelená turistická, CT Baroko III) celkem pohoda, až za Piplovo mlýnem je pár krátkých úseků, které se nadají projet. Už zde u soutoku Střely a Berounky mě potkal první brod.

Liblín už byl v dohledu, projel jsem jen kolem chatek a moh začít stoupat po červené do Bujesil. Jen co se vyjede ze zástavby, cestička uhýbá do ještě prudšího kopce a později na louce nepříliš vyšlapanou stezičkou přímo proti spádnici. Jelo se špatně, vítr se nehnul, slunce žhnulo do zad, bylo přes 30°C, musel jsem si na chvíli i zastavit. Zakrátko jsem se dostal na silničku, po které jsem sjel do Bujesil, a opět se vydal po červené, chvíli stoupá, pak se ovšem sjíždí vymletou cestou k Radnickému potoku a hned na mě vykouknul první brod, točim to a jedu překvapivě dobře značenou cestou, navíc naštěstí vyšlapanou, proti proudu potoka. A další brod...no zkrátim to, napočítal jsem jich 16 (vybrané na videu). Přitom se cestička neztrácí, jen sem tam spadlej kmen nebo náplava po velké vodě. Jednoduše skvělý úsek, kde se každý vyblbne, když mu nevadí 20 cm hluboká voda (v létě asi znatelně míň) a náročný terén O:-)

Od Nového mlýna jsem myslel, že už to bude v klídku, ale i tam bylo ještě dost brodů a snad i horší cesta, ale dala se projet až do Kamence. Z Kamence jsem jel po silnici do Radnic, kde jsem se rychle občerstvil. Následovaly Přívětice, polní cestou do Břas a přes Baštu do Stupna. Ve Stupně jsem si obešel Šternberskou kapli a po zelené dojel do Všenic. Ze Všenic pak přes Střapole do Sedlecka, přes kopec do Bušovic a přes další do Nové Hutě. Projel jsem Dýšinu i Kyšice a klasicky podjezdem pod přivaděčem jsem se dostal nad Božkov. Přes Slovany jsem pak dorazil na Bory.

Trošku náročnější výlet tentokrát, 98 km, plus ráno ještě 10 km z Losiné, takže ten den v nohách 108 km. Průměrná rychlost 18,41 km/h taky velká spokojenost, stejně jako údajných cca 2400 m nastoupáno.


http://app.endomondo.com/workouts/487511849/20482649

Tak tací bydlí u Chotiné...

Most přes Berounku v Liblíně

Nový mlýn u Bujesil

Šternberská hrobka ve Stupně

Korečnický potok pod Stupnem

Quicktrip Vysoká (Jelení vrch)

23. 5. 2014
37 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední


Krátká páteční projížďka na protažení mě zavedla přes Hradiště do Radobyčic. Černice jsem ovšem objel nejdřív po červené a pak zpátky do polí ulicí K Brodci. Černym lesem jsem se pak protáhnul k Losiný a přes kopec pokračoval do Štěnovického Borku. Po silnici se mi nechtělo, tak jsem se opět odhodlal vjet do chatové oblasti, kde většina cest končí na soukromém pozemku. Nic jsem ale neriskoval nakonec, přebrodil jsem Čižický potok, vystoupal na rozcestí u sv. Barbory a jal se sjíždět slušnou lesní cestou zpátky k potoku a do Čižic.

Z Čižic jsem se vydal podél Úhlavy po červené a ve správnouchvíli jsem odbočil vlevo, abych asi po kilometru stoupání narazil na zelenou. Kupodivu jsem se trefil, to mě potěšilo, ovšem až zpětně jsem zjistil, že jsem moh vyjet na Vysokou z Čižic přímo po žluté:D No nic, nevadí, trochu jsem si po zelené zajel, ale o to horší cesta to byla. Zprvu hrubá asfaltka se mění na kančí stezku plnou kořenů i kamenů v prudkém kopci, takže ke slovu přijdou nejlehčí převody. Až za Vysokou se cesta opět lepší a já sjíždim k Robčicím. Už jsem se chtěl radovat, že se v přilehlém lese vyznam, ale i tentokrát jsem se musel kousek vracet. Vyjel jsem ale tam, kde jsem chtěl, přímo v Robčicích:) A jelikož tou dobou stále intenzivněji pršelo, jel jsem přes Útušice a Radobyčice po silnici do Plzně.

37 km, průměrná rychlost 22,18 km/h, což mě až překvapilo, jelikož na Vysokou jsem se drápal dlouho. Každopádně hezký výlet, až na ten smolný déšť.



http://app.endomondo.com/workouts/487511434/20482649

Rozhledna na Kotli

17. 5. 2014
66 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

Slovany-Božkov-Koterov-Letkov-po žluté Ejpovice-po CT 3 Klabava, Rokycany-po modré Kotel-Raková-Němčičky-Čilinské polesí-U Zátiší-Tesco-Rolnické náměstí-Baumax-Skvrňany-Borská pole-Bory


Do těch 12°C s vidinou deště jsem nevyrážel zrovna s nadšením, jak to ale bývá, nakonec jsem byl rád, že jsem se dokopal. Do Rokycan jsem chtěl jet podél Klabavy, vyrazil jsem tedy z Bor do Božkova, vyzkoušel jsem novou lávku a přes louky pokračoval do Koterova. Přes vyhlídku jsem pak stoupal do Letkova a směrem na Tymákov. Před dálnicí jsem ale uhnul vlevo a držel se žluté turistické, která vede pěknou stezkou lesem a přes lávku přes přivaděč u Kyšic vlastně až do Ejpovic. Odtud jsem jel podél železnice do Klabavy. Bohužel po zelené do Rokycan to nešlo, pokud by snad tedy někdo nechtěl jet po řetěz v bahenní lázni (fotečka). Vrátil jsem se tedy a pokračoval po cyklostezce kolem výstavby železničního koridoru s absurdně drahým a zbytečným tunelem.

V Rokycanech jsem se u nádraží vydal po modré podchodem a po schodech nahoru-pro příště lepší někudy objet. A za chvíli už jsem stoupal ke Kotli podle vzorného značení. Ani mi to stoupání nepřišlo dlouhé. Ale prudké, to zas jooo. Ačkoliv už jsem letos na Kotli byl, bylo to těsně před tim, než postavili rozhlednu, proto jsem tu zas a musim říct, že rozhledna je to pěkná. A vysoká. Asi tak půlka lidí, co tam zrovna byli, nahoru ani nedošla. A to by pak teprv cítili, jak se konstrukce ve větru mírně pohybuje. Rozhled do okolí ale stojí za to, konec konců Kotel má 575 m.n.m.

Cestou zpátky jsem se vydal jako onehdy lesem vlevo a u pole prudce vpravo do Rakové a pak po silnici sjížděl k Němčičkám. Vystoupal jsem si pod Čilinu a když se začalo sjíždět vydal jsem se mírně vpravo tak, abych za nějaký ten kilometr narazil na zelenou turistickou. Cestou lesem jsem se samozřejmě nevyhnul bahništi, i když jsem vybíral ty lepší cesty. Po zelené jsem dojel skoro až na Pohodnici, ale páč tam probíhala těžba, bez traktoru nebylo možné se po cestě vydat. Aspoň jsem vyzkoušel cestu podél dálnice a ta byla pohodová. Dovedla mi až ke sjezdu na Letkov, odkud jsem pokračoval klasicky lesem po zelené k Tescu.

Musel jsem ještě zkulturnit svůj stroj na chatě za Skvrňanami, tak jsem jel cestičkou na Rolnické náměstí, podél řeky k Baumaxu, přes město až na Domažlickou a pak podél Vejprnického potoka. Cestou zpátky na Bory přes Borská pole jsem si projel rozestavěný most přes Slovanské údolí, kde je překvapivě zajímavý výhled na Plzeň s tyčícím se Chlumem.

66 km s průměrnou rychlostí 20,91 km/h, víc než jsem čekal:) A taky asi o tunu víc bahna, než jsem čekal, na nedostatek vláhy si opravdu nikdo už stěžovat nemůže. I když zemědělci jistě budou potřebovat dotace, protože kdo by čekal, že jednou naprší a pak zase uschne:P



http://app.endomondo.com/workouts/487510973/20482649

Krása...no nejeď do toho

Rozhledna na vrcholu Kotle u Rokycan

Rozhledna Kotel

Slabším povahám asi nebude nejlíp

Most přes Slovanské údolí

Příšov, pohodnice

11. 5. 2014
32 km

Obtížnost: Malá
Technická náročnost: Střední

Radčice-Malesice-Chotíkov-Příšov-pohodnice-po modré Lochotín-Kalikovský mlýn-Bory


Konečně jsme vyrazili na výlet do významné lokality Příšova:) Nebylo třeba se zdržovat cestou, chtěli jsme hlavně nasát atmosféru příšovské pohodnice, Husova pomníku a sopky. Jeli jsme proto podél Mže do Radčic a pak po silnici přes Malesice do Chotíkova a přes kopec do Příšova.

Kvůli dešti nakonec vyšla jen pohodnice na půli cesty mezi Příšovem a Ledcema, kde měl stát dokonce kostel, ale kvůli proradným Ledeckým nestojí. Cestu bychom ovšem bez Deni, našeho průvodce, nenašli. Vyslechli jsme si tedy pověst o kostelu, vyvenčili lišáka Endoše a ještě kus pokračovali lesem, dokud jsme se neodvážili vydat se sami s bráchou vstříc Krkavci (za keřem doprava, u hnoje doleva, to jistojistě poznáte...:D). Zakrátko jsme trefili na modrou turistickou, která nás dovedla až na Lochotín, odkud jsme se svezli ke Kilometrovce a ke Kalikovskému mlýnu. Přes Hvězdu jsme pak dojeli na Bory. Ačkoliv jsme tenhle výlet pro rychlost nepodnikali, zmínim průměrnou rychlost 16,74 km/h na 32 km vzdálenosti:)


http://app.endomondo.com/workouts/487289357/20482649

Příšovská pohodnice



Endoš, náš nový kamarád

Deni a lišák:)

Libštejn

10. 5. 2014
83 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Vysoká

Doubravka-U Sv. Jiří-Bukovec-po červené Chrást, Smědčice, Sedlecko, Darová, Kaceřovský mlýn, Libštejn-po zelené Lhotka u Radnic, Kamenec, Radnice-po červené Přívětice, Březina-Volduchy-Osek-Litohlavy-Klabava-Ejpovice-Kyšice-Božkov-Slovany-Bory


To by teda výlet. Rozhodl jsem se projet celou červenou turistickou od Plzně až na Libštejn a jak se dalo tušit, nebyl to nejlepší nápad. Počátek nedával nic tušit, do čeho se chystam. Ačkoliv už do Chrástu každého prověří stoupání za Bukovcem. A následně přejezd do Smědčic. Tam se navíc kompletně změnilo vedení červené turistické, takže jetřeba pozorně sledovat značení. Změnu ale chválim, značka už nevede po silnici. Je to teď do Sedlecka tak třikrát dál, zato po mnohem horší cestě:D Jede se nad řekou po místy stržené pěšince, už tam bych nedoporučoval vyrazit nikomu, kdo nechce zažít trochu punk...a bylo hůř.

Ze Sedlecka se ještě sjede ke Korečnickému mlýnu, pokračuje se k přívozu Nadryby, ale krátce na to se odbočí na pěšinku prudce stoupající, aspoň ale dobře označenou. A najednou se postup zpomaluje, profil tratě náročný a terén zrovnatak-kamenitý, vymletý, sotva používaný. Těmito místy už jsem ale kdysi jel, tak jsem zhruba věděl kam jet. To se změnilo za přívozem Darová. Až na Velkou Radnou se jede těsně při řece v kopřivách a jinym svinstvu, ale jede. Taky jsem si vystoupal k údajné zřícenině Velká Radná, ale nikde po ní ani stopa. Zanedlouho jsem dojel nad Kaceřovský mlýn. Kus se stoupá po poměrně dobré cestě, dojede se k rozcestí, kde cedule vůbec neukazují správný směr, musí se po neviditelné cestičce vlevo do džungle. Prodíral velmi náročnym terénem nahoru a dolu, po skalách, lesem, přes kmeny a potůčky, každých 100m z kola sesednout. Odměnou mi byly krásné výhledy na kroutící se řeku hluboko pode mnou. Nicméně cestička se stále zužovala a jak mi upozornili jediní protijdoucí, opravdu se nedala projet, no vlastně skoro ani projít. Někdo například zatarasil odbočku Pod Žižkovem větvema-to rozum nebere.

Ani to však nebyl konec peripetií. Krátký úsek naděje skončil u mlýna Pod Žižkovem, kde je i jez (foto) a občerstvení. Krom toho ale taky dva vzteklí psi, kteří bohužel moc nereagovali na paničky pokyn "hajzle, stůj!" Přežil jsem a dál jsem se vydal po evidentně nepoužívané cestě, stále červené turistické. Vyjede se po louce zase kus od řeky a pak po cestě (neoznačeno) do luk. Asi kilometr se takhle jede a pak značka zřejmě kamsi uhla. Já jel po cestě, zrady netuše, než skončila...no, takže jsem vynes kolo na zádech na jakýsi zlom, po kterém jsem pěšky pokračoval. Pak se objevila značka, ale jaksi mimo cestu, pak zas cesta, kde nebyla značka a nakonec se to nějak i sešlo, to už se dalo zas jet v sedle. Už jsem čekal na Libštejn jak na smilování, ten ovšem na sebe nechal ještě čekat. Dorazil jsem do úseku cesty z jedné strany oplocené, kde byly polomy. Celkem těžko se překonávají rozvětvené mohutné stromy, kde z jedné strany je strž nad řekou, z druhé plot, nahoru míří husté větve a pod stromem je malý prostor tak na proplížení. Tam už jsem byl celkem pruďas, páč mi to nebavilo. No posledních 5 km k Libštejnu jsem jel asi tři čtvrtě hodiny:/

Libštejn je hezká zřícenina, ale na prohlídku stačí tak 5 minut. Bohužel odtud neni moc vidět na řeku, mlýn, jez... Občerstvil jsem se a vydal se vstříc kopci po zelené turistické do Chockova, dále na Lhotku a dost naslepo do Kamence. Značení je asi takové, že když trefíte správnou cestu, po pár kilometrech vám to potvrdí nějaká schovaná značka, takže bída. Z Kamence jsem jel kolem evropsky významné lokality (asi výjimeční motýli v oblasti) po zelené do Radnic.

V Radnicích jsem potřeboval doplnit tekutiny, zapadnu na první zahrádku a až když jsem se šel před deštěm schovat dovnitř, zjistil jsem, co je to za nóbl vyhlášenou restauraci (La Boema). No byl jsem hodně nenápadný v tom zabahněném svršku mezi renesančním zdobením, jemnou hudbou a mezinárodními hosty. Radši jsem zas rychle vyrazil, stejně se blížila noc. Pro jistotu jsem hned vyrazil špatným směrem po červené, tak jsem se vracel, abych dojel do Přívětic a na Březinu celkem slušnou lesní cestou. Z Březiny jsem pospíchal už po silnici přes kopec do Volduch, Oseka, Litohlav a Klabavy. Bohužel nevyšel jeden detail z předpovědi počasí...nebylo polojasno, ale lilo. Z Klabavy jsem jel do Kyšic, ale nechtělo se mi podél Ejpovickýho jezírka, že tam bude bahno, jel jsem tedy po silnici. Hmm, takže jsem málěm zabloudil a možná bych ani neprojel, nebýt výstavby železničního koridoru. Kvůli tomu tam bylo bahna po kotníky a nakonec jsem stejně dojel na cyklostezku u jezírka. Tak to se fakt vyplatilo.

Vystoupal jsem nad Kyšice, projel lesíkem nad Hrádkem, sjel do Božkova už skoro za tmy a projel přes Slovany na Bory. Celkem 83 km, akorát jsem se chtěl vrátit tak o dvě hodiny dřív. Výlet zajímavý, nicméně skutečně náročný a červenou od Darové na Libštejn nikomu nedoporučuji na kole zkoušet. Průměrná Rychlost 18,22 km/h. Jo a jedna maličkost...ujel jsem tak čtvrtinu vzdálenosti na převodech, které "moderní", cool bejkery doporučované dvoupřevodníky vůbec nemají. A to jsem byl jenom za humny od Plzně.


http://app.endomondo.com/workouts/487289277/20482649

Jez u mlýna Pod Žižkovem

Libštejn

Libštejn

Radnice

Blatenský vrch

4. 5. 2014
42 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

Suchá-Karásek-Jahodová louka-Abertamská zatáčka-po CT 2198 Rýžovna-Blatenský vrch-po žluté Luhy-Rýžovna-Myslivny-Boží Dar-Neklid-Suchá


V neděli jsem se jal provokovat horské podnebí, času nebylo mnoho, přesto jsem vyrazil po poněkud ztrácející se lesní cestě zpočátku prudce do kopce, poté však do údolí přímo k nástupu na novou sedačku "Jáchymovská" na Klínovec. A zas se začalo stoupat...ke spodní stanici neklidských vleků, tzv. Karáskovi. I dál se však jede strání prudce do kopce a sice až na Jahodovou louku. Vzal jsem to pak kus po silnici, odbočil na Abertamy a krátce nato znovu doprava, už po CT 2198, kolem Mrtvého rybníku směrem na Hřebečnou. Na silnici jsem se vydal doprava přes hřebínek na Rýžovnu. Vítr dul, takže jsem se nakonec moc z kopce nesvez a ještě k tomu jsem trochu promrz. Rozhodnutí kam dál tak padlo velice rychle - na Blatenský vrch. I když se silnička vlní krajinou, v tempu jsem se docela zahřál a za čtvrt hodinky jsem tam byl.

Chtěl jsem v rychlosti navštívit Vlčí jámy, ale sjel jsem špatným směrem hodně dolu a vracet se bahništěm opět zpátky se mi nechtělo. Pokračoval jsem proto po žluté a pak po Horské NS na Luhy, což jsou asi tři chatičky u říčky Černá. Podél ní jsem zamířil zpátky na Rýžovnu. Údolí je nádherné, s meandrujícím tmavým rašelinným tokem. A jednou se ukázalo sluníčko, to jsem pak měl skoro jarní pocit tepla. Mnohem víc však zahřálo stoupání k Rýžovně a následný sprint na Boží Dar. Vítr jsem měl v zádech:) Na Neklidu byly jen tak úplně bez skrupulí zmrzlé stromy, tak jsem se navlíknul na závěrečný sjezd a za deset minut už jsem se mohl hřát u kamen:)

42 km jako nic, jen mi mrzí ty Vlčí jámy, holt příště... Průměrná rychlost 18,67 km/h je výsledkem prudkých stoupání v terénu a delších rychlých úseků po (nekvalitních) silnicích. Minimálně pro tuhle oblast Krušných hor je typické, že jak se vyjede mimo cyklotrasy a silnice, dostane se člověk do technicky velmi náročných pasáží a to mě baví:))


http://app.endomondo.com/workouts/487288627/20482649

Blatenský vrch s rozhlednou

Květen či leden?

Mrtvý rybník

Quicktrip okolo Klínovce

2. 5. 2014
19 km

Obtížnost: Malá
Technická náročnost: Střední

Suchá-Horní hřiště-Meluzína-Pod Klínovcem-Neklid-po pašerácké Suchá


Vyjedu si takhle ze Suché v Krušných horách s pohledem na prosvítající modrou oblohu, vyjedu kolem Horního hříště a vydávam se směrem k Meluzíně, když najednou zjistim, že stoupam do mraku. Jel jsem na minivýlet a tak jsem si řek, že to nemůže být tak zlé. Sleduju teplotu, klesá pod 4°C.

Kopec dlouho nekončí a teplota pod Meluzínou klesá pod dva stupně, což už se mi zdá mírně neskutečné. Krušné hory jak má být...na jedné straně kopce skoro jarní počasí, na druhé zimní...mlha, mrholení, silný vítr. Po silnici k hotelu Nástup jsem měl trochu strach potkat auto, jak hustá byla mlha. Ale do takového počasí by nevyhnal psa ani auto. A žádní cyklisti se taky překvapivě neobjevili. Mezi stromy pod Klínovcem se podmínky mírně zlepšily, ale teplota nepřestala klesat. Stoupal jsem až k větrným elektrárnám na Neklidu, kde bylo pod nulou! Moje kolena se zpod kraťasů moc nesmála.

Po pašerácké cestě jsem sjel kolem rybníčku na Suchou. Pro jistotu jsem nepřestal šlapat, abych nezamrz v jedné poloze. Celkem tedy pouhých 19 km průměrnou rychlostí 18,25 km/h, což je vlastně dost na horský terén, ale hlavně zisk otužileckého levelu "na Sibiři v trenkách".


http://app.endomondo.com/workouts/487288397/20482649

Neklid

2.5., -0,1°C

Pod Meluzínou bylo ještě teplo