čtvrtek 30. srpna 2018

PP Chlum, Žerčice

31. 5. 2018
37 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 900 m
Terén: Náročný

Mladá Boleslav – PP Chlum u Nepřevázky – Nepřevázka – po NS PP Chlum Na Hrádku, Chloumek – po červené Švédské šance – Bojetice – Týnec – Úherce – Semčice – Hole – Žerčice – Kladěruby – Dolánky – po žluté Kolomuty, Řepov – po NS Řepovem a okolím Vodice – po CT 8184 MB


V PP Chlum jsem našel pár cest, které jsem dosud neprojel. Rozhodl jsem se tedy pro průzkumný výlet, podle toho taky vypadalo moje bloudění a náročné úseky.

Samozřejmě, přes město Štěpánkou po CT 8184 je to bez problému, za dálnicí prudce vpravo, kousek po červené a pak po CT. Ta uhýbá po cca 1,5 km vlevo, já pokračuji rovně, poté cesta sjíždí k dálnici. Kupodivu se dá rozumně projet až ke sjezdu v Bezděčíně a bezproblémově pokračovat po asfaltce přes pole do Nepřevázky.

Nevím, proč jsem si nikdy nevšiml NS PP Chlum, teď ji využívám a v obrovské výhni prudce stoupám více jak 100 výškových metrů na rozcestí Na Hrádku a do Chloumku. Po panelové cestě po červené turistické se jedu schovat do stínu lesa, tam odbočuji vpravo po slušné cestě a rychle dojíždím do Bojetic a Týnce. Příkrým sjezdem se dostávám do Úherec a po silnici do Semčic. Asfaltu už bylo dost, dál jedu po cestě na Kladěruby a odbočuji z ní v půli cesty na východ, kupodivu dost velkou cestou do oblasti Na Holi. Odsýpalo to až nad Žerčice, kde se těžilo dřevo a sjel jsem z cesty. Kolem opuštěných domů je třeba odbočit vlevo dolu.

Pak jsem pokračoval proti proudu Žerčického potoka, bohužel cesty na mapě neodpovídají skutečnosti, takže jsem to tam křižoval sem a tam, kolem potoka to projet nejde. Je třeba vyrazit směrem na Telib a za kilometr odbočit vlevo a vrátit se tak na zpáteční cestu. Na další křižovatce cest je třeba odbočit doprava, abychom se nevraceli k Semčicím. Na dohled už jsou Kladěruby i zábavný technický sjezd po modré do Dolánek.

Do Řepova přes Kolomuty jedu po žluté turistické-polních cestách. V Řepově jsem chtěl zas objevit kus nepoznaného, ale NS Řepovem a okolím je tak mimořádně špatně značená, že jsem ji trefil asi na čtvrtý pokus. Kolem hřbitova se ale stejně dojede do „Vodic“ – jeden statek. Pak už mě čekal poslední úsek přes Boleslav po CT 8148.

Výrazné převýšení na tak krátkém úseku, místy hodně špatná cesta, ačkoliv celkově průměrná rychlost 19,11 km/h, takže rychlé úseky po asfaltu tam rozhodně byly.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

čtvrtek 23. srpna 2018

Přehrada Hracholusky - vyhlídka

27. 5. 2018
60 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 1300 m
Terén: Náročný terén i stoupání, lesní cesty

Plzeň-Bory – Na Hvězdě – nám. Emila Škody – Zadní Skvrňany – Křimice – po NS Údolím Mže Malesice – Červený mlýn – Touškov – Dobronice – Zámecký mlýn – po zelené vyhlídka Přehrada Hracholusky – Hracholusky – Rájov – Pňovany – Burda – Úlice – Harabaska – Doubrava – Myslinka – Vochov – po CT 37 Křimice – Slovanské údolí – nám. Emila Škody – Na Hvězdě – Plzeň-Bory


Další květnový, dle teplot letní den, já se chystám na Hracholusky. Vybral jsem šedesátikilometrovou trasu. Z Bor přes město vilovou čtvrtí Na Hvězdě, k autobusovému nádraží, na Skvrňany, za atletickým stadionem k železniční stanici Zadní Skvrňany, pod trať a ke křimické Plzeňské ulici. Projíždím kolem zámku, pokračuji po NS Údolím Mže podél řeky polní cestou do Malesic, poté asi 300m po CT 2259 na Vochov, ale pak opět podél řeky neznačenou cestou. U Červeného mlýna jsem objevil malou lávečku-no, je to trochu o nervy, ale dostal jsem se na druhý břeh bez úhony. Pár metrů kukuřicí a pak už začíná cesta do Touškova.

Po CT 2295 pokračuji k hospodářství Dobronice, kde se dá projet a pokračovat podél řeky kolem chat až k Zámeckému mlýnu naproti Bubnu, kde dříve také stála lávka. Nyní se musí pokračovat až pod hráz. Měl jsem strach, kde skončím, ale asi stometrový úsek pod skalkami lze hladce překonat a dokonce ani žádný místní nenadával!:) Z rozcestí přehrada Hracholusky pokračuji po zelené neskutečně prudkým kopcem s náročným terén. Za chvíli ho budu zas sjíždět… jedná se ale o relativně krátký úsek asi čtvrt kilometru, pak je cesta vyspravená do úplné dálnice. A to vlastně až k vyhlídce na hráz, která však je poněkud zarostlá a tam, kde by byl nejlepší výhled, je postavený plot. Jakože cože?! Ale i tak to stojí za to.

Vracím se zpět, pod hrází překonávám Mži a stoupám do vsi Hracholusky. Napůl najisto jsem pokračoval skrz ves přes trať do polí, kudy se dá jet do Rájova. Cesta je tu lehce pofidérní, ale je a loni taky byla. Z Rájova vede zkratka k Pňovanům, pěkně stoupá, tomu se nedá vyhnout. Z Pňovan pokračuji k lomu, kde se vydávám vlevo do lesa a stoupám kolem kopce Burda, čímž se přibližuji K Úlici, jen asi posledních 500 m je po silnici. Za vsí stoupám do lesů kolem Harabasky, kde se připojuji ke žluté značce. Už jsem tu párkrát jel a tak se jí striktně nedržím, protože stejným směrem vedou i zajímavější a lepší cesty. Přibližně na rozcestí U Maška se vydávám po zelené do Doubravy, zde stěží někoho potkáte, to je příjemné.

Z Doubravy je značená cesta kolem zemědělského družstva do Myslinky. Pochybné je to od samého začátku, zhruba v půlce se cesta zcela ztrácí, díky sklizeným polím však lze pokračovat a dostat se ke konci cesty z druhé strany. Žádná velká radost tahle cesta není. Z Myslinky pokračuji dnes už starou známou cestou za průmyslovou zónou do Vochova. Byla tam snad značená i nějaká cyklotrasa, v mapě ale nic takového není. Z Vochova jedu vrstevnicovou CT 37 do Křimic, kolem Yorku a polem po CT 2151 na Vejprnickou ulici. Slovanským údolím se vracím do vnitřního města a stejně jako jsem vyrážel na začátku, se teď vracím přes Hvězdu na Bory.

Nebyl to úplně oddychový výlet, převýšení značné, prudké kopce na trase i náročný terén. průměrná rychlost 18,49 km/h

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Vyhlídka na přehradu Hracholusky


úterý 21. srpna 2018

Nebílovský běh sady

26. 5. 2018
69 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 1500 m
Terén: Polní cesty, technické sjezdy i výšlapy

Plzeň-Bory – Tyršův most – po žluté Černice – po CT 2126 Losiná – po červené a CT 2124 Nebílovy (Běh Nebílovským sadem), Prusiny, Netunice, Na Mrtoli – po žluté Hájsko – po červené Krasavce, Kucíny, Radkovice – Zálesí – po CT 2189 Horšice, po CT 2291 Dolce – kopec Hájek – po NS Čertovo břemeno Libákovice – po červené Netunice – Předenice – po červené Čižice, Útušice – Radobyčice – po NS Údolím Úhlavy Hradiště – Vokounova lávka – Škoda park – Plzeň-Bory


Tento výlet byl původně jen cestou na běžecký závod nebílovským sadem. Tak ten jsem vyhrál, a protože mi to nestačilo, pokračoval jsem ještě na projížďku.

Do Nebílov jsem tedy zamířil přes Losinou, z Bor přes Tyršův most, po žluté turistické přes Vokounovu lávku, do stoupání na Bručnou a do Černic, poté po CT 2126 do Losiné. Poté jsem se po červené turistické značce mlžným chladným ránem dostal k CT 2124. Ta vede bohužel po úzké silnici, ale šetřil jsem síly na běh, proto jsem nejel lesem.

V nebílovském sadu jsem se proběh, šlo jen o 4 km, ale v pěkně bahnitém terénu nebo vysoké trávě pod nízkými stromy. Naštěstí se ještě udržely zbytky ranní svěžesti, přes den pak bylo horko k zalknutí.

Nebílov jsem pokračoval po červené značce sjezdem kolem zámku a pak stoupáním kolem kostela na Prusinách a dál k samotě Na Mrtoli. Zde ze silnice odbočuje cesta, která vede lesem do Snopoušov nebo Krasavec. Mírně klesá a tak se tu jede báječně. Bohužel tuto cestu potkal mor dnešní doby, kdy se musí všechno asfaltovat (kromě silnic, kde je to skutečně potřeba). Ve sjezdu žlutá prudce odbočuje vlevo, jinak sjedete do Snopoušov. Odtud už vede přirozenější lesní cesta. Za Krasavci je třeba odbočit vlevo, projede se kolem osady Vícov a na kraji lesa pokračuje polní cesta do Kucín. Do Radkovic vede stále po červené nefrekventovaná silnička. Do Zálesí už ale po turistické značce nejedu, ušetřím si tak přes 100 m stoupání a objevím novou cestu pod kopcem. Bohužel ale také minu zříceninu Skála.

Kilometr za Zálesím odbočuji na malou asfaltku. V těchto končinách moc aut nejezdí, takže je tu klídek. Vede mě CT 2189 táhlým stoupáním do Horšic. Měním zde CT na 2291 a táhlé stoupání za prudké po polní cestě, ale líbí se mi to tu. Cesta ústí na kraji vesnice Dolce, jedu jen pár metrů po hlavní a odbočuji prudce vpravo na cestu k NS Čertovo břemeno. A opět táhle stoupám, snažím se držet tempo, ale je hic i v lese. Překonávám kopec Hájek (588 m n. m.) a zvlněnou krajinou pokračuji do Libákovic. To už se opět vracím na červenou turistickou značku, míjím v kopci rozhlednu Kožich a pokračuji zpět lesem s místy náročným terénem až do 7 km vzdálených Netunic. Tentokrát sjíždím po dlouhé době do Předenic po silnici. Bohužel Endomondo poslední čtvrtrok špatně měří a tak maximální rychlost 53 km/h neodpovídá realitě.

Nedávám si pokoj, z Předenic prudce stoupám po červené, přes kořeny pokračuji do Čižic. Do Štěnovic stále po červené turistické značce už vede o poznání kvalitnější cesta. V Útušicích je k překonání Robčického potoka třeba projet celou ves. Do Radobyčic pak rád jezdím po pěšině pod dálnicí, pak vás vlastně všechny cesty dovedou do Radobyčic. Do Plzně jedu po NS údolím Úhlavy, naposled s úsekem parádní polní cesty. K Vokounově lávce jedu podél řeky, pak přes Škoda park.

Noo, myslím solidní den, 4 km běhu a 69 km na kole s průměrem 19,87 km/h.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati
 
Nebílovský běh sady
Nebílovský běh sady

Losiná

pondělí 20. srpna 2018

Benátky nad Jizerou (Mladoboleslavsko)

24. 5. 2018
44 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 600 m
Terén: Polní cesty, pěšiny

Mladá Boleslav – Bezděčín – Strašnov – Zelená – Kbel – Benátky n. Jiz. – po červené Dražice, Horky n. Jiz. – Podhrušov – po červené Zámostí – Chrást – MB


Dnes jsem chtěl dojet do Benátek a podívat se na zámek. Bohužel jsem k areálu přijel tak pozdě, že už byl zavřený, tak jsem obdivoval aspoň náměstí.

Z Boleslavi jsem vyrazil do Bezděčína a to byl poslední navigačně jednoduchý úsek:D Tak nejdřív podjet dálnici po přivaděči, hned odbočit doprava na nenápadnou cestu, mířit spíše doleva, k drážnímu domku malým tunýlkem pro odtok vody pod tratí, pár metrů po hlavní silnici na Nymburk, pak doprava mezi průmyslové haly, ty objet přes parkoviště a pak konečně polní cestou k silničce do Strašnova, to už je po CT 8160.

Na konci Strašnova se vydávám na ypsilonce doprava, na kraji lesa pak vjíždím na lesní cestu. Probíjím se lesem špatně průjezdnými cestami a nakonec vyjíždím u křižovatky i kilometr dál, musím k zemědělskému družstvu a prudce vpravo opět po polní cestě. Nejlepší je objet přibližující se les severovýchodem, projet kolem podivného Josefova a na kraji Zelené se konečně vydat směrem k Benátkám. Tato cesta lesem je pěkná a rychle odsýpá. Nakonec se přiblížíte modré turistické, která vás dovede k motokrosu nad Kbelem, který už je de facto součástí Benátek, do kterých je třeba jen projet pěknou oblastí slepého ramena Jizery V Olšinách. K zámku sakra prudce stoupám a odměnou mi je-zavřený areál >:-/ Objíždím ho tedy přilehlým lesoparkem, hledám nějakou vyhlídku na zámek, ale bohužel:/ Vracím se tedy přes Husovo náměstí po červené. Z centra klesá k řece, nenápadně ve sjezdu odbočuje vlevo nad tábor a pak vede po úzké pěšince do Dražic. V podobném rázu to pokračuje do Horek.

Na chvíli, do Podhrušova, opouštím červenou a jedu po levém břehu neznačenou cestou loukou. Do Zámostí už je značená, jinak se nic nemění. Do Boleslavi jsem zvolil zhruba kilometr po silnici a pak stoupání do Chrástu, návrat tedy kolem letiště.

44 km po práci ujde, cesty místy i horší, ale nevznikl problém s průjezdností. Průměrná rychlost dokonce přesáhla 20,5 km/h.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Husovo náměstí, Benátky nad Jizerou

sobota 18. srpna 2018

Rozhledna Břasy (Na Vrších) na kole

19. 5. 2018
59 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 1300 m
Terén: Polní cesty, technické sjezdy i výšlapy

Plzeň-Bory – Depo 2015 – po NS Údolím Radbuzy a Berounky Bolevecký rybník – Bílá Hora – po žluté Pod vysokou – Druztová – po žluté Věžka – Dolanský most – po modré Chrást – Kouřim – Bušovice – Holý vrch – StupnoBřasyrozhledna Na Vrších – po modré Vranovice, Hochperk – Podhájí – po červené Korečnický mlýn, Sedlecko, Smědčice, Chrást, Bukovec – po NS Údolím Berounky Doubravka – po CT 3 Prazdroj – Papírenská lávka – Plzeň-Bory


Dneska pojedeme na rozhlednu v Břasech, v okolí jsou nové cesty, tak o důvod víc se tam po letech vydat. Z Bor sjíždím za nemocnicí k zimnímu stadionu a k Depu 2015, pak pokračuji přes centrum po NS Údolím Berounky až k soutoku ve Štruncových sadech a přes pole k Boleveckému rybníku. Kousek za Bolevákem vjíždím do stráně a po pár metrech jízdy lesem jsem na Bílé Hoře. Chtěl jsem projet do Bukovce přes rozpadlou lávku, ale už k ní nevede cesta >:-/ Budu to muset zkusit z druhé strany. Stoupám tedy na původní cestu a pokračuji po žluté až k silnici na Druztovou. Chci všem pokračovat lesem, tak na kopci sjíždím vpravo a dále odbočuji vlevo, abych se dostal do Druztové.

Opět se vracím na žlutou a absolvuji prudký sjezd před ještě prudším stoupáním pod zříceninou Věžka. Přejíždím Berounku po Dolanském mostu, do Chrástu stoupám po modré příkrou lesní cestou. Po CT 2159 pokračuji k prvnímu stavení za Klabavou, podél pozemku stoupá nenápadná cesta, ovšem užitečná, díky které lze minout Novou Huť. Dost stoupá sice, ale dostanete se až na NS Kokotské rybníky a můžete sjet třeba do Bušovic jako já. Následuje táhlé stoupání k přístřešku U Třech lip a dál po lesní cestě ve stejném směru kolem Holého vrchu směrem na Nový Dvůr. Tam však nedojedu, stáčím se po nevýrazné cestě ke Stupnu. Jak narážím na větší cestu, už jsem doma, je třeba si kousek zajet a pak už sjíždět po kamenité cestě.

Ze Stupna projíždím do Břas, to už zbývá posledních, stoupavých asi 500 m k rozhledně Na Vrších. Vypadá vyšší, než 15 m, ale je zadarmo a rozhled je pěkný. Ve sjezdu zpět po modrá turistické značce je třeba prudce zatáčet vpravo do Vranovic, to je škoda. Cesta po louce je posekaná, to musím pochválit. Ale na kolo je náročná, aspoň že je tímto směrem z kopce. V této oblasti se stezky významně vylepšují, pár let zpátky tu nic takového nebylo. Trochu nepřehledné je, že modrá tu vede třemi směry. Já chci na jih, tak přes silnici a do lesa po až přehnaně dobře vyspravené cestě oblastí bývalých dolů k Hochperku. To je zámeček bývalého uhlobarona, loni ještě ruina, dnes v kompletní rekonstrukci. Zde opouštím značenou trasu a klesám k samotě Podhájí, kupodivu projíždím přes motokrosový areál, který není nikde na mapě vyznačen, a musím kousek přímo přes dvorek. Naštěstí si mě žádný pes ani majitel nevšiml, tak objíždím zahradu a vydávám se do prudkého stoupání. Po 300 m a asi tak 60 m výškových prudce odbočuji vpravo nad údolí Díreckého potoka.

Připojuje se ke mně červená turistická značka, spolu klesáme k řece a už pohodovou cestou pokračuji kolem Korečnického mlýna. Do Sedlecka se značně stoupá, do Telína je to v tomto ohledu značně lepší, zato terén je náročnější, ale já takové singly nad řekou mám rád. Stále po červené projíždím Smědčice, za nimi následuje překonání Chrásteckého vrchu a sjezd do Chrástu po nevalné polní cestě. Další stoupání na sebe nenechá čekat, na náměstí je to pěkných pár kilokalorií daleko.

Po červené nakonec dojedu až do Bukovce. Poslední les před Plzní chytl před mým průjezdem nějaký déšť, takže bahýnko jen lítá… Připisuju si na účet další Holý vrch a prudce klesám do Bukovce. Na Doubravku jedu tentokrát podél trati, po NS Údolím Berounky, je to delší, ale s menším převýšením. Na Bory pak jedu po CT 3 kolem teplárny a Prazdroje, po Šumavské k Ježíškovi, přes Papírenskou lávku a naposled nahoru za nemocnicí.

59 km, průměrná rychlost 19,13 km/h, ale značné převýšení přes 1300 m, takže relativně náročný výlet. Vlastně i terénem dal občas zabrat.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Rozhledna Břasy

středa 15. srpna 2018

Kaolinka Horní Bříza

13. 5. 2018
52 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 700 m
Terén: Polní cesty, místy prudší technické kopce

Plzeň-Bory – Na Hvězdě – Kalikovský mlýn – Čertova kazatelna – Studánka Viktorka – Chotíkov – Příšov – Žilov – Trnová – zámek Vísky – po NS Horní Bříza kaolinka, Horní Bříza – Kamenice – po místní zelené Českobřízský mlýn, Česká Bříza – Zruč – Pod Vysokou – po žluté Bílá Hora, u sv. Jiří – po NS Údolím Berounky Lobezský park, Rolnické náměstí – Částkova – Doudlevecká lávka – Plzeň-Bory


Na tenhle cíl mě vlastně přived brácha, ačkoliv kolem celkem běžně jezdím, nevěděl jsem o „dunách“ písku u kaolinky, které lze zlézat. Vyrazil jsem tedy na severní Plzeňsko z Bor přes Hvězdu, kolem Techmanie a autobusového nádraží ke Kalikovskému mlýnu. Kousek jedu podél řeky a pak ji překonávám po nové lávce za ZOO. Větší smysl začne dávat asi v budoucnu, až tam budou navazovat nějaké další úseky cyklostezek. Takhle musím po silnici a pak k Zámečku na pískovcové útesy. Je to zelené prudce do kopce, ale jinak je PP Čertova kazatelna hezká oblast. Bohužel tudy povede obchvat města zanedlouho.

Stoupám vysoko nad Radčice, je tam spousta stezek, většina slepých, asi na třetí pokus jsem trefil tu správnou a prudkým sjezdem jsem se vydal ke studánce Viktorka. Nicméně v online mapě to odpovídá skutečnosti, stačilo se podívat. Pod studánkou u rybníčku se vydávám prudce vpravo do kopce a stoupám nad Chotíkov. Do vsi ztrácím výšku, projíždím ji po žluté, ale hned za statkem se při plotu vydávám vlevo do polí. Cesta se stáčí na sever na Ledce. Do těch nechci, odbočuji tedy prudce vlevo kolem pískového lomu do Příšova. Dále se dostávám přes nevýrazný vrchol po velké cestě do Žilova. Silnici akceptuji jen přes ves, pak opět unikám na polní cestu do Trnové. Projíždím směrem ke hřbitovu a klesám k zámku Vísky.

Obvykle odtud jezdím k lomu, tentokrát se držím NS Horní Bříza a dojíždím k bývalému lomu, kde se dají duny využít ke kdejakému blbnutí. Netrvá dlouho a jsem přímo ve městě-v průmyslové části s nádražím. K rozcestí Kamenice pokračuji přes hlavní silnici po zelené, poté po místní zelené na jihovýchod k Českobřízskému mlýnu. Převážně je to moc pěkná zvlněná cesta s asfaltem, až před mlýnem se sjíždí vymletou cestou. Z České Břízy mi to prostě nedá a zase jedu polní cestou, ze které se dá pokračovat jen skrz zemědělské družstvo. Tentokrát nepokračuji po paměti po modré, ale poprvé využívám pěknou zadní cestu, která ústí až u Malochovy stezky. Zde se musí kousek po silnici zpět k Senci, ale pak zatáčkou doleva na žlutou turistickou, která vede na Bílou Horu.

Sjíždím ke sv. Jiří a po NS Údolím Berounky pokračuji po pravém břehu Úslavy (! :D) přes Lobezský park až na Rolnické náměstí. Na Bory se vracím Částkovou a Liliovou ulicí a přes Doudleveckou lávku. Jsem překvapen, že je kolem Plzně pořád co objevovat, stačí na to 52 km. Průměrná rychlost 20,17 km/h s převýšením cca 700 m, takový odpolední výlet na vyježdění knedlíků;D

 Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Kaolinka Horní Bříza
Kaolinka Horní Bříza




úterý 14. srpna 2018

Žďár u Rokycan

12. 5. 2018
79 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 1500 m
Terén: rychlé zpevněné cesty, kolem Žďáru velmi náročný terén

Plzeň-Bory - Doudlevecká lávka – Částkova – Rolnické náměstí – Na Švabinách – V Pytli – Kyšice – po CT 3 Klabava, Rokycany, PP Rokycanská stráň – po modré Borek, Svojkovice, Holoubkov – po Tankovce PP Trhoň – Bílá skála – po zelené Hůrecká cesta – po žluté Žďár – po červené Polesí Žďár – po CT 2157 Borek, Rokycany – po zelené Klabava – po CT 2159 Horomyslice – Dýšina – Červený Hrádek – Švábiny – Božkov – Slovany – Doudlevce – Plzeň-Bory


Naposledy jsem byl na vrcholu Žďáru u Rokycan snad před 4 lety, tak jsem se rozhodl obnovit vzpomínky. Vyjel jsem z Bor Samaritskou ulicí k Doudlevecké lávce. Rozehřívacím stoupáním se dostaneme na Slovany, projedeme Částkovou ulicí a opět ztratíme výšku k Rolnickému náměstí. To abychom mohli stoupat na Švabiny. Oblastí V Pytli jsem pokračoval k přístřešku, za nímž vlevo je cesta k podchodu pod přivaděčem a následně cesta lesem do Kyšic. Je třeba v lese odbočit doprava. Za Kyšicemi se sice dostavuje železniční trať, ale projet se dalo bez problému. To už mířím po značené CT 3 k Ejpovickému jezírku a dál ke Klabavě, až do Rokycan. Tento úsek není namáhavý, i když dva kopce se tam objeví.


V Rokycanech jsem zkoušel projet pod PP Rokycanská stráň podél Klabavy, ale nezdařilo se. Ani druhý pokus nebyl úspěšný zřejmě kvůli nové stavbě nad strání. Až napotřetí, když jsem vystoupal po kalvárii, se mi podařilo celý úsek objet. Dostal jsem se ale pěkně k modré turistické, po které jsem se snadno velkou polní cestou dostal kolem Boreckého rybníku do Svojkovic. Stará dobrá cesta pokračuje mezi Vydřiduchem a dálnicí až do Holoubkova. Do stoupání za obcí jsem se vydal po Tankovce. Vjíždím pomalu do PP Trhoň. Na křižovatce tankovek jsem se rozhodl pokračovat lesem. To nebyla dobrá volba, cesta se ihned ztratila a já se topil v listí. Naštěstí se jednalo o krátký úsek a dostal jsem se tak až k červené turistické, konečně nějakému orientačnímu bodu. Na Tankovce jsem z ní ale opět sjel a pokračoval na jihozápad pod Bílou skálou, dokud jsem nenatrefil na moc pěknou cestu ze Strašic značenou zelenou značkou.

Tato značka projíždí celým hřebínkem Trhoně, jede se po ní pěkně, je zvlněná, s hrubším asfaltem. Značně se klesá za Bábovkou. U silnice na rozc. Hůrecká cesta opouštím zelenou a až na vrchol Žďár ji měním za žlutou. Ta zřejmě kvůli kácení není moc dobře značená. Navíc má nesjízdné úseky-skalky, prudké kopce se sypkým jehličím, atd. Takže žádná slast. Z vrcholu je pěkný rozhled na sever a částečně na Zbiroh, pak už následuje pekelný sjezd po červené, který končí až u rozcestí Polesí Žďár. Po CT 2157 pokračuji do Borku a projíždím do Rokycan, jejichž je součástí. Vždycky jsem projížděl centrem jako hňup, mnohem lepší je cesta podél Klabavy, na kterou plynule navazuje zelená značka vedoucí po pěšině pod dálnici a do vsi Klabava. Odtud jedu tentokrát přes kopec po CT 2159 ke golfovému hřišti (Horomyslice) a do Dýšiny. Z Dýšiny jedu podle mapy neprůjezdnou cestou do Červeného Hrádku z ulice Do Křemší. Je ale prověřeno, že projet je možné. Z Hrádku jsem projel lesem k ústřednímu hřbitovu a přes Švábiny do Božkova.

Poslední část výletu už je rutinní záležitostí po Slovanské na nám. Milady Horákové a pak přes Doudlevce na Bory. Dalších téměř 80 km za mnou, trochu mi nebavilo slézání z kola kolem Žďáru, jinak to stálo za to i proto, že se jelo po slušných cestách.


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati  

Žďár u Rokycan

středa 8. srpna 2018

Zámek Lužany na kole z Plzně

30. 4. 2018
81 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 1500 m
Terén: Lesní cesty, hrubý asfalt, místy velmi náročný terén

Losiná – Nebílovský Borek – po modré Chouzovy – po CT 2125 Střížovice – po Ct 2143 Únětice – Na Hluboké – Čertovo břemeno – Chocenický Újezd – po žluté Bzí, Částkov – po červené Letiny – vrch Nevěrná – po CT 2191 Luh – po zelené Vlčí, Pískovce, Nezdice, Lužany, Dlouhá Lhota – Horušany – Oplot – Dnešice – Šavlice  - Chlumčany – po CT 34 Dobřany – Wartův mlýn – Měsíční stráň – Černý Most – Tyršův sad – Slunečná lávka – Borský park – Plzeň-Bory


Tento den jsem si nachystal pořádný výlet po jižním Plzeňsku, na celých 81 km to nakonec vyšlo. A to jsem vyrážel z Losiné, z Plzně bych to měl ještě o deset kilometrů dál.

Nenasytný po lesních cestách jsem vyrazil do Nebílovského Borku neznačenou cestou přes les, Borek jsem projel nejkratším možným způsobem hned v první zatáčce jsem pokračoval dál za ves k rozcestí Pod Nebílovským Borkem. pokračoval jsem totiž po modré do Chouzov. K rozcestí V Babších se stoupá, pak už je to polní cestou z kopce. Do Střížovic po silničce jsem bojoval proti větru, pak jsem se ale stočil opět na jih po CT 2143. Táhlé stoupání trvá k Hadovce, kde se jede kousek po silnici. Poté jsem ale odbočil doprava do lesů. Cesta se stáčí k Čertovu břemenu a klesá až k Chocenickému Újezdu.

Z Újezdu je značená žlutá turistická cesta, ale začátek je po poli, to už vím. Jak se pomalu dostávám k lesu, zlepšuje se to na pěšinku, ale začíná se dost stoupat, však taky míříme k 500 m nad mořem kolem kopce Suš. Žlutou neopouštím a ta zas vytrvale stoupá, křižuje silnici, vede skrz malou vesničku Bzí a utahuje až k Jezevčí skále, ta už je 609 m n. m. Odtud mě čeká sjezd do Letin. A jede se pořád slušně. Až do Částkova po žluté, pak doprava nenápadnou odbočkou a dalším prudším sjezdem do Letin kolem chatové osady.

Za Letinami, kde si můžete dopřát koupání nebo pivo z místního pivovaru, jsem začal dost stoupat, do Kbelnice. Zde by už měla být značená NS Čertovo břemeno, ale ta je známá tím, že je mizerně značená-a zde vůbec. Proplétal jsem se tedy po loukách a nějakých štěstím jsem narazil na cestu, kterou jsem chtěl. Vyhnul jsem se tak asi 1,5 km silnice. Do Újezda už jsem po ní ale skvělým sjezdem sjížděl. Bohužel bylo třeba odbočit… Kolem vrcholu nevěrná měla vést slušná cesta, to abych se vyhnul hlavní silnici Přeštice – Nepomuk. Hmm, párkrát jsem zabloudil, najel nějaký ten kilometr navíc, vychutnal si špatný terén a jel přímo přes vrchol, ale nakonec jsem to nějak trefil. Asi by bylo přesto lepší dojet až do Týniště.

Každopádně do Luhu už jsem sjížděl po CT 2191. Do Vlčí je to přes kopec po pěkné cestě po zelené. Tu následuji i dále, pod Loupensko, do Nezdice i po silnici do Lužan (zámek), až do Dlouhé Louky. Za Dlouhou Loukou jsem zvolil neznačenou malou cestu směrem na Horušany. Kupodivu byla dobře průjezdná a našel jsem správný směr bez větších obtíží. Za silnicí se cesta ještě zlepší a tak to rychle odsýpá. Kolem Horušan je krátký úsek po silnici, ale v zatáčce na začátku vsi jedu mírně doprava dna zarostlou pěšinku. To už není úplný med, ale do Oplotu přecijen dojíždím. Z Oplotu do Dnešic jedu přes pole dynamicky se měnícím prostředím-pokaždé tu jedu jinudy, protože tu nejsou žádné definitivní cesty.

Z Dnešic přes rybník Šavlice jezdím poměrně často, je tu místy náročný terén, ale hlavně že bez aut… Dojede se tak ke kaolince v Chlumčanech, bohužel ji nešlo projet skrz jako dříve, pokračuji tedy po silnici do Dobřan. Za náměstím a kamenným mostem je nejlepší jet hned vpravo a po pravém břehu, po loukách, se dá dojet až k Wartovu mlýnu pod dálnicí a volně pokračovat přes chatovou osadu Měsíční stráň. Ze Lhoty vede mnoho cest, tentokrát jsem pokračoval po pravém břehu Radbuzy do chat na Černém Mostě, přes lávku a stoupáním k Tyršovu sadu. ještě to nebyl poslední kopec, musím sjet ke Slunečné lávce v Borském parku a pak závěrem znovu vyšlapat na Bory od Radbuzy.

Průměrnou rychlost 19,86 km/h v takto náročném terénu považuji za dobrou, celkově jde určitě o náročný výlet.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati  

Zámek Lužany



úterý 7. srpna 2018

Losiná

29. 4. 2018
24 km
Náročnost: Malá
Převýšení: 400 m
Terén: lesní cesty

Plzeň-Bory – Slovany – Božkov – V Pytli – Letkov – U Zátiší – Tymákov – Sedlec – Starý PlzenecLosiná


Tenhle výlet je vlastně takovým rozježděním na následující den. Vydal jsem se do Losiné oklikou. Sjel jsem z Bor k Tyršovu mostu, vystoupal na Homolku a přes Světovar pokračoval do Božkova. Podél Božkovského potoka jsem dojel na kraj Letkova. Odtud jsem stoupal k rozcestí Zátiší špatně průjezdnými a lesními cestami, místy do prudkého kopce.

Ze Zátiší jsem pokračoval kus po zelené, ale abych se dostal na žlutou turistickou, cestu jsem si zkrátil neznačeným úsekem. Takto jsem dojel k fotovoltaické elektrárně. Podél dálnice jsem pokračoval sjezdem do Tymákova. Tymákov jsem projel skoro celý, až nahoru, odkud vede lesní cesta přes Sutici do Sedlce. V závěru hodně klesá a je poměrně rozbitá. Od Starého rybníku jsem dlouho stoupal po NS Staroplzenecká, až nad Starý Plzenec. Za městem jsem odbočil vpravo na červenou, ale hned jsem zas pokračoval vlevo stále do kopce, abych vyjel na křižovatce silnice, kde se sjíždí na Radyni. Z této křižovatky jsem projel lesem do Losiné.

Kdy by chtěl okruh zpět do Plzně, hezké by to bylo po Radyní zpět do Černic nebo pak z Losiné směrem na Štěnovice po CT 2126, cca 10 km na Bory.
Hezkých 24 km, terénem na plzeňské poměry spíše náročnějším, průměrná rychlost 20,07 km/h.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati 

pondělí 6. srpna 2018

NS Okolo břehů, Třemošná

28. 4. 2018
59 km

Náročnost: Střední
Převýšení: 1100m
Terén: lesní a polní cesty, náročný terén Ledce-Krkavec

Plzeň-bory – Papírenská lávka – Prazdroj -  u sv. Jiří – po CT 2151 Bukovec – po zelené Dolanský most, Dolany, Žichlice – Na Vartě – po žluté Chotiná, Hromnice, Bílý potokNS Okolo břehů – Horní Bříza – po místní červené a zelené Nad Ledeckou silnicí, Ledce – Pod Krkavcem – Malý Krkavec – PR Petrovka – po červené Šídlovský rybník – Bolevec – Bolevecký rybník - po NS Údolím Berounky Roudná – po CT 3 Doudlevce - Bory


Řikal jsem si, že jsem už nějakou dobu nebyl u Třemošné u vodní nádrže na Bílém potoce, tak jsem ji vzal jako dnešní cíl.

Přes město jsem se vydal za nemocnicí k Radbuze, k pivovaru po Šumavské a pak po cyklotrase 3 ke sv. Jiří a pod Chlumem do Bukovce. Dále jsem pokračoval po zelené nad Berounkou, snad jsem ani nikoho nepotkal, takže paráda. Stále po zelené turistické značce jsem vyjel do Dolan a po polní cestě pokračoval ve stoupání nad Drahotínský rybník. Překonal jsem silnici a dojel až do Žichlic. Teprv tam jsem sjel ze zelené a pokračoval mezi poli směrem na Nynice. Chtěl jsem se vyhnout silnici, nakonec jsem po ní krátký úsek absolvoval, nicméně na kraji lesa před Nynicemi jsem se vydal opět od polí, dokud jsem nenarazil na žlutou turistickou značku.

Před Chotinou si místní udělali v lese soukromou skládku vraků a parkoviště, ani se tam nedalo projet… Za Chotinou jsem společně se žlutou obrátil směr a jel parádní lesní cestou proti proudu Třemošné přes Žichlice a Českobřízský mlýn až k vodní nádrži na Bílém potoce. Zde jsem se vyškrabal na hráz a objevil na dříve zarostlém břehu vymazlenou stezku, která pokračovala údolím Bílého potoka. Ačkoliv už vypadala funkční a dokončená, v mapě NS Okolo břehů dosud není zanesena. Možná dobře, je tu míň lidí a tak se tu dá rozumně jet. Stezka se ale vrací, já chci k Horní Bříze, takže stoupám do stráně, abych se dostal k silnici na Most. Tu naštěstí pouze křižuji, za ní se cesta zhoršila, ale stále zůstala průjezdná. Hezkým lesem se tak dostávám k místní značce a NS Horní Bříza, po kterých pokračuji ke hřbitovu Na Bohoutově. Cesta se ještě chvíli vlní a po kvalitní štěrku pak klesá k trati a k silnici ze Záluží. Po místní zelené, která je za Ledeckou silnicí velmi náročná jak terénem, tak strmostí a navíc se její pozice liší od mapy, stoupám ke Krkavci. Jenže značka mě zavádí k Ledcům, takže výšku opět ztrácím.

Znovu a definitivně stoupám po regulérní zelené. Na kraji lesa z ní nicméně sjíždím vpravo po slušné neznačené lesní cestě k rozcestí Pod Krkavcem. Pokračuji rovnou za nosem, takže míjím snad všechny barvy turistických značek a objíždím Malý Krkavec jednou z mnoha cest, načež asi za dva kilometry přijíždím právě na kraji PR Petrovka k červené. Po té pokračuji na Košutku. Na Šídlováku jsem shlédl rallye RC modelů a pokračoval ještě přes Bolevec, podél trati k Ostende a lesoparkem nad Bolevákem k NS Údolím Berounky.

Vracím se tedy do Plzně přes Roudnou, podél Radbuzy kolem Depa, stoupám k Lidlu a za nemocnicí opět na Bory. 59 km s průměrnou rychlostí 20 km/h (Endomondo špatně načítá svoje data, pracujou na nápravě už čtvrt roku, data jsou ze strava.com) a opět několik nově objevených úseků. Náročný terén je především pod Krkavcem, jinak dobře sjízdné s převýšením 1100 m.


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati 

RC závody ranč Šídlovák