Všeruby

24. 5. 2015
65 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

Skvrňany-po CT 2151 Křimice-po CT 37 Vochov, Kozolupy-Touškov-po zelené Komberk-Čemíny-po modré Košetice, Všeruby, Kunějovice, Lhotka-Brod-Tlucná-Krašovice-Trnová-po NS Horní Bříza-Dubský mlýn-Ledce-Pod Krkavcem-po modré Košutka-Košutecké jezírko-Lochotínský park-Kilometrovkou Kalikovský mlýn-Hvězda-Bory


Rozhodnout, kam vyrazit, mi trvalo asi déle než samotný výlet. Nakonec jsem zvolil Všeruby, že tím směrem jsem nejel déle než kam jinam.

Na Skvrňany jsem to vzal přes Hvězdu, kolem Techmanie a Slovanským údolím podél Vejprnického potoka. Od něj jsem si vystoupal do polí k cyklotrase 2151 a rázem jsem byl v Křimicích. DO Vochova je to co by kamenem dohodil. A do Kozolup vlastně taky, po pěkné polní cestě, navíc celkem slušně značeno po CT 37. Po silnici se mi mi moc nechtělo, tak jsem z Touškova zamířil do Čemín přes Komberk po zelené.

Z Čemín vede pěkná lesní cesta, značena modrou turistickou, do Košetic. Ty se rychle projedou a už je třeba vydat se do stoupání k Červené Punčoše. V rychlosti ještě přejet hlavní tah na Karlovy Vary a zbývá poslední kousek do Všerub. Ten zvláště z jara stojí za nic, na louce málo znatelná pěšinka, křoví rozbujelé a s trny-no aspoň že jsem nepíchnul. Ve Všerubech se zrovna konala pouť, já si však všímal především dominanty-kostelíku. Vyjel jsem k němu, o nic zázračného se však nejedná. O pár metrů dál údajně kdysi stával i hrádek, ale nezbylo po něm zhola nic:(

Za dobrodružtvím jsem pokračoval po modré, do Kunějovic vedoucí po silnici. Dále cestou na kraji lesa kolem chatek, bezproblémová, trochu pes kopec. Asi nejhorší úsek mi čekal za Lhotou na Brod. V mapě čárkovaná cesta byla skutečně nepoužívaná a ještě v ní byly zarostlé sutiny a hluboké výmoly. Naštěstí se ale dala projet a netrvalo dlouho, co jsem se ocitnul v Brodu, osadě o pár chatkách. Odtamtud vedla pěkná polní cesta do Tlucné. Tam jsem trochu váhal kudy do Krašovic. Myslel jsem, že cesta vede trochu ve svahu, ale ukázalo se, že naopak vede více méně při Brodském potoce a jedná se o parádní singl. Z Krašovic jsem jel jen kousek po silnici do Trnové, ale provoz a rychlost aut na těch pár metrech odpovídala spíše dálnici.

Za Trnovou jsem se vydal po hrázi Habru po NS Horní Bříza až do Břízy. Cestu využívají i chataři, takže je to rychlovka:) Dále ve směru jsem pokračoval k Dubskému mlýnu, měl jsem trochu obavu, jak bude vypadat čárkovaná cestička. Ale v tomhle mapy často klamou, tentokrát dobře pro mě, úplně luxusně jsem dojel přesna kam jsem měl a tak jsem byl v Ledcích raz dva. Projel jsem k hřišti, kde jsem se vydal doleva do kopce pod Krkavec, kde vím, že je cesta, kterou mapa nezná, ale přitom je solidní nábližkou. Platí na ní pravidlo "u stohu doleva", naštěstí tam stoh stále stojí:D

Z rozcestí Pod Krkavcem není třeba experimentovat, jak jsem to zkoušel já, a snadno dojedete nad Chotíkovem po modré na Košutku. Já si ještě objel Košutecké jezírko a vyloupnul se přímo na Karlovarské, což byla zásadní chyba, páč jsem chytil červenou snad na každym semaforu. Příště radši opět pokoušet sedmdesátku v Kotíkovské;P Taky jsem se stavěl v nově opraveném Lochotínském parku. Že to ale trvalo, než to dodělali...no unešen z toho nejsem, ale prokouklo to:) Pro ilustraci toho zázraku postuju fotku "Artušova stolu". Pak už jen klasicky Kilometrovkou ke Kalikováku a přes Hvězdu na Bory.

Pěkný výlet na tři hodinky, 65 km, 21, 35 km/h. Spíše cestou, než necestou, převýšení přiměřené, takže na pohodu.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Všeruby

Artušův stůl v Lochotínském parku

Lovecký zámeček Tři Trubky

17. 5. 2015
80 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Nízká

Škoda park-Božkov-po CT 2151 a 2157 Švábiny-Kyšice-po CT 3 Ejpovice, Klabava-po zelené Rokycany, Kamenný Újezd, PP Trhoň, Bábovka-Strašice-Tři Trubky-Bílá skála-po CT  2251 Dobřív-po CT 3 Hrádek, Kamenný Újezd, Rokycany, Epovice, Kyšice, Švábiny-Lobzy-Doudlevecká lávka-Bory


Opět jsem vyrazil brzo, někdy před pátou, na takovou menší projížďku na zámeček Tři Trubky. Koukam na mapu řikam si jojo, Rokycany, tam jsem hned, Strašice, hezká cyklostezka podél Klabavy...

Zlatý voči! Ne že by cesta neodsýpala, ale cíl je mi vzdálen 40 km. Kolem Škoda parku jsem se vydal na Slovany a do Božkova, kde jsem se kousek vydal po CT 2127 a pak následně do kopce po 2151, abych dojel k zelené a schovanému průjezdu pod přivaděčem, skvělou to zkratkou ke Kyšicím. Kolem mohutného kaňonu, budoucího železničního koridoru, jsem sjel k Ejpovickému jezírku a pokračoval podél něj po CT 3 do Klabavy. Tam jsem raději zvolil zelenou, která mě dovedla singlem do Rokycan. I za nimi jsem se zelené držel, nejdřív do Kamenného Újezdu podél Klabavy, pak prudkým stoupáním pod Žďár. Krásným lesem po štěrkové lesní cestě přes četná údolí a prudké sjezdy i stoupání jsem se blížil Strašicím poměrně rychle. U hory Bábovka, kterou kdo zdolá, rozhodně žádná bábovka neni, jsem se vydal zkratkou na sjezd do Strašic z důvodu časové úspory. Kupodivu jsem vše trefil, jak jsem měl.

I ve Strašicích jsem se zorientoval a vydal se správným směrem proti proudu Padrťského potoka-překrásné údolí:) Akorát mě trochu mátlo, že v mé starší mapě byla zakreslena na "mojí" cestě žlutá turistická. V současnosti odbočuje hned u vjezdu do Brd někam na severovýchod. Zanedlouho po táhlém, ale příjemném stoupání jsem se objevil u zámečku. Tři Trubky bohužel nelze obdivovat příliš zblízka, ač by to stálo za to.

V plánu bylo být do osmi doma...hmm, to je za hodinu a čtvrt. Tak jsem to napálil. Jenomže to bych to nebyl já, kdybych jel rychlou rovnou nudnou cestou. Otočil jsem to ještě kousek pod zámečkem doleva do kopce kolem vrchu Kamenná. Stoupalo se mi překvapivě dobře, ačkoliv šlo o nějakých 150 m výškových. Ale jelo se po uválcovaném štěrku v pěkném chládku.

Potřeboval jsem samozřejmě na západ, ale přímo žádná cesta nevede, musel jsem tedy dojet na asflatku a trochu esíčkem kolem Bílé skály pokračovat na Dobřív. Jsou tam parádní sjezdy-co jsem si nastoupal, to jsem si sjel. Snad poprve v životě jsem si připadal, že sjíždim daleko víc, než jsem vyjel:)

A že to bylo ze značné výšky, i po CT 2251 do Dobřívi jsem stále markantně klesal:) Pak už jsem nasadil tempo podél Klabavy. Rokycany se mi ale stále nechtěly blížit. To byl ještě Hrádek a Újezd, roztahaný vesnice... Ale tuhle trasu mam rád, projede se i přes rokycanské náměstí a stále po CT 3 se pokračuje až do Kyšic. Stoupání od Klabavy nemam vůbec rád, ale už nebyl čas na nějaké zajímavější dovádění. Opět tunýlkem pod přivaděčem jsem se vrátil na Švábiny. Zpět na Bory jsem to vzal ale přes Rolnické náměstí, kolem bazénu a přes Doudleveckou lávku.

Tak jsem ujel docela neskutečných 80 km, viděl Tři Trubky a ještě s průměrnou rychlostí 24 km/h! To je slušná nálož. Technicky nebylo náročnějšího úseku, zato fyzicky jo, přecijen nastoupáno kolem 1300 m.

PS: Zaslech jsem, že se v těchto místech uvažuje o výstavbě přehrady, to by byla nenahraditelná ztráta jedné z nejhezčích oblastí Plzeňska, tak velmi doufam, že k ničemu takovému nedojde.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Lovecký zámeček Tři Trubky

Tři Trubky

Zřícenina hradu Skála

16. 5. 2015
67 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

Tyršův most-po NS Údolím Radbuzy a žluté Černice-po CT 2126 Losiná-Štěnovický Borek-po NS Nebílovy Prusiny-po zelené Předenice-po červené Snopoušovy, Krasavce, Kucíny, Radkovice, zřícenina Skála-Lužany-po žluté Příchovice, Přeštice-Žerovice-Zastávka-Chlumčany-Dobřany-Měsíční stráň-Litice-Tyršův sad-Borský park-Bory


Jak lépe strávit sobotní podvečer, než v sedle kola... Vyrazil jsem nejdřív do Losiné se podívat na Barču (a hokej) obyčejně přes Černice a Černý les. Pak jsem se rozhodl po 3 letech vyrazit na zříceninu hradu Skála u Přeštic.

Z Losiné jsem se přes kopec vydal do Štěnovického Borku po cestě, která začíná hned naproti kravínu kousek za cedulí Losiná. Z Borku jsem dosud nevychytal, kterou cestou se nejlíp dostat na červenou, snad příště-kolem Velkého rybníku a v zatáčce sjet k potoku. K nebílovské kapli jsem dojel po naučné stezce, odkud jsem sjížděl do Předenic po zelené. Vypadá to, že v těchto místech se bude opravovat zarostlá cesta, což je fajn, do Předenic by to taky chtělo, tam už se skoro nedá projet, lepší možná vydat se po louce víc podél lesa. Z Předenic jsem jel po červené až na Skálu. Ale popořadě, na kraji Předenic cesta uhýbá a polem a lesem vede do Snopoušov. Bohužel se dost sjede jen proto, aby se vydatně kolmo na vrstevnice stoupalo. Odbočit na žlutou a nadjet Snopoušovy by byl zřejmě lepší nápad. Pak se volněji sjíždí do Krasavců a pěknou lesní cestou do Kucín. Ještě kousek po silničce stále po červené do Radkovic a už mě čeká poslední výživné stoupání ke zřícenině Skála. Po hradu moc památek nezbylo, ale jinak pro hrad moc pěkné místo na skalnatém ostrohu. Vede tudy mimojiné CT 2188A (:D) a naučná stezka o sv. Vojtěchovi.

Ještě kousek se musí vystoupat a dorazí se k silničce, kde jsem se vydal vlevo, abych se dostal k nekonečnému sjezdu do Lužan. V této oblasti je velmi málo možností jet mimo silnice, využil jsem tedy jedinou z nich, žlutou turistickou podél Úhlavy přes Příchovice (zámek) do Přeštic (kostel). Je hojně využívána, takže se po ní jede dobře. Z Přeštic jsem po CT 2166, nuceně po silnici, stoupal do Žerovic a proti větru až do Zastávky. Přímo od kolejí vede pěkná cesta, kde asi nejde zabloudit, páč vás to vždy provede kolem rybníku Šavlice a vyhodí u keramičky. Po CT 3A jsem tedy dojel ke zmrzlině v Dobřanech, kde v těch osm večer už byla únosná fronta. Tak jednu s příchutí vlašský ořech na poslední úsek cesty:)

Zkusil jsem to přímo podél Radbuzy k Wartovu mlýnu. Kupodivu mě nečekal žádný nepříčetný pes a tak jsem pohodlně projel k chatové oblastí Měsíční stráň a pokračoval stále nad řekou do Litic. Do Tyršovo sadu jsem to vzal po CT 2151 a 3 (NS Údolím Radbuzy) přes lávku a zase nahoru přes přivaděč. přes Borský park jsem se vrátil na Bory.

Krapet se mi z jasna změnilo počasí na "pár kapek spadlo", i tak jsem si to užil. Ještě mi teda schází nějaké ty polní cesty kolem Přeštic... 67 km jako nic, spíše pohodovější cesta technickou náročností. Stoupání dramatické jen ze Snopoušov a ke Skále;)


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Zřícenina hradu Skála

Labutí jezero Šavlice

Zámek Dětenice (MB)

12. 5. 2015
58 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

MB-po CT 143 Dobrovice-Týnec-Úherce-po CT 8154 Semčice, Žerčice, Kobylnice, Ujkovice, Prodašice, Dětenice-Osenice-Rokytňany-Domousnice-po modré Nová Telib, Dolánky-po žluté Kolomuty, Řepov, MB


Po roce slýchání, jaké úžasné jsou Dětenice se konečně den prodloužil natolik, abych se tam vydal. Cest není nijak zvlášť na výběr. Pro cestu tam jsem zvolil do Dobrovic CT 143. Musí se přejet Chlum, takže se poměrně dost stoupá zpočátku. V Bojeticích jsem opustil cyklotrasu a pokračoval do Týnce, odkud je to jen kousek do Úherec. Pak už jsem se po zbytek první půle držel CT 8154. Vede převážně po nefrekventovaných silničkách-to není moje nejoblíběnější, člověk monotónně pořád šlape kupředu. Ale výhodou je, že cesta rychle utíká. Semčice, Žerčice, ani kopec do Kobylnice mě nezastavil. Pak kousek lesem do Ujkovic, asi nejlepší část cesty a táhlým stoupáním do Prodašic. Hned za vesnicí překvapivě prudký sjezd...do Královéhradeckého kraje.

V Dětenicích mně ovšem čekalo zklamání v podobě zavřené malé, ovšem zarostlé zahrady, takže jsem zámek ani nemohl spatřit. Mé oči však uzřely nastevřenou bránu, zkusil jsem ji tedy otevřít. V tu ránu se ozvalo od zvonku co prej tam chci-no asi prohlídnout zámek. Neuspěl jsem, avšak byl bych hlupák, kdybych se plahočil 30 km pro nic za nic, objel jsem tedy areál, dokud se neobjevila cesta se zákazem vjezdu a slepou ulicí na jedné značce. No když má někdo takovou starost, aby se tam nejezdilo, zřejmě je tam něco, za čím stojí se tam vypravit. A vskutku, zadní vchod do zahrady, tak jsem přecijen zámek viděl:)

Zpět jsem se vydal po silnici do Domousnice přes Osenici a Rokytňany. Dále po modré. A ta hned zkoušela mojí vůli, jaký ještě kopec vyjedu...no a tak jsem urval řetěz ve spojce. Už byl pochybný, tak jsem s sebou vozil dostatek nářadí k opravě. Naštěstí ani netrvala dlouho a vyrazil jsem po pěkných lesních cestách nahoru a dolu do Lhotek a Nové Telibi. Radoval jsem se, jak jedu správným směrem (posledně jsem se tudy dřel opačně, více do kopce), spíše po větru a kilometry utíkají...tak jsem za sebou nechal pěkný singl do Dolánek a zas se trochu v kopci opřel do pedálů. A už jsem poznal, že je znovu zle s řetězem. Opět jsem ho roznýtoval a spojil, ale nedokonale kvůli pochybné nýtovačce. Dílek jsem sbil dvěma kameny, další nářadí jako kladivo nebo kleště skutečně nevozim. A páč už bylo asi půl deváté, neriskoval jsem náročnější modrou, nýbrž jsem dojel po žluté přes Kolomuty a Řepov do Boleslavi.

Tento výlet se tedy moc nevydařil, aspoň že ten zámek jsem zezadu viděl, jinak by to bylo naprosté fiasko. Aspoň jsem se vyvětral a můžu říct, že jsem byl v těch zázračných Dětenicích. Nakonec jsem měl ale docela vysokou průměrnou rychlost (v polovině cesty téměř 24 km/h) a nebýt poruch, byl bych doma i brzo po těch 58 km.


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Zámek Dětenice

Zámek Dětenice

Kopec Maršál, Hradiště u Březiny

10. 5. 2015
72 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Vysoká

Tyršův most-po CT 3 a 31 Koterov-Starý Plzenec-Sedlec-Melicharka-Svidná- po červené Maršál, býv. Rakovská hájovna-Raková-Pod Kotlíkem-Kamenný Újezd-po zelené a CT 2157 Pod Žďárem-Hůrky-Svojkovice-po CT 2158 U Chejlavy-Habr-Pod Plecháčem-po červené hradiště Březina-Stupno-Střapole-Sedlecko-Chrást-Dolanský most-po zelené Bukovec-po CT 3 u sv. Jiří-Šumavská-Bory


Letos jsem ještě nebyl na Maršálu a vydal jsem se tedy směrem jihovýchodním od Plzně. Jenže klasické a známé cesty mě nebaví až tolik, takže jsem si za cíl vybral i hradiště Březina. Poměrně velké sousto, když jsem vyrážel v půl páté.

Cesta však probíhala hladce, sjel jsem si k Tyršovo mostu, k Úhlavě, přes Bručnou plnou cyklistů do Koterova a hned za ním lukami do Plzence. Do Sedlce už ani nejezdim jinak, než pod rotundou podél Úslavy. Dále jsem se vydal po zelené brutálním stoupáním k chatové oblasti. Tam jsem si vybral cestu více vrstevnicovou, překonal silnici a pokračoval pěknou neznačenou cestou pod skálou Melicharkou s krásnými výhledy na Radyni (foto). Očekával jsem, že jsem poněkud výše, takže mě překvapilo, jak moc jsem stoupal a teprv za kus cesty jsem se objevil na Svidné. Tam jsem ještě potkal nějaké cyklisty, ale na Maršál si nikdo z nich netroufl, však se taky jedná o poctivou vrcholovou prémii.

Asi 2 km se ještě jede po kořenech po červené, ta pak uhýbá, já jsem sjížděl přímo do Rakové. Přírodní park nepřírodní park, bylo to tam jak na hlavní silnici-auta, čtyřkolky:/ Pod Kotlem jsem už objevil pěknou polní cestu z jižní strany. Od Rakové se musí projet zemědělským družstvem, to nikdy nemam rád. Podél lesa jsem dojel k silničce a pak už ve sjezdu za serpentýnou jsem po modré sjel do Kamenného Újezdu. Od Klabavy jsem prudce stoupal po zelené (možné jet i po silnici) a po západní straně Žďáru jsem dojel až k elektrickému vedení, podél kterého vede poměrně velká cesta s vykáceným lesem, jak kdyby tam měli stavět dálnici.

Po žluté jsem chtěl do Svojkovic, ale přestože jsem si dával obzvlášť majzla, minul jsem ji a dojel až do Hůrek, závěrem sice po červené, ale po poli. Do Svojkovic mě dovedla nádherná silnička z kopce, ovšem silně proti větru. Silnice neberu, takže jsem se velmi nepřímou cestou vydal přes rozcestí U Chejlavy, kde se dá podjet dálnice, po CT 2158 do Habru. Tam stačilo jet kousek po silnici a odbočit vlevo do stoupání po největší a vlastně jediné cestě, abych se dostal na červenou turistickou. Ta byla převážně brutální, chvílema nejen pro kolo, ale i pro pěší. O stoupání nemluvě. Dovedla mě na kopec, řikam si ksakru jak to, že tu nenni to hradiště, kroužil jsem jako sup po lese, jenže na špatném kopci:(

K Hradišti mi zbývalo překonat ještě jedno údolí! Cesta ale už byla lepší a utíkalo to, takže jsem nakonec přecijen obdivoval ve večerním slunci hradiště Březina na kopci Hradiště (619 m.n.m.) v altánku, který jsem měl sám pro sebe. Krásným singlem jsem pak po červené sjel k zámku Březina a ještě kousek sjezdem po zelené, než jsem odbočil do Dolního Stupna.
Do tmy nezbývalo moc času, tak jsem pokračoval po silnici plné vlakových přejezdů, kopečků a zákrut přes Střapole a Sedlecko. Před Smědčicemi v zatáčce je možné sjet z dálnice a pokračovat podél trati až do Chrástu. Je ale nutné překonat železniční viadukt a nepotkat se přitom s vlakem. Pak už je sjezd k Dolanskému mostu volný. Boží singl po zelené do Bukovce člověku vlije novou krev do žil, ať už se vrací z jakékoliv dálky. Pak už je to trochu větší nuda, ale Plzeň se dá projet dobře po cyklostezkách. Nejlépe ke sv. Jiří, přes novou lávku po CT 3, k pivovaru, přes nádraží po Šumavské, k zimnímu stadionu podél Radbuzy a pak za nemocnicí na Bory.

Dvěma slovy skvělý výlet, i když poněkud náročný. Bylo i krásné počasí-jasno, ale takhle k večeru relativně chladno-ideál. 72 km, průměrná 20,5 km/h a nastoupáno 1700 m, velmi slušná čísla:)

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Radyně od Melicharky

Hradiště u Březiny

Hradiště u Březiny

Hradiště u Březiny

Kolem Severního předměstí Plzně

8. 5. 2015
25 km

Obtížnost: Malá
Technická náročnost: Střední

Nám. Republiky-Štruncovy sady-po NS Údolím Berounky Bolevecký rybník-po žluté Senecký a Kamenný rybník-po zelené kolomazná pec a rozc. Zálužská silnice-(volitelně výjezd na Krkavec)-po CT 2151 Chotíkov, Košutka, rozhledna Sylván, Radčice-po NS Údolím Mže Plzeň-Nové divadlo-nám. Republiky


A máme tady středně náročný výlet po krásách nejbližšího okolí Plzně. Je skoro až s podivem, jak se dá z centra snadno dostat do přírody. Stačí se z náměstí vydat kolem mlýnské strouhy ke Štruncovým sadům, projet kolem fotbalového stadionu kolem soutoku Mže s Radbuzou přes lávku a po NS Údolím Berounky přejet louky za Roudnou. Asi 100 m za kruhovým objzedem pod Bílou Horou odbočíme vlevo na cestu, která nás dovede přímo k Velkému Boleveckému rybníku, kde se stočí cesta vpravo. Zanedlouho se k nám připojí žlutá turistická trasa (paralelně s CT 2151) z Bílé Hory, které se držíme kolem Košináře i Seneckého rybníku až ke Kamennému rybníku, oblíbené to rekreační oblasti Plzeňanů.

Dále budeme sledovat zelenou turistickou trasu. Není důvod se obávat terénu, naprostá většina je široká cesta zpevněná štěrkem. Pouze poslední úsek (200m) před kolomaznou pecí je kořenovitý, dá se ale objet neznačenou cestou. Následně se překřižuje silnice na Záluží a dojede se na rozcestí Zálužská silnice, kde se vydáme prudce vlevo po CT 2151 po hrubém asfaltu. Pro nenasytné cyklisty se nabízí možnost vystoupat po silnici (CT 35) a asflatové cestě (žlutá a zelená turistická trasa) na Krkavec, kde je rozhledna a občerstvení a sjet například po červené, kde je ovšem poměrně prudké klesání a náročnější terén. Ostatní si ušetří zhruba 150 výškových metrů a 3 km vzdálenosti a pokračují po zvlněné cyklotrase 2151 až na kraj Chotíkova, kde je možné se zastavit v cyklobufetu (značeno).

Po občerstvení se opět vrátíme na CT 2151 vedoucí  v tomto úseku společně s modrou turistickou. Pěknou lesní cestou se dostaneme až na kraj Plzně. Pokud využijeme možnosti vystoupat za drobný peníz na rozhlednu Sylván, budeme mít Plzeň jako na dlani. Pak si budeme užívat sjezdu do Radčic po asfaltu. Stále po CT 2151. Až z Radčic se držíme NS Údolím Mže, případně CT 37, které nás dovedou až k autobusovému nádraží rovinatou nivou Mže. Cestou na náměstí využijeme cyklostezku zřízenou podél Přemyslovy ulice. Ještě se pokocháme pohledem na Nové divadlo v Plzni a už jsme v samém centru na konci trasy dlouhé 22 km, s výjezdem na Krkavec pak 25 km. Jedná se o okruh vhodný pro krosová kola. Na trase není náročný terén, pouze kolem kolomazné pece jsou dva kratší úseky vedoucí po užší stezce s kořeny. Rovněž obtížnějšího stoupání se nedočkáme, pokud nezvolíme výšlap na Krkavec.


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Kolomazná pec

Senecký rybník

Krkavec

Sylvánská rozhledna

Pohled ze Sylvánské rozhledny

Pohled ze Sylvánské rozhledny

Nové divadlo v Plzni

Po památkách Plzně i pro nejmenší

8. 5. 2015
13 km

Obtížnost: Malá
Technická náročnost: Nízká

Nám. Republiky-Štruncovy sady-Plzeňský Prazdroj-soutok Mže a Radbuzy-Roudná-Lochotínský park-ZOO-Kilometrovka-Kalikovský mlýn-Techmania-Sukova-nám. Míru-za nemocnicí Doudlevecká-Depo 2015-most Milénia-Šafaříkovy sady-nám. Republiky

Chcete poznat Plzeň ze sedla i s dětmi? Vydejte se na touto trasou. Začínáme na náměstí, kde můžeme mimo jiné obdivovat moderní kašny, chrám sv. Bartoloměje a radnici. V infocentru nebo přímo v infopointu lze zakoupit různé upomínkové předměty, ale také získat plán města. Z náměstí se vydejme Pražskou ulicí, kde hned spatříme vodárenskou věž. Případně můžeme dle libosti za rohem v Perlové ulici udělat první zastávku v Plzeňském historickém podzemí. Poté výlet na kole pokračuje kolem Mlýnské strouhy kousek po NS Údolím Radbuzy. Hned za podjezdem pod silnicí se vydáme vpravo, přičemž asi po dalších 100 m dojedeme k sokolovně z roku 1896. Ještě o půl století dříve se začalo vařit pivo v měšťasnkém pivovaru, nyní Plzeňském Prazdroji, kam se dostaneme přes řeku po chodníku podél silnice. A hned můžeme obdivovat vstupní bránu. Bez obav projedeme areálem k Návštěvnickému centru, kde začíná lávka přes Radbuzu k fotbalovému stadionu Štruncovy sady, kde Viktoria Plzeň hrála i Ligu mistrů. Za lávkou se vydáme doprava, dokud nedojedeme na soutok Mže a Radbuzy, kde vzniká Berounka.

Cesta pokračuje přes lávku u malé venkovní galerie na soutoku. Ihned za ní se však vydáme o 180° zpět směrem na Roudnou kousek po polní cestě, následně po panelové, dokud nedojedeme do Luční ulice. Ta nás dovede k malé uličce U Sv. Rocha se stejnojmennou restaurací, kde je možné se občerstvit. Po pauze se vydáme pod Rooseveltovým mostem proti proudu Mže a buď hned u další lávky nebo po NS Údolím Mže přes bývalý areál výstaviště se dostaneme na Lochotínskou ulici, podél níž vede až do Lochotínského parku štěrková cesta, takže není nutné jet po silnici.

V nově rekonstruovaném Lochotínském parku můžeme obdivovat Artušův stůl nebo altánek "Chotkovo sedátko". V sousedství se nachází zoologická a botanická zahrada, která zcela jistě stojí za navštívení. Ze zoo je nejvhodnější se vydat přímo naproti vstupu polní zpěvněnou cestou a na první křižovatce se vydat doprava alejí Kilometrovkou ke Kalikovskému mlýnu. Odtud budeme jižním směrem mírně stoupat přes Husovo náměstí Korandovou ulicí až k 3D planetáriu a Techmanii.

Z Techmanie budeme pokračovat asi 300 m Borskou ulicí po cyklostezce, následně odbočíme doleva téměř nepoužívanou ulicí ke stavebnímu učilišti. Areál je neprůjezdný, ale dá se pohodlně objet zprava po pár metrech polní cesty. Poté se již dostáváme na panelový chodník a pokračujeme stále za nosem do Čermákovy ulice, až tam se vydáme doprava. V zatáčce u poslední garáže pak pěšinkou přímo k obchodnímu centru Area Bory do Sukovy ulice, která nás dovede po cyklostezce až na náměstí Míru. Udržíme směr a pokračujeme ulicí 17. listopadu až ke křižovatce s ulicí Edvarda Beneše, kde začíná pěkný chodník za nemocnicí. Tím sjedeme na Doudleveckou. Do centra je nejlepší jet podél Radbuzy. K té sjedeme Cukrovarskou ulicí. Z Presslovy je pak dostupné Depo 2015, kde se konají zajímavé výstavy a další kulturní akce. Po Kožíškově lávce (most Milénia) přejedeme na druhou stranu řeky, kde je lepší cyklostezka ke dvojlávce u Šafaříkových sadů. Tím se dostáváme zpět do úplného jádra města. Nejlépe Dřevěnou ulicí se vrátíme na náměstí.

Nenáročný výlet pohodovým terénem s minimálním převýšením vhodný skutečně pro všechny umožňuje obdivovat krásy Plzně. Navíc si každý může sám okruh prodloužit či zkrátit podle svých schopností, možností je mnoho. Stejně tak příležitostí k občestvení je nespočet a to i s venkovním sezením. Tato konkrétní trasa měří 13,3 km. Detaily níže v mapě...


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Brána Plzeňského Prazdroje

Vodárenská věž

Plzeň Sokol 1

Chrám sv. Bartoloměje

Techmania sousedící s 3D planetáriem

Zoologická zahrada Plzeň

Kalikovský mlýn

Plzeňský Prazdroj

Plasy, Mariánská Týnice, Rabštejn, Manětín

2. 5. 2015
70 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Vysoká

Plasy-po CT 352 Babina-Roudská mýť-po červené Mariánská Týnice-po NS Cesta jediného boha Bílov-Potvorov-po modré Odlezelské jezírko, Přehořov, Žihle-po žluté Dědek-po CT 351 a žluté Uhlířská louka-po červené Poustky, Rabštejn-po CT 351 Stvolny, Manětín-po červené Mladotice-Horní Hradiště-Plasy


S kolem na střeše jsem se vydal kousek za Plzeň do jedné z nejhezčích částí Plzeňského kraje-Postřelí:D Vyjížděl jsem tedy z Plas, kde je rekonstruuje pivovar a část přilehlého obrovského kláštera. Hned mi samozřejmě unikla červená, tak jsem stoupal po CT 352 až kousek před Babinu, kde jsem se neznačenou polňačkou dostal zpět na zamýšlenou trasu. Jelo se pěkně, bylo příjemně, jen trochu mokro po deštích. CT Baroko nedoporučuju používat, dá se říct, že neni značená. Zato červená byla dobře a jelo se po ní jedna báseň až k poutnímu kostelu a muzeu Mariánská Týnice. Je to tam stále hezčí a hezčí, včetně malého parčíku:)

Dál jsem jel kousek ještě po červené kolem táboru až k cestě, kterou jsem se prostě rozhod zkusit. Nakonec se ukázalo, že je to naučná stezka, po které jsem jet chtěl. Se značením se ale moc neobtěžovali, přesto jsem po jakýchsi šipkách dojel přes les a mýtinu (a pole) do Býliny. To už nebylo daleko do Potvorova, odkud jsem vyrazil po modré, momentálně těžební cestě, k Odlezskému jezírku. Ještěže jsem jel tímhle směrem, z kopce. Ale potkal jsem tu dva cyklisty v protisměru, makáči:) Parádní, ale velmi náročná cesta vedla až do Přehořova, takové osady. Co by kamenem dohodil už je Žihle.

Za vsí jsem opět stoupal, až jsem vjel do PP Horní Střela. Chtěl jsem jel po cyklotrase, ale víme jak to bývá se značením...a nakonec to bylo dobře, minul bych žulový kámen Dědek. Bábu jsem bohužel minul tak jako tak, zas jsem sjel nevědomky na CT 352. Až za silničkou jsem pokračoval po žluté pahorkatinou plnou viklanů. K táboru v Poustkách už jsem jel po červené opět hezkou lesní cestou, po níž se jelo až k Rabštejnu, před nímž mi čekalo masivní klesání ke Střele a stejně takové stoupání zas k poutnímu kostelu. Vlastně jsem si udělal ještě takový menší výlet podél Střely po modré, dopadl ale neslavně a kajícně jsem se vrátil na silničku.

Do Manětína jsem moc chtěl jet po CT 351, která měla vést paralelně s modrou, jenže ouha, odvedla mě po silnici do Stvolen...a to už jsem se fakt nevracel. Tak by mi zajímalo, jak sjízdá ve skutečnosti ta modrá je. Podél Střely je to vždy sotva schůdné. Do Manětína jsem tedy dojel po zvlněné silnici celkem rychle, ale tak nějak nezajímavě.

V Manětíně jsem se šel podívat do zámeckého parku, který je taky pěkně vyfiknutý, stejně jako samotný zámek:) Do Plas jsem risknul červenou turistickou po proudu Manětínského potoka. Vypadalo to nadějně, ale začaly brody, nedalo mi to a pár jsem jich vyzkoušel, načež jsem se v tu ránu koupal. Nicméně pokud se člověk drží pěšinky, projede suchou nohou:) Po Brodech následoval Frantův mlýn a další dost brutální stoupání (lepší jet po cestě pro auta). Cesta do Mladotic se mi začala zdát nekonečná. Motal jsem se nad hlubokým údolím Střely podél polí a lesíků a značka vždy odbočila na nejmenší myslitelnou cestičku. Poslední kousek jsem ji radši opustil a jel po cestě, která aspoň vypadala, že neskončí jako zaječí stezka. Dobře to dopadlo, dojel jsem podél řeky a pustil se do posledního stoupání k Hornímu Hradišti po CT 2260. Dojel jsem na dohled silnici, to nejhorší jsem měl mít za sebou, místo toho jsem jel kolmo proti vrstevnicím zprvu po vymleté cestě, pak po silnici, ale neskutečně do kopce, sám jsem nechápal. Z Hradiště jsem odbočil po noznačené klikatici a sjel zpět do Plas.

Výlet se nesl v duchu hledání v mapě, neustálého překonávání hlubokých údolí, krásných scenérií bez lidí (až na Rabštejn) a spousty památek. Moc jsem si to ale užil, konečně mimo přímé okolí Plzně. Průměrná rychlost 17 km/h, holt skoro 1900 nastoupaných metrů, náročný terén a časté hledání cesty...

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Mariánská Týnice

Mariánská Týnice

Mariánská Týnice

Odolezské jezírko

Žulový kámen Dědek

Rabštejn nad Střelou

Zámek Manětín

Hluboké údolí Střely

Renovovaný pivovar Plasy

Rabštejn nad Střelou

Lovecký zámeček Humprecht (MB)

22. 4. 2014
57 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Nízká

MB-po CT 8148 Řepov, Kolomuty, Březno, Dlouhá Lhota, Svobodín, Dolní Bousov-po modré Šlajferna-Osek-Humprecht-Osek-Šlajferna-Ošťovice-Přepeře-po CT 8147 Obruby-Všeborsko-Obora-Husí Lhota-Valy-Zalužany-MB


Tentokrát jsem to měl jasný, páč se blíží konec mého účinkování v Boleslavi, ještě se chci podívat na pár pamětihodností v okolí, dnes Humprecht.

Cesta tam byla překvapivě jednoduchá, ve Štěpánce jsem se připojil na CT 8148 a ta mě dovedla téměř až do cíle. Jelo se pěkně mimo silnice, povětšinou mezi poli, nejdřív do Řepova, pak následovaly Kolomuty, Březno a stále prašnou výmolovitou cestou, kterou bych si doved představit jako líp značenou, do Dlouhé Lhoty. Před Svobodínem se projíždí kousek lesem a je to hned zajímavější. Za ním jsem už už čekal, jak skončim v poli, ale nestalo se. Podél trati jsem dojel až na silnici, která mě dovedla přes kopec do Dolního Bousova. Tam končí CT 8148, pokračoval jsem tedy po modré kolem Červenského rybníku, který však ani neni vidět. Po vedlejší silnici jsem dojel do Oseka, odkud jsem se probil spíš po louce a lesem než podle mapy po značené cestě k Humprechtu.

Humprecht jsem si objel ze všech stran, ale nejhezčí je stejně z letadla. Zespodu je schovaný za stromy. Přesto je to moc pěkná dominanta okolí. Cestou zpátky jsem spěchal a vydal se co nejpřímější cestou. Jenže nic nebylo takové, jak se zdálo. Hned v Ošťovicích mi nepříjemní místní řekli, že do Přepeří žádná cesta nevede. Jenže objížďka by byla příliš douhá, tak jsem přecijen nějakou tu cestičku našel. Samozřejmě končila v poli, aspoň ale neni obilí vzrostlé, tak jsem dojel na rozcestí s CT 8147 a už snadno dojel do Přepeří. Na Mladou Boleslav vede přímo jen hlavní silnice a té se vyhýbám jako čert kříži. Takže jsem se motal přes Obrubce a Všeborsko do Obory. Vzdušnou čarou asi tak 3 km, po cestách necestách dvakrát víc. Kolem polygonu do Husí Lhoty jsem cestu kupodivu našel celkem dobře:) Zase mi to nedalo a přes Valy jsem zkusil "zaručenou" cestu přímo k dálničnímu sjezdu. No a opět jsem jel polem... S tmou jsem dorazil do Boleslavi po 57 km s překvapivě nízkou průměrnou rychlostí 20,7 km/h a pouhými 400 m převýšení. Humprecht se ale povedl:)

http://app.endomondo.com/workouts/510273969/20482649

Zámeček Humprecht

Lovecký zámeček Humprecht

Velo Test Fest 2015

25. 4. 2014
63 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Střední

Slaný-Slaný-Slaný

Po úspěšném loňském ročníku jsem se vydal i tentokrát na Velo TestFest ve Slaném. Registrace ráno proběhla hladce a rychle, byli jsme mezi prvními, co dorazili. Ještě než začali půjčovat kola u Specialized, jsem projel Kellys Stage 90. Hardtail podobný výbavou mému Cube Reaction. Jel dobře, ale rám mi nevyhovoval velikostí. S tím jsem se během dne setkal velmi často, že kolo pro dvoumetrové lidi vůbec nedělají nebo minimálně takové neměli k vyzkoušení.

Okruh se oproti loňsku trochu změnil, nejelo se přes letiště, takže místo 7 km měl něco přes 4 km a navíc byl z poloviny obousměrný. Nejzajímavější části však zůstaly, takže všechno v pořádku. Díky kratšímu okruhu jsem stihl vyzkoušet snad ještě víc kol, než loni, nějakých deset.

Kupodivu nejvíce (20 minut) se čekalo na kolo Specialized, ač si každý předem zamlouval konkrétní kolo. Nějak to překombinovali a moc to nezvládali, vlastně celý den, nejen při dopoledním návalu. Přesto se mi podařilo vyzkoušet u nich tři kola. Hned pro začátek brutální fat bike Fat Boy. Sice pevný rám bez odpružené vidlice, zato masivní gumy, které vyvolávaly skutečný respekt, když jsem někoho dojížděl. Sníh a ani sypký písek dostupný nebyl, přesto se jednalo o nevídaný zážitek. Dále jsem měl Epic FSR, výtečné kolo samozřejmě, nejlepší ze všech, co jsem ten den vyzkoušel. Brain systém skutečně k nezaplacení. Přesto mě neoslnil tak, jako loni, to mi to asi ještě líp nastavili-filtrovalo nerovnosti parádně, ale přitom jsem nebyl jak na houpačce-tomuhle kolu palec nahoru. A pak jsem měl ještě silnici-Venge Pro Race Hyp.Pro mě mírně neskutečné svezení, bohužel silnička nebyla zrovna hladká jako dětská prdelka. No hrozný kostitřas a ani poloha na kole mi moc nevyhovovala, silniční kola mi nikdy neučarovala, na tom se nic nemění.

Ze zvědavosti jsem vyzkoušel i Giant Anthem na 27,5" kolech. Ale byl to stejný propadák jao loni. Ač mi nastavovali tlumiče na moji váhu, od prvního šlápnutí jsem se rozkýval po divoké sinusoidě, která se ustálila až po sestoupení. Nemluvě o tom, že rám XL zřejmě počítá s asijskou ergonomií, já měl kolena u brady. Měřili jsme rám u 29" a je stejný. Když jsme u celoodpružených...cenu za design získává Ghost Riot, něco parádního včetně barvy a grafiky:) I u něj jsem však měl sedlo na maximu a mohlo to být i lepší, nicméně vidle Fox i tlumič parádní, takže konkurent Spešlu. Aby ne, za 120 000 korun nebo kolik. Zhruba stejné pocity ve mně zanechalo i Cannondale Scalpel. Nejsem si nicméně u těchto kol jistý, jestli ospravedlňují obří pořizovací částky. A i u Cannonu typická lefty vidlice mi přijde jako takový samoúčelný výstřelek. Ale budiž... Poslední z bezmotorových celopér jsem zkoušel Meridu One-Twenty, jedinou Meridu, co měli s rámem 21". Tu se mi podařilo píchnout hned pro úvod. Ale byli tam sympaťáci servismani, ostatně jako všude, tak vyměnili duši a ještě jsme pokecali. Sice to nebylo karbonové kolo, ale při jízdě se ta váha nijak neprojevuje. Fox tlumič měl nastavení tvrdosti, ale to přepínání je prostě vždycky otrava.

Přesuňme se k pevným rámům. Krom toho Kellys jsem se zastavil na stánku Rock Machine u kola Explosion 70. Jedno z milých překvapení, rám sednul, cena přiměřená, polepy rámu pěkné. Já bych klidně bral, nemít už stejně dobré kolo doma. Kvůli příliš malému rámu jsem vynechal Focus Raven, který jsem si chtěl loni koupit. Zato jsem vyzkoušel Superior XP 979 CRB v černočerné kombinaci. Zajímavé, leč mírně nudné. Kolo jsem si pochvaloval až na uchycení bovdenů pod rámem, kde jsou nejenže náchylné na poškození, ale i velmi výrazně a rušivě klepaly o rám. Maličkost, která velmi kazí dojem. Těmito porovnáními jsem se ujistil, že jsem loni velmi dobře zvolil Cube Reaction GTC Pro. Kvalitativně skvělá nabídka vyrovnávající se těmto často mnohem dražším strojům.

Na závěr si nechávám odstavec na elektrokolo Scott E-Spark 720 Electric Bike. Sice neměli XL, ale počkal jsem si na nabitou baterku a jel na režim Turbo, největší podpora. Elektromotor pomáhá pouze do rychlosti 25 km/h a to pokud člověk aspoň trochu točí nohama. Starty jsou tedy bez námahy poměrně ostré a táhlá stoupání člověk prolítne ani neví jak, to jsou dvě nejsilnější stránky. Ani jsem nestačil postřehnout vysokou váhu kola. Respektive těžiště je dobře umístěné, kolo pěkně drží na podkladu, tomu pomáhá i celoodpružení. Za nějakých 5 km a cca 100m výškových jsem spotřeboval zhruba pětinu baterky, takže podle mě celkem použitelné. Každopádně silně návykové, jen ten pocit, že si připadá člověk jako stará babka na nákupu:/:D

Celkem poměrně nepozoruhodných 63 km, ale únaven jsem byl dost. Zato nakonec 11 vyzkoušených kol! Propadákem dne pro mě byla vidlice Rock Shox Reba. Byla na většině kolech a na všech byla vyloženě slabá, moje Manitou Marvel je podstatně lepší. Rovněž jsem zaznamenal ústupek ze slávy Sramu. Možná je to náhoda, ale dnes ji mělo tyto komponenty (přehazovačka, přesmykač) snad jediné kolo. Trojpřevodníky už se skoro nedělají, stejně jako 26" kola. Jednopřevodník mě vyloženě nevyhovuje (při rychle změně z kopce do kopce člověk půl hodiny překlikává místo jednoduché změny převodníku) a dvojpřevodník mě mírně omezuje. Letos jsem si krátce projel centrum Slaného a i guláš k obědu byl dobrý. Tak pro příště snad jedině lépe označit příjezdovou cestu do areálu a taky by neškodilo nějaké zázemí (aspoň mýdlo na umytí rukou) a dostatečné zásoby v občerstvení. Jinak velká lambáda:)

Specialized Venge Pro Race Hyp

Specialized Fat Boy x3

Plochá dráha Slaný

Kellys Stage 90

Masarykovo náměstí, Slaný

Klášter Slaný

Ghost Riot

Cannondale Scalpel

Superior XP 979 CRB

Giant Anthem 27,5"