úterý 9. srpna 2011

Týden v Nýrsku 6

28. 7. 2011
71 km - střední

Cesta zpátky do Plzně byla bez okolků stejná jako první den, tedy 22.7., jiná byla v tom, že jsem jel s osmnáctikilovou krosnou na zádech. Chtěl jsem si zkusit, jaký to je...co si budem povídat, ne zrovna pohodlný, bolí záda i prdel, člověk si ani nepřesedne, těžiště je vratké, vysoké rychlosti poměrně nebezpečné a do kopce si stoupnout do pedálů? Ani pomyšlení, ale výzvu jsem pokořil:) Když jsem vyrážel, bylo krásně azuro všude kolem, ale kolem Klatov se to začlo mocně zatahovat s nárazovym větrem a prudkym deštěm, kterej se za mnou pořád táhnul, v Dolanech jsem chvíli čekal na zastávce, ale nevypadalo to nadějně, tak jsem zas vyrazil, po pár set metrech úplně suchá silnice, nicméně až k Plzni více či méně pršelo. V Soběkurech jsem si proto dal menší pauzu, když jsem viděl černo nad Plzní a udělal jsem dobře, minul jsem průtrž mračen a dorazil domů za sluníčka:) Poslední kilometry akorát zkazil zákaz vjezdu a vstupu na opravovanou hráz Borský přehrady, tak jsem to musel objíždět a prudce stoupat v posledních metrech v Borčáku:/



Týden v Nýrsku 5

26. 7. 2011
64 km - střední


Kam jsme vyrazili tento den? Na Rammstein...tedy Falkenstein. Do Špičáckého sedla už starou známou cestou přes Zadní Hamry, po jednom vrcholovym jsme sjeli pěknym klesáním po hlavní s kvalitním povrchem do Rudy, kde už jsme se těšili přízni pohostinství U Zlomené lyže, kde nás však při placení skoro všechny natáhla milá servírka o desítku až stovku korun. Nicméně nebyl čas na otálení, pátá odzvonila a byl čas vyrazit na tu náročnou část dne, probojovat se přes Debrník a Ferdinandovo údolí na Falkenstein. Mělo bejt 7 km stoupání, ale nakonec to bylo kratší zjruba o kilometr, nicméně stoupák pěknej, z poloviny po asfaltce, z poloviny po štěrku. Nahoře pak kaplička, budova horský služby a krásnej výhled na zbytek Šumavy od Roklanu po Javor. To už ale bylo po sedmý hodině, takže bylo načase se vydat zpátky, sjezd hodně slušnej, brzdy moc nechápaly, za deset minut jsme byli dole, pak nás čekal výšvih na sedlo a zpátky domů...No dorazili jsme v půl desátý, celkem zajímavý, jet skoro ve tmě, navíc jsme měli v součtu tak 6 předních a zadních světel pro dvojnásobek lidí. DOrazili jsme ale v pořádku po vedlejších cestách:) Moc pěknej výlet, jenom by to při dostatku času chtělo změnit zpáteční trasu. Dohromady 64km, ale velký převýšení, 1800m.



Týden v Nýrsku 4

25. 7. 2011
35 km - lehká

Tak dnes se opravdu vydařilo, vyrazili jsme ve tři hodiny odpoledne:D Jako zkušení horští sportovci:/ Kolem Nýrský přehrady do Zadních Hamrů, kde byly pro jistotu asi tři hospody zavřený, asi že bylo pondělí, nakonec jsme objevili jednu u cesty na Špičácký sedlo s příjemnym posezením venku. Na sedle vrcholový pivko u Karla po sedmý hodině, takže pak co nejrychlejš domů po silnici zase ve vlaku, z průměrný kolem dvanácti za patnáct kiláků sjezdu bylo 19 km/h, docela povedený, valili jsme to přes třicet a na sjezdu před Zelenou Lhotou to byly tak dva kiláčky přes šedesát. Hodně lehká trasa si myslim, i když nezanedbatelný stoupání. Celkem 35 km.





Týden v Nýrsku 3

24. 7. 2011
61 km - střední

Začátek cesty jsme den před tím sjížděli, takže jsme věděli, co nás až do Děpoltic čeká, stoupání, poměrně příjemné, ačkoliv táhlé, následně se sjíždí prudce do Patrasky, pár serpentýnek...a pak zase dlouhé stoupání přes Divišovice, doleva do kopce a po zelené na Suché Studánky, odkud jsme se rozhodli jet přes Šukačku k tzv. Poschingráči, kde jsme se občertvili před prudkym kopcem do Javorné a do Keplů. Nebylo vůbec hezky, ale do kopce se člověk spolehlivě zahřál. Potom pos ilničce přes Zhůří na Šmauzy, kde bylo opravdu chledno, takhle v červenci míň než 10 stupňů. No a nakonec lesem krásnou zvlněnou cestou na Novej Brunst a Hofmanky, odkud už jsme jenom sjížděli a sjížděli až do Hojsovky do pensionu u Röselů, kde je příjemné atmosféra a dobře vaří. Ve třech jsme pak sjížděli ve vaku za sebou, střídaje se o táhnutí ve sjezdu do Zelený Lhoty a Nýrska po pěknym novym asfaltu, pohodově sedmdesátka padla, maximálka tedy. Celkem 61 km, průměrná 17,85



Týden v Nýrsku 2

23. 7. 2011
43 km - střední

První den výlet z Nýrska, jsou tu lidi různé výkonnosti, ale jezdíme, spolu. Cílem je Čachrov s oblíbenou restaurací u Šedlbauera, kde nakládají kotal knedlíků, a taky že jo, objednáno deset, přineseno dvanáct, tedy celá šiška...a to k vepřové pečeni, svíčkové, segedínu...Výlet nebyl nijak dlouhej, ale poměrně kopcovitej, na sjezdech se dalo jet přes 80 km/h a do kopce, zvlášť za Běšinama, se jelo na nejlehčí převody. Pěknej výlet, celkem 43 km, průměrná ale jen 17, což by se dalo hodně zvednout, ale zase jsme si odpočali na další dny;)



Týden v Nýrsku 1

22. 7. 2011
71 km - střední

V plánu je tejden pobýt u Nýrska na chatě, takže jsme se vydali na kole přes Dobřany a Dnešice po víceméně vedlejších silnicích, dále pak jsme vybrali jednu z mnoha možností. Cestu přes Otěšice, Bolkov a Biřkov, v pátek většinou se zavřenými hostinci, pokud vůbec nějaký je... Jelikož bylo po vydatných deštích, rozhodli jsme se neriskovat pěší trasy a vydávali se po silničkách. Takže odbočit vlevo na Zderaz, Kámen, Trnčí a následně sjet do Malechova někoikakilometrovym parádnim sjezdem. Tam se nachází příjemná hospůdka, kde vaří několik domácích jídel a hlavně točí desítku Gambrinus, shodli jsme se, že Litovel jedenáctka nic moc. Pak už cesta ubíhala v pohodě, nikam se nespěchalo a jelo se proti proudu řeky přes Dolany, kde vede mimochodem v Čechách naprosto výjimečná speciální cyklostezka vedle silnice:) Dále tedy Svrčovec, Tajanov, Kal!:D Dojeli jsme do Janovic a dál do Nýrska, odkud už neni daleko do Staré Lhoty. Celkem 71 km.



Merklín

9. 6. 2011
80 km - střední

Vejlet na jižní Plzeňsko se opět vydařil, přestože bylo dost dusno. Apsoň nebyl protivítr a vlastně ani přímý slunce:) Zase prvních dvacet kilometrů po notoricky známých cestách..do Dobřan, Vstiše a mezi polema na okraj Chotěšova, dále do Stoda, odbočit vlevo na Lelov, kde jsem chtěl odbočit vpravo po žluté, ale asi už tam nebyla, tak jsem dojel  až do Líšiny, tam jsem se vydal po červené do lesů kolem jezírka, které je však soukromé...luxusní barák i auto uprostřed lesů bez pořádné příjezdové cesty, čímýž se dostáváme k tomu, že kolem Výtůně je sice značená silnice, ale je to normální lesní cesta v době mého průjezdu značně zhoršená četnými lijáky a těžbou, po asfaltu ani stopy, až před Bukovou. Ale o to hezčí projížďka to byla. Pak po silnici na Merklín, kde má i ve večerních hodinách (18:30) otevřeno výborná cukrárna. Odtamtud pokračovaly mé cesty na Zemětice a Přestavlky, trochu nejistě přes les neznačenou cestou, ale dorazil jsem...No a proplést se Dnešicema a Chlumčanama, směr Hradčany a přes Vysokou, kde se nikdy nemůžu vyznat do Robčic, celkem jsem to už trefil, ale to je vždy loterie v tomhle lese...Z Robčic po mé dříve oblíbené cestě do Litic mezi přivaděči. Bohužel asi půl kilometru cesty u pole je zoráno, takže se musí jet mezi vzrostlým žitem a to neni moc příjemný, zvlášť v rozbahněnym podloží:/ Ale dá se přežít:D Pak už se přes Výsluní vyhoupnout na Bory a padla tam rovná osmdesátka.



Manětín

4. 6. 2011
104 km - těžká

Tentokrát trochu z náročnějšího soudku, zpočátku samý známý cesty do Radčic podél řeky, Malesice, Chotíkov, Příšov, odtamtud pak po polní cestě na Stýskaly, kde je mimochodem jeden z nejzajímavejších rodinnejch domů http://www.smitka.cz/4-25-rodinne-domy-styskaly.aspx, dále pak na Nekmíř, kde se musí nejdřív odpbočit vlevo a pak vpravo, ne moc překvapivě jsem tam jel špatně, následuje Lhotka, malá víska jakoby na konci světa, kousek za ní po modré na Vrtbo, kterou jsem jako vždy úspěšně ztratil po pár metrech v poli, ale taky jako vždy stačí držet směr a doufat, že někde naváže cesta přes les...nebo se vrátit na silnici, ale taková měkkota nejsem. Stalo se a z Vrtba bylo třeba mířit na Spankov kolem rybníka, kde jsem opět ztratil zelenou, která nebyla moc pečlivě značená, ale lepší jí ztratit a držet směr, než na každý křižovatce zastavovat a hloubat, kam dál. Nakonec jsem natrefil na cyklostezku na Manětín, která mi dovedla do nejvzdálenějšího bodu trasy s pěknym zámkem a supermarketem:) Cestou zpátky jsem se chtěl držet cyklostezky BAroko 2, ale ta je bohužel značená jen v mapě, takže je úplně na nic, vlastně jsem potkal jednu ceduli, která mi ovšem zavedla na scestí, neboť se zrovna Baroko 2 rozdělovalo. Tak jsem jel rovnou za nosem po vedlejších silnicích přes Honezovice, ve Hvozdu mi chtěl poradit místní, ale těm se dá málokdy věřit, ptal jsem se kudy vede pěkná nefrekventovaná cesta na Plzeň, tak mi posílal na Úněšov a na karlovarskej hlavní tah, což je mimojiné zajížďka zhruba 30 km, takže jsem mu poděkoval a jel jsem si po svejch ještě k Plasům, páč jsem byl při síle. Odtamtud pak po známé červené ke kaolinovému lomu. Jelo se tam blbé, podmáčená cesta mírně do kopce hodně ubírala síly, především ty psychické:/ Ale pak jsem najela na silnici, dezorientován jsem se vydal špatnym směrem:/ zanedlouho jsem to obrátil a frčel na Plzeň přes Tatinou a Horní Břízu, odkud začalo pršet, až jsem promok, než jsem dojel přes Plzeň na Bory, kde už samozřejmě pomalu vykukovalo sluníčko. Průměrná rychlost přes 23, neni to nic extra, ale byl silnej protivítr a těžkej terén mimo silnice, takže spokojenost, unavenost a 104 km na kontě:)