27. 8. 2022
Náročnost: Velká
Převýšení: 1500 m
Terén: Asfaltové a štěrkové cesty
Abertamy - Pernink - Chaloupky - po CT 2000 Nad Tisovou - Tisová -
Nejdek - Bernov - Lesík - V Poušti - po modré Favorit - po
žluté Dolní Rotava - Jindřichovická cesta - Kernberg -
Jindřichovice - Poušť - Suchá - Pozorka - Fojtov - Děpoltovice - Odeř -
Hroznětín - Merklín - Lípa - Mariánská - Nové Město - Cihelna - Abertamská
zatáčka - Pod Špičákem - Šlajsnou Vršek - Abertamy
Na konci sprpna po hodně dlouhém období sucha začalo konečně pršet... Právě
když jsem se rozhodl pro víkend v Krušných horách. No snad se nerozpustím, i
když počasí je pod psa. Už jsem měl vytipováno, že bych se chtěl podívat na
čedičový lom Kernberg u Rotavy. Vybírám tedy cestu po silničkách, protože je
opravdu vše podmáčené a i nadále mží nebo přímo prší. Vyjíždím z
Abertam podél silnice po stezce do Perninku. Z údolí stoupám nad sjezdovkami
k železniční trati, pak začíná silnice klesat a u samoty Chaloupky sjíždím
na CT 2000. Ta pak kolem trati vede přes Sejfy pod Tisovským vrchem až k pár
osamělým chalupám na rozcestí žluté a modré turistické značky. Jsou to
vlastně nejvýše položená stavení obce Tisová, do které sjíždím velmi prudce
a za deště. Když pak lovím něco v mapě, brýle se mlží a pak už se nechtějí
odmlžit. Z Tisové následuje ještě dlouhý a prudký sjezd do Nejdku. Na
nějakém kilometru a půl celkem 300 m výškových, to bych stoupat
nechtěl.
V Nejdku se zastavuji u evangleického kostela Vykupitele a pak vyrážím
mírným táhlým stoupáním po silnici k Bernovu. Provoz zde není, takže se jede
dobře. Fouká ale studený vítr. Míjím odbočku na Bernov, projíždím Lesík a
stoupám až k lesu, kde na pravé straně silnice začíná PP Přebuz. Já však
odbočuji doleva na nezpevněnou cestu, která by mě měla dovést k rozcestí V
Poušti. Skutečně se tak stalo a tak dále mohu pokračovat po modré po cestě
vedoucí jak podle pravítka. Je tu hodně mokro, tráva a mech nasáklé vodou,
takže jsem bahenní muž. Nejhorší úsek je navíc až za silnicí na Šindelovou,
v úseku k CT 2044. Tam vede jen taková špatně prošlapaná pěšinka. Svůj výlet
stáčím kolem soukromého zámečku Favorit na žlutou turistickou trasu údolím
Skřiváně. Zde je písčité podloží s kameny, ale stejně je tu dnes bahno.
Brody jsou fajn vždycky, dnes tomu není jinak. vyjíždím v horní části Dolní
Rotavy a protože chci pokračovat na Jindřichovice, musím objet celou továrnu
strojíren Rotas. To znamená sjet asi kilometr a půl po proudu Rotavy a pak
stoupat po CT 2043 nad továrnou serpentinami k parkovišti u hřbitova
zajateckého tábora. Ten dnes nechávám být, ale k lomu Kernberg sjíždím. Jsou
tu asi tři rybáři, chvíli ospočívám a fotím na břehu a pak se vydávám zpět k
silnici.
Do kopce se zahřívám, ale nahoře před vsí to nepříjemně fouká proti. Za
Jindřichovicemi bych měl jet stále na východ, ale jak to tak bývá, když jsem
se vydal na cestu, vše se zdálo jiné než v mapě. Zkrátka ideálně jet po CT
2074 přes Hradeckou do Pouště. Silnička se vlní náhorní plošinou, aut tu
jezdí málo, okolí je hezké, takže se jede fajn. V ostřejší levotočivé
zatáčce za Pouští bych měl odbočit vpravo a jet nezpevněnou cestou lesem do
Nové Suché. Je tu více cest, než jak se zdá z mapy, ale snad se sejdou...
Risknul jsem to a vyšlo to. Jede se tu dobře, i když cesta je relativně
rozbitá od těžby. Z Nové Suché se pořád dost sjíždí, hlavně musím trefit
správnou odbočku před Starou Suchou. Trefil jsem a sjíždím tedy až k
železniční stanici Nejdek-Suchá, za níž odbočuji vlevo, přejíždím trať a
Rolavu a skrz Pozorku stoupám k hlavní silnici z Nejdku do Karlových Varů.
Abych jel co nejdéle mimo ni, vydávám se po polní cestě co nejvíce vpravo,
přímo na východ. Stejně ale musím vjet na hlavní silnici zrovna kousek za
zatáčkou na začátku dlouhé, ale ne moc široké rovinky. Jsem tedy rád, že
sjíždím do Fojtova a znovi klesám až do Děpoltovic. To bude náročný návrat
do hor...
V Děpoltovicích odbočuji vlevo a ještě mě žádné drama nečeká, přes Odeř
jedu do Hroznětína. Bohužel tu k odbočce k obchvatu jezdí hodně aut, takže
to není žádný med. Z Hroznětína do Merkllína však vede samostatná
cyklostezka podél Merklínky, to je moc hezký úsek. A pak už se cesta zvedá a
mě čeká dlooouhé stoupání. Nejede se nakonec tak špatně, protože není horko,
ale je to výživné. Z Merklína, který je kolem 500 m n. m., do Lípy (cca. 650
m n. m.), dalšími zákrutami do Mariánské, jejíž hlavní část leží v 850 m n.
m. a pak je ještě nutné vystoupat k Čimickému vrchu do 900. Právě zde u
restaurace Havlovka má být cíl automobilových závodů do vrchu. Bohužel kvůli dešti byl
program posunut a urychlen, takže už se sklízí. Nechtělo se mi tomu ale
věřit, takže jsem ještě sjel do Nového Města. Opravdu už nikdo nejezdí,
škoda. Takže hurá zpátky nahoru. Nepojedu přeci stejnou cestou, takže kolem
vysílač k Důlním vrchům. No to jsem si dal, kopec prudký tak, že to sotva
šlo utáhnout, a to je tu asfaltka😶 Mám hlad, no nedojedu to zpátky do
Abertam, musím se ještě zastavit a doplnit energii. Stoupám po CT 2198 k
Cihelně a Abertamské zatáčce. Silnice bylo dneska opravdu dost, aspoň
poslední kousek dám po štěrku po Jáchymovské spojce a Šlajsnou. Za Vrškem už
vyjíždím na silnici, ale to už zbývají do Abertam poslendí tři
zatáčky.
Nemám moc rád tyhle asfaltové výlety, ale jednou za čas to je v pořádku😉
Viděl jsem hezký kus Krušných hor, navíc bez lidí, takže spokojenost. 78 km
a téměř 1500 (!) nastoupaných metrů tak uběhlo rychle, za tři a půl hodiny,
tedy průměrnou rychlostí 22,8 km/h.
Žádné komentáře:
Okomentovat