28. 8. 2022
Náročnost: Střední
Převýšení: 1500 m
Terén: Štěrkové a asfaltové cesty
Abertamy - Větrov - po CT 2004 Červená jáma, Bludná, Háje, Mílov -
Joachimsthaler Straße - Trailcenter Rabenberg - po Tränktrögelweg
Breitenbrunn - Crandorf - Erla - Schwarzenberg im Erzgebirge - po CT
Langenberg - Vápenná pec - Markersbach - železniční viadukt - Unterbecken -
údolím Große Mittweida k Teufelsquelle - Tellerhäuser - Ostrá - Myslivny -
Hřebečná - Abertamy
Neděle se počasím od soboty neliší, takže vyjíždím opět dop sychravého
počasí. Nevadí, aspoň bude v centru Schwarzenbergu klid. Z Abertam vyrážím
přes Větrov po štěrkové cestě po zelené k hájovně Lesík. Zelená pak odbočuje
vlevo, já stoupám k Červené jámě a držím se CT 2004 nejen přes Bludnou, ale
také celé klesání k Černé vodě u Hájů, ale také v následném sotupání do
Mílova. Cestou potkávám stádo ovcí, v mlhavém a deštném oparu scéna jak
vystřižená z filmu. Zatím se jede dobře, od Mílova k hranici je to na ty
místní horské podmínky skoro po rovině po CT 2002A, kousek za hranicemi
odbočuji vlevo a měl bych dojet na rozcestí trailů v Rabenbergu po trase
Stonemana. Potkávám jen málo bikerů. Ke sjezdu do Breitenbrunnu využívám
Tränktrögelweg, protože jinak bych musel po Black Ravenu a to bych si asi
stěží užil i za sucha, natož pak v dnešním bahně. Opravdu hodně se klesá,
bohužel ani níže, když se vyjede z lesa, to není dostatečně přehledné, abych
to mohl pořádně pustit.
Z 900 m n. m. jsem najednou o 300 m níže a tak mě pochopitelně čeká
stoupání. Nejprudší část si oddřu ve vsi, poté na silničce do Crandorfu už
to není tak dramatické. Rozhodně to ale není odpočinková cesta - nahoru,
dolů, nějaká auta k tomu. Vystoupá se evidentně dost, protože už před
Crandorfem sjíždím, nejbrutálnější sjezd je ale ve vsi a tak ho nejde vůbec
využít, auta parkují v silnici, dopravu brzdí zásobování a podobně. Po
vysokém silničním mostě přejíždím Schwarzwasser a na levém břehu odbočuji
vpravo nad nějakým průmyslovým areálem. Kousek je ještě zpevněná cesta k
domkům, ale postupně se mění v nezpevněnou, až se nakonec změní v
pěšinku-moc hezký singl ústící v Rockelmannn parku ve Schwarzenbergu.
Nádhernými historickými kulisami mířím do centra k hradu. Nikde nikdo,
obcházím si tedy celou stavbu, až poté pokračuji sjezdem k Schwarzwasseru.
Mám v úmyslu vystoupat na vyhlídku na Ottensteinu. Podle mapy je to po
žluté, ale tohel v Německu nikdy nesedí. Tu a tam se asi neco objevilo, ale
kdybych se řídil podle značek v terénu, nikdy bych nikam nedorazil. Na kolo
je to oppravdu hodně prudké a nahoře dost po kamenech. Výhled je ale moc
pěkný, jak se můžete přesvědčit níže pod příspěvkem. Značená trasa má pak
vést do Alte Heerstraße. Značení opět slabé, ale nějaká historická asfaltka
se tu nachází, tak jedu za nosem... Dojel jsem na nějakou stavbu a na druhém
konci pozmeku zjistil, že už tu žádná cesta není, místo ní je tu plot. Tahle
demence se tedy neděje jen v Čechách😔 Jsem tedy nucen přelézt hradbu, abych
se dostal do veřejného prostoru a mohl pokračovat sjezdem ke Große Mittweida
ve čtvrti Brückenberg. Musí se tam projet nějakými křivolakými
uličkami.
Za řekou a tratí odbočuji sice vlevo, ale hned zas znovu zpět na sever na
cestu kolem hřbitova. Je tu nějaká cyklotrasa, která má název dlouhý jak
týden před výplatou. Táhlým stoupáním se dostávám na bezejmenné kopečky, za
nimiž krátce sjíždím do Langenbergu. Stále po mizerné zančené cyklotrase
pokračuji přes údolí, na jehož druhém konci dělám odbočku z trasy, abych se
podíval na vápennou pec. Objevil jsem dokonce dvě, jedna v horším stavu než
druhá. Pak se vracím k asfaltce, která mě provede k odbočce do Markersbachu.
Projíždím obcí a měl bych někde odbočit vlevo, abych se dostal k louce pod
železničním železným viaduktem. Musel jsem projet kolem nějakých domků
průjezdem nebo čím, abych vystoupal nad zástavbu a mohl obdivovat celé
rozpětí mostu. Vlak zrovna nejel, tak se vydávám dál na cestu a znovu
hledám, kudy se dostat k nádrži Unterbecken. Po celém levém břehu projíždím
od hráze až k ústí říčky. Dlouho se jede po silnici, takže celkem nuda.
Později vede cesta blíže vody a je konečně zpevněná jen štěrkem. Ani jsem si
neuvědomil, že mě čeká necelých 10 km stoupání a 400 výškových metrů. Nejede
se vlastně špatně, kdybych tak ale nemusel měnit píchlou duši... Naštěstí
neprší, ale mokro je dost. Krásné údolí Kleine Mittweida mě vede tedy zpět
do výšin. Do Tellerhäuseru se ale nedostanu jen tak jednoduše, je to ještě
přes další údolí a hřebínek. Vybírám neznačenou "vrstevnicovou" cestu přes
Höllbach. Ne konci léta je pěkně zarostlá a jak projíždím vysokou travou,
nabírám hektolitry vody do bot👌 Ještě tedy přes údolí Tellerhäuseru, kam
klesám nějakou brutálně prudkou polní cestou.
Nad vesnicí za loukou se vracím do Čech a sjídžím k silnici ze Zlatého
kopce do zatáčky s rozcestím Ostrá. Čeká mě stoupání nad Myslivny. Dneska už
to na nějaké projíždění v rašeliništích nebude, do Ryžovny jedu po silnici,
kde je celkem provoz. Vystoupám si ještě do "průsmyku" nad Hřebečnou. Do
Abertam pak už převážně sjíždím, jen mezi Hřebečnou a Abertamy je jedna
serpentina stoupání.
Moc hezký výlet, kromě plánovaného Schwarzenbergu jsme viděl i vápenné pece
a železniční viadukt, to vše za humny na 65 km. Průměrná rychlost jen 19,6
km/h, zato maximální prý 70 km/h. Nastoupáno ale opět cca. 1500 m.
 |
| Schwarzenberg im Erzgebirge |
 |
| Železniční viadukt Markersbach |
 |
| Vápenná pec Langenberg |
 |
| Schwarzenberg im Erzgebirge |
 |
| Červená jáma - Abertamy |
Žádné komentáře:
Okomentovat