Kaznějov

24. 9. 2011

82 km - těžká

                To jsem takhle vyrazil v krásnej babí letní den na kola směr severní Plzeňsko a hned na začátek musim uvést, že to byla bombaJ Překonal jsem Plzeň podél Radbuzy, polem nepolem k Boleváku a dál lesem ke Kamennýmu rybníku, kde už vede klikatá asfaltová cyklostezka do Třemošný. Na konci vsi za potokem jsem odbočil vlevo a jel po žluté turistické na Českou Břízu přes chatovou oblast, dalo se to projet celkem bez problému a před výjezdem k silnici možnost projet si brod! Dál po žlutý jsem to znal, trochu drsná cesta, ale dá se taky prorazit:D Vyjel jsem v Žichlicích a pokračoval stále po žluté na Chotinou, tam jsem značku úspěšně ztratil, takže jsem poněkud bloudil v chatové oblasti na půli cesty, chce to bedlivě sledovat značení. Tam ovšem byla naprosto suprová cesta, les se začínal zrovna zbarvovat do podzimních tónů, svítilo sluníčko a teplota byla velice příjemná, k tomu přičtěme širokou lesní cestu prostou kořenů a hned je do zpěvu. V Chotiný se jsem vyjel na silnici a pokračoval jsem na Kaceřov po nefrekventované silnici, v téhle oblasti vůbec člověk sotva potká živáčka, sem tam nějaký auto, pár cyklistů nebo rodinka na výletu, ale jinak velká pohoda. Krásnej klídek všude, povětšinou novej povrch na silnici, krásná svěží atmosféra v Poberounčí a Postřelí. Takže jsem po zvlněné silnici mířil na sever přes Čivice k Piplovu mlýnu přímo u Střely, moc dobrej sjezd serpentýnama. Ale čekalo mě stoupání, rozhod jsem se pro žlutou turistickou (odbočuje do lesa ještě před mostem). Vypadala neschůdně, nemluvě o jízdě na kole, ale vyhlídnul jsem další metry a uznal jsem, že dál to pude. Prvních tak dvě stě metrů jsem převážně tlačil, to jsem vystoupal asi sto metrů nad řeku. Jenže potom naprosto luxusní lesní cesta kilometry přede mnou, do Koryt, a pak zase lesem po žlutý do Obory. A z Obory krutej sjezd, poprve v životě jsem ten kopec jel dolu, padla sedmdesátka:P

Tady bych chtěl zmínit, že jsem jel možná i několik desítek kilometrů po „cyklostezce“ Baroko III, její funkce je mi dokonale skryta. Značka, kudy vede, je v každý třetí vesnici a to na místech zcela nesmyslných, takže jsou vidět jen pokud je člověk aktivně hledá a ví, kde by je měl hledat. Vždycky jsem si představoval cyklostezku tak, že je to extra asfaltka pro cyklisty, která vede mimo silnice…to, že označim X kilometrů silnic a cest v mapě a řeknu, že mam strašný množství cyklostezek v kraji, je ubohý. Kdyby aspoň značený bylo (to Baroko III), ze svý zkušenosti vim, že stejný je to s Barokem II, jiný cyklostezky aspoň usnadní orientaci a omezí hledání v mapě, páč jsou poměrně slušně značený.

V Kaznějově jsem měl už 47 km a dobrou příležitost k občerstvení. Nechtěl jsem se zdržovat, čekala mě ještě dlouhá cesta domů, v plánu byly Všeruby po zelený. Vydal jsem se na cestu, zelená byla dobře značená. Zase moc pěkná cesta lesem, místy dost bahnitá a rozježděná, zcela bez lidí a klidná, avšak dost nahoru dolu. Nevadí, jinak by to bylo nuda. Jedu dál podle ukazatelů a divim se, jak je klikatá, když na mapě měla víceméně jen udržovat směr. Překřižoval jsem několik známejch cest (od kaolinky) a dojel do Krašovic, tam už to znam dobře. Slunce se sklánělo nad obzor a já přijel k rybníku s jakýmsi prkenným chodníčkem napříč, na kterym seděly kachny jak vlaštovky na drátě…dole na fotce k vidění. Jedu dál uprostřed lesa na rozcestí Doubrava se divim, kam to zas odbočuje, ale zelená je, tak jsem spokojenej až na to, že si řikam sakra už by měla bejt Nekmíř. To to trvá, takhle to do tmy domů nestihnu a za chvíli se objevim v Kokořově…pff, no teda paráda, cesta se mi zkrátila, ale minul jsem ty VšerubyL No nic, nakonec se to celkem hodilo, jen pozor na to, že zelená nevede tak,jak ukazujou mapy tištěný i internetový. V Kokořově velkej stoupák kolem moderního srubu, stále po zelený, která ovšem odbočuje k poli, což je samozřejmě neprůjezdný, ale v pohodě, v přilehlym lesíku je spousta pěknejch cest, ze kterých se dá na zelenou vrátit. Severně nad Příšovem se dojede do Ledec, odkud jsem jel už po silnici na Plzeň, jenom kousek za Krkavcem jsem odbočil na červenou a dojel po ní ke košuteckýmu sídlišti. Výborná lesní cesta z kopce, ovšem poněkud za tmy, takže štěstí, že bez rozsekávky. Na Bory pak zase přes město kilometrovkou kolem Kalikováku. Celkem 82 km, průměrná 19,7. To je myslim si dobrej průměr, na to, jak velká část vedla po kančích stezkách.
 

Piplův mlýn, u Střely

Krašovice

Západ slunce, Ledce

Západ slunce, Košutka