15. 10. 2020
66 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 600m
Terén: Polní cesty, stezky, asfaltky
Plzeň-Por Záhorskem - centrum - Doudlevce - Slovany - Božkov - Koterov -
po CT 31 a místní zelené studánka U Bětušky - Starý Plzenec - Nezbavětice
- Chválenice - Nezvěstice - Žákava - Zdemyslice - skalní věž Baba - Žákava
- Nezvěstice - Šťáhlavice - Kozel - Šťáhlavy - Sedlec - Starý Plzenec - po CT 31 Koterov - po NS Údolím Úslavy Božkov, Lobzy,
Rokycanská - po Jateční Masarykův most - Roudná - Pod Záhorskem
Nedaleko Zdemyslic se nachází nenápadně označená skála Baba, ale mohlo by
to stát za to, tak i když se stahují těžká mračna, udělám si výlet.
Meteorologové slibují, že pršet nebude.
Jedu na jih, tak ze Záhorska sjíždím do centra Plzně a pak podél Radbuzy,
po levém břehu, pokračuji až do Doudlevec. Malostranskou ulicí pak stoupám
na náměstí Milady Horákové, projíždím Slovany a klesám do Božkova do
Libušinské ulice. Chtěl bych projet po louce, kde je vyznačena cesta.
Napodruhé jsem trefil správnou odbočku, bohužel však nakonec stejně dojedu
k oplocené pastvině. Objíždět ji nehodlám přes zorané rozbahněné okolí,
tak se musím vrátit na NS Údolím Úslavy a jet po asfaltu. Až za mostem
přes Úslavu stoupám pěšinou a polní cestou do Koterova. Projíždím skrz nej
a po dříve krásné cestě, nyní nudné asfaltce, se vydávám po CT 31 směrem
na Starý Plzenec. Jakmile je to možné, před druhým potokem za dálničním
mostem sjíždím z této cesty na pěšinku vedoucí k malému viaduktu pod
tratí. Je tam nesměle značena i jakási místní zelená značka, ale moc se
podle toho orientovat nedá. Podmáčený terén hodně klouže a v prudkém
stoupání s kameny to není úplně ideál...
Vyjíždím u průmyslového areálu a pokračuji přes silnici do Kaštanové
ulice. Stoupám po kraji Starého Plzence do Zadní ulice, poté k Plzenecké
železnici a nad ní se odvážně pouštím do lesa. Po deštích je vše extrémně
mokré a nejhorší je to nad fotbalovým hřištěm, kde je to jak v nějakém
kaolinovém lomu. Kolem vysílače už je to o něco lepší, následně vyjíždím
na silnici v ulici Radyňská a ještě stoupám za vsí. Na křižovatce nad
Šťáhlavy pokračuji rovně do lesa a projíždím k silnici na Rožmitál. Dnes
to tu opravdu nepráší😀
Do Nezbavětic je to co by kamenem dohodil z prudkého kopce, bohužel
zakončeného rozcestím, tak to tam nejde úplně pustit. Po silnici pokračuji
do Chválenic a začínám sjíždět do Nezvěstic. Asi po půl kilometru v
zatáčce odbočuji na menší komunikaci vlevo, kde nejezdí auta. Tudy se
dostávám do Olešné. Zde nejsem schopen nikdy trefit tu správnou
ulici, ale nakonec všechny vpravo vlastně vedou k Úslavě. Už jsem o tom
četl a nyní to vidím na vlastní oči, že se bohužel předělává cyklostezka
do Žákavy, takže to znamená, že se z parádní pěšinky a hezké lávky stane
asfaltová dálnice most. Aspoň že o kus dále vede stezka mimo silnici,
jediný přínos, že se tam cyklisté nepletou pod kola aut, i když silnici je
třeba přejet na druhou stranu.
V Žákavě odbočuji první ulicí doprava, opět jedu přes Úslavu, znovu je
třeba odbočit doprava, jak jsem v první chvíli neprovedl, a začínám
stoupat ke trati. Je to tu masivně rozježděné nějakou těžkou technikou a
brutální tekuté bláto😕 Mám v plánu projet lukami mezi tratí a řekou do
Zdemyslic, Openstreetmap tu evidují cestu, to by mohlo být zajímavé. Na
rozcestí před tratí tedy odbočuji vlevo kolem nějakého bagříku a vidím, že
tam cesta skutečně vede. Vysoká mokrá tráva všude kolem, polní cesta jak
se patří... Dnes to ale znamená, že jsem jak ve sprše. Úzkost ve mně
vzbuzuje vykolíkovaná část trasy. Proč vždycky objevím nějakou skvělou
cestu a do pár let se musí kompletně zničit asfaltem? Snad to tentokrát
takhle nedopadne!
Ve Zdemyslicích už se začíná nevyplňovat předpověď počasí, poprchává. A je
pěkná zima, rychle koukám do mapy, kudy dál a tak projíždím po žluté na
druhý konec vsi. Když se dostanu na pravý břeh řeky, hned odbočuji vlevo,
podél ní. Vede tu neznačená malá stezka přímo pod Babou. Projel jsem
pěkným úsekem do odloučené části Zdemyslic, ale kudy ke skále Baba jsem
nenašel. Naštěstí je objevuje nějaký místní a radí mí, kterou kančí
stezkou se vydat po hřebínku. Kupodivu se tam dalo jet i na kole a ze
západu se tak dostávám až ke skalní věži. Výhled pěkný, mraky dramatické,
vše ale kluzké a v tretrách to není úplně na lezení. Jsem příjemně
překvapen, opravdu hezké😊
Musím ale rychle zpátky, den už se krátí a já jsem při nejlepší vůli jen
kousek za polovinou. Vracím se tedy do Žákavy a to nejprve nevyzkoušenou
cestou směrem na Kamensko a pak na kraji lesa odbočuji na sever už na
jistotu do táhlého klesání k zemědělskému družstvu. Po CT 31 tentokrát
projíždím až k soutoku Bradavy s Úslavou. Zajímavé, Nezvěstice jsou velké,
ale ulice pojmenované nemají. Mezi řekou a tratí je ale v podstatě jen
jedna cesta. Zdá se, že vytrvalé deště umí udělat bahno i z poctivě
zpevněných cest. Projíždím pomalu, dokud se nedostanu do nerozježděné
části. Nějak se tu vytyčují pozemky, tak se to tu dynamicky mění. A
následuje další úsek cesty, kterou léta rád jezdím a kterou se opět někdo
rozhodl "zkvalitnit" za dotace. Je to zlo. Bůh ví, co z toho bude, snad
maximálně štěrková cesta. Děkuji, že takhle plýtváte prostředky.
Do Šťáhlavic mířím po silnici, je to kousek. Vesnicí však projížsím
vedlejšími ulicemi, k řece a vyústěním u parkoviště Kozel. Do Šťáhlav
ovšem jedu po louce po samém břehu řeky od inundačního mostu, k jezu a pak
vlastně kolem pár stavení přímo k zámku. No a jelikož pospíchám a začíná
opět poprchávat, pojedu teď po silnici. Světla mám, podezíral jsem sám
sebe, že to do tmy domů nestihnu. V Sedlci nicméně odbočuji k Novému
rybníku a po louce, kudy dříve, když byli lidi ještě normální, vedla
zelená turistická značka. Dostávám se tak do samotného Plzence, to už
regulérně prší a intenzita se neustále zvyšuje. Konečně, aspoň jednou za
pár let, za tmy a průtrže mračen, oceňuji asfalt na lukách před
Koterovem.
Do Božkova jedu po CT, abych míjel pokud možno nezpevněné cesty. Z
Božkova kolem jezdecké stáje po NS Údolím Úslavy se tomu stejně zcela
nevyhnu, ale to je jen krátký úsek. Poté kolem Baumaxu, po Jateční, přes
Masarykův most a slepou ulicí Na Roudné jedu vlastně jen po asfaltu, tak
jsem promočený a ne zabahněný. Výlet se mi ale přesto líbil, stálo to
za těch 66 km a necelých 600 m převýšení. Jak jsem to zpátky valil, abych
byl doma co nejrychleji, vytáhl jsem to na 20,3 km/h.
Žádné komentáře:
Okomentovat