Plzeň-Pod Záhorskem - centrum - Depo 2015 - Borský park - v. n. České údolí - Valcha - Líně - Nový rybník - Zbůch - Úherce - Nýřany - Tlučná - Kozolupy - Červený mlýn - Malesice - po žluté Kyjov, Malesická skála - Štuperk - Sytná - Košutka - Košutecké jezírko - Kotíkovská ul. - Pod Záhorskem
Už je sice chladno, ale zbarvující se stromy a sluníčko lákají k výletu. Dnes jen objedu Plzeň ze západu. Musím nejdřív na Bory, jedu tedy přes centrum k Radbuze a pak stoupám za nemocnicí. Pokračuji kolem minigolfu do Borského parku, odkud po žluté vede singl nad Borskou přehradou. Za rozcestím Přehrada České údolí podjíždím trať a odbočuji vlevo do kopce, připojím se na CT 2151 a sjíždím na Valchu. Z ulice K Volskému vrchu vjíždím do lesa, zanedlouho se zprava připojuje zelená turistická trasa, po které jedu kousek přes dálnici. Chtěl jsem zkusit jet přes les k Líním, ale už jsem tu jednou bloudil a dnes nemám čas se tady zamotat. Pokračuji proto po asfaltce po CT 2259 a 2271. Nejprve se lehce stoupá, do Líní se nakonec ale sjíždí.
Z této strany hned na kraji Líní je pomník letcům 5. stíhacího pluku, dnešní cíl cesty. Poté sjíždím na náves, křižuji hlavní silnici na Domažlice a pokračuji masivně se rozšiřující zástavbou k Novému rybníku. Líbí se mi stezka mezi haldou a rybníčkem u Zbůchu, k ní musím ale objet pole. Trochu vyruším rybáře, projedu podél zdi betonárky, krátce projedu okrajem Zbůchu, ale jen k aleji vedoucí z Brigádnické ulice. Tato polní cesta je pěkná a rychlá, ale asi to má spočítané, zrovna zde má vést koridor VRT a taky nějaká velká silnice od D5😢 V Úhercích jsem tedy raz dva, do Nýřan dnes zvolím silničku k Mexiku. Chci pokračovat trochu na sever, takže projedu celým městem do Tlučné, kde odbočuji doleva do ulice Pod Krimichem. Z ní se dá prudce vystoupat na sever do lesa a jet na Kozolupy. Mapa tu nesedí se skutečnými cestami, takže se hlavně nenechte zmást, že jsou tu nějaká rozcestí navíc, směr moc nesedí, jedu více doprava, než bych měl. Nicméně nakonec dojedu na rozcestí s větší cestou, kde se vydám na severozápad zpět na kraj lesa k polní cestě, která už mě bez dalších záludností vynese na kopeček. Pak po větru velice rychle klesám k podivnému statku na kraji Kozolup, kde je vždy neskutečný nepořádek.
V Kozolupech jsem se vyloupnul přímo naproti ulici, která vede k Červenému mlýnu, ideál. Po téhle rychlé polní cestě jezdím rád, do Malesic už je to o něco horší, ale podél řeky je to aspoň pěkná projížďka. Kolem malesického zámku se vydávám po žluté. Za vsí to začíná přejezdem rokle a nesjízdným stoupáním. Jde ale jen o pár metrů, pak už se cesta pěkně vine ve stráni nad Kyjovem a Malesickou skálou. Mířím ještě k Chotíkovu a už dlouho přemýšlím, zda odbočit ze žluté u varské silnice, zda ji půjde překonat. Nakonec jsem to tak provedl, viděl jsem tam zrovna někoho jet. A vyšlo to, když si počkáte, silnici stačí jen přejet a protáhnout se k bývalé silničce. Trochu se musím vrátit ke Štuperku, ale v zatáčce před prvním domkem odbočuji prudce vpravo a začínám stoupat k Sytné. Na Košutku však po cyklotrasách nejedu, dnes to vemu po pěšince na kraji lesa a pole nad Globusem.
Zpátky do Záhorska se vracím kolem Košuteckých jezírek a Kotíkovskou ulicí. Výlet mi hodil 45 km a kolem 450 nastoupaných výškových metrů.
 |
| Pomník letcům 5. stíhacího pluku, Líně |
Žádné komentáře:
Okomentovat