37 km
Plzeň-Pod Záhorskem – ZOO Plzeň – Čertova kazatelna – Radčice – Křimice – Vochov – Červený mlýn – Kozolupy – Město Touškov – po zelené Bdeněves – Myslinka – Tlučná – Vejprnice – Pekelný rybník – Skvrňany – Na Jíkalce – Rondel – Pod Záhorskem
Dneska to vidim jenom na kratší popracovní výlet, mrknout se do Myslinky, jak urputně bojujeme s klimatickou krizí masivní výstavbou hal na polích na venkově. Ze Záhorska vyrážím ke spodnímu vstupu zoologické zahrady, pár metrů musím po frekventované silnici směrem na Radčice, ale pak odbočuji k Zámečku a po zelené se vyškrábu na pískovcové útvary Čertovakazatelna. Podjíždím plzeňský západní obchvat, v Radčicích sjíždím k řece a po jejím levém břehu se po pěkné pěšince dostávám na kraj Křimic.
Podle mapy to vypadá, že by mohla vést pěšinka přímo pod zámeckou hradbou na konec obce, odkud bych se po chodníku dostal k Vochovu. Noo, nebyla to moc zřetelná cesta, přecijen je květen, tak je navíc všechno ještě zarostlejší. Chvíli jsem pěšinku hledal na kraji pole, ale nakonec byla schovaná za stromy opravdu přímo pod zámeckou zdí. Vyjel jsem u nějakých nových řadovek, jejichž příjezdová cesta ústí na rovince za obcí. Na druhé straně je ale chodník pro pěší, kudy jsem pokračoval k rybníčku před Vochovem. To je taková hezká zkratka tímhle směrem, pak opět přejedete silnici a můžete mezi poli pokračovat k Červenému mlýnu. Tím se vyhnete nekonečným asfaltovým kilometrům mezi Křimicemi a Malesicemi. Od Červeného mlýna je pak parádní polní cesta do Kozolup, z té mám taky radost. Projíždět Kozolupy je celkem nuda, vzal jsem to tedy po cyklostezce na kraj Touškova, kde je před mostem vlevo za svodidly nenápadná pěšinka zelené turistické trasy, která vede do Bdeněvsi.
Zde se stáčím na jihozápad a za tratí pokračuji další pěknou nezpevněnou cestou do oblasti Na Novinách. Než vjedu na kopci do lesa, přijíždím na rozcestí, kde jsem se spontánně rozhodl odbočit vlevo, ačkoliv dle mapy nebylo úplně jisté, že neskončím někde uprostřed pole, jak se to tak stává. Ukázalo se ale, že se jedná o parádní sjezd polem nepolem do údolí potoka Myslinka, kde se připojuje modrá turistická trasa. Vyhoupnu se na kopeček, připojím se k silnici a poslední kousek do vsi je po nefrekventované silnici. Od té doby, co jsem objevil cestu za domky po louce na východní straně, jinudy už nejezdím. Dřív se dalo vyjet nad ves a pokračovat po cyklostezce do Vochova. Nyní se v místech, kam místní chodili na procházky a venčit psy, postavily asi 4 haly a další už se chystají. Super nápad, pak prosim brečme, že je málo vody a půdy a moc dopravy... Když jsem se dostal přes tuhle šílenost, před závorou v lese asi o půl kilometru dál odbočuji vpravo na jih, abych zamířil k Tlučné. Tudy se dá po celkem rozbité cestě projet na dohled odtěžené haldě. Rozhodl jsem se ji objet z východu. Projel jsem tedy kolem samoty, dříve šlo na haldu vyjet a pokračovat do Tlučné, ale nyní jsou tam cedulky se zákazem. Právě proto ji chci objet, ale i pěšinka z druhé strany je nějaká neprochozená. Musím tedy ještě o kus dál po lesní cestě, která je evidentně hojně využívaná těžkou dopravou. Pak už konečně odbočuji na malou lesní cestu vedoucí do Tlučné. Více méně po modré se přesunu lesem do Vejprnic a pak jižně od trati k podjezdu u Pekelného rybníku. To je vlastně můj dnešní cíl, za brodem pod hrází se dostávám na silnici do Plzně, z níž ale brzy odbočuji do kopce ke křimickým polím. To už jsem na dohled sídlišti ve Skvrňanech. Po cyklostezce podél trati jsem co by dup v Předních Skvrňanech a pak už klasicky kolem Vejprnického potoka pokračuji na Jíkalku. Dnes projíždím přímo podél náhonu a řeky za Kalikovským mlýnem do parku za Plazou a pak už jen kolem Rondelu zpět do Záhorska.
Hezkých 37 km s průměrnou rychlostí 21,9 km/h. Nad stavem naší krajiny a kultury správy a péče o krajinu si ale můžu ukroutit hlavu, to je nedostatečná známka jak vyšitá.
 |
| Pekelný rybník ve vejprnicích zpod železničního viaduktu |
Žádné komentáře:
Okomentovat