pondělí 28. srpna 2017

Cheznovice (Kařízek)

29. 7. 2017
92 km

Obtížnost: Velká
Převýšení: 1800 m
Terén: Lesní cesty

Plzeň-Škoda park-Slovany-Božkov-V Pytli-Švábiny-po zelené Na Pohodnici, Čílinské polesí-Němčičky-Pod Kotlem-Kamenný Újezd-Polesí Žďár-Pod Žďárem-po žluté Svojkovice-po CT 2158 U Chejlavy, Holoubkov, Medový Újezd-po modré Pod Lesem u Mýta-Přes Trhoň Cheznovice-Pražanka (Štěpánský rybník)-Cheznovice-Osičina-Trhoň-po červené Hůrky-Pod Žďárem-Polesí Žďár-Rokycany-po zelené Klabava-Horomyslice-Kyšice-po CT 3 Červený Hrádek-Újezd-u sv. Jiří-Prazdroj-most Milénia-Bory


Prý bude party u Cheznovic a mám se stavět na pivo, no tak co mi zbývá, že... Není to úplně blízko, tak jak to naplánujeme? Z Plzně se vydávám kolem Škoda parku přes Slovany do Božkova. Pak mě čeká stoupání kolem Božkovského potoka a chci se dostat k zelené, tak odbočuji vlevo-až příliš, cesta mě dovedla až na kraj lesa, na Švábiny. Lepší pro příště jet přes mostek o kus dál. Po zelené pak dále stoupám až na Pohodnici, kolem které je náročnější úsek lesní pěšiny. Pak už sjíždím k dálničnímu sjezdu u Ejpovic, a množství ostružin! Zanedlouho zas vjíždím do lesa, stále po zelené, a stoupám k Čílině. Na vrchol nechci, u poslední odbočky-vracečky-pokračuji dál na Němčičky u Rokycan. Kousek po hlavní na Rokycany a kolem skládky stavebního materiálu zas doprava po neznačené cestě pod Kotlem ke Kamennému Újezdu. Křižuji modrou, dojíždím k nedostavěné přeložce silnice a vjíždím do vsi.

Dostávám se přes Klabavu a pokračuji do kopce k Bouchalce. Žďár však objedu severovýchodem, takže pokračuji přes Polesí Žďár po CT 2157 k hájence Pod Žďárem, zde se vydávám do táhlého stoupání na východ podél elektrického vedení. Po více jak kilometru odbočuji vlevo po žluté, velmi špatné pěšince, která se však záhy zlepšuje. Do Svojkovic se hodně klesá, zkratka přes ves pak vede kolem koupaliště lesem. Cest je tam nepočítaně. Do Holoubkova vede krásná stezka pod kopcem Vydřiduch, CT 2158. ta vede až do Medového Újezdu, pak už pokračuji po modré turistické do prudšího kopce. Modrá se lesem pěkně motá a navíc se musí přes hluboký potok, který jsem měl teda s kolem na zádech strach přeskakovat. Odměnou za špatné cesty však byly další výborné ostružiny. Za rozcestím Pod Lesem u Mýta zkouším, jak se dostanu do Cheznovic neznačenými cestami. Není to cesta přímá, spíše intuitivní, po těch aspoň trochu větších cestách, ale dá se projet a není to špatné:) Z Cheznovic je třeba se kousek vrátit po silnici na Mýto, sjíždět k táboru Pražanka a až za ním, úplně schované u vody Štěpánského rybníku, jsou parádní party chatky. Tak to je dnešní cíl.

Škoda že nevede nic podél vody, docela bych to čekal, takhle musím stoupat zpět do Cheznovic. Až na konci vsi vjíždím do lesa a snažím se vybírat velké cesty. Dařilo se mi to jen částečně, i když čekal jsem to ještě horší. Dlouho jsem držel směr i tempo, ale někde za Osičinou se cesta začala ztrácet a stejně tak moje energie v hlubokých korytech, mechu bahně a trávě. Naštěstí nešlo o nekonečný úsek, křižuji asfaltku Medový Újezd-Strašice. Směřuji to opět po hrubé asfaltce na Hůrky, ale ještě si hodim odbočku na vrchol Trhoň. Proč ne, viď:D 600 m n. m., prudké stoupání, ale jinak hezká příroda a slušná cesta.

Další úsek se držim po červené. Jakmile to půjde, bude lepší sjet přes ves, já jel durch, takže jsem drtil brzdy v prudkém kamenitém sjezdu. Následuje kousek po silnici a pak stoupání po poli. Červená pak odbočuje vzhůru, já pokračuji na Rokycany sjezdem opět na Polesí Žďár. Zde beru opět na milost červenou a sjíždím po ní do Rokycan. Z Rokycan jedu po pěkné stálici-zelené do Klabavy, je to takový pěkně průjezdný singl. Přes Klabavu projíždím po žluté k Ejpovickým útesům, pak jedu podél jezírka po původní cyklotrase a musím projet areálem golfu. Z Horomyslic vede nová asfaltka proti proudu Klabavy. dostávám se tak snadno k CT 3, po které stoupám do Kyšic a pokračuji přes Holý vrch do Červeného Hrádku. Pro změnu lepím duši, projíždím kolem potoka do Újezdu a přes stavbu tunelu sjídžím ke sv. Jiří. Na Bory pak až k Prazdroji po CT 3, následně přes Šumavskou, most Milénia, U Ježíška, Papírenskou lávku, kolem stadionu a za nemocnicí na Bory.

Dalších 92 km na kontě. Čím víc se člověk vzdaluje Plzni, vlastně každému městu, tím hezčí krajina a poježdění. A dokonce s průměrnou rychlostí lehce přes 20 km/h. Převýšení bylo poměrně značné a terén převážně slušný s několika výjimkami, zvláště v PP Trhoň.


Štěpánský rybník

Žádné komentáře:

Okomentovat