48 km
7. 7. 2025
Náročnost: Střední
Převýšení: 800 m
Terén: Polní a lesní cesty, přejezdy po silnici
Plzeň-Pod Záhorskem - Bolevec - PR Petrovka - Pod Krkavcem - vyhlídka U Záluží - Na Skalce - Dubský mlýn - Horní Bříza-Březí - ryb. Hamr - Trnová - Krašovice - Tlucná - Cihelna - Dolní Bělá - Berk - obora Háječek - zřícenina hradu Dolní Bělá - Horní Bělá - Brod - Tlucná - Doubrava - po zelené Kokořov - Nevřeňské Pod Zemí - Nevřeň - Kůští - po červené Chotíkov - Košutka - Košutecké jezírko - Berlín - Pod Záhorskem
Letos už vážně nevim, kam kolem Plzně jezdit, když ma na výlet maximálně 3 hodinky, ale dnes se mi to povedlo, našel jsem Zelené jezírko v oboře Háječek, tak se pojďmě podívat, kam se mi podaří dojet.
Ze Záhorska stoupám k aleji Svobody, poté Ledeckou ulicí na Bolevec, ke Gerské ulici a pak konečně mimo město do lesa po Sigmondově stezce k Boleveckému potoku. Nechávám uhnout značené trasy doleva a stoupám po pěšince po hranici PR Petrovka. Po pěšinkách podél silnice na Ledce jedu až k odbočce na Krkavec. Přejedu zmíněnou silnici, po místní modré a opravdové modré dojedu znovu singlíkem k vyhlídce U Záluží. Tady odbočuji a nad skládkou mířím k neoficiálnímu trailu, který klesá k místní zelené trase. Po té, velmi kořenité cestě stoupám na dohled k pískové hoře navršené těžbou. Právě zde odbočuji doprava ze značené trasy a lesem kolem kopce Na Skalce sjíždím k Ledcům. Vyjíždím na silnici a jen kousíček po ní jedu, než znovu odbočím k Dubskému mlýnu. Po hezké nezpevněné cestě jedu přes kopec do Horní Břízy. Ale jen na kraj, v Březí se stáčím na NS Horní Bříza a po polní cestě mířím na sever k chatám a rybníku Hamr. Odtud je to kousek do Trnové. Je to vlastně docela rozhlehlá ves. Navigace mě vede do její horní části, kde lze z jedné ulice nad potokem Bělá vyjet na lesní pěšinu, která se postupně zvětšuje a později vede po louce do Krašovic. To je nádherná cesta.
Z Krašovic pojedu po delší době nad Brodským potokem do Tlucné. Výrazný domek na velkém pozemku na kraji Krašovic se stále rozrůstá, ale projít do lesa jde, pak se jede po krásném singlu, až asi v katastru Tlucné je vyštěrkovaná cesta. Možná kvůli rekonstrukci nebo stavbě kanalizace, která je ještě v procesu, celá ulice je stále rozkopaná. Z Tlucné vystoupám po silnici, abych se dostal na polní cestu, která vede přes bývalou cihelnu do Dolní Bělé. Do Berku se kroutí silnička, tam to půjde snadno, ale pak tedy nevím. Podél obory Háječek bych měl projet zpět k Bělé. Už odbočka od silnice nevěstí nic dobrého, vypadá pěkně zarostlá. Ale znáte to, prostě to zkusíte. Nejhůř to vypadalo u vjezdu do obory, kde končil náznak cesty a vypadalo to, že dál mám smolíček. Nechtěl sem se vracet, tak jsem si představoval, že to možná půjde podél plotu, je tam snad nějaký malý průšlap? Tomu jsem nedával vůbec šanci na úspěch, ale bingo! Protáhl jsem se k potoku Veska a za ním už byla vidět cesta z druhé strany. Tady v zapomenutém koutě jsem si dal pauzu, mrknul na Zelené jezírko v oboře a vydal se dál vstříc výběhům pro krávy. Příště snad budu vědět, kterou cestu vybrat, takhle jsem těžko mohl odhadnout, jestli vjedu do výběhu nebo ne. Je vrchol léta, takže všude vysoká tráva, ale dopadlo to dobře, nevracel jsem se, dostal jsem se skutečně až na kopec nad Dolní Bělou, kde stával hrad.
Sjíždím do obce, po silnici pokračuji do Horní Bělé, projíždím skrz zemědělské družstvo a jedu do chatové oblasti Brod. Že je to po NS Stezka Hornobělskem je informace k ničemu, protože tahle trasa tady vede po všech polní cestách. Co je hodně mrzuté, že i tady daleko mimo civilizaci neváhají asfaltovat dřívě pěkné cesty-takže trochu monotónně ke křižovatce u Tlucné. V první zatáčce silnice na Tatinou odbočuji doprava, stoupám na Doubravu, poté po zelené po horším, ale hezkém lesním terénu. Je po dešti, a tady na té cestě je mokro i bez toho. I tak je dobrá. Přejedu silnici na Nekmíř a sjíždím do Kokořova. Tam ještě po zelené vystoupám stojku do lesa a pak odbočuji na nevýraznou lesní cestu přibližně jižním směrem do Nevřeně. I když tu jezdím několikrát do roka, přesto se mi podařilo odbočit nesprávně a dojel jsem až ke vstupu do Nevřeňského Pod Zemí. Nepřestává mě fascinovat, jak hloupé jméno to je. Prudkým sjezdem je to jen kousek do Nevřeně. Stoupám po štěrkové cestě k hlavní silnici na Karlovy Vary. Za ní postupně klesám k červené a sjíždím do Kůští.
Pak už mi jen zbývá vystoupat pod spalovnu a po polní cestě dojet do Chotíkova. Celou ves projedu po turistické trase, ta vede po silnici. Stoupám po žluté a přejíždím varskou silnici, kde už se chystá stavba jejího přemostění. Podél silnice na kraji pole se dá dostat až ke Globusu na Košutku. Zpočátku se jede docela dobře, ale potom je to prostě po kraji zoraného pole a je to bída, zvlášť když je tak mokro. Do Záhorska projedu skrz Košutku, kolem Jezírka a po Karlovarské. Parádních 48 km, udělaly mi radost. Průměrná rychlost 18,7 km/h a docela značné převýšení více jak 800 m.
|
| Obora Háječek - Zelené jezírko |
Žádné komentáře:
Okomentovat