Obtížnost: Velká
Technická náročnost: Vysoká
Bory- Doudlevecká lávka-Rolnické náměstí-Švábiny-po zelené Kyšice-po žluté Ejpovice, Ejpovické jezírko, Klabava-po zelené Kokotské rybníky-po modré Osek-po žluté zřícenina Salon, zámek Březina-po červené Přívětice, Radnice-po žluté Újezd u sv. Kříže-Berounka (rozcestí Velká Radná)-po červené Darová (přívoz), Darovanský dvůr, přívoz Nadryby, Korečnický mlýn, Sedlecko, Smědčice-Eiffelův most v Chrástu-Chrást-po modré Dolanský most, Drahotínský rybník, Senec, Zruč, Třemošná-po žluté Bolevecký rybník-Ostende-Mikulka-Štruncovy sady-Depo 2015-Bory
Takový nenápadný výlet z nouze a vyklubal se z něj černý kůň. Vrátil jsem se velmi spokojen. Hurá do Radnic:)
Kudypa z Plzně? Beru to přes Doudleveckou lávku do Liliové ulice, přes kruhový objezd v Částkově a serpentýnou na Rolnické náměstí. Hned za řekou odbočuji doprava a stoupám kolem výběhu koní, následně podél pole na Švábiny. Za Tescem se chytám zelené, která se postupně zvedá a přechází ze štěrkové cesty na lesní kořenitou. Nepokračuji přes Pohodnici, ale ze silnice nad Kyšicemi odbočuji na údržbářskou cestu podél dálnice. U lávky přes ni se přidává žlutá, po které se sjíždí do Ejpovic (odbočka do louky ve sjezdu). Obrovské louky mezi Kyšicemi a Ejpovicemi se rychle mění v rozšiřující se skládku, už i cesta je posunutá.
Za Ejpovicemi vede žlutá kolem Ejpovického jezírka, přes řeku Klabavu a stoupá po panelové cestě do obce Klabava. Udržuji vrstevnici a za vsí vjíždím do lesa po větší cestě. Zanedlouho natrefím na zelenou, která mě dovede až ke Kokotským rybníkům. Chvíli se jede v pohodě, ale většina cesty je opravdu špatně sjízdná a stoupá kolem neznatelných zbytků zříceniny Hůrka. Před Kokotským rybníkem se dostávám na normální lesní cestu a akorát poté, co se připojím na modrou a vjedu na 100 m na silnici, diagnostikuji defekt. Měním duši a s novými silami se pouštím do Oseka po modré. Je poměrně sucho, takže se jede bez problémů. Dokonce bych řekl parádně, do vsi se sjíždí a kdyby se někdo nesnažil "vyspravit" cestu lehce podrcenou skálou, od Hudlic to jede dokonale.
Žlutá se motá Osekem a pak stoupá k vrcholu Rožnovu lomu (lepší si zkrátit cestu rovnou k rozcestí Pod Čihadlem). Kupodivu potkávám dost turistů. Ztrácí se, jak se zhoršuje terén. Pod vrcholem je docela drsný terén na kolo, pak už se ale sjíždí do Březiny a já ji jen trapně neprojíždím, ale jedu ještě po žluté přes zříceninu Salon a zámek. Měním žlutou za červenou a nechávám se překvapit, kudy mě povede. Je dobře značená, tak nebloudím a to mě baví. Zvlněnou krajinou pojíždím ospalou vsí Přívětice, za níž opět stoupám. Les pomalu mizí a já mám Radnice jako na dlani, ještě lepší by to bylo z Ovčáckého vrchu. Poslední úsek se sjíždí po krásné nové asfaltce. Obdivuji náměstí s výbornou restaurací La Boema a pro další úsek cesty jsem si vylosoval žlutou turistickou značku. Bohužel vede do Újezdu povětšinou po silnici a proti větru mírně do kopce. No nic moc, co si budem povídat. Poslední úsek lesíkem jsem nějak prošvih:/
Z Újezdu jsem čekal rovnou klesání k Berounce, ale ještě mě to kousek napínalo. Stále po žluté, minul jsem traily nějakého místního nadšence a pak to přišlo-sjezd jak z Pradědu, nejdřív hrubý asfalt, pak lesní cesta a nakonec zanesené korýtko a plné brzdy-nějakých 200 výškových metrů dolů. Už jsem to asi jel i nahoru, znovu bych skutečně nechtěl. Na rozcestí Velká Radná se vracím po červené už směr Plzeň. Je sice jaro a vegetace bují, projet se to naštěstí dá. Značení dobré, cesta místy horší. V Darové jsem přemýšlel o přívozu, ale už jsem měl vymyšlenou cestu jinudy-do kopce kolem Darovanského dvora a po nesmyslně vedené červené přes nejhorší stoupání, jaké se tu dalo najít. Jen kvůli asi 5 cm soukromého pozemku u vodopádu Dírka, o který jsme navíc tímto ochuzeni.
A už zas klesám k dalšímu přívozu, tomu nadrybskému. Cesta k němu je nově položená, to už si zasloužila léta. I dál vede dobrá auty projetá cesta. Dnešní den by se dal nazvat dnem neoblíbených stoupání-před Klabavou, do Sedlecka a od Dolanského mostu. Nakonec nebolely až tolik. Červená do Smědčic vůbec nevede přímo, zas jsem se objevil nebezpečně blízko nad řekou. Cesta hezká, musím dodat. Do Chrástu ze Smědčic tentokrát nejedu po železničním Eiffelově (není Eiffelův, ale vžil se tento název) mostě, ale pod ním, abych si ho řádně prohlédl. Z Chrástu k Dolanskému mostu jsem sjel po modré, načež jsem se nachystal na ten můj oblíbený kopec, dnes vylepšený o stoupání až nad Drahotínský rybník. Zruč projíždím stále po modré, po té jsem za okamžik i na Orlíku. Podél trati po CT 2151 valím k Boleváku od roku 2014 pěkně trapným podchodem.
Kolem Boleváku jsou desítky nemotorů, tak radši odbočuji někam do lesů, abych se z toho nezvencnul. Nadjel jsem Senečák a pokračuji skrz chaty k Ostende, přes Mikulku na kraj Roudné a zkratkou k lávce přes Mži u Štruncových sadů. Po NS Údolím Radbuzy pak doťuknu výlet na Bory.
Pěkný počas, suprové cesty bez celandrujících turistů, spoustu možností občerstvení, vlastně i ke koupání, zajímavé cíle, no máme v tom našem kraji krásné příležitosti. Já jich využil na 77 kilometrech často i v terénu a se značným převýšením (1200 m).
Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati
 |
| "Eiffelův" most v Chrástu |
 |
| Most přes Klabavu u Chrástu |
 |
| Radnice |
 |
| Už zase -_- |
 |
| Zřícenina hradu Salon |
Žádné komentáře:
Okomentovat