78 km - střední
Tentokrát jsem vyrazil směr Valcha, projel jsem ji celou a zamířil na betonárku "uprostřed lesů", nikdy jsem se neodvážil neodpbočit doprava, kam jsem pokračovával na Vejprnice, teď jsem si lajznul projet závoru pod mostem přímo a zrodila se z toho zajímavá cesta, naštěstí jsem se orientoval podle solární elektrárny na návozu z dřívější těžby, přesto jsem nevěděl přesně, kde jsem, ale směr byl dobrej, tak jsem to zkusil, přebrodil potok, vypadalo to jak v džungli a vydal se doprava. To bylo špatně, tak zpátky a dorazil jsem na známou cestu vedoucí z Valchy na Novou Ves, případně Sulkov. Kolem letiště v Nový Vsi jsem se vydal bahnitou polňačkou do Líní (neni na mapě zobrazena) a do Červenýho Újezdu, Zbůchu a nejdřív při silnici, pak od bývalé šachty podél trati do Chotěšova, tam přes Mantov po vedlejší silnici do Stoda. Bohužel byl zcela neprůjezdnej silniční most, ale naštěstí o sto metrů dál byla lávka. Ze Stoda pak do dlouhýho táhlýho kopce do Vsi Touškov, doleva odbočit na Miřovice a do Honezovic. To už je venkov, bylo krátce po poledni, pátek, všude ospalá atmosféra, klídek, úplně jinej svět:) V Honezovicích trochu zmatek na křižovatce, nejdřív doleva a hned doprava mezi barákama a následně do polí po hodně rozbitý asfaltce. Pak jsem se napojil na modrou turistickou kopírující potok Hořina. Pár chatek po cestě bylo, brod, moc hezký až do hradce, kde jsem se vrátil na silničku a přes Střelice, kupodivu díru plnou vilek, jsem zamířil přes hlavní. Najel jsem na žlutou, zase podivně značenou a cestou po červený, kterou už jsem letos jel opačnym směrem, jsem se vydal na Líšinu. Minul jsem soukromý jezírko s baráčkem i vesničku a vydal se úzkou asfaltkou nahoru na Maškrov a pořád po turistický ke Křížovýmu vrchu. Plán byl minout vrchol, kterej znam, a vydat se po značené naučné stezce do Černotína. Jenže spolehnutí na turistický trasy se ukázalo už asi po stopadesátý jako omyl. Naučná stezka neexistovala, červená se zelenou se sešly úplně jinde, než bylo v mapě atd. No musel jsem na vrchol a na blind jsem to frknul pěšinkou směr černotín, snažil jsem se udržovat směr ve změti lesních stezek, místy se ztrácejících, místy velmi širokých, ale skrytých pod větvemi po těžbě dřeva. Nakonec jsem šťastně dorazil tou správnou cestou do černotína, kde si jedu a mezi dvěma polorozpadlýma stodolama co nevidim: Challenger! Je ve fotkách pod textem;) A to nebylo poslední rozptýlení, v Dobřanech mě opět zlákala domácí zmrzlina a opět nezklamala, červený pomeranč a citron točená míchaná...zůstal bych tam celej den a moh bych se tim krmit
 |
| Luční potok - přeskotačen |
 |
| Dodge Challenger v Černotíně |
Žádné komentáře:
Okomentovat