PILSEN BIKE: Křivoklát na kole z Plzně

131 km

14. 4. 2024

Náročnost: Velká

Převýšení: 2150 m

Terén: Polní a lesní cesty, asfaltky

Plzeň-Pod Záhorskem - Zadní Roudná - Pecihrádek - u sv. Jiří - po CT 2151 Bukovec - po červené Chrást - býv. Spálený mlýn - Korečnický mlýn - po zelené Všenice - Stupno - Břasy - Radnice - Radnická hájovna - Mostiště - Hlohovice - Prašný Újezd - Mlečice - Podmokly - mlýn Slapnice - Skryje - skryjský most - po červené U Kouřimecké rybárny - U Rozvědčíka - Nezabudický mlýn - Višňová - Roztoky u Prahy - hrad Křivoklát - vyhlídka U Trojice - vyhlídka K. Egona II. - Roztoky - po CT 303 Karlova Ves - po modré Broumy-Luh, Bušohrad, rozc. Pod Malým Vlastcem - po CT 0016 Podmokelský mlýn - po modré Jankovský mlýn - Ostrovec - Terešov - Biskoupky - rozhledna Biskoupky - Pajzov - Skomelno - Přívětice - po červené Březina - Přešov - Bušovice - po NS Kokotské rybníky Nová Huť - Dýšina - Červený Hrádek - Újezd - u sv. Jiří - Jateční ulice - Zadní Roudná - roudenské prameny - Pod Záhorskem

Ještě před 14 dny jsem byl na lyžích na Javoru a teď vyrážím na "expedici" - dlouhý výlet na Křivoklát z Plzně a to po nezpevněných cestách. Snad se večer vrátim domů. Ze Záhorska jedu na Zadní Roudnou po silnici. Všechny hezké cesty už tu papaláši zničili vyasfaltováním, takže je jedno, kudy se vydáte. Následně stoupám kolem Ferony k Pecihrádku a sešupem k lávce u sv. Jiří. Do Bukovce expresně po CT 2151, asfaltka nahrazující bývalou trať ještě není dokončená. V Bukovci se nešetřím, stoupám prudce po červené k Holému vrchu, ačkoliv mě čekají nejméně tak další 2 km stoupání během dne. Po prvotní stojce vede ale pěkná cesta lesem přes Zadní hájovnu. Tam už se klesá a pak, jak už všichni víte, přichází krásný úsek po louce na kraj Chrástu. Právě u prvních domků v ulici Ke Skupovně jsem si všiml, že kolem plotu vede pěšinnka kamsi za remízek a jal jsem se ji vyzkoušet. Nedošlo mi na první dobrou, že se jedná právě o bývalou trať, dnes už asfaltovou cyklodálnici. Dá se tudy projet k funkční trati a podél té pak doslova skrz celý Chrást až k železničnímu mostu vysoko nad Klabavou. Podél trati jsem tedy dojel až na druhou stranu údolí k červené turistické trase, jíž jsem se podržel k Telínu. Poté sjíždím serpentinammi k bývalému Spálenému mlýnu, který je dnes v mapě vyznačen jako Telínský. Kde je pravda, to nevím. Podél Berounky se dá jet krásně až ke Korečnickému mlýnu. Málem jsem pokračoval dál podél řeky, ale správně je to nahoru proti proudu Korečnického potoka po zelené. Hezkým stoupavým singlem bez lidí se dostanete přes pár brodů a kolem roztroušených chat do Všenic. Odtud jsem se rozhodl pro cestu na severovýchod nad statkem do Stupna. Po jakémsi Modrém okruhu, o kterém si nejsem jistý, že je vyznačený v terénu, jsem stoupal mezi bikovým areálem a skládkou v oblasti bývalé těžby k čerpací stanici v Břasech. Tak mi napadá, že bych se měl jet ještě podívat na Hliňák, dostala se ke mně zpráva, že má být oploocen z neznámých důvodů. Je nicméně zajímavé, jakou popularitu tento problém celosotátně získal na Twitteru.

Projedu Břasy směrem na Radnice, před tratí bych chtěl odbočit vlevo na takovou poplní cestu s hrubým asfaltem a pak uvidíme, její úsek je totiž oplocen a vrata zpravidla zamčená, tak budu muset asi po náspu trati abych zmíněnou část objel. Dnes se ale poštěstilo, bylo otevřeno, někdo tam potřeboval s traktorem. Bez problému jsem se tedy po větru dostal k další části místních cyklotras (Zelený okruh, CT 352), po kterém jsem sjel v poryvech bočního větru do Radnic. Sjel jsem skrz školní areál do Luční ulice, ze které pak hodně prudce stoupá pěšinka k rybníčkům. Tady je zas spousta poloznačených trailů. Naštěstí je nikdo nepoužívá, protože kdyby jo, jsou připraveny velice špatně, využívají různých stezek, po kterých se pohybují lidé i nahoru a to by mohlo být docela nepříjemné setkání. Jednou z nich jsem právě stoupal k radnické hájovně. Chvíli to bylo po staré zapomenuté pěšince, chvíli po evidentně zpevněné trase, která už ale taky trochu zpustla. Bez mapy bych se odtud asi nedostal, ale díky Garmin hodinkám se tohle hodně usnadnilo, takže jsem nakonec projel po louce až k oné hájovně. V klesání do dalšího údolí jsem znovu ještě křižival modrý trail a pak už pokračoval po cestě, kterou využívají leda tak lesní hospodáři. Podle toho taky vypadá. Do Mostiště se ale rychle sjíždí, v závěru po louce, paráda a docela i adrenalin. Do Hlohovic a do Skoupého je to po silnici. Podle mapy skoro po rovince, ale ve skutečnosti je to jinak, docela nahoru dolů. Z Hlohovic je navíc docela provoz a bez zatáček, takže se tu jezdí hodně rychle. Těším se tedy, že brzy odbočuji vlevo za zemědělským družstvem na nezpevněnou cestu, kudy projedu do Prasného Újezdu bez aut. Ve vsi odbočuji vpravo a na rozdvojení o něco dále vlevo. V Mlečicích pokračuji rovně za nosem a snad bych se měl zase dostat mimo asfalt. Sjíždím k Mlečickému potoku, takže mě logicky čeká (mnohem horší) výjezd od něj k vršku Dlouhá jáma. Ačkoliv mám zapnutou navigaci, odbočil jsem na polní cestě vlevo do Podmokel místo přímého směru přes pole na severovýchod. Nerozumim, ale zjistil jsem to pozdě, takže už se nevracím a vezmu to přes Podmokly a pak po silnici k Podmokelskému mlýnu. Než však se sinice začne kroutit a klesat do údolí, v zatáčce na kraji lesa sjíždím na lesní cestu vlevo, ačkoliv je zpočátku taky vyasfaltovaná. Poté už je ale techničtější. Ještě jednou křižuji silničku (po které vede CT 0016) a pokračuji po lesní vymleté cestě k chatám u mlýnu Slapnice. Je mi to tu povědomé a aby ne, asi před měsicem a půl jsme tu byli na pěším výletu a šli opačným směrem. Od Zbirožského potoka vede sice asfaltka, ale pekelně stoupá až do Skryjí. Tam je navíc další rokle a stoupání je zavrčšeno brutální stojkou k parkovišti na návsi.

Protože po modré k Berounce chodí dost lidí a nezdála se mi při tom pěším výletu sjízdná, objíždím to po silnici. Aspoň si odpočnu v příjemném sjezdu. Přejíždím majestátní skryjský most, jeden z mála na Berounce, a chystám se na dlooouhou jízdu na břehu řeky. Na začátku je zábavná, jedu po červené turistické pěšinkou, tu a tam chata, tu a tam nějaká překážka nebo chodec, ale pohodička a postupně se objevují po obou stranách Berounky skály a to je neskutečná paráda, na chvilku se naproti Týřovickým skalám zastavím, vyfotím, dám nějakou svačinku. To už je ale poslední úsek mimo silnici, za chvíli na ní musím vyjet a pokračovat po ni. Díky bohu tu skoro nikdo nejezdí a navíc je opravdu an co koukat - Čertova skála, Kněžská skála, U Rozvědčíka...a pak už je na dohled sedlo s rozhlednou Velkou Bukovou. Tam však nestoupám, objíždím říční meandry přes Višňovou, kde mě stejně stoupání nemine. Do Roztok u Prahy tedy sjíždím a to už zbývá jen pár zátočin frekventovanou ulicí, než dojedu do cíle. Žlutou turistickou trasu na levém břehu Rakovnického potoka si nechám na někdy jindy, ale červenou od silnice přímo k hradu Křivoklát zksuím. Nebyl to moc dobrý nápad, jsou to rozpadlé schody. Ukazuje se, že hrad je zavřený kvůli nějakému natáčení a není možno se k němu ani přiblížit. Beru tedy zavděk vyhlídce U Trojice a pak přejíždím ještě na vyhlídku u památníku K. Egona II. Fürstenberga. Skvělé výhledy na hrad si vychutnávám bez dalších turistů, to je nádhera😊

Nicméně není důvod tu dál rozjímat. Protože se sem jistě jen tak nedostanu, ještě se jedu podívat na vyhlídku v serpentině za obcí. Tam to ale za moc nestojí, vyrážím tedy zpět po silnici do Roztok. Odtamtud se budu držet CT 303, která nejdřív vede asi 1,5 km podél řeky a pak začne stoupat po silničce do Karlovy Vsi podél Klučné. Stoupání je to nekonečné, asi 4 km do vsi a pak ještě další 1 km za ní. Stoupá se ale celkem konstantně a ve stínu, takže když chytnete tempo, utíká to. Já byl tou dobou ještě celkem při síle, takže se mi nejelo špatně. Samozřejmě jakmile byla příležitost, chtěl jsem sjet z asfaltky, ale tentokrát ot moc dobrá volba nebyla. Na druhou stranu bych jinak minul setkání s memtrovou zmijí. Byla v bezpečné vzdálenosti na posekané louce, tak to beru jako pozitivní příběh. Zatímco modré turistická za Karlovou Vsí byla ještě dobrá, ačkoliv sjezd do Luhu bych už počítal na hranici sjízdnosti, za Luhem to bylo velký špatný. Obří stromy přes cestu, vymleté koryto potoka, kopec prudký tak, že šel sotva vylézt a podobně. Než jsem se dostal do Bušohradu, ztratil jsem hodně času a sil. Docela jsem tedy uvítal, že pokračuji po silničce do průsmyku Suchá jedle (to jsem ani nevěděl, že má jméno) a pak zábavnými zákrutami, kde jsem chvíli závodil s motorovým skůtrem, k rozcestí U Ručiček a podél PR (Skryjská) Jezírka k Podmokelskému mlýnu. Uf, hustý sjezd, co mě asi čeká teď? Noo modrá turistická podél Zbirožského potoka. Už jsem tu pár let nejel, tak nepamatuji přesně, jak tot u vypadá. Ukázalo se že dobré, jen tu může být docela dost lidí. Před Jankovským mlýnem začíná asfalt a tak nechávám modrou a stoupám do Ostrovce. Tady už to trochu tahá za nohy. Ale bude hůř.

Právě tady, když vyjíždím ze zákrytu údolí, poznávám, jak silný vítr fouká proti mě. Na kraji lesa na rozc. U Pomníčku jsem zapomněl odbočit vlevo, asi proto, že v m apě je značená asfaltka, ale je to spíš lesní cesta. Touhle zkratkou se dostanu do Terešova. A znovu musím stoupat, a sice do Biskoupek. Je příjemné, že tam už je mi to povědomé, ale jako teď si pamatuji tenmoment, jak ztuha šlapu kolem kopce Kramářka proti poryvům větru. Na rozhlednu v Biskoupkách jsem si vylezl, abych nabral síly. Málem mě to sice sfouklo, ale trochu jsem si odpočinul od sezení. Po prašné cestě jsem dojel k modré turistické trase, po které jsem se vydal doprava na západ. Cesta po louce je krásná, ale moc mě nepotěšilo, kolik energie se mi ztrácelo v trávě. Až na rozcestí U Vejvanova se vjíždím do lesa a je to o něco lepší. za chvíli vyjíždím znovu na louku, to už po neznačené cestě a to už jsem na kraji Pajzova. promotám se vsí k neznačené cestě, kudy projedu lesíkem k silničce doo Skomelna. Obtočím se kolem Hůrky a znovu neznačenou cestou jedu vstříc PP Radeč. Tuhle cestu moc dobře neznám, nicméně vyjedete nad Přívěticemi U Cajthamlů. To je zajímavé rozcestí, tam vedou snad všechny cesty z okolí. Do Přívětic je to pěkně z kopce, nicméně vítr je tak silný, že jsem se vůbec nesvezl. Tak to ani nevadí, že pak po červené stoupám na jih k Březině.

I když sil ubývá, rozhodl jsem se za Březinou jet přes ne moc využívané zemědělské družstvo na občasnou cestu k Přešovu. A jsem příjemně překvapen, tentokrát se tu dá projet velmi dobře. Projedu lesem nad Novým Dvorem, poslední dva roky se dá přejet i louka nad Kolnou, to byl dříve problém. Lesem pak sjíždím rozbitou cestou ke Třem lipám, načež následuje kousek po silnici do Bušovic. Projíždím klasicky k NS Kokotské rybníky, stoupám k silnici na Litohlavy a pak se spouštím divokým sjezdem k chatám nad Klabavou. Nakonec vyjíždím u koupaliště v Nové Huti. projedu Dýšinu a čeká mě standardní rozhodování, zda se vydat do Červeného Hrádku přes pole, kde už léta cesta nevede. Ano, i dnes jsem se tam vydal, ale udělám to jinak. Polem se vydat nechci, nejlépe se dá projet pod elektrickým vedením k polní cestě vedoucí jižněji. I tak se nadřete ve stoupání po ladem ležící louce. Do Plzně zamířím alejí nad hrádkem a pak od loňska nově štěrkem zpevněnou cestou do Újezdu. Když projedete jedním ze dvou nových sídlišť, můžete se vydat třeba jako já ke sv. Jiří. Všude už je ale asfalt, takže nuda. Do Záhorska se vracím přes Jateční ulici a Zadní Roudnou.

Hodilo nám to dneska slušných 131 km s průměrnou rychlostí 18,9 km/h. Nastoupáno 2150 m, to je hodně, ale vlastně to mohlo být i horší. Výletu dávam 5 hvězdiček z 5😊