středa 30. prosince 2020

Rotavské varhany na kole

3. 10. 2020 

72 km


Náročnost: Velká
Převýšení: 1700 m 
Terén: Asfaltky, štěrkové cesty, lesní náročné pěšiny
 
Abertamy - Rybná - po Krušnohornická NS Pernink, Dračí skála - Chaloupky - po CT 2000 Sejfy, rozc. Tisová - po zelené Krásná vyhlídka, Nejdek - po žluté Vysoká Jedle - Javořina-hájovna - po modré a CT 2044 Šindelová - zámek Favorit - údolí Skřiváně - po žluté Dolní Rotava, Rotavské varhany - Samota - Pod Rotavskou myslivnou - po zelené Pod Komářím vrchem - Fišerův pramen - po žluté Břidlová, Mlýnské chalupy, Liščí údolí, Rudné - Havraní vrch - Rolava - Nové Hamry - po žluté Perninský vrch - Dolovina - Pernink - Mezilesí - po červené Abertamy
 
 
Konečně jsem se dostal do Krušných hor na kolo, jedu se podívat na Rotavské varhany. Je říjen a zataženo, ale nepadá sníh, tak v pořádku.
 
Z Abertam vyrážím do Rybné a lesní cestou po Krušnohornické NS do Perninku. Za obcí začínám stoupat stále po NS po staré asfaltce. Stoupá se hodně dlouho, ale spíše pozvolně, až pod Dračí skalou se je to příkré. Po červené turistické si to nejde moc zkrátit, protože se po ní vzhůru nedá jet, obzvláště nyní, kdy jsou tam popadané stromy. Od Dračí skály se vracím k silnici paralelně s červenou. Přejíždím trať a sjíždím k rozcestí Chaloupky, kde odbočuji mírně vpravo na šterkovou cestu značenou jako CT 2000. Vede podél trati, takže je v podstatě bez kopců. Hezky se to tu kroutí, projíždím zastávku Sejfy a až na rozcestí Tisová odbočuji vlevo na zelenou. Projedu kolem několika stavení, po Ovčím mostě překonám železnici a pouštím se do celkem extrémního sjezdu kolem Limnického vrchu-velké i malé kameny tvořící velké stupně, prudký svah, místy mokro, místy písek - zábavné!😀

Před Krásnou vyhlídkou bohužel přesně neznám, kudy vede zelená, takže to nemůžu z kopce úplně pustit. Výhled je tu na Nejdek skutečně pěkný a navíc sjezdu není pořád konec, lesoparkem pod Křížovým vrchem opět rychle klesám přímo do Nejdku. Noo, nějakých 300 výškových metrů nepřerušeného sjezdu. Projíždím centrum, obdivuji hrad i náměstí a pak se vydávám po žluté vzhůru po hřebínku k Nejdeckému Špičáku. V první polovině spíše po štěrku nebo polní cestě, později po asfaltce. Z Vysoké Jedle se pouštím do lesa do neznáma s pochybnostmi, zda lesem projedu. Prvních pár set metrů ano, tam vede cesta (vhodná na offroad) k penzionu, ale potom?

Projíždím lesem k mýtině, kde je nějaká chata a znovu do lesa, kde už je cesta horší, podmáčená a vedoucí přes rokli nějakého potoka. Nicméně situace celkem odpovídá mapě, za potokem vyjíždím téměř vrstevnicově k PP Přebuz a za nějaký kilometr se ke mě připojuje modrá značka, to je dobré znamení. Po té začínám klesat po evidentně historické cestě se zpevněným okrajem, nyní však zarostlé. K bývalé myslivně Javořina sjíždím po louce, moc hezký úsek. Následuje větší cesta podél potoka Skřiváň, stále však po modré, která se na rozcestí V Poušti stáčí na západ na cestu rovnou jak pravítko. Křižuji silnici, poté se cesta výrazně zhoršuje, křižuji Vřesový potok a ještě se rozhoduji, že pojedu přes Šindelovou. Minul jsem ale správnou odbočuku, tak se zpoza rybníku vracím na cyklostezku, která je tu evidentně čistě jen kvůli tomu, aby proběhla dotace na asfaltku k několika barákům podél lesa nad Šindelovou. Za posledním domkem asaltka končí, po značce cyklostezky už ani památky, nicméně podle mapy se prudce stáčí do lesa na "Modřínovou alej". Netrvá to dlouho a cyklostezka definitvně končí uprostřed pustého lesa. A dál bohužel nepokračuje ani žádná cesta. Tedy pokračuje, ale jak se ukázalo, je poctivě přeťata na kraji pozemku zámku Favorit. Jenže vracet se těch několik kilometrů? Probíjím se tedy dál kolem soukromých pozemků, naštěstí to jde ještě kousek na kole. Zpět ke Skřiváni se ale musím dostat srázem, tam už musím ze sedla...

Odměnou za tuhle hloupě a zbytečně zatarasenou cestu je průjezd nádherným údolím Skřiváně do Dolní Rotavy. Odtud začínám mírně stoupat Růžovým údolím, u dalšího dobře značeného rozcestí odbočuji vlevo do kopce a za necelých 1,5 km jsem u Rotavských varhan. Počasí mi moc nepřeje, nebe je šedivé a není ani moc teplo, tak se nijak nezdržuji a pokračuji zpět asi 200 m k prvnímu rozcestí, kde zkusím lesní cestu vlevo. Povzbudilo mě, že tu vidím nějakou stopu od kola, tak snad je to skutečně průjezdné. Lesem po horší, ale zajímavé cestě jsem skutečně dojel až k chatkám na Samotě, kde už začínám docela ostře stoupat. Chvíli si můžu vydechnout k rozcestí Pod Rotavskou myslivnou, pak už mě čeká přes 5 km stoupání. Není přímo prudké, ale dá zabrat a nepoleví... Hrubší asfaltka kopíruje krásné údolí Bystřiny. První polovinu mě provází zelená značka, která následně odbočuje vlevo na Komáří vrch, já pokračuji na sever. Nedaleko Fišerova pramenu vyjíždím na žlutou turistickou značku.

Dlouho teď budu projíždět horami bez lidí jižně od Přebuzi. Jsou tu i cyklotrasy, ale jsou značeny tak nelogicky a složitě, že se je vůbec nevyplatí používat a jmenovat. Jedu zkrátka po žluté, zpočátku vrstevnicově po zpevněném štěrku nebo hrubém asfaltu. K rozcestí Haar klesám, odbočuji vlevo, abych se vrátil na východní směr, poté mírně stoupám přes bývalou Břidlovou a poté mě čeká sjezd k potoku Rotava, závěrem po nezpevněné cestě. Pár metrů po silnici směrem na Přebuz a opět odbočuji doprava, musím přes další hřebínek potřetí ke Skřiváni. Zde je cesta zpevněná, takže ve sjezdu to jde slušně valit. Liščím údolím tak prolétnu až pod Strmý vrch, kde odbočuji, stále po žluté. Asi 2 km stoupám nad Rudné, poté zas skoro 200 m výškových sjíždím do vsi. Projíždím roztahanou horskou vesničkou a po NS Vysoká Pec-Rudné začínám opět stoupat, cesta je velmi špatná a fouká vítr, těžké podmínky. Vjíždím až do lesa, kde musím po cestě vpravo, skoro zpět, k Havranímu vrchu. Pak už nechávám NS jít si svou cestou, sjíždím po větší zpevněné cestě tentokrát k Rolavě.

Do Nových Hamrů nechci po silnici, tak jedu pěšinkou nad domky na úpatí stráně. Přes Hamry projedu po místní červené a do toho pravého kopce už jedu i po žluté. Podle mapy to ani nevypadá a tak jsem trochu překvapen, jak prudké stoupání to je a nekončí...nekončí asfaltkou v Horních Hamrech ani u kapličky ani poté na lesní cestě Pod Perninským vrchem, končí až o více jak 300 výškových metrů později na samotném Perninském vrchu. Nožky už jsou cítit, ještě že mě čeká sjezd. Volím Šupenbergskou cestu a poté Krušnohornickou NS, která sice vede kolem zbytků štol, ale jinak je naprosto zarostlá a řekl bych téměř neprůchozí, natož pak průjezdná. Aspoň že od Doloviny se jede do Perninku pěkně po louce. Do Abertam jedu přes louku a Mezilesí a poté po červené.

Na vzdálenost celkem běžný výlet 72 km, ale 1700 nastoupaných metrů je výrazný nadprůměr, taky že je pořádně cítím. Škoda že je tu už taky tolik cest vyasfaltovaných, ale oproti jiným horám je to pořád paráda bez lidí a terénem😊

 
Rotavské varhany



Hrad Nejdek
 
Hrad Nejdek
 
 

Žádné komentáře:

Okomentovat