16. 10. 2022
Náročnost: Velká
Převýšení: 1200 m
Terén: Polní a lesní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Rondel - park za Plazou - Husovo nám. - Techmania -
SOU Borská - Borská Pole - Luční potok - Starý Sulkov - Nová Ves - letiště
Líně - po zelené Martinská stěna, Radbuza - kamenný most
Dobřany - Černotín - Černé vrchy - po zelené Lažany, Chalupy -
Zemětice - Kloušov - Buková - Těšovice - po zelené Zichov - Kaničky -
NPP Americká zahrada - rozhledna Bolfánek -
Chudenice - po zelené Výšensko - Strýčkovice - Hráz - Kačerna - podél
Merklínky Kloušov, Merklín - kolem Prašivého a Holého vrchu
Přestavlky - Dnešice - Šavlice - keramička Chlumčany - Dobřany -
podél Radbuzy Wartův mlýn - Měsíční stráň - Litice - Černý Most - po NS
Údoliím Radbuzy Škodaland - pod Výsluním Slunečná lávka - Českým údolím
Doudlevce - Doudlevecká lávka - Habrová ul. - papírna - centrum Plzně - Pod
Záhorskem
Sice už je půlka října, ale jak bylo září deštivé a chladnější, teď jezdit
stále jde. A protože mám celý volný den, naplánoval jsem si výlet do
Chudenic, kde budu moct v Americké zahradě obdivovat barvy podzimu. Sjíždím
k Rondelu, ale Plzeň projedu trochu víc zadem, přes park za Plazou, který se
konečně otevřel, a pak stoupáním přes Husovo náměstí k Techmanii. Z Borské
ulice odbočuji k učilišti a projíždím na Borská pole kolem oplocené stavby
nového sídliště. Na druhém konci průmyslové zóny vjíždím konečně do lesa.
Bohužel jsou tu už skoro všechny cesty zpevněné, jsem tedy velmi rychle u
Lesova a chtěl bych zkusit se dostat přes Luční potok na jeho pravý břeh.
Dříve to určitě šlo, ale dlouho jsem tu nebyl. Nejdříve jsem to zkusil podél
plotu solárního parku, ale je to tu tak úzké, že se nevejdu s řidítky. Druhý
pokus tedy vede přímo přes potok-ten jsem sice překonal, ale pěšinky na
druhé straně jsou podivné a ztrácí se. Nakonec jsem se probojoval až k CT
2259, projel k rozcestí Starý Sulkov a po zelené pak dojel do Nové Vsi.
Podél letiště, pro jehož zničení a přeměně na montovnu s chemičkou už naše
vláda dělá proti vůli lidí psí kusy, pokračuji lesem směrem k
Dobřanům.
Vyjíždím z lesa a po rychlé polní cestě po zelené sjíždím k
Martinské stěně. Přejíždím silnici na luka na levém břehu Radbuzy, kudy mířím ke kamennému
mostu. Právě pohledem z něj jsem objevil velmi příjemnou zkratku nad řekou a
pod hlavní silnicí do ulice U Radbuzy. Škoda, že nelze prjet kolem náhonu až
k fotbalovému hřišti, i tak ale touto cestou minete skoro všechny křižovatky
a centrum. Následuje silniční úsek do Černotína a pak cesta přes Černé
vrchy. I když je tu vyznačeno mnoho cest do Horních Lažan, dvě nebo tři
nejpřímější jsou dlouhodobě neprůjezdné a v podstatě i neprůchodné.
Mnohokrát jsem tu bloudil a proto když poznávám tu cestu, ze které jsem se
opakovaně nemohl vymotat, trochu se vracím a jedu oklikou téměř směrem na
západ, kde se časem napojím na zelenou trasu z Křížového vrchu. Po zelené
pak sjíždím do Lažan a přes les přes kopeček na rozcestí Chalupy. Zde vede
doprava modrá a doleva zelená, já však jedu rovně, vyjíždím z lesa a sjíždím
do
Zemětic. Chci totiž jet po polních cestách nad Merklínkou, loni mě to tu nadchlo.
Dnes není tak skvělé počasí na brodění a ani jsem asi netrefil přesně to, co
jsem chtěl, ale i tak to bylo pěkné. Křižuji silnici u Merklína a vydávám se
na podstatně horší polní cestu do Kloušova. Tady to úplně hladce nešlo,
hodně zarostlý úvoz, ale prokousal jsem se tím. Nezpevněnou cestu do Bukové
si schovávám na cestu zpátky, takže jedu po silnici.
V Bukové si dávám svačinku, načež pokračuji kolem vršku Smrčí po cestě,
která je v mapě značena jako malá asfaltka, ale je to celkem obyčejná polní
cesta - to je příjemné😊 Kousek za Poděvousy se připojuji na malou silničku,
hned z ní ale sjíždím směrem na jih. Objíždím tak vesničku Háje a dojíždím
do Těšovic, poslední kilometr po zelené turistické trase. Tady už jsme na
opravdovém venkově s nádhernou zvlněnou krajinou. Po zelené stoupám pod
Bukovou horu a už jsem 500 m n. m. Nejedu však po zelené do Chudenic, po
silnici projíždím Zichov zasazený v krásném údolí. Kousek dále v Kaničkách
odbočuji vlevo mezi domky nad bezejmenným potůčkem proudícím z Kvapilových
jezírek. Je to tu hodně rozbahněné, ale já jsem rád, že tady to ještě není
vyasfaltované. Po NS Žďár poměrně dost stoupám k
Americké zahradě, ačkoliv na vzdálenost to není daleko. Pamatuju si ji nějakou větší, ale
je tu málo lidí a klid. Po obhlídce popkračuji na vrchol Žďáru, kde se
nahcází
rozhledna Bolfánek
v nejhezčím podzimním čase a navíc s prosvítající modrou oblohou.
Po pár fotkách a nabrání nových sil se vydávám na cestu zpět. Do
Chudenic je to pěkný sjezd, ale ne moc přehledný, mohou tu jezdit
auta a chodí tu lidé napříč celou cestou, takže to chce trochu opatrně.
Zámek si nechávám zase na jindy a po zelené stoupám do sedla Chudenické
hůrky. Za Výšenskem odbočuji ze zelné doleva na neznačenou cestu vedoucí po
obvodu Bukových hor podél Merklínky. Moc hezká cesta, ale na rozmáčené louce
před Strýčkovicemi hodně rozježděná. Za vsí na Hráz už je ale asfaltová
cesta, tak ty kila bahna můžu shodit😀 Kolem rybníku Kačerna se dá jet z
obou stran, ale po levém břehu si to dovolím jen když na chalupě na břehu
nikdo není. Okouknul jsem to a dnes jsou domácí přítomni, ve slatinách však
vede pěšinka na pravý břeh a pak sice hezká ale ne zcela průjezdná stezka
vedoucíí k hrázi. Párkrát jsem musel seskočit ze sedla, přesto se mi hodně
líbí. Nad Merklínkou jde pokračovat i do Kloušova a dokonce až k silnici z
Merklína
do Ptenína. Moc hezká cesta pro horské kolo! K
zámku
už to pak po zelené není daleko.
Chtěl bych se dostat do Přestavlk, kam vede trochu spletitá cesta přes les.
Kolem prašivého vrchu vystoupám po zelené, ta pak ale vede k Chalupám
neprostupným polomem, ten si chci nadjet, musím tedy neznačenými cestami
přes údolí Dražského potoka a pak se vrátit na cestu na severním úpatí
Holého vrchu. Kupodivu jsem projel, takže dojem ideálu jen trochu kalí zcela
zbytečný asfalt na polní cestě před Přestavlky. Do Dnešic vede jen silnice,
takže bojuji proti větru, v Dnešicích ale stoupám na Kozlici a pak mířím
lesní cestou k
rybníku Šavlice. Keramičku tentokrát objíždím, protože v areálu je po kotníky jemného
bílého bahýnka, to nechci mít v ložiscích😁 Do
Dobřan
tedy jedu po CT 2305 po silnici. Při zpáteční cestě projíždím náměstí a pak
se vydávám lukami k Wartovu mlýnu. Protože po levém břehu řeky se nedá do
Lhoty dostat, musím přes Měsíční stráň.
Od Cimrmanovy lávky ve Lhotě ještě vede krásná cesta říční nivou, což si
užívám, jelikož od železničního viaduktu už nějaké hlavy pomazané napadlo
udělat asfaltku😡👎 Vystoupám tedy na kraj Litic, poté zas klesám k lávce u
hřiště a další lávka, tentokrát přes přehradu, mě čeká o kousek dále za
Černým Mostem. zadem po NS Údolím Radbuzy pokračuji až ke Škodalandu,
pak překonám po lávce silnici I/27 a přes Výsluní pokračuji do Českého
údolí. Přes Plzeň se vracím Doudlevcemi, Doudleveckou lávkou do Habrové
ulice a pak přes centrum a Roudnou do Záhorska.
Asi poslední 100+ km trasa letošního roku do nádherné Švihovské vrchoviny,
průměrná rychlost 20,4 km/h a 1200 nastoupaných metrů v pěkném mixu cest s
minimem možných zpevněných cest.
Žádné komentáře:
Okomentovat