101 km
23. 7. 2023
Náročnost: Velká
Převýšení: 850 m
Terén: Asfaltky, polní cesty
Železná Ruda-chata Ořovský - Železná Ruda - po zelené skiareál Špičák,
Špičácké sedlo - po Horizontálce Černé jezero - po CT 2055 Bílá strž, po
žluté Pod Statečkem - po modré Hamry - Kollerův kostel - Hamerský dvůr -
po žluté kole, v. n. Nýrsko - Stará Lhota - po CT 33 Nýrsko - po CT 2052
Bystřice n. Úhlavou, Úborsko, Dubová Hora, Veselí, Rohozno, Bezděkov,
Poborovice, Kal, Tajanov - po CT 38 Svrčovec - Chudinka - Komošín - Výrov
- Kokšín - Švihov - po zelené žst. Červené Poříčí - Jíno - Borovy -
Nezdice - po zelené Lužany - po žluté Příchovice - Přeštice - Dolní
Lukavice - jez Lišice - Snopoušovy - po červené Předenice, Čižice,
Štěnovice - V Lahošti - Radobyčice - Hradiště - Vokounova lávka - Tyršův
most - Bory - centrum Plzně - Pod Záhorskem
Po sobotní procházce Šumavou jsem se vydal v neděli zpátky do Plzně na
kole. Nakonec jsem se nechal přemluvit, abych přecijen jel přes Černé
jezero, že je tam opravdu pěkná cesta, i když je to dál a o znatelný kopec
víc. Začínám sjezdem od chaty Ořovský po NS Sklářská do centra Železné
Rudy. Už tam se chytám zelené, která sjíždí o něco později ze silnice a
pokračuje zpočátku mírným stoupáním k Čertovu mlýnu. Dvakrát podjedu
kroutící se trať, ještě kus vede asfaltka a pak nezpevněná cesta ke
spodním stanicím lanovek skiareálu Špičák. Než se připojím na nějakou
nudnou asfaltku CT 33, tak jedu ještě kus širokou lesní cestou přes
kořeny. Poslední úsek na Špičácké sedlo pak jedu po silnici, protože přes
Godl se mi to nějak nezdá. Ze Sedla jedu po Horizontálce (CT 2055 a další)
mezi lidmi. Kousek před Černým jezerem mi metr před kolem z ničeho
nic vstoupil tak 25kg pes, zřejmě hluchý a slepý, protože nereagoval na můj
výkřik, než jsem do něj naboural a slítnul na zem. Naštěstí majitel uznal
sám, že nebyl na vodítku, šel napříč cestou a ještě jsem se kvůli němu moh
zranit, tak se omlouval. Moc nadšený jsem nebyl, tak jsem přijal omluvu a
naštěstí bez následků vyrazil do závěrečného stoupání k jezeru. Šumava je
celá vyasfaltovaná, takže i nadále jedu po CT 2055 po tomto povrchu.
Vystoupám si až k 1100 m n. m. a pak mě čeká dlouhý sjezd. On by byl
rychlý i tak, ale po asfaltce je to teda fofr, naštěstí tu nechodí moc
lidí, kteří nemají ty rychlé průjezdy zrovna v lásce. I já jsem
opatrnější po srážce s neposlušným psem. Už i žlutá turistická trasa od
Bílé strže k rozcestí Pod Statečkem je vyasfaltovaná. Do Hamrů po modré je
to pochopitelně nejinak. Sjezd ale nekončí. Následuje úsek po silničce
údolím Úhlavy, tady ještě spíše potoka, do Hamrů.
Ze silničky sjíždím/pokračuji rovna až u Hamerského dvora, jedu sice po
žluté, ale to neznamená, že skončil asfalt. Bohužel celý úsek nad
přehradou Nýrsko až na hráz se stal obětí betonáren a dotací a ani zde se
neprojedu po pořádné cestě. Jinak vede hezkou krajinou a po delší době zas
chvíli stoupá. Kousek před hrází odbočuji vlevo na nějakou neznačenou
cestu, která by měla vést do Staré Lhoty. Kdybych to tu trochu lépe znal,
asi bych jel po místní žluté a zelené přes Pajrek, ale takhle volím
navigačně snadnější trasu. No i když... Zajel jsem do lesa a dle mapy
jasná cesta nikde pořádně není a tak projíždím jenom nějakým úvozem lesem.
Dobrá zpráva je, že jsem projel až do vsi, kde už je zas cyklotrasa.
Nejprve po silnici, ale pak si zaslouží totální výsměch chystaná
samostatná cyklostezka šířky minimálně stejné jako aktuální silnička, kde
projede tak 5 aut denně, tomu říkám účelně vynaložené náklady😞 Právě tudy
se brzy dostávám do Nýrska. Podél řeky Úhlavy, kde vedou asi všechny barvy
turistických a naučných tras, projíždím město a vyjíždím na severním konci
po CT 2052, která mě bude dlouho provázet, nejen přes přilehlou Bystřici
nad Úhlavou, pak úsekem frekventovanější silnice k Úborsku, nekonečnými
rovinkami před a za Dubovou Lhotou, kde díky bohu fouká vítr do zad, ale
také přes Veselí do Janovic nad Úhlavou. Navigačně je to tu docela dost
jednoduché, takže cesta odsýpá. Velká zábava to ale není. Nicméně
dnes jsem za to možná rád, včera byla docela dlouhá party. Za Janovicemi
je další rovinka po CT 2052 do Rohozna, dvě zatáčky a znovu podobně do
Bezděkova. Příjemné je, že tu není provoz a je stále silní vítr do zad.
Kdyby byl protivítr, dnes bych to snad nedojel💨 Pomalu se blížím
Klatovům, ačkoliv přímo přes ně moje cesta nevede. Projíždím Poborovice,
křižuji hlavní silnici na Domažlice, pak protnu klatovské satelity Kal a
Tajanov a když se mění CT 2052 na CT 38 a vjíždím do chatové oblasti,
říkám si, že bych snad konečně mohl jet po nějaké aspoň štěrkové cestě.
Ale ne! Tenhle kraj je pro milovníky asfaltu. Protáhnu se tedy pod
Husínem a za chvíli se vracím na silničku před Svrčovcem. Přejíždím na
pravou stranu Úhlavy, sjíždím ze silnice doleva a těším se na polní cestu
do Chudinky a Komošína. Do Dolan nedojedu, před řekou odbočím na parádní
cestu do Výrova. Objedu jen pár domků a pokračuji po lukách na prvém břehu
Úhlavy do Kokšína. Kousek kolem hlavní domažlické silnice jedu po zelené.
Je tu nový mostek přes Točnický potok, to je fajn. Za další říční nivou už
je Švihov. Hrad ale nechávám kousek opodál, zelené z obce rychle mizí mezi
tratí a řekou. Tenhle úsek mám moc rád a i dnes se mi vlévá krev do žil,
když tu projíždím. Je to vesměs po rovince, stále podél Úhlavy. U
železniční stanice Červené Poříčí je třeba jet kousek po silnici, ale po
pár stech metrech odbočuji znovu do severního směru. Neznačeno polní
cestou dojedu do Jína, odkud se dá jet po louce mimo silnici, což ovšem
není značeno v mapě. Já to risknul, trochu si přišlápnul na louce do
pedálů ve vyšší trávě, a projel skoro až do Borov. Po silnici je to jen
kousek, zůstávám na pravém břehu a po podobné cestě jako před chvílí se
dostávám do Nezdic.
Z Nezdic vede turistická trasa po silnici, nicméně jsem v mapě objevil
pěšinku po druhém břehu řeky, tak to budu muset někdy vyzkoušet. Dnes můžu
pošetřit energii na větší cestě, když mě čeká celkem přes 90 km. Po žluté
do Příchovic, to je jistota, na rekordně rychlý průjezd to dnes ale
nevypadá. Z Příchovic na dohled Přešticím po CT 2124A dojedu ke křižovatce
k Vícovu, zde se vydám vlevo, přejedu řeku a pak zas doprava na nábližku k
cyklostezce přes louky. Dlouho se jede po asfaltce, ale nakone, asi v
katastru Dolní Lukavice, vede jen nezpevněná cesta. I po louce k lišickému
jezu se jede pěkně. Nejinak je tomu pak do Snopoušov už opět na pravém
břehu. Cestou do Plzně mě čekají asi jen dva kopce. Jeden z nich je
právě na červené ze Snopoušov. Do Předenic ale opět klesám. Nepříjemné
stoupání je za chatami pod Vysokou směrem k PP Pod Smutným koutem. Když
překonám tento výšvih, jede se dobře, přes rokli, přes kořeny, ale dobře.
Postupně klesám k Čižicím. Obslužnou cestou pro chataře pak mířím do
Štěnovic. přes Útušice se vydávám oblíbenou zkratkou kolem soutoku
Útušického potoka a Úhlavy, pak pod mostem dálnice D5 a přes Lahošť k
Radobyčicím-i tady se smráká nad touhle parádní pěšinkou, město chce rozhazovat peníze směrem k betonové lobby. Po asfaltové dálnici pak vedu trasu do Hradiště. Nad řekou
pod hradištěm se dá zatím ještě projet kolem absurdně zbytečné stavby
schodů v kopečku na malé pěšince. Další demence na zapadlém kousíčku
přírody, kudy rád jezdím k Vokounově lávce. Musím přes kopeček po CT 3 k
Tyršovu mostu a tím se dostávám do Plzně. Ještě je třeba se vyhoupnout na
Bory, ale to už je v podstatě poslední kopec dnes. Kolem areálu nemocnice
sjíždím k železniční stanici Plzeň-zastávka, pak se promotám do centra a z
náměstí se přes Rooseveltův most vracím domů do Záhorska.
Nakonec padlo víc jak 100 km, průměrná rychlost reflektuje nejen vítr v
zádech, ale také sklon trasy. Nastoupaných cca. 900 m mi nějak moc nesedí,
ale potvrdilo to více zdrojů. Bohužel je všude plno asfaltu a taky jsem
měl karambol se psem, jinak bych to hodnotil velice kladně😀
|
|
Železná Ruda - koupaliště Žabák |
|
|
Černé jezero |
Žádné komentáře:
Okomentovat