středa 22. října 2014

Komberk

12. 10. 2014
39 km

Obtížnost: Malá
Technická náročnost: Střední

Valcha-Lesov-U Fulínů-po CT 2259 Vejprnice, Vochov-po CT 37 Kozolupy-Město Touškov-po zelené Kumberk, Komberk, Dolní Vlkýš-Stráž-Chotíkov-Košutka-Jižní Předměstí-Bory


Doufam, že tohle není poslední letošní výlet, to bych zakončil sezonu velmi nešťastně. měl jsem dvě hodinky na výlet v teplém podzimním slunci. Vyrazil jsem si na Valchu podél přehrady, za viaduktem jsem ale nepokračoval po žluté, nýbrž k rozrůstajícímu se areálu skladů v lesích a k tajemné samotě nedaleko bývalého útulku. A pokračoval jsem po neznačených pěšinkách k Lesovu, kde se chystá zpevněná cesta vedoucí na Borská Pole. Dále pak podél fotovoltaické elektrárny a rybníku pod přivaděčem k další samotě, U Fulínů. Odtud jsem jel přes kopec po CT 2259 do Vejprnic a přes další horizont do Vochova, kde se asi taky chystá renovace polní cesty. Kousíček po zánovní silničce, prudce uhnout vlevo, mírně si vystoupat po kamenité cestě a už vjíždim malým tunýlkem pod tratí do Kozolup.

Touškov jsem jen projel a kupodivu napoprvé trefil správnou odbočku po zelené na Kumberk. Opět proti větru... Za chvíli už jsem měl jiné starosti, jak najít balvan, jenž má být zbytkem hrady Komberk. Napoprvé jsem minul odbočku, pak jsem dojel na pole, až na cestě zpět jsem ostřížím zrakem vyloučil dvě kančí stezky a tou třetí jsem se vydal. A skutečně mi dovedla k ostrohu, kde se dalo tušit něco jako základy. No posuďte sami z fotek, nakolik by se to dalo nazvat zříceninou:D

Do Vlkýše jsem po zelené stoupal prvně, dosud jsem tudy vždy sjížděl. A asi to necham u "poprvé a naposled", stoupání je to nepříjemné. Jenže tím to nekončilo, ba naopak. Až na Stráž, kopec nad Chotíkovem, stoupání nepolevilo. Vybral jsem sice správnou cestu, a zcela nově vyasfaltovanou, ale...100m převýšení.

A teď to začalo, série smůly: Pěšinka, která mě měla dovést do Chotíkova, byla zarostlá, pokračoval jsem tedy směrem na Příšov, kde mi padla do oka rozestavěná spalovna. Už jsem zastavoval, když jsem se rozhod počkat si na lepší záběr. Popojel jsem tedy...přímo na napínáček. Neskutečný pech byl dovršen tím, že netěsnil sprej na opravu defektu. Tak jsem lepil-ještě že jsem pořídil tu montpáku a nespoléham se na moderní rychlá řešení. Nabral jsem ovšem zpoždění, tak jsem se rozhod jet co nejpříměji přes Chotíkov a podél Karlovarské na Kušutku. Je mi záhadou, že tam není žádná cesta pro ty, co se nechtěj nechat sejmout na silnici. Motal jsem se podél na jedný i druhý straně, ale nakonec jsem stejně musel dojet po silnici:/

Do centra jsem sjel Kotíkovskou, tam se to sviští:) Dále k Plaze, na Jižní a přes Mírák na Bory. Hezký výlet nebýt letos už asi stopadesátého (čtvrtého) nezaviněného píchnutí. Průměrná 20,6 km/h.


http://app.endomondo.com/workouts/474394168/20482649

Megahrad Komberk i se statkem v pozadí

Zbytky základů hradu Komberk

Spalovna odpadů Chotíkov, stav říjen 2014

Radši bez komentáře, starý dobrý záplaty...

Radčická runda (Rund um Radčice)

11. 10. 2014
59 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

Plzeň-po NS Údolím Mže Radčice-Chotíkov-po červené Pod Krkavcem-Ledce-po zelené Kokořov-Všeruby-Nekmíř-Doubrava-po zelené Krašovice-Trnová-Žilov-Ledce-po zelené Krkavec-po modré Chotíkov-Radčice


Po ranním šestikilometrovém Běhu Borským parkem jsme se s Danem ještě rozhodli účastnit se ještě cyklozávodu Radčická runda. Start jsme ovšem stihli tak tak a dopředu jsme tušili, že za vítězstvím se hnát nebudeme, takže jsme nakonec jeli bez registrace.

Dobrodružství začalo vlastně ještě před startem. Sraz jsme měli u Plazy, moc jsme nestíhali a tak jsme jeli po silnici (blbej nápad). Jenže jsme jaksi nevěděli, kde se startuje. Místní rovněž netušili, ale že prej to máme zkusit směrem na Čumperku a pak nás to stočí...no jasně! Že nás to nenapadlo!:D No objeli jsme celé Radčice lesem a polem a nakonec dorazili na start u hřiště.

Vyjíždělo se z kopce a pokračovalo se volným tempem v pelotonu do polí směrem do Chotíkova. Postupně roztrhávat se to začlo až při sjezdu a následném stoupání pod Krkavec. My jsme se drželi tak ve druhé skupince. Do Ledec jsme dojeli po zelené a pokračovali po ní až do Kokořova krom poslední úseku polem, jenž jsme objeli menší oklikou po cestě. Do Všerub jsme se pak táhli proti větru po silnici, nic příjemného. Ve Všerubech už víceméně osamoceni jsme odbočili po bývalé zelené kolem školy nahoru přes obchvat a do Nekmíře. Zrovna nedávno jsem jel podobný okruh, takže mi mnohé úseky byly důvěrně známé.

Z Nekmíře se dost stoupalo na Doubravu. Co jsme si nastoupali, to jsme záhy sjeli při sjezdu po zelené do Krašovic. Z Krašovic se jelo opět po silnici do Trnové. A znovu do kopce! Už se nám moc nechtělo a v polích před Žilovem jsme viděli jen v dáli před námi pár závodníků. Cesta nám evidentně utíkala líp než jim, jelikož ve stoupání za Žilovem jsme jim byli v patách a já nakonec těch několik minut náskoku rychle stáhnul. Ve sjezdu do Ledec už jsem se pěkně vez za nimi. Dan nás dojel ve stoupání po zelené z Ledec. V tu chvíli bylo velice motivující předjíždět ty, co vytuhli:P Po zelené jsme vyjeli až na Krkavec, což je jednoznačně nejtěžší část trasy a na špičce se tu asi rozhodovalo o vítězi. Většina tu však nejspíš šla pěšky, protože bylo mokro a hodně to klouzalo.

Sjezd do Chotíkova byl veden po modré a poslední kilometry vedly stejně jako na začátku. Takže jsme museli ještě přes jedno stoupání, ale to je poměrně krátké. Výsledek těžko odhadovat, kompletní výsledky neexistují, ale dojeli jsme v pohodovym tempu půl hodiny za nejlepšími. S průměrnou rychlostí 20,1 km/h. Celková délka závodu je jeden maraton. Průměrná se týká i cesty zpátky na Bory podél Mže, kolem Techmanie a přes Hvězdu, tedy celkových 58,85 km .

Únava tento den velmi solidní, ale stálo to za to. A i když bylo zataženo celý den, bylo na říjen velmi teplo, takže dobré podmínky, skvělý zážitek:)


http://app.endomondo.com/workouts/474394122/20482649

Losiná

10. 10. 2014
25 km

Obtížnost: Malá
Technická náročnost: Střední

Hradiště-Radobyčice-Valík-Černý les-Losiná-Pod Radyní-Městský les-po žluté Černice, Čechurov, Tyršův most-Bory


Jak se naskytne příležitost, byť jen malá, abych se projel, musim jí využít. Tak se stalo, že jsem v pátek v půl šesté šlápnul do pedálů ukrátit čas Barče v práci. Překonal jsem dosud průjezdný Tyršův most a hned za Vokounovo lávkou odbočil doprava podél řeky pěšinkou do Hradiště. Do Radobyčic pak kudy jinudy, než po NS Údolím Úhlavy, a dále pak po červené na Valík, kde jsem odbočil vlevo k východnímu ústí tunelu. Přes Černý les jsem po silnici dojel do Losiné. Nezastavil jsem se ale na dlouho, tmu jsem měl na krku.

Zpátky jsem vystoupal až nad Losinou i chatovou osadu a lesem jsem sjel na žlutou k rozcestí Městský les. Odtud jsem si vybral bezpečně nejbahnitější cestičku k Olympii, postupně už spíš jen podmáčený výsek temného lesa. Páč už nebylo zrovna nejvíc světlo, jel jsem přes Čechurov po žluté na Bory. průměrná rychlost 22,4 km/h, to není nejhorší:)

http://app.endomondo.com/workouts/474394043/20482649

pátek 17. října 2014

Zámek Horky nad Jizerou

8. 10. 2014
35 km

Obtížnost: Malá
Technická náročnost: Střední

MB-po CT 8235 Nepřevázka-Strašnov-Písková Lhota-po červené Podhrušov, Horky nad Jizerou-po CT 241 Krnsko, Vinec, MB


Naplánoval jsem si kraťounkou projížďku kolem Boleslavi, cíl byl ve hvězdách, do tmy moc nezbývalo a v blízkém okolí už jsem leccos projezdil. Vydal jsem se znovu přes Boleslav a po pěkné cyklotrase do Nepřevázky. Pokračoval jsem proti větru na Strašnov, před nímž jsem odbočil na Pískovou Lhotu a celou dlouhou rovinku až k dálnici jsem se pěkně nechal tlačit větrem. Ze Lhoty jsem sjel k řece a dále pokračoval po červené po proudu. V Podhrušově jsem se rozhod dojet až do Horek, ač už vlastně bylo záhodno začít se vracet. Za necelých patnáct minut jsem po pěkném tracku dorazil k místnímu zámku.

Nezdržoval jsem se, neb mi tma byla v patách. A po úzké pěšince, plné kořenů, kamení a kluzkého bláta, nad řekou ve stínu stromů a později s hlubokými vyjetými kolejemi se nejelo potmě vskutku nejlépe. Naštěstí jsem měl světla, tak jsem nemusel příliš hazardovat. Do Podhrušova jsem se vrátil stejnou cestou, poté jsem pokračoval po cyklostezce 241. Za dne se ta cesta zdá tak jasná, ale jak světla ubývá, najednou se i jinak zřetelné odbočky nějak ztrácejí:D Naštěstí řeku člověk jen tak neztratí. Nejhorší to bylo asi před Krnskem kvůli vyjetým kolejím, nejde v nich ani šlapat a nahoře mezi nima se dá blbě udržet. Z Čejetiček jsem to vzal ještě kolem nádraží k Česaně, nikdo mě nepřepad a tak jsem šťastně dojel do cíle;D Průměrně rychlostí 19,9 km/h, trochu to ta tma srazila, no...

PS: Super zpráva, konečně zas funguje vkládání mapy ze SportsTrackeru:)
PSS (3. 3. 2015): Sportstracker není už rok schopnej zajistit funkci alespoň stejnou jako u starší verze stránek, přecházim trvale na Endomondo


http://app.endomondo.com/workouts/474393936/20482649

Horky nad Jizerou

Hrad mladá Boleslav

pondělí 13. října 2014

Masarykův most

4. 10. 2014
54 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká

CAN Plzeň-po NS Údolím Mže Radčic-po zelené Malesice, Dolní Vlkýš, Kumberk-Čemíny-po modré Košetice, Všeruby-Nekmíř-po zelené Kokořov, Ledce-Dubský mlýn-Záluží-po modré Orlík-Kamenný rybník-Jateční-Bory


Společenská poptávka zřejmě donutila meteorology znovu předpovědět babí léto a už asi třetí den za sebou to nevyšlo. Myslel jsem, že je přecijen trochu tepleji, než 12°C a tak jsem si vyrazil jak na motýli. No aspoň jsem měl o důvod víc udržovat tempo.

Do Radčic jsem jel osvědčenou cestou kolem autobusového nádraží a po NS Údolím Mže. Dále jsem pokračoval po zelené (schovaná odbočka do lesů nad Radčicemi) do Malesic. Vystoupal jsem po záplatované silnici do Dolní Vlkýše a polňačkou, stále po zelené, se vydal dolu ke Komberku (zřejmě dokonce patrné rozvaliny, příště musim prozkoumat!). Cesta ústí na silnici, která mě dovedla do Čemín. Asfaltové cesty jsem si tedy neužil dlouho:)

Pokračování známou cestou po modré do Košetic je příjemné a poměrně rychlé, ač se jedná o lesní cestu. Všude kolem je hodně stezek, které rovněž čekají na projetí. U samoty neznačené na mapě se staví rybníček na Čemínském potoku. Košetice jsem jen líznul, jelikož mi modrá svedla severně do kopce. Cesta lesem je pěkná, štěrková. Zanedlouho se křižuje silnice na K. Vary a už je tu sjezd do Všerub. Jede se ale úzkou zarostlou pěšinkou obklopenou trním, takže rychlost je vykoupena bolestí:D

Ve Všerubech je ideální pokračovat po bývalé zelené kolem školy nahoru po ostentativně označeném soukromém pozemku se zákazem vjezdu. Někde je ještě možné zahlédnout staré značení, snad cesta nezaroste úplně. Zvláště za obchvatem Všerub směrem k Nekmíři to docela hrozí, přitom je to pěkná spojka. Nekmíř je pěkně zrekonstruovaná, jinak ale nestojí za zastávku a tak pokračuji po krásné nové klikatici na Tatinou. Lepší by ale byla opačnym směrem, z kopce. V půli cesty se vydávam do Kokořova po nové zelené, která nahradila tu původní ze Všerub. A čeká mě táhlý sjezd lesem:) Z Kokořova se stále držím zelené, ale nevyplatí se jet po kraji zoraného pole, tak to beru po skutečné cestě víc lesem. Do Ledec už jsem ale sjížděl jak se patří dle značení.

Cestu na Záluží jsem si zpestřil oklikou přes Dubský mlýn. No teda nevypadalo to, že se to dá projet skrz nějakou oplocenou kovovýrobu, ale zkusil jsem to a šlo to. Akorát ten mlýn mě zklamal, nevypadal mlýnsky a byl vlastně úplně pobořený. Do Záluží jsem dojel po silnici, rovněž s novým povrchem (ten náš kraj se vzmáhá:-O). Do Plzně jsem pak zvolil modrou turistickou s brutálním kopcem na úvod a pod elektrickym vedením houpavou cestou ke Kameňáku posléze. Dál jsem zamířil přes Bolevák, kde je u hráze z nějakého důvodu nová asfaltová cesta místo celkem nové štěrkové cesty. A pak přes trojmostí na Jateční, kde už byl v provozu pro cyklisty Masarykův most:) Kolem pivováru, kde už začínal Pilsner Fest, U Ježíška, papírenskou lávkou a zadem kolem řeky k Lidlu a za nemocní jsem dojel na Bory;) Průměrná rychlost přinejmenším 22km/h, to mam velkou radost vzhledem k poměru turistických tras. Zkuste sami, doporučuju:)


http://app.endomondo.com/workouts/474393882/20482649

Masarykův most Plzeň

čtvrtek 9. října 2014

Cukrovar Dobrovice

1. 10. 2014
32 km

Obtížnost: Malá
Technická náročnost: Střední

MB-po CT 8235 Nepřevázka-Sýčina-Dobrovice-Úherce-Týnec-Bojetice-po žluté U Doubku-po modré Pod Chlumem, Štěpánka


Za chvíli skutečně objedu barák a bude tma, nicméně dnes jsem stihnul ještě dojet do Dobrovice. Projel jsem Mladou Boleslav a po cyklotrase dojel pod Chlumem do Nepřevázky. Přes ves po zbytcích toho, co bývala silnička, jsem sjel k polní výpadovce na Sýčinu, když tu jsem se napojil na cyklostezku zářící novotou. Přes pole mě dovedla ke kostelu nad Sýčinou. Dál se musí po vedlejší silnici a už se sjíždí do Dobrovice.

Objel jsem cukrovar, krátce se zastavil u muzeí, jen dokud mi smrad z řepy nevypudil dál po červené, která hned za obřím parkovištěm odbočuje vlevo. Na dohled už jsou Úherce. Za nimi se nečekaně prudce zvedá polní cesta do Týnce a ten je fakticky spojen s Bojeticemi. Proto jsem zapomněl odbočit na žlutou. Chtěl jsem ale k vysílači U Doubku, tak jsem se vrátil. Přes pole stříhnout to nešlo:(

Kousek jsem pak sjížděl po žluté, ale jak se najede na modrou, hodně se to klikatí, stoupá, klesá, bahnem, lesem, výmolem...zábavná cesta až k dálnici vlastně:) Chce to včas podřazovat před kopcem. Pak už jen zpět přes město. Krátký, ale pěkný okruh, asi nejzajímavější cesty v bezprostředním okolí Boleslavi:) Průměrná 19,6 km/h a vrátil jsem se za světla!


http://app.endomondo.com/workouts/474393725/20482649

Cukrovar Dobrovice

Dobrovické muzeum

Vysílač U Doubku