29. 12. 2022
Náročnost: Velká
Převýšení: 1600 m
Terén: Lesní a asfaltové cesty
Běšiny - Hubenov - po CT 2033 zřícenina sv. Bartoloměj, Podolí, Javoří,
Makov, Velhartice - po CT 2031 Horní Staňkov, Cihelna, Svojšice, Odolenov,
Odolenka - Svatobor - Odolenov - Hrádek - Tedražice - Čejkovy - po CT 305
Krutěnice - po CT 2091 a 2086 Kolinec - po žluté Hory Matky Boží - Drouhavec
- Tajanov - po CT 2086 Malonice - Podolí - Běšiny
Tak chápete to? 29. 12. a venku kolem 10 °C. No když teda neni sníh, tak se
pojede na kolo. Kolem Plzně už je to fakt nuda, 15 km trvá, než vyjedete z
města, takže popojedu autem na úpatí Šumavy, do Běšin. Není nijak krásný den,
těžká šedivá obloha, příroda oproti nebi jen lehce zbarvená do hněda. Tak
jdeme na to, vyjíždím do Hubenova po CT 38-prostě po silnici. Hned se
zahřeju ve stoupání. V Hubenově se stáčím na východ a pokračuji po CT 2033,
kde u posledního domku končí asfaltka a i když to podle mapy až tak
nevypadá, dost se začne stoupat. Lesem po červené nastoupám možná nějakých
150 výškových metrů ke zřícenině kostela sv. Bartoloměje. Odtud sjíždím k
Podolskému mlýnu a zas to bude nějakou dobu po silnici. A sice do Podolí,
pak zase po nějakých cyklotrasách (2033) k podjezdu pod tratí a pak opět do
náročnějšího stoupání do Javoří. Utahuje to pěkně, ale je tu asfaltka, až
když v Javoří odbočuji prudce vlevo na červenou turistickou trasu, začíná
nezpevněná cesta. Je to stále i po CT 2033, zde se jede dobře, po pár
kilometrech cesta vyústí na silnici před Velharticemi. Čekal jsem, že
červená trasa bude odbočovat z hlavní silnice do vsi, ale žádnou značku
jsem při hledání nenašel. Přesto odbočuje a vede až k hradu Velhartice.
Pochopitelně není přes zimu otevřený, ale má to výhodu, že tu je opravdu jen
pár lidí. Obejdu si tedy celý hrad i s vyhlídkou na Ostružnou a protože na
prudké pěšině do údolí se motají nějací lidé, objíždím to k Ostružné po
silnici.
Po červené budu pokračovat i nadále, vede paralelně s CT 2031. Chvíli jedu
podél říčky, ale brzy se odkláním a začínám stoupat z údolí. Velmi prudké
stoupání neustává a neustává, z 600 m n. m. se dostávám až skoro do 800 a to
asi tak na délce něco málo přes 1 km. Když se to trochu srovná a vyjedu z
lesa a v aleji k Hornímu Staňkovu to pěkně studeně fouká. Sjíždím přes
cihelnu do prudké zatáčky, kde odbočuji na lesní cestu dále na jihovýchod a
po červené pokračuji údolím Kalného potoka do Svojšic. Cestou je tolik
zajímavostí, tady například tvrz. Za vsí začíná pěkně bahnitá cesta, obzvlášť
přímo u potoka dole v údolí je to docela bahenní lázeň... A z těchto 550 m
n. m. mě čeká výjezd přes Odolenov a Odolenku až na Svatobor do 845 m n. m.
Zde je provoz poměrně velký-tedy samozřejmě provoz aut, já si dám jen
svačinku na sluníčku, které zrovna svítí, a vydám se zas zpět prudkým
sjezdem do Odolenova. Tentokrát pokračuji po silnici brutálním sjezdem až do
Hrádku. I když už jsem vlastně na cestě zpátky, vybral jsem si cestu vedoucí
ještě docela oklikou, takže z Hrádku vyjíždím vlastně směrem k Sušici,
vzdaluji se tedy Běšinám minimálně do Tedražic. Následuje dlouhá nezajímavá
cesta proti nepříjemnému větru do Čejkov. Po zelené do Krutěnic je to už
zajímavější, nešlape se tak monotónně jako po asfaltu. trochu na mě začíná
doléhat únava, nějak jsem vypadl z cyklistického tréninku za ten měsíc a půl.
Ono ale taky už mám kolem kilometru nastoupáno. Další kopec mě čeká právě
nyní, po CT 2091 pod Stráží a Vidhoštěm. Právě tam se mění číslo trasy na
2086 a začíná se sjíždět do Kolince.
Protože mě čeká minimálně ještě jeden velmi vydatný kopec, dávám si něco k
jídlu a pouštím se po žluté do nekonečného stoupání nad (!) Hory Matky Boží.
Z dětství je pro mě tahle ves úplnou střechou Šumavy, protože se tam vždy
náročně stoupá. Ono to není tak dramatické po silnici, ale zde přes křížovou
cestu je toho dost na závěr výletu. No závěr...čeká mě ještě 15 km, takže
čtvrtina cesty přede mnou😀 Z Hor Matky Boží se ale sjíždí přes
Drouhanec k Werichově chatě opět do údolí Ostružné. To je raz dva, ale
začíná se stmívat a přede mnou je CT 2086 přes Tajanov. Za ním kolem
Šárského rybníku je totiž polní cesta rozježděná zemědělskou technikou, teče
přes ní regulérní potok a kam oko dohlédne, je bahno. To pak moc neodsýpá.
Ani neriskuji zkratku z Malonic, protože je v mapě označená jako
neprůjezdná. Musím jet na jistotu, takže po silnici do Podolí. Pak už je to
radost, sjezdem údolím Podolského potoka a pak už jsem na dohled Běšinám.
Kolo by bylo dobré umýt, ale rybník v Běšinech je špatně přístupný a je
kolem chlív, tak z něj úplně leštěnku neudělám no... Prosincových 64 km s
1600 m převýšení mi dalo pěkně zabrat. Ale vzhledem k terénu mi průměrná
rychlost 17,4 km/h nepřijde špatná. Dotáhnul jsem to i na několik zápisů v
top 5 na Stravě, tak asi dobrý;D
Žádné komentáře:
Okomentovat