38 km
10. 3. 2024
Náročnost: Malá
Převýšení: 400 m
Terén: Polní cesty a asfaltky
Plzeň-Pod Záhorskem - roudenské prameny - Zadní Roudná - Lopatárna - po NS
Údolím Úslavy Lobezský park - střelnice Lobzy - Slovany - Doudlevce -
Borský park - po žluté podél v. n. České údolí - Nová Hospoda -
Pekelný rybník - Křimice, Na Horničce - Vochov - Červený mlýn -
Malesice - po zelené kaple Panny Marie Pomocné - Radčice -
studánka Čumperka - ekodukt Regensburská - Sylván - nad zoo
Lochotínský park - Pod Záhorskem
Rozvážím svatební oznámení a dnes okruhem přes Plzeň bych mohl obstarat
možná 5 hostů. Na kolo není žádné teplíčko, ale jet se dá dobře. Ze Záhorska
mířím k roudenským pramenům a protože nechci jet po asfaltkách, zkusím
znovu, zda se nedá projet pěšinkou za chatami v Zadní Roudné. Nic se
nezměnilo, mezi chatami a pivovarským vodním zdrojem se musí po zoraném
poli. Nakolejím se na cestu, pokračuji po Jateční ulici a pak podél Úslavy k
Lopatárně. Docela dlouho jsem nejel podél řeky, takže se těším na pěšinku po
pravém břehu pod Rokycanskou až k Lobezskému parku. Vzpomínám na podzimní
srážku s nutrií, která se mi přihodila v těchto místech, ale dnes za světla
mě snad nic podobného nehrozí. Za Rolnickým náměstím je to ke střelnici už
po asfaltce, pak ale odbočuji na lávku a stoupám pěšinkou nad Stock Božkov
na Petrohrad. První oznámení předáno, teď projet Částkovkou a Liliovou ulicí
k Doudlevecké lávce, pak Bory k dalším hostům.
Už se těším mimo sídliště do Borského parku. Brzy projedu k mostu přes
železnici, kde se spojuji se žlutou turistickou trasou a čeká mě super singl
na břehu Borské přehrady. O kilometr a půl později křižuji silnici a
vzdaluji se od vodní plochy, stoupám do lesa nad Valchou, ale stále po
žluté. Je tu zbytečně vyspravené cesta, ale aspoň že není asfaltová. Za
jednou z mála zbývajích budov po bývalých kasárnách se žlutá stáčí k Valše,
já naopak k Nové Hospodě. Přejedu dálniční přivaděč po lávce, ale za ní jedu
na připojovací pruh. Na kraji lesa jsou nezamčená vrata, kudy se dá projet
na pěknou lesní cestu. Už je trochu zarostlá, protože v běžném užívání brání
ta vrata, ale pořád se dá projet a vydat se tak severozápadním směrem v
podstatě za nosem postupně z kopce k Pekelnému rybníku. Za ním vyjedu na
silnici, ale na nejbližší odbočce zas sjíždím vlevo, abych vystoupal k polím
před Křimicemi. Dostávám se tedy na Horničku. Nesjíždím do vsi, před
statkem se vydávám po polní cestě, která mě dovede mezi Vejprnice a Vochov.
Bývá hodně rozbahněná, ale dnes to docela jde projet. Pokračuji do Vochova,
kde mám udám další pozvánku, a začnu se vracet domů.
Sjíždím k Červenému mlýnu a pak po hezkém singlu podél řeky do Malesic. V
Malesicích jedu k rybníkům Dravý I a II, poté projedu memzi domky na zelenou
a za kopcem po pěkné nezpevněné cestě mě čeká dnešní cíl, a sice kaple Panny
Marie Pomocné kousek před Radčicemi. Vzpomínám, kdy ještě lidi měli v
hlavách mozky a nebyla tu vyasfaltovaná dálnice. Pokud chcete jet hezkou
cestou, musíte přes kopec. Protože jsem toho dneska tolik nenajezdil, z
Radčic se vydávám ke studánce Čumperce a od ní stoupáním k západnímu obchvatu, i když vím, že to stoupání bolí. Přejedu obchvat po ekoduktu a
zbývá poslední úsek před Plzní, nádherný singl pod Sylvánem. Jak není krásné
počasí, dá se to tu pěkně svištět a nikdo tu nepřekáží. Nicméně je bahno,
takže na rekordy to dnes nebude. Pak už jen sjedu nad zoologickou zahradou
do Lochotínského parku a projedu pod Karlovarskou třídou do Záhorska.
Pěkné 38kilometrové vyvětrání, 400 m nastoupáno, průměrná rychlost 19,1
km/h, nic dramatického...
 |
| Kaple Panny Marie Pomocné - Radčice |
Žádné komentáře:
Okomentovat