31 km
29. 9. 2023
Náročnost: Malá
Převýšení: 400 m
Terén: Singly, asfaltové cyklodálnice
Plzeň-Pod Záhorskem - Plzeňský Prazdroj - po NS Údolím Úslavy Lobezský
park, Božkov - K Bukové - Kyzové jezírko - V Pytli - Letkov - U Zátiší - Na
Pohodnici - Kyšice - Červený Hrádek - třešňová alej - Zábělá - Bukovecký
vodopád - Chlum - Pecihrádek - podél Berounky Zadní Roudná - Luční ulice - u
Pramenů - Pod Záhorskem
Tento krátký třicetikilometrový výlet na hodinku a půl se mi povedl.
Ačkoliv sotva opustím město, dokázal jsem to namotat na spoustu hezký
pěšinek. Bohužel však už není možné jezdit po nezpěvněných cestách kolem
plzeňských řek jako před deseti, patnácti lety. Všude se masivně asfaltuje,
aniž by to dávalo smysl. Kolem centra je to však pochopitelné. Sjedu tedy k
Lochotínské lávce, pak projedu Tylovou ulicí kolem Štruncových sadů k
Prazdroji, přes kopeček k Úslavě a na pravém břehu konečně sjíždím na
nezpevněnou cestu alejí topolů. Je teplý zářijoý den, takže je tu hodně
lidí, pod Lobezským parkem některým nestačí asi 8 m široký prostor k tomu,
aby je bylo možné bezpečně minout. Rad proto unikám Božkovem do kopce a
odbočuji do Kristinovské ulice, ze které by měla vycházet pěšinka do ulice
Nad Roklí. Ano! Neskončil jsem u nikoho na dvorku ani na skládce, projel
jsem. Ke Kyzovému jezírku podle všech možných map ale nevede žádná cesta,
proto to zkusím nejdříve zkontrolovat shora od trochu osamělého pozemku na
konci Bukové. Protože se mi klasicky nechtělo vracet, vzal jsem to částečně
zarostlou jižní strání. Nic moc, teď už se objevuje cesta od ulice K Bukové,
kudy se tam dá pohodlně dostat. Tak snad tam bude pokračovat pěšinka proti
proudu potoka až k jezírku. Je s podivem, že je to tak zapomenuté místo, je
tu rekultivovaný/zabezpečený důl a dokonce snad nějaká informační tabule.
Jsem potěšen. A navíc to vypadá, že pěšinka pokračuje dál-buď kolem jezírka
nebo někam nahoru. Tak to zkusim. Je totiž sucho, tak se neutopím nikde v
bažině. No i když, je tu nějaký mokřad, přes který "vede" hooodně
ztrouchnivělý strom. Nakonec jsem byl ale rád, že tam byl. Pěšinka se mi ale
v tu chvíli ztrácí. Jsou tu nějaké možnosti, ale u jedné je zákaz vstupu,
jinde hodně zarostlý terén nebo prudká stráň a nejspíš někde v pozadí ploty
pozemků. Nakonec jsem ale vybral asi dobrou cestu na druhé straně mokřadu,
propletu se mezi stromy a dostávám se na příjezdovou cestu k
zahradám😊
Vyjedu na CT 2151, na pár metrech k silnici shodím několik kilo bahna a
zase zajedu do roští. Tedy do bývalého sadu. Někdy se dá projet skrz něj,
ale letos jsem vyhodnotil, že bude lepší jet nad roklí nebo údolíčkem
nějakého potůčku k takové mýtině, která někdy slouží jako skládka, ale
poslední rok je docela dobře průjezdná. Projedu tedy k bývalé skládce popela
nebo co to bylo zač a podél umělého koryta po panelové cestě pokračuji do
polesí V Pytli. Vystoupám po singlu k Božkovskému potoku, to už je nedaleko
na kraj Letkova. U prvního domku ale odbočuji doleva a přes mýtinu stoupám
křivolakými cestičkami, které se často mění těžbou a výsadbou. Dojedu k
zelené a pak k zahrádkám u sjezdu z přivaděče na Kyšice. Právě podél
přivaděče pod Pohodnicí pokračuji k lávce přes silnici a pak po louce
sjezdem přímo do centra Kyšic. Po CT 3 už se začínám vracet k Plzni, ale
samozřejmě nechci jet po těch asfaltech do Hrádku, takže za kopečkem
odbočuji doprava, křižuji silnici a pokračuji na sever. Někde uprostřed polí
na prašné cestě asi půl kilometru od silnice odbočuji na západ a tudy dojedu
až na kraj Červeného Hrádku. Alejí pod zemědělským družstvem mířím k malé
asfaltce, která mě dovede skoro do Zábělé a to převážně sjezdem třešňovou
alejí. K autobusové zastávce v Zábělé musím několika zatáčkami po silnici,
ale hned za ní odbočuji vlevo do lesa a o 100 m stoupání později znovu
sjíždím vlevo na ještě menší cestu, která mě provede údolím Bukoveckého
potoka. Zprvu se raduji, že díky mýcení je tu cesta rozšířená díky
opakovaným průjezdům těžké techniky. Jenže poté jsem se dostal do místa,
které už dříve bylo kritické a nyní nejen že je zcela zdrancované, ale také
oplocené. Tudy se nebude snadno pokračovat. Nejsem tu ale první, už se tu
nějací chudáci snažili dostat ve stráni nad plotem sypkým podkladem s
kameny. Z druhé strany by to ale bylo ještě horší. Následuje několik
popadaných stromů. To jsem té jízdě moc nedal...😢 Kolem (momentálně
neexistujího) Bukoveckého vodopádu už je to trošku lepší a zanedlouho
vyjíždím pod Holým vrchem nedaleko od Bukovce. Pro tentokrát pojedu dále do
prudkého kopce po zelené na Chlum. Snad tu někdo nepojede kudlu opačným
směrem. Dopadlo to dobře, funím dál, ale na vrcholek nutně nepotřebuji,
proto zkracuji cestou kousek pod ním a pak sjíždím neznačenou klikatou
pěšinkou. Na úpatí ještě využívám pěkně prosvíceného a vyhřátého kraje lesa,
abych dojel na polní cestu vedoucí k CT 3. Za podjezdem odbočuji na pěšinku
vpravo přímo k lávce, pak vystoupám na Pecihrádek a z Bílé Hory sjíždím za
areálem Ferony k Berounce. Právě tudy mezi čističkou a řekou vede jedna z
posledních nezpevněných cest široko daleko. Krásně tu projedete pod
Masarykovým mostem, ale pak už musíte na asfalt. Někdo totiž potřeboval
zbytečně utratit desítky milionů korun z eráru za zbytečnost, takže teď máme
rozpálenou nudu i na NS Údolím Berounky, je to ostuda😞 Teď po dalším čtvrt
roce už víme, že je doplněna stromy, ale v době mého průjezdu tu neni ani
stéblo, vše zplundrováno. To je jediná hořká tečka za krásným výletem. Kolem
roudenských pramenů mě už pochopitelně cestou do Záhorska žádné překvapení
nečekalo. Průměrná rychlost "jen" 19,1 km/h, ale jsem opravdu spokojen😊
Žádné komentáře:
Okomentovat