21. 9. 2020
99 km
Náročnost: Velká
99 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 1300 m
Terén: Lesní cesty, asfaltky
Plzeň-Pod Záhorskem - centrum - Depo 2015 - Doudlevce - České
údolí - Výsluní - Litice - Kotlík - Robčice - Vysoká - Hradčany - Lišice -
Dolní Lukavice - po červené Kucíny, Radkovice - Zálesí - Loupensko -
Stropčice - po červené Kaliště - po zelené Hráz - po modré
Kamýcká skála, Švihov - Lhovice - kafilerie Biřkov -
Roupov - Horušany - Oplot - Dnešice - ZD Černotín - Vstiš - Vodní
Újezd - Červený Újezd - Nový rybník - U Fulínů - Nová Hospoda -
Slovanské údolí - Kalikovský mlýn - Pod Záhorskem
Čekal jsem, až budu mít volnější den, kdy bych vyrazil na Kamýckou skálu
u Švihova. Ten čas právě nastal, tak jdeme na to. Ze severního předměstí
vyrážím skrz centrum Plzně Šafaříkovými sady a pak po nábřeží Radbuzy
kolem Depa 2015, plovárny a po pěšince za vodáckou klubovnou u
Malostranského mostu. V Doudlevcích se nedá projet po břehu k soutoku, tak
vystoupám na Mlýnské nábřeží, ale pak se vracím na pěšinu vedoucí loukou
a pod Tyršův most. Řeku přejíždím až po Slunečné lávce, odkud stoupám na
Výsluní a podél přivaděče mířím k Liticím. Do těch ani nevjedu,
jen projedu po silnici k cestě přes Kotlík. Za ním podjíždím dálnici i
klatovskou silnici a sjíždím do Robčic.
Jak jsem později zjistil, už ze vsi je vyznačen segment na Stravě až na
Vysokou a já se trefil do jeho trasy. Stoupám až do 516 m n. m.
jihozápadním směrem. Následuje delší sjezd přes Hradčany a Lišice až k
Úhlavě, kde se dá řeka přejet přes lávku a stavidlo u jezu. Po asfaltce
pak jedu dál na jih na kraj Dolní Lukavice. I odtud se dá pokračovat mimo
silnici po (rozježděné) polní cestě k Vícovu a ZD Střížov. Po červené na
kraji lesa projíždím pod vrcholkem kopce Střížov a pokračuji napříč
silnicemi na Plevňov a Dolce do Kucín. Po nefrekventované silničce do
Radkovic vede i turistická značka, od ní se odděluji až na konci Radkovic.
Míjím tedy zříceninu Skála, ale také pěkně nepříjemný kopec. Do Zálesí si
ale stejně něco musím vystoupat.
Další úseky už moc neznám, chtěl bych objet Loupensko ze severu. Na
skalách jsem byl nedávno, tak bych raději objevil novou cestu. Bohužel se
tu nedá moc orientovat podle map a nakonec jsem stejně dojel na jeden z
jižnějších vrcholů do 522 m n. m. Zaplať pánbůh, že jsem pak našel cestu,
kudy dál a ačkoliv to místy bylo náročné skrz les (jak nahoru, tak dolů),
projet bylo možné. Cestou do Stropčic jsem ještě jednou zabloudil, nakonec
se ale objevila cesta k nějaké chatce na samotě a po té jsem dojel přes louku do vsi. Ze Stropčic vede pěkná stoupající cesta do Kaliště
kousek lesem a po louce. Z Kaliště mě pak čeká sjezd na malinkou silničku
mezi Bezděkovem a Hrází. Jedná se o zpevněnou lesní cestu a jede se dobře,
po zelené turistické. Jedu vpravo asi 200 m na Bezděkov, pak sjíždím na
polní cestu na jih, přejedu potok a louku a trefuji modrou turistickou
značku, po té bych měl dojet na Kamýckou skálu.
Možná nepozorností možná ne tak skvělým značením jsem ještě jednou
dokázal špatně odbočit a navíc jsem později zjistil, že modrá vede kolem
skály, ale drží si odstup, zvláštní😄 Vychýlil jsem se tedy z trasy, abych
si užil výstup po schůdcích a výhled z Kamýcké skály. Odtud do Švihova je
to více jak 100 m výškových dolů! Tak jedeme, modrá vede po silnici a tak
mě překáží maximálně sváteční řidiči. Švihovský hrad stojí vždy za
zhlédnutí a tak také činím, objíždím si vodní příkopy, je tu klid, protože
je všední den a lockdown.
Na cestu zpět se vydávám po CT 38 do mírného stoupání do Lhovic. Asfaltu
už bylo dost, tak kolem místní proslulé váhy pokračuji do lesa směrem na
Biřkov. Všude jsou tu štěrkové cesty, takže se tu jede líp, než jsem
čekal. Nijak přímo se tu jet nedá, ale když chci na sever, mnoho možností
také není, takže jsem cestu trefil a vyloupl se u kafilerky za Biřkovem.
Trochu riskuji a pokračuji po (ne)cestě za silnicí. Vyplatilo se a za
chvíli dokonce vidím značky nějakého Roupovského triatlonu. Je to tu
opravdu pěkné, takže není divu... Zříceninu Roupov objíždím ze západu a vydávám
se po silnici do Skočic, kde v první zatáčce naproti rybníku pokračuji
rovně na jakousi asfaltovou cestu v polích, která snad bude někam
pokračovat, když je tak luxusně pojatá. No...nepokračuje. Sice jsem projel
zpátky k hájovně Chejlim, ale asi jen proto, že bylo sklizené pole. Ani
cesta do Horušan přes les není kdovíjaká. Mapa zde neplatí, kácelo se tu,
takže je tu nepořádek, no ztratil jsem se asi čtyřikrát na tom
kilometru.
Z Horušan vede pěšinka podél lesa, je tu pěkný výhled, ale také
přibývající maliníky, až je toho moc a raději mířím někam do prostoru
lesa. Kolem vršku Hůrka se opět objevují náznaky cesty a sjezd do
Oplotu už vede po řádné polní cestě. Z Oplotu se dá vyjet podél
zemědělského družstva a po polní cestě dojet až k Dnešicím. Projíždím
celou vesnici, od průmyslové zóny vede polní cesta k dalšímu zemědělskému
družstvu, tentokrát k tomu černotínskému. Po silnici projedu jen zatáčku a
hned zas odbočuji vlevo na singl alejí do Vstiše nad Novým vstišským rybníkem. Vstiší projedu opět po celé její délce od jihu na sever a
pokračuji pěknou polní cestou do Vodního Újezdu, před kterým ještě
překonám Radbuzu. Jak cesta postupně stoupá po panelech k letišti a stáčí
se na severozápad, míjím areál letiště, přejíždím bývalou vlečku a začínám
klesat ke Zbůchu. Odbočuji však ve sjezdu vpravo na zpevněnou cestu k
bývalému lomu, dnes rybníčku, a vyjíždím v Červeném Újezdu.
Křižuji hlavní silnici na Domažlice, objíždím haldu a na rozcestí cest se
vydávám vpravo k Novému rybníku. Po NS Líňská okružní cesta stoupám k
mlékárně, přes dálnici musím po silnici, ale hned za ní můžu po lesní
cestě za závorou kolem dnes už evidentně neaktivního lomu k Fulínům.
Následuje úsek přes les, kde je mnoho cest, ani jedna není v mapách, ale
jednou z nich jedu na sever a pak se stáčím doprava, abych se dostal skrz
tento háj, který bude zřejmě za pár let bezohledně přeťat železniční
tratí. Kousek nad motorestem přejíždím silnici na Vejprnice a pokračuji k
mýtině před Novou Hospodou. Na stý pokus jsem konečně správně trefil jednu
z tisíce pěkných pěšin, co tu vedou a bez obtíží dojel k Brůdku.
Zbývá už jen projet Slovanské údolí, ulicí Na Jíkalce a od Kalikovskémo
mlýna po NS Údolím Mže k Lochotínské ulici a jsem doma💪
Docela dlouhý výlet, 99 km, ale mám radost z krajiny, kterou jsem projel,
zvlášť kolem Loupenska. 1300 m nastoupáno a průměrná rychlost 20,6 km/h,
to je hezká statistika.
Žádné komentáře:
Okomentovat