Kaznějov

24. 9. 2011

82 km - těžká

                To jsem takhle vyrazil v krásnej babí letní den na kola směr severní Plzeňsko a hned na začátek musim uvést, že to byla bombaJ Překonal jsem Plzeň podél Radbuzy, polem nepolem k Boleváku a dál lesem ke Kamennýmu rybníku, kde už vede klikatá asfaltová cyklostezka do Třemošný. Na konci vsi za potokem jsem odbočil vlevo a jel po žluté turistické na Českou Břízu přes chatovou oblast, dalo se to projet celkem bez problému a před výjezdem k silnici možnost projet si brod! Dál po žlutý jsem to znal, trochu drsná cesta, ale dá se taky prorazit:D Vyjel jsem v Žichlicích a pokračoval stále po žluté na Chotinou, tam jsem značku úspěšně ztratil, takže jsem poněkud bloudil v chatové oblasti na půli cesty, chce to bedlivě sledovat značení. Tam ovšem byla naprosto suprová cesta, les se začínal zrovna zbarvovat do podzimních tónů, svítilo sluníčko a teplota byla velice příjemná, k tomu přičtěme širokou lesní cestu prostou kořenů a hned je do zpěvu. V Chotiný se jsem vyjel na silnici a pokračoval jsem na Kaceřov po nefrekventované silnici, v téhle oblasti vůbec člověk sotva potká živáčka, sem tam nějaký auto, pár cyklistů nebo rodinka na výletu, ale jinak velká pohoda. Krásnej klídek všude, povětšinou novej povrch na silnici, krásná svěží atmosféra v Poberounčí a Postřelí. Takže jsem po zvlněné silnici mířil na sever přes Čivice k Piplovu mlýnu přímo u Střely, moc dobrej sjezd serpentýnama. Ale čekalo mě stoupání, rozhod jsem se pro žlutou turistickou (odbočuje do lesa ještě před mostem). Vypadala neschůdně, nemluvě o jízdě na kole, ale vyhlídnul jsem další metry a uznal jsem, že dál to pude. Prvních tak dvě stě metrů jsem převážně tlačil, to jsem vystoupal asi sto metrů nad řeku. Jenže potom naprosto luxusní lesní cesta kilometry přede mnou, do Koryt, a pak zase lesem po žlutý do Obory. A z Obory krutej sjezd, poprve v životě jsem ten kopec jel dolu, padla sedmdesátka:P

Tady bych chtěl zmínit, že jsem jel možná i několik desítek kilometrů po „cyklostezce“ Baroko III, její funkce je mi dokonale skryta. Značka, kudy vede, je v každý třetí vesnici a to na místech zcela nesmyslných, takže jsou vidět jen pokud je člověk aktivně hledá a ví, kde by je měl hledat. Vždycky jsem si představoval cyklostezku tak, že je to extra asfaltka pro cyklisty, která vede mimo silnice…to, že označim X kilometrů silnic a cest v mapě a řeknu, že mam strašný množství cyklostezek v kraji, je ubohý. Kdyby aspoň značený bylo (to Baroko III), ze svý zkušenosti vim, že stejný je to s Barokem II, jiný cyklostezky aspoň usnadní orientaci a omezí hledání v mapě, páč jsou poměrně slušně značený.

V Kaznějově jsem měl už 47 km a dobrou příležitost k občerstvení. Nechtěl jsem se zdržovat, čekala mě ještě dlouhá cesta domů, v plánu byly Všeruby po zelený. Vydal jsem se na cestu, zelená byla dobře značená. Zase moc pěkná cesta lesem, místy dost bahnitá a rozježděná, zcela bez lidí a klidná, avšak dost nahoru dolu. Nevadí, jinak by to bylo nuda. Jedu dál podle ukazatelů a divim se, jak je klikatá, když na mapě měla víceméně jen udržovat směr. Překřižoval jsem několik známejch cest (od kaolinky) a dojel do Krašovic, tam už to znam dobře. Slunce se sklánělo nad obzor a já přijel k rybníku s jakýmsi prkenným chodníčkem napříč, na kterym seděly kachny jak vlaštovky na drátě…dole na fotce k vidění. Jedu dál uprostřed lesa na rozcestí Doubrava se divim, kam to zas odbočuje, ale zelená je, tak jsem spokojenej až na to, že si řikam sakra už by měla bejt Nekmíř. To to trvá, takhle to do tmy domů nestihnu a za chvíli se objevim v Kokořově…pff, no teda paráda, cesta se mi zkrátila, ale minul jsem ty VšerubyL No nic, nakonec se to celkem hodilo, jen pozor na to, že zelená nevede tak,jak ukazujou mapy tištěný i internetový. V Kokořově velkej stoupák kolem moderního srubu, stále po zelený, která ovšem odbočuje k poli, což je samozřejmě neprůjezdný, ale v pohodě, v přilehlym lesíku je spousta pěknejch cest, ze kterých se dá na zelenou vrátit. Severně nad Příšovem se dojede do Ledec, odkud jsem jel už po silnici na Plzeň, jenom kousek za Krkavcem jsem odbočil na červenou a dojel po ní ke košuteckýmu sídlišti. Výborná lesní cesta z kopce, ovšem poněkud za tmy, takže štěstí, že bez rozsekávky. Na Bory pak zase přes město kilometrovkou kolem Kalikováku. Celkem 82 km, průměrná 19,7. To je myslim si dobrej průměr, na to, jak velká část vedla po kančích stezkách.
 

Piplův mlýn, u Střely

Krašovice

Západ slunce, Ledce

Západ slunce, Košutka

Kolem Řenčí

11. 9. 2011

57 km – střední

To si takhle vyrazíte na odpoledne přes Hradiště do Radobyčic, pěkně po červený přes převzácnej kopec Valík a velkoves Štěnovice, hodite cross přes pole a les podél Úhlavy, Čižice necháte za zády, vrcholovou prémií na Předenice a za hospodou se dáte doprava na Snopoušovy a Krasavce a najednou se to začne prodlužovat, hlavně stíny…cesta se stává cetičkou, cestička zarostlou pěšinkou, značení zřejmě netřeba, tak jedete mezi polema a doufát, že dorazíte aspoň do těch Snopoušov, chce to trochu riskovat a odhadnout směr podle lišejníků, možná nějaký Google maps do kapsy a dá se i nezavbloudit;) Hned jak se vjede do Krasavců, chce to powerslidem doprava na silničku a po sto metrech zas do polí. Až vyjedete u Střížova na silnici, není tam moc značení, hned doleva se musí a na ypsilonce vpravo podél lesa a výrobního závodu, ušetří se kopec k Přešticím a nahoru na Plevňov, jako bonus cesta bez aut, jen se čtyřkolkama:D Do Plevňova jeden z mejch oblíbenejch „vůbec ne táhlejch“ kopečíčků, kterej ovšem pokračuje až do Libákovic, hrozný díry světa. Maj tam sice mirabelkovou alej, nicméně cesta vede pořád nahoru, ač se zdá, že jsem na střeše světa. Každopádně v Libákovicích se toho nebát, projet je skoro celý a pak doleva značenou červenou cestou na rozcestí sv. Anna, tam po silnici z kopce k hájovně a znovu doleva na Střížovice a Chouzovy slušnou lesní cestou a pak silničkou. V Chouzovech jsem se napojil na modrou, cesta dobrá mezi polema, pak lesem, dovedla mě až ke Štěnovickýmu Borku, přímo do vsi však oficiálně nic nevede, takže jsem zas zkusil kus doleva po červený a uhnout doprava směr Borek a vyšlo toJ Následovalo udržení se ve směru, když jsem zjistil, že nejsem v Nebílovskym, ale Štěnovickym Borku. Přes kopec jsem se dostal na spojnici Štěnovice-Losiná, odkud je to kousek do Černic …Doudlevec a na Bory hurá skvělym kopcem na závěr od Tyršáku. Celkem 57 km, pěknej výlet nedaleko Plzně, na pár hodin, téměř celou dobu mimo silnice;)

Kolem Berounky

4. 9. 2011
77 km - těžká

Jedna z nejlepších tras kolem Plzně, která se dá najít v rozumný vzdálenosti, 77 km, to je akorát. Vyrazil jsem asi ve tři odpoledne a na to, že se stmívá v osm, to bylo dost hektický,beztak by to ale byla náročná trasa. Do Koterova pořád stejný,ale potom směr na Letkov, přes vyhlídku a na hlavní asi 20m doleva a pak do roští vpravu, vim z jara, že tam cesta existuje, po létě však brutálně zarostlá ostnáčema, celkem hustý, na mapě tahle zkratka bohužel neni. Projede se lesem v místech zvaných dle mapy V Pytli, nicméně skutečnost je hodně jiná, než mapa bohužel, jede se kus podél silnice k Tescu, ale pak se odboči doprava ještě před přivaděčem, ten se podjede asi o kilometr dál takovym podběhem pro zvířata, k němuž ovšem zcela nově vede široká použitelná cesta, nikoliv  nenápadná kančí stezka, kterou jsem před pár lety zcela šťastně náhodou objevil v pustých lesích. Takže jsme na druhá straně čtyřproudovky vedoucí na Prahu a musíme se vydat vlevo, ať chceme kamkoliv. TO jsem však neproved a narazil jsem po pár stech metrech, cesta zpočátku vyjetá od lesní techniky se záhadně naprosto ztratila v ostružiní a já riskoval mnoho, abych se dostal k nedaleké cestě, kterou jsem tušil na rozhraní pole a lesa...byla tam a tou jsem dorazil na cyklostezku z Hrádku do Kyšic. Přes Kyšice pohoda, potom jsem sjel k Ejpovickýmu jezírku, ale ne úplně, odbočil vlevo, že se vydam druhou stranou, kde to ještě neznam...jenže ouha, golfový hřiště zabralo asi půl kraje. Ač jsem se vydal cestou kolem, stále jsem se nemoh promotat, do Dejšiný se mi pramálo chtělo, tak jsem to vzal napříč doufaje,že mi cesta vyvede úplně mimo hřiště-nikoliv, musel jsem to překrosit a nebyl to dobrej pocit mezi těma nóbl bláznama. Nakonec mi ale jeden poradil, když viděl, jak bezradně bloudim v kruzích. Dojel jsem k Jezírku!:D Pěknej výhled odměnou a pak cesta ke Klabavě, jenže kdo by chtěl jezdit známejma cestama...no doporučuju neriskovat nic novýho v těchto končinách, jakkoliv se to zdá "na dobrý cestě". Vyrazil jsem jednou takovou nebo spíš asi třema...jednou to bylo takový kolečko, vrátil jsem se tam, kde jsem začal, podruhý jsem se vracel docela daleko a potřetí už jsem neměl sílu se vracet, tak jsem jel lesem,no zaplať pámbů, že jsem vyjel. Pak až do Litohlav dobrý, i když vlastně všude spousta náplavy z polí po nedávný průtrži pračen. Cesta ubíhala bez problémů...před Osekem prudce doleva po modrý, pak odbočit v Hudlicích, to je jednen barák, na Nový Dvůr označenej jako Vitínka a pak lesem pěknou cestou na Stupno...tam se zas vyšplhat nahoru a hurá přes Doubravku brutálnim, ale trochu nepřehlednym sjezdem do Vranovic. Tam teče pumpa, takže v horku ideální na spršku. Na mapě však vůbec neni cesta, která pokračuje ve směru, ve kterym se přijíždí...akorát se stoupá, z vesnice přes pole a kus lesa a začíná s eopět klesat chvílema po žlutý takovou starou asfaltkou slibující slušnej úsek. Což akorát zmátlo, páč to bylo klesání jak na sjezdovce až na vyhlídku nad Berounkou a dál korytem zpočátku uklizenym po stahávání dřeva, potom zabordelenym. Dojede se rovnou k řece, s obavami jsem se vydal po červené proti proudu na samém kraji...no nic extra, ale projet se to kupodivu dalo až na pár patálií a výšvihů od řeky do výšin například u Darovanskýho dvoru, kde je mimochodem další golf v cestě:/ Dnes fungoval přívoz v Darový(ten funguje pořád), ale dokonce i v Nadrybech, ale já si chtěl dát terén, tak jsem pokračoval po červený až do Sedlecka, kde mi začal tlačit čas (a světlo) a vyrazil jsem po silnici, nové, hebké:D do Chrástu. Pak už víceménně rutinně přes Dolanský most po zelené na Doubravku a přes město na Bory.
Musim říct, zábavná trasa, fakt paráda, krásný cesty, žádný auta, málo lidí, možnost převozu přes řeku, moje oblíbená od teď, doporučuju:)

Ejpovické jezírko

Berounka u Darové

Sekačka na golfovém hřišti Darovanský dvůr

Kopec Maršál

12. 8. 2011
64 km - střední

Do Koterova se jede nevyhnutelně městem, odtamtud do Plzence však lze polema, odbočka vpravo za koňskym rančem v klesání, přejede se přes řeku přes nyní novej mostek a pak dál za nosem pod dálnicí... Dál pak do Sedlce, odkud vede asi milion cest, rozhod jsem se jednu zkusit. Nějak jsem se nakonec promotal přes velkou chatovou oblast v lese, chtíc jet vstříc Svidný, což se podařilo jen částečně, příště to musim zkusit z druhý strany, takhle jsem dojel k silnici a musel po ní ještě stoupat. Nakonec jsem se ale dostal na červenou turistickou, jak jsem chtěl, takže jsem se moh vydat lesem žádanym směrem. Moc se ale nedařilo, těžko jsem se orientoval, i když jsem si trochu zajel k Rakovské háji. Byla to však moc pěkná terénní projížďka lesem, takže jsem nelitoval, právě naopak. Do tý doby cesta moc neodsejpala, pak se to konečně trochu rozjelo, ikdyž kolem Hádku co se zdálo na mapě jasný, nebylo ve skutečnosti vůbec tak jednoduchý...cestu na Nevid jsem ale trefil. Následovala poněkud míň zajímavá část přes Mešno, Lipnici a Milínov. V milínově na konci vsi na křižovatce jsem se rozhod jet rovně a udělal jsem dobře, nová suprová asfaltka lesem kousek do kopce a pak dlouhej sjezd, paráda až na několik závor. No a pak kolem kozlu, alejí do Šťahlav a do kopce, i když se nechtělo, lepší než jezdit hlavní spojkou, na Plzenec, kde to chce mít šťastnou volbu a trefit nějakou sjízdnou cestičku mezi barákama a lesem, mně se to moc nepovedlo, tak jsem jel chvílema džunglí, chvílema přes brutální kořeny a ostružiny, no nic moc, co si budem povídat. Napojil jsem se na cestu k Olympii od chatový osady nad Plzencem u bejvalý spojky Plzenec-Losiná. Domů jsem pospíchal, před tmou předevšim, takže na hulváta po hlavní a přes Tyršák na Bory.