Vodokrty, PP Pod Smutným koutem

2. 7. 2016

43 km

Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední

Borský park-po žluté Výsluní-Útušice-Vysoká-PP Pod Smutným koutem-po červené Předenice-Snopoušovy-Krasavce-Vodokrty-Osek-Sukořín-po červené Netunice-po žluté Prusiny, Čižice-Štěnovice-Útušice-Radobyčice-Plzeň


Trošku už mi chybělo kolo, takže i když se chystala velká grilovačka na odpoledne a taky neskutečný liják kolem poledne, vyjel jsem s tím, že do bouřky jsem doma. Vyrazil jsem přes Borský park k Slunečné lávce, vystoupal na Výsluní a pokračoval kolem přivaděče k Liticím. Po silnici jsem se vydal do Útušic. Vítr foukal, že jsem se sotva udržel na kole a rozhled do krajiny mi vyjevil temnou scenérii osvětlenou jen občasným bleskem na západě. Já se ale pohyboval jinam, než tohle boží nadělení, tak jsem se rozhodl ujet. Hm, takže už v Útušicích jsem se schovával na zastávce. A nebyl jsem sám. Pár kapek spadlo a dál nic, za výsměchu spolučekatelů jsem se vydal dál směrem na Robčice. Mezi posledními baráky na kopečku jsem však uhnul na cestu směr Vysoká a už lilo. Naštěstí mě chránily stromy a já nepolevil v rychlosti postupu. Přejel jsem silnici, stoupám a tu najednou se dokonce ukazuje sluníčko:)

Podle všeho lze jet docela přímo kolem Malince na Předenice, ale málo platné, ač jsem to tlačil doprava, vyjel jsem u chatek nad Úhlavou. A dojel k zelené -_- Takže jsem si to trochu objel, klasika tady na Vysoký, snad nikdy jsem tu netrefil přesně to, co jsem chtěl. Až na vrchol nechci, když zelená odbočuje, pokračujte rovně a jeďte na první pěkné cestě vlevo. Já jel na první nepěkné, věřil jsem mapě víc než svým očím. No a nějaký harvester by se hodil. Zde mě taky chytla druhá a poslední přeháňka. Stromy mě zkrytovaly, nerozpustil jsem se:) Dojel jsem špatnou cestou na správnou křižovatku. K PP Pod Smutným koutem už je to kousek a za ním vede cesta ústící u červené turistické nad Novým mlýnem. Terén je tu poměrně náročný, ale rychle se zlepšuje a po červené brzo dojíždím do Předenic.

Ukazatel na návsi ukazuje podle mě špatným směrem, ale dík tomu jsem objevil novou cestu do Snopoušov v louce a lese nad Úhlavou. K chatám je to pohoda, kolem poslední z nich je třeba se prosmýknout vlevo do prudkého kopce. Postupně se zmírňuje a vyjede se na kraji vsi k červené. Stoupat nehorázný kopec k Hájsku se mi nechce, tak do Krasavec pokračuji po asfaltce. Pak úsek po silnici-Vodokrty a Osek. Z Oseka na rozcestí Sukořín má vést pochybná cesta. Zkouším jí, stoupá, ale je moc pěkná. Jenže jen kvůli tomu, že vede na pastvinu. Poslední úsek jsem tedy měl volbu-mezi lejny nebo polem vzrostlé pšenice. Krávy tam naštěstí nebyly, tak jsem se dostal až k té červené. Ideál to bohužel úplně není. Po červené sjíždím do Netunic a po žluté přes Prusiny, odkud vede sjezd s horším povrchem do Čižic.

No jasně, nedalo mi to jet po silnici nebo po červené, musel jsem mít něco extra. Kolem obecního úřadu jdu vstříc polní pěšince. Kéž by...asi už si tam někdo cestu zkracoval, ale za průjezdné bych to neoznačil. Ani k posedu to nešlo dobře, možná kdysi tam cesta bývala. Prodral jsem se tedy k samotě na spojnici Štěnovický Borek-Štěnovice, za což jsem byl upřímně rád. Doporučuji silnici:D Už jsem se nepokoušel radši nic vymyslet, po silnici projíždím do Útušic a přes Radobyčice se vracím do Plzně po dvou hodinách a 43 km. Nebýt toho posledního pole, byla by ta průměrná přes 22 km/h-to mě hnala ta bouřka.


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Vodokrtská pole