158 km
22. 6. 2024
Náročnost: Velká
Převýšení: 2650 m
Terén: Polní, lesní, štěrkové i asfaltové cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Bolevec - ranč Šídlovák - po CT 35
Kolomazná pec - Orlík - po modré Záluží - po místní červené
Záluží-chaty, Na Bohoutově, Horní Bříza, Modrý kříž - Újezd - po CT
2304 Kaznějov - údolím Kaznějovského potoka Nebřeziny - po zelené
Plasy - po červené Sokolka - po CT Baroko I Sechutiská hájovna, ryb.
Pivovárek - po NS Stará cesta Mariánský Týnec - po červené
Hubenov, Hradecko, Strachovice, Kožlany, Cukrovic mlýn - Milíčov -
Šípy - Krakovec - po červené Zhoř - Rousínov - Skupá (CHKO Křivoklátsko) - Tyterský potok - po žluté V Habrovém loužku, Gypsárna - U Rozvědčíka -
přívoz Branov-Luh - Branov - Karlova Ves - Karlov - Uhlířka -
Varta - Velké Čihátko - U Zeleného kříže - po červené polesí Jestřáb, Hředle
- Točník - po červené Pod Holým vrchem, Týček, Zbiroh - po
modré Pod Bukovem - Plískov - po zelené U Zámečku - po červené Lhota p.
Radčem - vrchol Brno - po zelené Radeč, Bílá skála - U
Cajthamlů - Přívětice - po CT 2304 Břasy - po rozhlednou Na Vrších
Vranovice-Amerika - po Žlutém okruhu pravěké hradiště Radná -
Berounka - přívoz Darová - po žluté Nynice, Chotiná, Žichlice,
Břízský mlýn, ryb. na Bílém potoce (Kvočna), Třemošná - po CT 2151
Plzeň - Kamenný ryb. - ranč Šídlovák - Bolevec - Pod Záhorskem
Takže začalo to výborně. Ačkoliv jsem si včera kontroloval kolo. Teď
ráno, když mě čeká třetí nejdelší trasa na Fanatikovi, chci konečně se
zpožděním vyrazit na start na šídlováku, ale co to? Prázdná duše. Je to
malá dírka, když to ucházelo takhle pomalu. Jenže ji nemůžu najít...
Náhradní duši na závod použít nechci, mám doma ještě nějakou? Tyjo super,
mam, tak šup sem s ní. Nahodim na ráfek, chci ji na pumpovat, ale má
vadný ventilek. Hmm, takže zpátky k té píchlé, nahustit na max,
trpělivě hledat pod vodou a konečně nacházím malinkatý průpich. Po opravdu
neobvyklé anabázi tedy konečně vyrážím, může být tak půl osmé. Chtěl jsem
vyrazit nejméně o hodinu dříve. Podobně reagují pořadatelé, jestli jsem
opravdu 150 km, že všichni ostatní jsou už dávno na trati. Tak je budu
muset dojet no.
Zatím je příjemně, spíš bych to nazval chládkem, to je rozhodně
pozitivní. A vydávám se po cyklotrase ke
Kolomazné peci. Nedávám tomu co proto, pošetřím síly. Po nezpevněných cestách se jede
přes kopec k Orlíku, tam přesedlám na modrou turistickou a spouštím
se do Záluží. Za vsí pokračuji po místní červené trase k chatám za
tratí po prašné cestě, pak kousek podél železnice a za bývalým drážním
domkem následuje odbočka vpravo do kopce. Klasicky ke hřbitovu Na
Bohoutově se jede pěkně lesem. Poté přejedete silnici a stále po té samé
značce pokračujete na
Horní Břízu. Trasa se lehce odchyluje před obcí, kde jede zkratkou pěšinkou a pak se
zas naváže na místní červenou. Projedete kolem nádraží a muzea keramiky,
taky lesíkem a pak po širokánské cestě pro kamiony z kaolinky
stoupáte k Modrému kříži. Tam červená odbočuje vlevo, ale my
závodníci pokračujeme ve směru. Z teď už asfaltové cesty odbočuji, až
když chci k myslivně Újezd. Tudy vede CT 2304, co by kamenem dohodil
do Kaznějova. Od koupaliště po asfaltu. Překonám hlavní silnici na západní
stranu a odbočím pod kopcem do ulice Na Důl, z ní pokračuje moje oblíbená
trasa údolím
Kaznějovského potoka
do Nebřezin. Fakticky začínají až za loukou, ale přecijen po zelené objedu
odloučenou chatovou oblast a pár domků. Pod budoucím přemostění Střely,
které už je definitivně potvrzeno, mířím nad řekou do plas. Pár skalek tu
bývalo vždy, ale popadané stromy to tu komplikují až tak poslední rok. Nic
se s nimi neděje, naštěstí jdou obejít. Jede se mi dobře, ale před
Plasy
dávám první preventivní gel, je to přecijen už 25 km. Od
kláštera
mě čeká dlouhé stoupání na Sokolku, ale nejede se mi špatně. Je to jak po
nějaké naučné stezce, tak po červené. Po překonání hlavní silnice na most
na kopci pokračuji lesní cestou přes Roudskou mýť. Na dalším rozcestí
odbočuji doprava na Sechutickou hájovnu po CT Baroko I. Tyhle cyklotrasy
jsou ale tak špatně značené v terénu, že je sem ani moc nechci psát. Před
Sechuticemi vjíždím na silnici, ale jen k rybníku Pivovárek, pak se
vracímna severovýchodní směr a pokračuji po NS Stará cesta. Vyhouplnu se
po polní cesta až nad
Mariánský Týnec. Parádní výhled na klášter s dlouhou alejí z tohoto směru. Sice fouká
silný vítr, ale to mi nezabrání si užít suprový singl do Týnice😊 Ta je
zároveň druhým checkpointem. Na svatbu, která se tam chystá, moc ideální
počasí není, ale na kolo jo.
Vracím se na červenou, která objíždí po silnici rybník brzy ale odbočuje
vpravo a příjemnou nezpevněnou cestou mě dovede až zpátky k hlavní silnici
na Most, kterou opět přejedu na dohled zámku Hubenov. Musíte
vystoupat k Velkému Špičáku, ale pak to docela jede k Hrádeckému potoku a
po odboičenéí vpravo stále po červené podél něj až do Hradecka. K lesu se
pak jede po slušné cestě. pak se ale znovu odbočuje a je to už trochu
horší. Nicméně se pozvolně dlouho klesá k rybníku vožehák, takže pohoda.
Jen to chce hlídat trasu. Jen mezi dvěma serpentinami je nutné je to po
silnici, pak zas červená pokračuje údolím Javornice. Pěšinky jsou tu
různorodé, ale téměř pořád náročné a technické. To vůbec nevadí, je tu
pěkně a dokonce tu rostou i houby, daly by se sbírat i z kola. Ale dnes
rozhodně nic nepotáhnu domů. Minu takhle Cukrovic mlýn, vyjedu do stráně,
pak zas sjedu, překonám potok rozbahněnou cestou, pokračuji po levém břehu
a asi to byl tento úsek před Milíčovem, kde se jede mezi ostatými keři,
které zarůstají cestu. Některá místa byla těžko prostupná. Závěrečný kopec
do Milíčova se ale po červené nejede, trasa vede neznačenou zkratkou. Z
Milíčova se jede přes Šípy do
Krakovce po silnici a tady vidím svoje první spolujezdce z Fanatika. Na rovinkách
je postupně stahuji, až je předjedu. Na Krakovci už jsem kolem jedenácté
hodiny, takže jsou tu už lidi. Já udělám jen pár fotek, ale závodníci za
mnou si sedají do občerstvení. Já přemýšlím o doplnění pití, ale nechce se
mi zdržovat se. Ze zářezu Krajkovského potoka stoupám (jak jinak než po
červené) zprvu docela prudce, ale později je to lepší, a sice do Zhoře.
Asfaltová cesta naštěstí taky skončí. Ve Zhoři odbočuji vpravo a do
Rousínova bohužel musím překonat nepúříjemně hluboké údolí. V Rousínově je
bývalá studna s kohoutkem snad upravené vody. Risknul jsem to k pití a teď
už můžu říct, že to bylo v pořádku😉
Dál se jede na Novou Ves, neznaačenou cestou k silnici II/233 a pak do
Skupé, a to už jsem v
CHKO Křivoklátsko. A blížím se asi nejhezčímu úseku celé cesty, Nejprve stoupám ke
Stupskému lesu a k Novosedlům, ale pak už se spouštím lesem k Tyterskému
potoku a žluté turistické. Takových cest je jako šafránu-nemnoho lidí,
spousty brodů (asi 15), všechny sjízdné, vody je tak akorát, aby to bylo
příjemné ochlazení, no prostě bomba. Takové cesty se lze stěží nabažit a
bonusem je, že nakonec vyjedete
U Rozvědčíka, takže víte, že už jste aspoň mentálně v půlce cesty. Jsou mezitím ještě
dvě rozcestí, kde se pokračuje po modré a pak po červené, ale
nejjednodušší je orientovat se rtak, že prostě jedete pořád podél potoka.
V nečekaně narvané hospodě se opravdu nemíním občerstvovat. Jedu proto k
přívozu Oty Pavla Branov-Luh, který je vzdálený asi půl kilometru odtud. Dojel jsem akorát na
převozníkovo polední pauzu, ale zase jsem tu druhý čekající (první je také
účastník Fanatika). Než se závozník naobědval, přijelo dalších 5
závodníků, takže je tu většina osazenstva. jen dva lidé jeli asi hodinu
před námi, jak jsme se dověděli, a asi 4 další jsem předjel. Převozník je
super, měli jsme obavy, kolik se nás na prámici vejde, ale vzal nás
všechny. Jízdné dobrovolné, neošidili jsme ho. Od Berounky je to ale
pekelný kopec do Branova. Do první serpentiny se zdálo, že to skupina
jezdců s Jardou Peškem budou hecovat, ale postupně všichni odpadávali.
Taky jsem nečekal takový záhul. V branově jsem se ale s prvním ze skupinky
za mnou rozloučil, že si pojedu svým tempem. A udělal jsem dobře, v
popoledním horku se dál stoupalo po silnici v závětří a moc to neodsýpalo.
Za tři kilometry je Karlova Ves, kterou znám ze svého jarního výletu na
Křivoklát, ale stoupání končí až další dobrý kilometr za ní.
Jsem překvapený, že se mi jede docela dobře, i když už je slunce vysoko a
je docela horko. Stoupalo se teď ale lesem, tak to nebylo tak špatné. Za Karlovou Vsí v sedle začnete klesat a když vyjeete z
lesa, rozprostře se před vámi celé široké údolí, nádherný pohled, není divu,
že si tu někdo zařídil bydlení na samotě. Příjemný sjezdem ale proti větru
jsem sjel do Karlova a stále po silnici stáčející se na jih jedu ještě tak
kilometr. Následuje odbočka na větší cestu lesem do táhlého stoupání. Za
chvíli se kě mě připojí CT 0053 a na rozcestí se žlutou odbočuji vlevo právě
po této turistické trase. Je to však jen na okamžik, protože brzy vyjíždím
zpět na silnici II/236, po které jedu k Zelenému kříži. Silnice vede napříč,
já jedu rovně na cestu bez aut po Hředelské cestě po červené znovu do
táhlého stoupání polesím Jestřáb. Kousek za stejnojmenným rozcestím odbočuje
cyklotrasa, cesta se zmenšuje a už není ničím zpevněná. Tudy jedu dál po
červené a postupně klesám do Hředlí, je to docela solidní sjezd zakončený
serpentinami na vymleté písčité cestě. Z Hředlí se po polní cestě prudce
stoupá pod Zámecký vrch. Když se otočíte, vidíte nádherné údolí, tento pocit
ale trochu přebíjí stojící rozpálený vzduch a strmá stěna přede mnou. Žlutá
turistická trasa se odděluje od červené a právě tam je to nejnáročnější. Za
chvíli se naštěstí stoupání zmírňuje a jede se více vrstevnicově úpatím
hřebenu Zámeckého vrchu. Jednak se začíná klesat k
Točníku a zadruhé už cítím, že se vracím do známých oblastí a jsem tedy už
relativně blízko Plzni😊 Do vsi Točník je nejlepší sjezd právě v místě
parkoviště k hradu Točník. Naštěstí tu není tolik lidí, takže nemusím
brzdit. Až dole pod Žebrákem, kde je checkpoint u městského úřadu. Je to
srnda, že zrovna ten, zašlý dům mezi všmožnými atraktivitami😀 Zajedu si
ještě za lepším výhledem na
Žebrák, trochu se nabiju energetickým gelem a vydávám se po červené táhlým
stoupáním mezi lukami k Holému vrchu. Je tu vyspravená cesta nějakým
rozemletým odpadem. Pod Holým vrchem se jede pár metrů po silnici, pak vás
čeká lesní cesta a když vejdete z lesa, tak klesáte loukou do Týčku. To je
kousek nad Zbirohem, kam musíte po silnici, vede po ní cyklotrasa i
turistická červená.
Na náměstí ve
Zbirohu doplním ve večerce pití. Nechávám kolo před obchodem, ale v tu ránu je u mě
paní, co mi ho prý ohlídá, protože tu bývalá nějaká známá firma, co takhle
na minutku odložená kola vyhlížela a kradla. Už tu prý není, ale popovídali
jsme s paní, poděkoval jsem jí a zase si šli po svých. Tedy já jel... do
náměstí v kopci a dál pod zámeckým parkem po modré k Bukovu. Navigačně to je
teď trochu složitějš, ale hodinky mi ukázaly, kudy kam do Plískova. Po
zelené sjíždím ke Koželužce. Je zvláštní, že tohle neznám, buď se tu změnilo
značení nebo jsem tyhle cesty doposud úspěšně míjel. Přes potok Koželužka je
stržená kláda, tak to přeskáču a vydávám se do kopce po červené do Lhoty pod
Radčem. Tady mě čeká poslední velké stoupání a trochu se ho bojím, protože
vrchol Brno
je opravdu dost vysoko. Ze Lhoty to nepříjemně utahuje, nejhorší je to v
místě hranice
PP Radeč. Pak ale trasa vede serpentinami a nakonec mi to docela uteklo a snad jsem
se na segmentu v tomto stoupání ve šel do Top 10, asi tu moc lidí nejezdí,
mám v nohách už přes 100 km. Od vrcholu Brno před Radeč na rozcestí Radeč -
západ se jede po zelené po hřebínku, na kterém proběhla těžba, takže jízda
je vskutkuu technická. Pak už je cesta lepší a rychle klesá. Kolem
Bílé skály
proletím, až pod ní na rozcestí musím zpozornit, protože sjíždím ze zelené
doprava. Po větších (rozuměj sjízdných) cestách se motám nad Sklenou Hutí.
Dostávám se k dlouhému sjezdu k Přívěticím, který už znám. Trasa ale vede
trochu jinudy, než kudy já obvykle jezdím, ještě musím k rozcestí U
Cajthamlů. Tam vedou snad všechny cesty z okolí😮 Do Přívětic se hezky
rychle sjíždí, pak nasadíte na CT 2304 a po asfaltce uháníte do
Břas. Pod
rozhlednou Na Vrších
vede taková pěšinka loukami, později je tam i modrá turistická trasa, docela
fajn poježdění. Sice nakonec dojedu k přívozu Darová, ale rozhodně ne
přímo. Po modré sjedu k
lomu Terezie, ale pak po "Žlutém okruhu" místních trailů stoupám zpět nad Radnice. Až
poté se okruh stáčí na západ a začíná klesat k
Berounce. V místě, kde se začíná klesat z hřebínku k řece, se cesta roztrojuje na
různé traily. Já mám jet jakože po žluté, ale cesta se rychle zhoršuje a je
tu spíš jen rigol od těžebních strojů. Ze zkušenosti volím tu největší
cestu, abych neskončil někde v polomu. Díky tomu jsem sice objevil
pravěké hradiště Radná na ostrohu nad řekou s krásnou vyhlídkou, ale
cesta odtud nepokračuje, takže se prodírám kamsi do údolí, kde bych měl
najít jinou. K mémo překvapení jsem se dostal skutečně až k Berounce. Po
povodních je na pěšince vedoucí pár centimetrů nad běžným stavem vody
spousta naplavenin, ale k přívozu jsem se dostal. Pan převozník zrovna
vypravil předcchozí partu, takže jsem najel a hned jsme odrazili k druhému
břehu. To tedy byla rychlvka a já vím že dotovaná, ale pro mě dnes za 10 Kč!
Teď už můžu odpočítávat kilometry do cíle. Mám na to trochu času ve stoupání
do Nynic. Žlutá do chotiné je hezká cesta, bohužel ještě přes kopec. S tím
už jsem moc nepočítal.
Proti proudu Třemošné se jede ale suprově. Povětšinou nezpevněné cesty
vedou nad říčkou přes Třemošnici do Žichlic, k Břízskému mlýnu a nakonec
kolem
rybníku na Bílém potoce (Kvočna)
do Třemošné. Mám radost, že trasa je vedena po singlu přes louku, který jsem
si tak oblíbil v posledních letech. Pak už zbývá posledních pár kilometrů
klasicky po CT 2151 přes Orlík podél trati do Plzně ke Kamennému rybníku a
pak po žluté, zelené a naučné stezce, to aby někdo náhodou nezabloudil, do
cíle u Šídlovského rybníku.
Ukázalo se, že jsem trasu dokončil v nejleppším čase. A dobře jsem si
rozvrhl síly a nebylo až takové vedro, takže mi to zkrátka sedlo. I tak to
ale bylo i s cestami domů skoro devět hodiny pohybu, docela překvapivých
2650 nastoupaných metrů a 158 km. Měl jsem ale chuť na pivo i guláš, takže
všechno v nejlepší pořádku, tak bych si to představoval😍
|
Přívoz Oty Pavla Branov-Luh na Berounce
|
|
Výsledky Fanatik 2024 MTB Šampion, 150 km
|
 |
Alej k Mariánskému Týnci
|
|
Hrad Krakovec
|
|
Hrad Žebrák
|
|
Vrchol Brno
|
Žádné komentáře:
Okomentovat