Horní Hrad (Hauenštejn) - Krušné hory

56 km

10. 6. 2023

 

Náročnost: Velká

Převýšení: 1450 m

Terén: Lesní a asfaltové cesty

 

 

Abertamy - Abertamy-Východ - býv. důl Barbora - býv. důl Eliáš - býv. důl Rovnost - Nové Město - Jáchymov - po modré Plavno, býv. Hanušov, Krásný Les, Horní hrad - Osvinov - PP Stráž nad Ohří - Kupa - po CT 3002 Liščí kámen - po zelené pod Meluzínou - Pytlácká rokle - po CT 2011 Nad Suchou - po Pašerácké cestě Neklid - Boží Dar - býv. Nový mlýn - po červené Pod Špičákem - po CT 2198 Mrtvý rybník, U Maringotky - Hřebečná - Abertamy

 

 

Na víkend v horách se vždycky těším, o to víc, že tento bude s kolem. Přemýšlím, zda se mi chce sjíždět do údolí, ale dlouho jsem na Horním hradě nebyl, tak se tam vydám. Z Abertam na rozcestí Abertamy-východ je to přes údolí Bystřice. Smutný je pohled jen na louku na konci Abertam, protože je celá rozparcelovaná. Od potoka stoupám napříč jižním svahem v místech, kde dříve bývala cesta. V lese už nebere energii vysoká tráva, ale velké uvolněné kameny. Novou slatinskou cestou mířím k silnici na Jáchymov, ale než bych na ni najel, odbočuji vlevo a "Šlajsnou" stoupám k vršku Barbora. Protože ale chci k dolu Eliáš, sjíždím z CT 2002 a snažím se trefit neznačenou cestu jižně od silnice. Bohužel nelze areál bývalého dolu Barbora projet tak dobře, jak jsem si představoval.  Dostal jsem se k chalupě na samotě bývalého Vršku, ale dál jsem jel úplně mimo cestu. Nakonec jsem se prodral k silnici a mohl pokračovat rychlým sjezdem do údolí Eliášova potoka. Na rozcestí Skautský kříž se připojuje žlutá turistická trasa, po které stoupám k Rovnosti s výjimkou jedné serpentini, kterou raději objedu nesjízdnou zkratku. 

Už jsem dost vysoko, takže se mi k Novému Městu jede konečně trochu lehčeji. Zpevněnou cestu objíždím po červené a modré přes Důlní vrchy. Přes Nové Město vede naučná stezka a modrá turistická trasa přímo po spádnici ke Šlikově věži. To si ani neumím představit, protože po třikrát delší objížďce po asfaltce to má neuvěřitelný sklon. Jedu tedy tou delší variantou. NS O radonu bohužel není sjízdná na kole a jedny schody nejsou ani pořádné schůdné, takže pod Šlikovou věží a Freudensteinem pokračuji po silnici přes důl Svornost a pak sjíždím po hlavní Jáchymovem až ke kruhovému objezdu. Poté se vydávám silnici směrem na Suchou, vystoupám si nejprudší část kolem Panoramy a pak odbočuji na modrou turistickou trasu pod Arnoldovem. Po delším stoupánní na rozcestí Plavno opouštím slušnou cestu a vydávám se sice z kopce, ale po hodně zarostlé pěšince. Snad to někam vede, pojedu po ní dlouho... Střídají se lepší úseky s horšími, ale jsou tu popadané stromy a evidentně tuhle cestičku mnoho lidí nevyužívá. Jak se blížím k bývalému Hanušovu, ještě se to zhoršuje. Značení vede  úplným nesmyslem, takže se ho snažím z povzdálí sledovat a jet kudy se dá. Mapa v těchto místech není příliš aktualizovaná, takže se opět od modré na chvíli odpojím. Pod Hanušovským kopcem prudce klesám, ale není to úplná radost po té rozbité pěšince, kde člověk neustále hledá, kam má vlastně jet. Ještě jednou jsem špětně odbočil, na což jsem naštěstí rychle příšel, sjel závěrečným padáčkem k Plavenskému potoku a vyloupnul se v serpentině silnice nad Maroltovem.

Čekají mě asi dva kilometry po silnici přes Krásný Les, pak opět odbočuji, opět riskuji modrou turistickou, ačkoliv cyklotrasa trochu varovně vede o kus dál. Chybu jsem ale neudělal, jede se po louce a je to pěkný sjezd. V hlubokém údolí Hornohradského potoka sjíždím až do 400 m n. m., což je poněkud děsivé. Cestou je dost bahna, ale hlavně vysekaný nádherný výhled na věž Horního hradu/Hauenštejnu na skalním ostrohu vysoko nade mnou. Paráda!:)

O kousek dál vyjíždím na silnici a tam hned začíná prudké stoupání. U vchodu doo hradu zjišťuji, že je tu nějaký trh a platí se vstupné. Dříve byl vstup na nádvoří volný, ale prý už je zpoplatněn vždy, i když se ntu nekoná akce. Koukám tedy do mapy, kudy budu pokračovat a volba padá na CT 3002. Než k ní ale dojedu, musím vystoupat prvních 100 výškových metrů. Je to cesta nezpevněná, ale používaná, takže  jde jet celkem bez problémů. Na silnici s cyklotrasou jsem bohužel ale špatně odbočil a dojel do Osvinova, takže pojedu neznačenou cestou příímo odtamtud na sever. Sice je tu nekonečnně stoupání, ze kterého pořádně tvrdnou nohy, ale je tu všude, kam oko dohlédne, krásnáá horská příroda, louky, lesy, samostatně stojící stromy. Nasávám atmosféru, která mě nabíjí energií do stoupání čítající celkem nějakých 600 výškových metrů. V necelých 800 m n. m. vyjíždím na silničku, kterou jsem chtěl původně jet, stoupání sice je trochu mírnější, zato začíná pršet. No aspoň mě to trochu zchladí. Snad se ty velké kapky nepromění v tropický liják. Kroutím se lesem výš  a výš, přes Osvinovský potok, kolem Liščího kamene, kde odbočuji ze silnice na menší zpevněnou cestu se zelenou turistickou trasou. Tady už to znám, to je rozcestí nedaleko Meluzíny. Během svačinky jsem se rozhodl, kterou trasu vyberu. Ještě kus tedy stoupám a přímo pod Meluzínou odbočuji vlevo na panelovou cestu. Než konečně začnu opravdu sjíždět nebo aspoň jet vrstevnivcově od Pytlácké rokle k Suché, ještě mě čeká jeden vršek. Nádhernou nezpevněnou cestou s výhledy do údolí a na Doupovské hory pak s radostí mířím nad Suchou. Obec celou nadjjedu po CT 2005. Tady už je místy starý asfalt nebo štěrk, to trochu kazí dojem, ale jinak se jede dobře. Pašerácká cesta, jedna z mých nejoblíbenějších v Krušných horách, je hodně negativně poznamenána klínoveckým průmyslovým areálem - sjezdovky, traily, plno neobratných lidí, provoz techniky, zkrátka pokažený horský ráz. Dnes to ale není tak zlé, protože není hezké počasí ani prázdniny. Do kopce a bez motoru jsem ale samozřejmě jediný. Cesta dost stoupá a pěkně utahuje. Až po odbočení na červenou je zase trochu klidu od lidí a taky trochu srandy. Projedu přes Neklid a kolem Boží vyhlídky. Ještě že je sjezdovka Nad Prahou tak široká, protože se tumotá hromada lidí a dá se to tu pořádně sviištět.

Do Abertam se vracím kolem Špičáku, takže nejprve po CT 23. Tedy po cyklotrase...tam jsou davy nepozorných lidí, takže ač nerad, jedu po cilnici, to se jinak nedá. U bývalého Nového mlýna odbočuji na Ježíškovu trasu/červenou turistickou trasu. Vytrvale stoupám právě až pod Božídarský Špičák, pak kousek po CT 2002 a pak Starou slatinskou cestou k Mrtvému rybníku a přes louku pod maringotkou do Hřebečné. Do Abertam se tentokrát vracím po silnici. Jelo se mi dobře, takže jsem rád, že jsem na ten Horní hrad dolů vyrazil, 56 km se nezdá moc, ale téměř 1500 nastoupaných metrů je docela nálož. Terén byl taky často náročný, takže tomu odpovídá průměrná rychlost 16,5 km/h.

 

 

 

 

 

 

 

 

Horní hrad/Hauenštejn