Centrum Caolinum Nevřeň

7. 5. 2017
42 km

Obtížnost: Malá
Technická náročnost: Nízká

Borská Pole-Křimice-Radčice-Malesice-Komberk-Kůští-Nevřeň (Centrum Caolinum)-Příšov-Ledce-Štuperk-Košutka-Plzeň centrum-Bory


Měl jsem velkou chuť vyrazit na kolo i přes nepříznivou předpověď počasí. Takže jsem si počkal na chvíli, kdy jsem sjel z Bor k Techmanii přes Hvězdu a zmoknul jsem jak slípka. Vracet se mi s něpořízenou ale nechtělo, tak jsem volil asfaltové cesty a pokračoval až do Nevřeně. Ale to trochu předbíham. Z Borských Polí jsem Regensburskou dojel do Křimic. Cesta podél řeky do Malesic byla utopena v bahně, tak jsem jel snad prvně v životě po silnici přes Radčice. Z Malesic jsem ještě pokračoval na Touškov, ale včas jsem odbočil na Komberk. V Komberku pak zapomenutou silničkou do Kůští. Odtud mě čeká prduký výsvih a úsek po lesní cestě.

Je to však jediný těžší úsek dnešního výletu, asi 150 m převýšení. Jak se začně červená turistická stáčet doprava, zbystřete, tady je třeba odbočit doprava, severním směrem. Pak už stačí se držet na Y křižovatce vpravo a už jste na varské silnici. Naštěstí ji lze jen křižovat a pokračovat mezi poli sjezdem rovnou do Nevřeně. Centrum Caolinum je nově zbudovaná hasičská zbrojnice s hospodou a do pěti otevřeným infocentrem s expozicí o těžbě kaolinu v okolí...otevřené jen o víkendech a svátcích do pěti, což jsem samozřejmě nestih, jak jsem čekal, abych nezmok.

Nazpátek jsem se vydal přes Příšov a Ledce. Ještě proběhnul marný pokus projet pod Krkavec, ale necham si to na sušší dny. Odbočuji tedy na Plzeň a čeká mě táhlé stoupání k pískovému lomu. za další asi tak kilometr to chce číhat na CT 2151, vede doprava k Chotíkovu. Tam se jede pěkně, jen poslední úsek před Košutkou je opět velmi podmáčený. Pak už jen projíždím Plzeň Kotíkovskou, přes plzeňské centrum a kolem hokejového stadionu na Bory. Nakonec to nebylo tak zlé, 42 km, taková rychlovka po silnicích, průměrná rychlost 21,62 km/h. Tak zkuste a dejte vědět, jak bylo v Centru Caolinum.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Centrum Caolinum Nevřeň

Padrťské rybníky z Plzně

6. 5. 2017
78 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Malá

Plzeň Bory-Tyršův most-Vokounova lávka-Koterov-po CT 31 Starý Plzenec, Šťáhlavy-po modré zámek Kozel, Lopata, Hádek, Kamínky, Mirošov-po CT 2154 Skořice-Kolvín-Dolejší padrťský rybník-Dobřív-po CT 3 Hrádek, Kamenný Újezd, Rokycany, Klabava, Ejpovice, Kyšice-Holý vrch-Švábiny-Lobzy-Slovany-Doudlevecká lávka-Bory


Na Bory si pro mě přijíždí Tomáš, takže už má asi 5 km a první kopec v nohách. Já začínám teprv sjezdem k Tyršovu mostu a kolem Památníku obětem zla po NS Údolím Radbuzy k Vokounově lávce přes Úhlavu! Ke třetí řece-Úslavě opět musíme přes kopec, tedy Bručnou. Po cyklotrasy 31 jedeme po silnici do Starého Plzence-zde je jeden z důvodů, proč nebrat cyklotrasy vážně-vedou po silnici, ačkoliv existuje mimosilniční alternativa. Provoz nicméně v sobotu "po O" není velký, takže pohoda.

Dojet do Šťáhlav podél trati už jsem se jednou neslavně pokoušel, takže tentokrát stále po cyklotrase=silnici. Ze Štáhlav až do Mirošova se držíme modré. Alej ke Kozlu je asfaltová, a terénní vložkou jsem vlastně jen výjezd k Lopatě. Po týdenních deštích se tu nejede snadno, teda skoro vůbec, přes kořeny a uvolněné kameny. Ale cesta se za chvíli srovná a opět zlepší. Na Hádku můžete dát pivo v příjemném prostředí nebo pokračovat po asfaltce do Kamínek. Za mokra je lepší to dojet do Mirošova po silnici, nedlouhý úsek po modré u pole je často pod vodou. Do Skořic se poměrně táhle stoupá po nefrekventované silničce. Za Strnadovým mlýnem to pěkně utahuje a ještě fouká protivítr. Nejhorší máme za sebou, ale Brdy nás vítají dalším táhlým stoupáním až k 700 m n. m., tak už to tady zkrátka je a přichází i menší krizovka.

Naštěstí jsme co nevidět u Dolejšího padrťského rybníku, doplňujeme cukry s obavou, jak moc ještě budeme stoupat. Při návratu jsou ale Brdy milosrdné. Vrstevnicově objíždíme Dubinu, připojujeme se k CT 2251 a v mžiku jsme v Dobřívi. Následuje opalovačka u piva a pak pohodová cyklotrasa 3 podél Klabavy přes Hrádek (možnost hlubšího brodu), Kamenný Újezd, přes rokycanské náměstí a stále po CT 3 kolem obce Klabava až k Ejpovickému jezírku. Pak se zkrátka musí stoupat, ale dnes skoro naposled-do Kyšic a k Holému vrchu, kde se dá projet pod přivaděčem, přes brůdek letmo či mokrou nohou, na Švábiny a tentokrát po Rokycanské k Úslavě.

Zde se s Tomášem rozdělujeme, on míří do Skvrňan, já na Bory přes Lobezský park, Částkovou ulicí a přes Doudleveckou lávku.

Snad jsem Tomáše moc nezničil, rád bych s nim zas někdy vyrazil, ale já to měl "jen" za 78 km, on jistě přes 80. Do Brd se vždy stoupá, zpátky je však na oplátku vždy příjemné klesání. Dnes jsme s výjimkou úseku u Lopaty nejeli žádný náročný terén, převýšení však není zanedbatelné. Ani průměrná rychlost 20,14 km/h.


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Brod V Pytli

Uhlobaronský zámeček Hochperk - Břasy

30. 4. 2017
52 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Střední

Bory-Doudlevecká lávka-Jiráskovo náměstí-Lobzy-Švábiny-Červený Hrádek-Dýšina-Nová Huť-po NS Kokotské rybníky Bušovice-Sedlecko-po červené Kříše-Hochperk-Stupno-Nový Dvůr-Hudlice-po modré Kokotské rybníky-Horomyslice-Kyšice-V Pytli-Božkov-Slovany-Bory


Pod tajemným názvem Zámeček se na mapě skrývá cosi U Břas, kam dnes vyrazím.

Poslední dobou tímto směrem vyrážím nějak často, takže opět přes Doudleveckou lávku na Slovany, Jiráskovo náměstí, Částkovou do Lobez a nad střelnicí na vyhlídku na Švabinách. Pak zas ztrácím výšku, až pod hřbitov a projíždím přes pole a les do Červeného Hrádku. Kouse jsem pak musel po silnici na Dýšinu, ale odbočuji k zemědělskému družtvu a do Dýšiny dojíždím mimo dosah aut. Projíždím vsí do Nové Huti a po NS Kokotské rybníky kolem koupaliště a pak prudce přes kopec do Bušovic. Přes další kopec do Sedlecka a pak sjezdem po červené k Berounce, přes Korečnicý mlýn, po bahnitém břehu kolem přívozu, pak už se sjede ze silničky a více než stometrovým převýšením se prudce stoupá, dokud se nevyjede z lesa. To už jsem nechal červenou odbočit k Darovanskému dvoru táhlým stoupáním jsem se blížil k Zámečku. Ukázalo se, že je zarostlý, přístupný, rozpadlý a jmenuje se Hochperk po bývalém uhlobaronovi. Ale je to spíš velká vila.

V krátkosti ho procházím a pokračuji po modré do Stupna, kde můžete obdivovat kostel sv. Vavřince a rovněž je to rodné město zakladatele restaurací McDonald's. Z Dolního Stupna dál stoupám jižním směrem pěkným jarním lesem. Přehoupnu se přes 500 m n. m. a vjíždím do Nového Dvoru, kde už se chystá májka na večer.Dostávám se na asflatku, křižuji silnici a jsem v Hudlicích. Po rozbité modré turistické pokračuji kolem podmáčených Kokotských rybníků. Rovněž stále turisticky přitažlivých. Vlastně jedu až skoro k Ostrému kameni, je to pak jen kousíček k CT 2159, po níž sjíždím do Horomyslic. K Dýšině jedu kolem železnice, i když se tam oficiálně kvůli skládce nesmí. Jak se zdá, je ale vytvořena nová cyklostezka přímo kolem Klabavy-musim prozkoumat příště. Do Kyšic mě čeká známé nepříjemné stoupání a zrovna tak za Kyšicemi, až k Holému vrchu. Pak už jen projet pod přivaděčem do Pytle a sjíždí se po zelené, CT 2151 a podél Božkovského potoka do Božkova. Odtud jak jinak než přes Světovar, Slovany a kolem Škodalandu. Nahoru na Bory jezdím raději Samaritskou než kolem Gigantu.

Přiměřených 52 km, náročný úsek vás čeká cestou po červené před Hochperkem, jinak to není tak zlé. Celkem zlá je průměrná rychlost 17,28 km/h, to nevim, kde jsem se loudal.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Hochperk u Stupna

Kostel sv. Vavřince ve Stupně

Spálené Poříčí z Plzně na kole

29. 4. 2017
58 km

Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Střední

Plzeň-Bory - Tyršův most - po žluté Černice, Ostrá Hůrka - Starý Plzenec - podél trati Šťáhlavy - po modré Kozel - Šťáhlavice žst. - Varta - Žákava - Štítov - Karlov - Spálené Poříčí - po CT 2299 Milínov - Zátiší (Mariina skála) - po žluté Pod Lopatou - Kozel-hájovna - Svidná - po zelené Sedlec - po CT 31 Koterov, Bručná - Škoda park - Plzeň-Bory


Jaro letos není zrovna suché a teplé, ale tak je to správně. Občas mě to ale odradí od výletu. Tuto sobotu se tak ale nestalo a vyjel jsem na nedlouhý výlet do Spáleného Poříčí.

Z Plzně vyjíždím přes Tyršův most, přes Vokounovu lávku, po žluté, až do Černic k nákupnímu centru. Před kruhovým objezdem se špuntem, směr Plzenec, odbočuji do lesa nejlevější ze tří cest. Ty ústí kousek nad Plzencem na bývalé silnici. Sjíždím tedy do vsi a pokračovat chci podél trati (prý tu vede cestička) do Šťáhlav. Dalo mi to trochu práce, přes sběrný dvůr nelze projet, ale zachraňuje to propustka pod tratí.

Teda zachraňuje, zachránilo by mi, kdyby to bylo nepřístupné, protože "cesta" podél trati je očistec. Možná za suchého léta v pořádku, ale v chemií prosyceném podmáčeném poli ne-e. Přesto jsem se prodral až do Štáhlav. Ke Kozlu jsem dojel zadem po modré, pak kolem Vymrovky chatovou osadou k železniční zastávce Štáhlavice, kde mě také nečekalo nic jiného než rozježděné bahno. Od přejezdu se dá jet buď asfaltkou do Milínova nebo lesní cestou na Vartu-část Nezvěstic. Je to náročná trasa terénem is toupáním, ale dá se projet i za takového mokra, jako je dnes. A mně se líbila moc. K Vartě už se sjíždí, bohužel na Žákavu se musí dost vracet, protože k silnici nevede kupodivu žádná zkratka. Z Žákavy do Štítova jedu po silnici, ale za celou dobu mě nepotkalo jediné auto. Stoupá se až do 500 m n. m., takže se to necá šlapat. A nekončí to ani ve Štítově, až u statku Karlov se to láme a kdo si trochu šlápne, padne mu tam 70 km/h. Já ale jedu rozumně a do Spáleného Poříčí dojíždím po nějaké místní pohádkové stezce.

Cestu zpět načíná po CT 2039 ke kapličce nad městem prudké stoupání po asfaltu, po kterém se člověk zahřeje na celou cestu zpět. A že je to třeba-až do Milínova, kam vede relativně nově udělaná štěrková cyklostezka, mě provází větší či menší přeháňky. Do Milínova se příjěmně sjíždí za nepříjemného deště. Na konci vsi odbočuji vpravo na Kornatice, ale za nějakých 400 metrů zas sjíždím do PP Kornatický potok. Po asfaltové cestě sjíždím kolem Mariiny skály až na rozcestí Pod Lopatou. Modrou neriskuji, ta je na nic i v létě, volím NS F. X. France. V mapě vyznačená kvalita cest neodpovídá. Dnes pro mě ale dobře, že ve skutečnosti je lepší. Díky tomu přes únosné vrstvy bahna se dostávám na CT 2154, po které pokračuji až na Svidnou-pěkně do táhlého kopce. Po zelené pak ztrácím výšku až do Sedlce převážně po horších cestách-hlavně od silnice na Rokycany. Po louce dnes už neznačené jedu na kraj Starého Plzence a abych nejel po kotníky v bahně, do Koterova po silnici (CT 31). Z Koterova už klasicky přes Bručnou a dolu k řece, ke Škoda parku a nahoru Samaritskou na Bory.

Pěkný výlet, spousta příležitostí k zastavení-Kozel, Lopata, Spálené Poříčí, ranč v Milínově, Mariina skála. Navíc nijak dlouhý výlet a asi jen dva náročnější úseky. I když 1000 m převýšení málo není, i proto (a kvůli povětrnostním podmínkám) dnes velká obtížnost na 58 km. A teď koukám, průměrná 20 km/h, pěkné!


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

 

Zámek Spálené Poříčí

Chlum, Kostelec

23. 4. 2017
48 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Vysoká

Plzeň Bory-U Ježíška-Prazdroj-u sv. Jiří-po červené Chlum, Bukovec, Chrást-po modré Dolanský most-Habrová-Čihadlo-Kostelec-Žichlice-Česká Bříza-Třemošná-Orlík-po místní zelené Kamenný rybník-Bolevecký rybník-po NS Údolím Berounky Štruncovy sady-centrum Plzně-Bory


Zavíram za sebou dveře od baráku a co mě čeká-sněhová přeháňka viď. Ale co, ať si rozkvetlé pampelišky zapadají do závějí, já to s oblečením nepodcenil a jedu dál za borskou nemocnicí k zimnímu stadionu a kolem papírny směrem na Šumavskou. Objedu areál pivovaru a po CT 3 pokračuji až ke sv. Jiří. Pak už stoupám kolem plzeňského ústí železničního tunelu a prudce do kopce po červené až na Chlum. Na druhé straně mě čeká techničtější sjezd do Bukovce. Červená mi nenechává odpočinout, škrábu se na Holý vrch. Dále už se jede podstatně lépe. Poslední úsek před Chrástem je nově a lépe trasován:)

Z Chrástu sjíždím po modré k Dolanskému mostu, hned za ním sjíždím doprava na cestu podél řeky. Pokračuji dále, i když se posupně skoro ztratí. Za pár set metrů se však dostávám opět na cestu a přes část Dolan a Habrovou jedu nadále po proudu, sem tam nějaká chatka, nějaký prudší výjezd a vyjíždím na silnici kousek před Nadrybami, na Čihadle. Asi půl kilometru se proti prudkému větru vracím, abych dosáhl polí cesty smě Kostelec. V Kostelci je možné vyhledat vodopád. Na Žichlice vede pěkná lesní cesta mírně do kopce a silně proti větru. Křižuji silnici na Nynice a z Žichlic stoupám po zelené na kopec U Petra, odkud už je o jen přes pole do České Břízy (místní zelená). Ani do Třemošné to není problém mimo silnici-jede se kolem hřbitova po pevněné cestě a následně se sjíždí.

Do Plzně se vracím po místní zelené přes Orlík a Kamenný rybník. Kolem Boleveckého rybníku jsem to tentokrát zvládnul bez větší psychické újmy. Do Štruncových sadů klasicky po NS Údolím Berounky a pak podél Radbuzy přes centrum až k plovárně a poté opět za nemocnicí na Bory.

48 km, v 5 °C a silném větu ne úplně nadšených, přesto s radostí ujetých. Převýšení 700 m není dramatické, některé prudší úseky kolem Chlumu však byly-i kvůli náročnějšímu terénu.

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Tak sněží, no bóže

 

Quicktrip Dubová hora

21. 4. 2017
21 km

Obtížnost: Malá

Technická náročnost: Střední

Borský park-Slunečná lávka-Výsluní-Škoda land-osada Černý Most-Litice-Dubová hora-Lhota (cukrárna U Jakuba)-Nová Ves-letiště Lhota-Valcha-po žluté Bory


Vrátil jsem se v pátek nějak brzo domů, no a tak tu chvilku do tmy využívam k projížďce. Uvidíme, kam mě nohy zanesou. Z Bor sjíždím ke Slunečné lávce a přes prudší kopec do Výsluní pokračuji do škoda landu, kde si vyzvedávám startovní balíček na sobotní Krajskou desítku. Do Litic jedu oklikou po NS Údolím Radbuzy přes lávku k osadě Černý Most.

Spádnou ulicí stoupám na úpatí Dubové hory už vlastně. Pod mohutnou výstavbou posledních let pokračuji k řece, ale jednou z cestiček se vydávám vzhůru vlevo. Kupodivu následně narážím na nové pěšiny a dalo by se říci i zábavné singly, i když zatím nedokončené:) Lesem se ještě chvíli motám, až k lomu Dubová hora. Poté už sjíždím do Lhoty, kde doporučuji cukrárnu U Jakuba, pokud zrovna nejedete v nějaký skoro noční čas jako já.

Ze Lhoty proti silnému větru pokračuji po silnici do Nové Vsi a opět se vracím do areálu letiště, jenž projíždím kolem paintballu a směřuji na Valchu. Opět tu existuje spousta možností, kudy se vydat-je to jedno, já vybírám cesty, které neznám. Na Bory se vracím po žluté kolem přehrady. Krom malé zajížďky hned za Valchou, kterou nedoporučuji, se jede po pěkné cestě. Hodinka a čtvrt na cestě-21 km, jen tak pro radost:)

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Lom Dubová hora

Cukrárna U Jakuba ve Lhotě