82 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 1350 m
Terén: Lesní a polní cesty, singly
Plzeň-Bory - Doudlevecká lávka - Slovanská třída - Brojova - Vyšehrad -
střelnice - Lobzy - Letná - Špitálský les - Újezd - Zábělá - Černá mýť -
Dýšina - Nová Huť - po NS Kokotské rybníky Bušovice - Nový Dvůr -
Březina - po červené Přívětice, rybníky Jordánek a Škaredá - Skomelno
- Pajzov - U Vejvanova - rozhledna Biskoupky - Vejvanov -
důl Pokrok - kostel sv. Markéty Chomle - Radnická hájovna - po
červené kaple Navštívení Panny Marie, Kalvarie, Radnice - Vranovice -
Kříše - Kříšský vodopád - Korečnický potok - po zelené Korečnický
mlýn - Spálený mlýn - Klabava - po NS Chrást Chrást - po modré
Dolanský most - po žluté zřícenina Věžka - Druztová - částečně po
žluté Pod Vysokou, Bílá Hora - Jateční - po
NS Údolím Berounky Štruncovy sady - Depo 2015 - Bory
Rozhledna Biskoupky už čeká na seznamu na den, kdy bude čas se tak daleko
podívat. Takový okamžik právě nastal, tak vyražme!
Vzal jsem to neobyčejnou cestou i přes Plzeň, z Bor sjíždím kolem Škody ETZ
na Doudleveckou lávku, pak pokračuji k Pechtům a malou nenápadnou pěšinkou
se transportuji do Hluboké ulice, kde mě čeká prudké stoupání ke Slovanské
třídě a průjezd sídlištěm ulicí U Hvězdárny k Francouzské třídě a pak
Brojovou na Koterovskou a konečně ulicí U Světovaru do Sušické přes trať a
pěšinkou vedle asfaltky k lávce u střelnice, kudy se dostávám přes Úslavu.
Přímo kolem areálu střelnice by měla vést pěšina do Lobez a vskutku! Je sice prudká, ale moc pěkná spojka mezi jednotlivými částmi města.
Lobzy objíždím cestou za chatami k lesíku na Letné, kolem autosalonu Mazdy,
přes Rokycanskou a rychle zas na zábavné cesty ve Špitálském lese. Projíždím
ke hřbitovu a menší cestou mezi chatovou a průmyslovou oblastí pokračuji ke
gigantickému staveništi na poli v Újezdě. Projíždím celou městskou částí, co
už ztratila vesnický ráz a pokračuji asi půl kilometru po hlavní na Chrást.
Odbočuji k rodinným domkům na kraji Zábělé a úplně vpravo je objíždím, abych
se dostal do polesí Černá mýť. Po jeho jižní části se dá dostat k silnici
mezi Hrádkem a Dýšinou. Občas volím tuto cestu, abych měl změnu, i když je
poté třeba jet kus cesty po silnici. Sjíždí se do Dýšiny a tu pak celou
projíždím až do Nové Huti, ke Klabavě. Následně kolem koupaliště po obvykle
bahnité cestě po NS Kokotské rybníky postupně začínám stoupat nad Bušovice a
tentokrát do nich i sjíždím.
Málo frekventovanou silnicí stoupám ke křižovatce U Třech lip, kde opouštím
asfalt a stoupám dál ve směru do lesa směrem na Nový Dvůr. Po těch letech se
tu už mírně orientuji, ale stejně nakonec jedu po cestě, která končí na
louce a kus tak jedu mimo jakékoliv cesty, abych se dostal na dohled k
prvnímu baráku a v místě, kde končí les, prudce odbočil vlevo a přes
nevýrazný vršek Přešov pokračoval na Březinu. Podél kraje lesa vede rozbitá
lesní cesta a pak na ni navazuje ještě rozbitější cesta mezi poli, tentokrát
ale aspoň sjízdná, do jakéhosi statku, který je asi v provozu jen tu a tam,
takže se dá projet skrz něj do vsi.
Z Březiny jezdím rád po červené do Přívětic. Je to sice rozbitá cesta, ale
pěknou krajinou a celkem rychlá, spíše klesající. Dnes jsem po červené i
pokračoval přes kopec k rybníku Jordánek, kde jsem odbočil vpravo kolem
rybníku Škaredá. Dokud neodbočí NS Putování s Dubíky, je to pěkná cesta, ale
pak se výrazně zhorší a stane se spíše neprostupnou a ztrácející se. Za
průjezdnou bych ji neoznačil, v mapě je to zavádějící, takže pár set metrů
lesem, abych se nemusel složitě vracet a dostávám se na solidní lesní cestu
už kousek před Skomelnem. Uprostřed roztahané vsi, u hospody, odbočuji vlevo
na cestu, která mě dovádí na k zelené, po které se vydávám na východ. Cesta
je to celkem špatná, ale mam takové celkem rád. Asi za půl kilometru stejně
odbočuji (na ještě horší cestu) vlevo směrem na Pajzov.
Zde začíná krajina nekonečného množství zaniklých dolů. Je poměrně zajímavé
pročíst si infotabule o vytěženém množství uhlí. U jedné z nich týkající se
dolu Prokop se vydávám do kopce po lesní pěšině znovu na východ k přístřešku
U Vejvanova, kde je modrá turistická značka. Další asi kilometr cesty vede
po louce mezi pahorky mírně z kopce - dokonalost. Po první větší cestě,
kterou určitě neminete, se vydáte šotolinou kolem pahorku Bašovka. Dlouho
vás to bude napínat, ale nakonec se objeví jak trojnožka, tak směrovka na
rozhlednu Biskoupky.
Na cestu zpět se vydávám přes Vejvanov a protože jsem byl zvědavý na
"největší" důl Pokrok a nechtěl jet po silnici, rozhodl jsem se pro NS Za
Permoníky Chomle a Vejvanova. Ty názvy jsou čím dál tím šílenější. Jenže
tato naučná stezka není téměř značená a cesta je vyloženě zarostlá. Navíc z
dolu Pokrok nezbylo téměř nic, nyní je to oplocený areál s nepořádkem a
nějakým průmyslovým provozem. Vrátil jsem se tedy oklikou do Chomle,
prohlédl pěkný kostel sv. Markéty z 15. století a pokračoval kolem dolů
Ferdinand I a II severozápadně lesní cestou na Kamenec. Cestu mi křižuje
červená turistická značka, zde na ni odbočuji vlevo a ještě chvíli stoupám k
hřebenu Hrádku (500 m n. m.). Následuje divoký sjezd po vymleté cestě k
rozestavěným rybníčkům nad Radnicemi a pěkný singl s popadanými stromy ke
kapli Navštívení Panny Marie. Podél kalvárie pak celkem prudce sjíždím do
Radnic a přes Spořilov chci zkusit, zda projedu přes sad do Břas.
Situace se tu nicméně od jara změnila, cesta tu je nově upravená, dokonce
označená a vede k trailům kolem Újezdu a Vranovic. Naštěstí to tu není
příliš populární, tak tu je klid. Další výhodou je, že cesta je nově
protažená až k silnici pod rozhlednou Břasy a napojená na širokou polní
cestu do Vranovic, kde se příjemně klesá. Z Vranovic přes výrazné hluboké
údolí se mi nechce stoupat k perfektně restaurovanému Hochperku, ale jedu
zkratkou přes louku přímo k rozcestí, kudy vede modrá místní cyklotrasa,
neznačená v Mapách.cz. Sjíždím do Kříší, prijíždím jimi na Nadryby a ze
silnice se vydávám po polní cestě kolem Kříšského vodopádu. ke Korečnickému
potoku. Podél něj vede moc pěkný singl ke Korečnickému mlýnu po
zelené.
Už dříve jsem zkoumal možnosti jet podél Berounky místo stoupání po červené
do Sedlecka, ale bál jsem se toho. Dnes jsem do toho praštil a vydařilo se,
parádní cesta loukou nad řekou ke Spálenému mlýnu a pak poměrně přívětivé
stoupání serpentinami k Telínu. Dnes toho evidentně nemám pořád dost, tak
ještě sjíždím ke Klabavě a následně stoupám po NS Chrást právě a
kupodivu...do Chrástu. Tam konečně trefuji tu správnou, poslední ulici, kudy
se dá projet k modré turistické značce k Dolanskému mostu. Ke žluté značce
stoupám po silnici, jinudy to na kole nejde. Následuje známý sjezd k rybníku
Pod hradem, pod Věžkou.
Protože nemám rád stoupání do Druztové, zkouším pěšinku kolem hřbitova, ale
tomu kopci se stejně nevyhnu. Z Druztové pak vyrážím po žluté, ale u
posledních baráku na kraji lesa se vydávám právě po cestě podél pole a s
trochou hledání a řídkým lesem projíždím k singlu po NS Malochova stezka.
Vyjíždím k silnici do Sence a za zatáčkou odbočuji vlevo po žluté na pěknou
lesní cestu na Bílou Horu. Projíždím mezi lidmi kolem Boleváku, pod mostem
na Jateční, kudy vede objížďka stavby průtahu, po NS Údolím Berounky na
Štruncovy sady, kde se právě za 5,5 milionu Kč "opravují výmoly" na 700 m
dříve krásné stezky tím způsobem, že se tam staví asfaltka dálničních
parametrů, kterou nikdo nikdy nepostrádal.
Městem, které si neumí vážit ničeho jiného, než peněz z betonové a
asfaltové lobby projíždím podél dalšího betonového pomníku-náplavky po
nábřeží k Depu 2015 a pak kolem zimního stadionu a za nemocnicí na
Bory.
Parádní výlet, 82 km s převýšením 1350 m a průměrnou rychlostí 18,5 km/h.
To mi přijde fajn vzhledem k poměrně náročnému terénu a minimu přesunů po
asfaltu. Rozhledna Biskoupky je tedy celkem vtipná, ale věděl jsem, co
očekávat, tak nejsem zklamaný, pobavila mě a jsem rád za takové maličkosti
vznikající z nadšení místních obyvatel:)
|
|
Rozhledna Biskoupky |
|
|
Výhled z rozhledny Biskoupky směrem na Vejvanov |
|
|
Kostel sv. Markéty, Chomle |
Žádné komentáře:
Okomentovat