úterý 20. února 2024

Obchvat Horní Lukavice

54 km
1. 10. 2023
 
Náročnost: Střední
Převýšení: 500 m
Terén: Singly, asfaltové cyklodálnice
 
Plzeň-Pod Záhorskem - Rondel - Kalikovský mlýn - Slovanské údolí - U Brůdku - Nová Hospoda - U Fulínů - Sulkov - Líně - po CT 2271 Červený Újezd - letiště Líně - Vodní Újezd - Vstiš - keramička Chlumčany - po CT 2187 obchvat Horní Lukavice - Hradčany - Vysoká - Útušice - Radobyčice - po NS Údolím Radbuzy Hradiště - Vokounova lávka - Třezalková ulice - Tyršův most - Doudlevce - po levém břehu Radbuzy Depo 2015, centrum Plzně - nám. Republiky - Rondel - Pod Záhorskem
 
Začíná nám říjen, ale na kolo jsou pořád dobré podmínky. Nebude to dnes na dlouhý výlet, projedu se k dokončovanému obchvatu Horní Lukavice. Vyrážím přes Rondel k parku Za Plazou a pak pěšinkou podél řeky ke Kalikovskému mlýnu. Přes Jíkalku se dostávám k Předním Skvrňanům a pak projíždím celým Slovanským údolím podél Vejprnického potoka, v místech, kde je to možné, po pravém břehu s nezpevněnou cestou, až pod přemostění Regensburskou ulicí. Novou asfalku k Brůdku nevyužívám, mnohem raději využívám singlík v louce pod vedením vysokého napětí. Poté podjedu viadukt U Brůdku a hned za ním vystoupám prudkým výšvihem do lesa za Novou Hospodou. Pěšinkami mířím k jihu, vyjíždím až na rozcestí ulic Konečná a K Plzni. Další nenápadnou pěšinkou lze pokračovat na jih, zanedlouho se stočí do směru dálničního přivaděče a podél něj vede až na úroveň motorestu. O kousek dále přejedu silnici na Vejprnice a dál lesní cestou jedu k Fulínům. Odtud se chvíli budu držet NS Líňská okružní cesta, tedy přes dálnici, kolem Sulkova, až nad pole nad Líněmi. Zatím je tu pěkná stráň s neznačenou polní cestou klesající na kraj obce. Do budoucna tu bude možná monstrózní stanice rychlostní železnice😥

Z Líní jedu po CT 2271 po parádní písčité cestě do Červeného Újezdu, trochu s úlevou, když byl konečně investorem zrušen záměr vystavět gigamontovnu místo letiště, a tím pádem si nikdo nebude chtít vykupovat svědomí asfaltováním téhle pěkné cesty. Celá situace by byla absurdně paradoxní - vybetonování lesů by bylo kompenzováno asfaltováním cest😳 Teď se ale mohu radovat dál štěrkovou cestou kolem bývalého lomu v mírném stoupání k západnímu konci letiště Líně. Vyjíždím u nepoužívané vlečky na větší cestu, po které dojedu do Vodního Újezdu. Na kraji lesa se povrch mění na panelový. Ve Vodním Újezdu překonám hlavní silnici do Chotěšova i Radbuzu a pokračuji mezi pastvinami do Vstiše. Nová cyklostezka z Dobřan je naštěstí vedena skrz louky, takže asfalt zničil jen docela krátkou část cesty z mého směru. Ze Vstiše se vydávám ne moc zábavnou rovinkou po malé silničce na jihovýchod. Za křižovatkou se silnicí na Černotín už je nezpevněná cesta, za mokra pěkně rozbahněná, jelikož ji využívá těžební technika z přilehlého lomu. Jsem totiž na dohled keramičce v Chlumčanech. Když projedu jejím areálem, pokračuji rovnou za nosem do lesa. Na prvím větším rozcestí odbočuji vlevo, nejedu tedy k rybníku Šavlice, ale ke trati. Za přejezdem na rozcestí odbočuji vpravo po CT 2187. Stoupám lesem, poté sjíždím mezi poli a už vidím čtyřproudou silnici, tedy obchvat Horní Lukavice. Nafotím něco na mostu přes komunikaci a zase pokračuji skrz Horní Lukavici. Až skoro na konci vsi směrem na Lišice odbočuji vlevo a vyjíždím na polní cestu nahoru k Hradčanům. Není to úplně přímá cesta, ale nenechá vás to uhnout nikam špatně v podstatě. Za Hradčany vjíždím do lesa a po necelém kilometru na rozcestí bohužel opět začíná asfalt. Vystoupám do více jak 500 m n. m., pak mě čeká doslova Jump Parade, jak se jmenuje segment sjezdu k rozcestí Dlouhá paseka. Nesjíždím klasicky do Robčic, ještě odbočuji vpravo a vezmu to kolem svatého obrázku. Tam odbočuji vpravo a teprve začínám sjíždět kousek za Robčice. Ty se dají takovou hezkou alejí objet vlastně až na okraj Útušic. Dále jedu mou oblíbenou cestou nad řekou, tentokrát kolem dálniční retenční nádrže a pak do Lahoště. Už se proslýchá, že se tu bude zase asfaltovat cyklisty nepoužívaná stezka od Lahoště do Radobyčic. Projekt počítá se 600 m cyklostezky s přemostěním suché rokličky odstaveným mostkem za 19 milion korun😵 Takhle se u nás vylévají peníze do kanálu. Zatím je tu ale pořád ta skvělá nezpevněná cesta, kterou používám téměř sám, na kole tu potkávám velmi málo lidí. Z Radobyčic už taky léta nelze dojet do Hradiště přírodou, ale aspoň je to zde bez aut, to je jediná výhoda. Jdu si užít pěkného singlu nad řekou k Vokounově lávce. I tady je už půl roku rozestavěn nějaký betonový nesmysl. Je to taková cesta smutku tohle, všude se vyhazují naše peníze, aby se nám zhoršila kvalita života a životního prostředí. Zlepšit náladu si můžete za Vokounovo lávkou na levém břehu Úhlavy, kde pokud z ní sjedete, můžete lukami projet do Třezalkové ulice. Tyršův most je tak vysoký, že k němu vlastně stoupám. Zborovskou ulicí pak projedu Doudlevce. Od Malostranského mostu sjíždím na pěšinku k vodácké základně. Je to hezká pěšinka, jen je tu často bordel a bezdomovci. Po levém břehu se pak jezdím mnohem lépe než po pravém, protože tu nechodí takové davy lidí. Snad to tak zůstane i do budoucna. Do Záhorska jedu přes náměstí Republiky, Rooseveltův most a samozřejmě přes Rondel.

Pěkných 54 km s průměrnou rychlostí 23 km/h, jsem nějaký rozježděný takhle k závěru sezóny😊 Nastoupáno něco přes 500 m.

 

Obchvat Horní Lukavice

 

 

 

 

 

 

 

úterý 13. února 2024

Kyzové jezírko Plzeň-Božkov/Buková

31 km
29. 9. 2023
 
Náročnost: Malá
Převýšení: 400 m
Terén: Singly, asfaltové cyklodálnice
 
Plzeň-Pod Záhorskem - Plzeňský Prazdroj - po NS Údolím Úslavy Lobezský park, Božkov - K Bukové - Kyzové jezírko - V Pytli - Letkov - U Zátiší - Na Pohodnici - Kyšice - Červený Hrádek - třešňová alej - Zábělá - Bukovecký vodopád - Chlum - Pecihrádek - podél Berounky Zadní Roudná - Luční ulice - u Pramenů - Pod Záhorskem
 
 
Tento krátký třicetikilometrový výlet na hodinku a půl se mi povedl. Ačkoliv sotva opustím město, dokázal jsem to namotat na spoustu hezký pěšinek. Bohužel však už není možné jezdit po nezpěvněných cestách kolem plzeňských řek jako před deseti, patnácti lety. Všude se masivně asfaltuje, aniž by to dávalo smysl. Kolem centra je to však pochopitelné. Sjedu tedy k Lochotínské lávce, pak projedu Tylovou ulicí kolem Štruncových sadů k Prazdroji, přes kopeček k Úslavě a na pravém břehu konečně sjíždím na nezpevněnou cestu alejí topolů. Je teplý zářijoý den, takže je tu hodně lidí, pod Lobezským parkem některým nestačí asi 8 m široký prostor k tomu, aby je bylo možné bezpečně minout. Rad proto unikám Božkovem do kopce a odbočuji do Kristinovské ulice, ze které by měla vycházet pěšinka do ulice Nad Roklí. Ano! Neskončil jsem u nikoho na dvorku ani na skládce, projel jsem. Ke Kyzovému jezírku podle všech možných map ale nevede žádná cesta, proto to zkusím nejdříve zkontrolovat shora od trochu osamělého pozemku na konci Bukové. Protože se mi klasicky nechtělo vracet, vzal jsem to částečně zarostlou jižní strání. Nic moc, teď už se objevuje cesta od ulice K Bukové, kudy se tam dá pohodlně dostat. Tak snad tam bude pokračovat pěšinka proti proudu potoka až k jezírku. Je s podivem, že je to tak zapomenuté místo, je tu rekultivovaný/zabezpečený důl a dokonce snad nějaká informační tabule. Jsem potěšen. A navíc to vypadá, že pěšinka pokračuje dál-buď kolem jezírka nebo někam nahoru. Tak to zkusim. Je totiž sucho, tak se neutopím nikde v bažině. No i když, je tu nějaký mokřad, přes který "vede" hooodně ztrouchnivělý strom. Nakonec jsem byl ale rád, že tam byl. Pěšinka se mi ale v tu chvíli ztrácí. Jsou tu nějaké možnosti, ale u jedné je zákaz vstupu, jinde hodně zarostlý terén nebo prudká stráň a nejspíš někde v pozadí ploty pozemků. Nakonec jsem ale vybral asi dobrou cestu na druhé straně mokřadu, propletu se mezi stromy a dostávám se na příjezdovou cestu k zahradám😊
 
Vyjedu na CT 2151, na pár metrech k silnici shodím několik kilo bahna a zase zajedu do roští. Tedy do bývalého sadu. Někdy se dá projet skrz něj, ale letos jsem vyhodnotil, že bude lepší jet nad roklí nebo údolíčkem nějakého potůčku k takové mýtině, která někdy slouží jako skládka, ale poslední rok je docela dobře průjezdná. Projedu tedy k bývalé skládce popela nebo co to bylo zač a podél umělého koryta po panelové cestě pokračuji do polesí V Pytli. Vystoupám po singlu k Božkovskému potoku, to už je nedaleko na kraj Letkova. U prvního domku ale odbočuji doleva a přes mýtinu stoupám křivolakými cestičkami, které se často mění těžbou a výsadbou. Dojedu k zelené a pak k zahrádkám u sjezdu z přivaděče na Kyšice. Právě podél přivaděče pod Pohodnicí pokračuji k lávce přes silnici a pak po louce sjezdem přímo do centra Kyšic. Po CT 3 už se začínám vracet k Plzni, ale samozřejmě nechci jet po těch asfaltech do Hrádku, takže za kopečkem odbočuji doprava, křižuji silnici a pokračuji na sever. Někde uprostřed polí na prašné cestě asi půl kilometru od silnice odbočuji na západ a tudy dojedu až na kraj Červeného Hrádku. Alejí pod zemědělským družstvem mířím k malé asfaltce, která mě dovede skoro do Zábělé a to převážně sjezdem třešňovou alejí. K autobusové zastávce v Zábělé musím několika zatáčkami po silnici, ale hned za ní odbočuji vlevo do lesa a o 100 m stoupání později znovu sjíždím vlevo na ještě menší cestu, která mě provede údolím Bukoveckého potoka. Zprvu se raduji, že díky mýcení je tu cesta rozšířená díky opakovaným průjezdům těžké techniky. Jenže poté jsem se dostal do místa, které už dříve bylo kritické a nyní nejen že je zcela zdrancované, ale také oplocené. Tudy se nebude snadno pokračovat. Nejsem tu ale první, už se tu nějací chudáci snažili dostat ve stráni nad plotem sypkým podkladem s kameny. Z druhé strany by to ale bylo ještě horší. Následuje několik popadaných stromů. To jsem té jízdě moc nedal...😢 Kolem (momentálně neexistujího) Bukoveckého vodopádu už je to trošku lepší a zanedlouho vyjíždím pod Holým vrchem nedaleko od Bukovce. Pro tentokrát pojedu dále do prudkého kopce po zelené na Chlum. Snad tu někdo nepojede kudlu opačným směrem. Dopadlo to dobře, funím dál, ale na vrcholek nutně nepotřebuji, proto zkracuji cestou kousek pod ním a pak sjíždím neznačenou klikatou pěšinkou. Na úpatí ještě využívám pěkně prosvíceného a vyhřátého kraje lesa, abych dojel na polní cestu vedoucí k CT 3. Za podjezdem odbočuji na pěšinku vpravo přímo k lávce, pak vystoupám na Pecihrádek a z Bílé Hory sjíždím za areálem Ferony k Berounce. Právě tudy mezi čističkou a řekou vede jedna z posledních nezpevněných cest široko daleko. Krásně tu projedete pod Masarykovým mostem, ale pak už musíte na asfalt. Někdo totiž potřeboval zbytečně utratit desítky milionů korun z eráru za zbytečnost, takže teď máme rozpálenou nudu i na NS Údolím Berounky, je to ostuda😞 Teď po dalším čtvrt roce už víme, že je doplněna stromy, ale v době mého průjezdu tu neni ani stéblo, vše zplundrováno. To je jediná hořká tečka za krásným výletem. Kolem roudenských pramenů mě už pochopitelně cestou do Záhorska žádné překvapení nečekalo. Průměrná rychlost "jen" 19,1 km/h, ale jsem opravdu spokojen😊
 
 
 
Kyzové jezírko Plzeň-Božkov/Buková

Kyzové jezírko Plzeň-Božkov/Buková

 
 

neděle 4. února 2024

Zřícenina hradu Radeč

63 km
28. 9. 2023
 
Náročnost: Malá
Převýšení: 1050 m
Terén: Lesní a štěrkové cesty
 
Plzeň-Pod Záhorskem - U Pramenů - Zadní Roudná - Bílá Hora - Doubavka - Újezd - Zábělá - Černá mýť - Dýšina - Nová Huť - Bušovice - po NS Kokotské rybníky Kokotsko - Vitinka - Nový Dvůr - PP Radeč - pod Rumpálem a pod Brnem zřícenina hradu Radeč - Sklená Huť-V Cihelně - Bezděkov - Korečnický potok - Dolní Stupno - Všenice - Střapole - Bušovice - Smědčice - V Podlesí - Chrást - po červené PP Berounka-Horní Zábělá, Holý vrch, Bukovec - po CT 2151 u sv. Jiří - Jateční ulice - Zadní Roudná - alej Svobody - Pod Záhorskem


Nějakou dobu jsem nebyl na zřícenině hradu Radeč. Vím, že tam žádné zbytky hradu nejsou znát, ale skalka s výhledem je tam pěkná, což by za dnešního slunného dne mohlo stát za to... Ze Záhorska jedu kolem Roudenských pramenů na Zadní Roudnou. Po silnici pokračuji nedaleko Boleveckého rybníku, začínám stoupat k Bílé Hoře a pak po žluté mířím k Pecihrádku. Sjedu k lávce přes Berounku a hned za ní jedu rovně do kopečka po pěšince, podjedu trať a tentokrát jedu vpravo do parku v Potoční ulici. Pod chatkami a kinologickým cvičištěm se dá odbočit na pěšinku a projet ke skautům, takže se zčásti vyhnete asfaltové dálnici do Újezdu. Z Újezdu stoupám po štěrkové cyklostezce k třešňové aleji, kterou také sjíždím k silnici do Chrástu. Tu musím využít asi jen na sto metrů, než odbočím doprava a objedu domky v Zábělé z jihu. Překonám rokli Zábělského potoka na kraji lesa, za kterou následuje stoupání k Černé mýti a k silnici na Dýšinu, do které se klesá. Do Nové Huti jezdím nejraději pěšinkou od rybníčku Kačárna k viaduktu. Pak už jedu po silnici až za Klabavu ke koupališti.

Za koupalištěm nepokračuji klasicky po NS Kokotské rybníky, ale za zatáčkou odbočuji vlevo přes potok a pak se chystám vystoupat k chatám. Je to prudký kopec se sypkým terénem, takže se mi nepodařilo ho vyjet. Nahoru jsem se nicméně vyškrabal a mohu tak dále jet po lehce zpevněné polní cestě k Bušovicím. Zanedlouho se zprava připojí zmíněná naučná stezka, pak překonám silnici a sjíždím do Bušovic. Jako obvykle hned první ulicí odbočuji doprava, abych si ušetřil část stoupání ke Kokotsku. Proto na pár set metrů opustím naučnou stezku. Na vrcholek Kokotska je třeba vystoupat přes 100 výškových metrů. Mám pocit, že tu dříve byla trochu nejasná cesta, ale dnes už to neplatí. Z Kokotska do Vitinky, po mojí oblíbené cestě, kterou skoro nikdo nepoužíval a ležela stranou zájmu, jsem jel, ale bylo mi smutno, někdo její část zpevňoval štěrkem-úplně zbytečné a navíc to zkazí zážitek. Z Vitinky jedu po silnici do Nového Dvoru, kde odbočuji vpravo a kolem bývalé cihelny sjíždím k Oseckému potoku, kde už je vykolíkovaná trasa pro silnici od D5. Taky nevim, k čemu taková stavba je dobrá, tak budu příjemně překvapen, pokud to bude z jiného důvodu než kvůli zastavění okolních luk a polí halami. Od současné silnice stoupám opět po polní cestě k lesu, kde začíná PP Radeč. Křížím žlutou turistickou trasu a pokračuji do táhlého kopce neznačenou cestou na východ. Překonám silničku z Volduch do Březiny, za níž vede i nadále štěrková cesta jak podle pravítka. Jižně od Hradiště a Rumpálu projíždím lesem. Na chvíli se ke mě připojí žlutá. To je zrovna v úseku s intenzivnějším stoupáním. Před další silnicí (do Sklené Huti) je pro zpěstření pár zátočin. Za silnicí je sice CT 2304, ale ta vede do Těškova, takže tam přesně nejedu. Větší neznačenou cestou tak stoupám na úpatí hřebenu Radče pod vrcholkem Brno. V jednom ze sedel vyjíždím na zelenou turistickou trasu, po které je to nedaleko k rozcestí Radeč-východ a pak už zbývá posledních pár set metrů lesní pěšinou přes kořeny po červené ke skále, kde stával hrad Radeč. Dnes je opravdu hezky a teplo, navíc nikde nikdo, takže jedna velká radost😊
 
Tak teď zpátky přes kořeny k větší cestě a pak hurá dolů serpentinou severním svahem. Úpatní cestou se přibližně vrstevnicově začínám vracet. Dlouhým pěkný sjezdem se dostanu za Sklenou Huť. Křižuji žlutou turistickou trasu, o kousek dále odbočuji prudce vlevo, vyjíždím z lesa a napojuji se na silnici směr Přívětice. Hned v nejbližší pravotočivé zatáčce sjíždím na lesní cestu vlevo. Skrz les by to mělo být přímo na západ k Bezděkovu, ale tahle cesta je ve špatném stavu s popadanými stromy, trochu to tedy objíždím. Křižuji červenou trasu a začínám sjíždět po starší asfaltce do Bezděkova. Po obnovené polní cestě klesám dál na jihozápad ke Korečnickému potoku. Pár metrů jedu po CT 352 směrem na Březinu, ale brzy odbočuji doprava na neznačenou asfaltku do Dolního Stupna. K mému překvapení lze jet do Všenic po polní cestě pod tratí, dál ale musím po silnici, když chci přímo. Dnes to ale vlastně nevadí, celý úsek je vyfrézovaný pro rekonstrukci povrchu a tak je tu omezený provoz. Za údolím a kopečkem mě tedy čeká Střapole, kde odbočuji vlevo, vyjedu za ves a za trať a hned za ní odbočuji vpravo na takovou pochybnou polní cestu, která je někdy docela dobrá a jindy docela špatná. Záleží na ročním období, jestli tam zrovna někdo vyveze suť nebo tam třeba párkrát někdo projede. Tentokrát nic moc, navíc jsou tu trnité keře, ty nelze projíždět bezhlavě. Na vršku nad Bušovicemi už je to lepší, za vsí mířím klesající silnicí do Smědčic. Do Chrástu chci jet přes chatu V Podlesí. Na kraji Smědčic tedy pojedu po polní cestě na jihozápad. Překonám kopec a sjíždím přes louku, kde je odbočka prudce vpravo, kam zatáčím. Mohl bych jet i rovně k Nové Huti, ale to zas někdy příště. Za novým mostem přes Klabavu mě čeká stoupání k náměstí a pak po červené projedu zbytkem města k polní cestě vedoucí samozřejmě do Zábělé. I když tu jezdím často, nepřestává mě to bavit. Jede se pěkně loukou, pak je třeba vystoupat k hájovně, ale v lese se to zlomí a příjemně se sjíždí právě do Zábělé. na Holý vrch se z tohoto směru moc nestoupá, naopak za ní následuje velmi prudký sjezd. Do Plzně se vracím po CT 2151, takže musím ještě vystoupat pod Chlum a pak sjet ke sv. Jiří. K Masarykovu mostu jedu přes Jateční. A protože je nově vyasfaltovaná dříve parádní cesta ke Štruncovým sadům, už mě nic netáhne jet do Luční ulice, asfalt jako asfalt, to už můžu jet po silnici. Je to zoufalství, co všechno se tu betonuje. Abych měl zpestření, tak jsem to vzal ještě ulicí Ke Stráži kolem areálu nemocnice.
 
Moc pěkný výlet, kolem Plzně se možnosti pro ježdění neustále zhoršují, ale když je čas vyjet dál, je to radost, ještě lépa pak když je takové letní počasí jako dneska. Po zaokrouhlení 63 km za 3 hodinky, to odpovídá průměrné rychlosti 20,7 km/h a to s nastoupaným více než kilometrem.

 

 

Zřícenina hradu Radeč

Zřícenina hradu Radeč