Zřícenina hradu Krašov

73 km

24. 3. 2024

 

Náročnost: Velká

Převýšení: 1300 m

Terén: Polní cesty a asfaltky

 

Plzeň-Pod Záhorskem - Zavadilka - Na Prokopávce - Sofronka - Třemošná - Bílý potok - Kamenný vrch - Býkov - Dolíčka - Koryta - Dolní Hradiště - údolím Střely po zelené Piplův mlýn - Borek - Kozojedy - Rohy - po žluté zřícenina hradu Krašov - Bohy - Kozojedy - Liblínský most - po zelené Piplův mlýn - Břízsko - Bertin dvůr - Dobříč - Jarov - Třebekov - po NS Býkov-Žichlice Kosina, PP Hromnické jezírko - Hromnice - po žluté Břízský mlýn - Česká Bříza - Zruč - PP Berounka - po žluté Pod Vysokou, Bílá Hora - ČOV Bílá Hora - Zadní Roudná - Roudenské prameny - Pod Záhorskem

Zime letos nebyla žádná, ale jaro je docela chladné, přesto se po návratu z lyží těším na další výlet, bude už konečně trochu delší, kolem 70 km, ke zřícenině Krašov. Tak tedy jedeme na sever, ze Záhorska stoupám k Lidické, přes Zavadilku sjíždím k Malému Bolevci, klasicky přes pole pokračuji na Prokopávku a pak podél trati po nezpevněné cestě jedu k arboretu Sofronka. Podjedu trať, po štěrkové cestě se dostanu k silnici na Most a podél ní po obslužné cestě přes kopeček mířím do Třemošné kolem Orlíku. Třemošnou projíždím Plzeňskou ulicí až za nádraží, kde odbočuji vpravo a k potoku jedu po žluté. Parádním singlem po louce dojedu na konec obce, odkud stoupám po neznačené polní cestě, která nakonec klesá do údolí Bílého potoka. Následuje průjezd lesem poměrně nepřímo, cesty se tu kroutí, ale už jsem tu nejednou jel, nejprve je nutné prudce vystoupat serpentinami a pak se připojit k místní zelené stoupající spíše táhle ke Kamennému vrchu. Většinou si cestu zkracuji neznačenou lesní cestou. na kraji lesa je malá chatka, pak pár metrů takovou zarostlou zapomenutou cestou k zelené turistické trase a pak sjezd rozbitou cestou v úvozu k Býkovu, který viditelně pustne. Za silnicí se držím k lesu a pár metrů ve stoupání zelené, poté ale odbočuji vlevo na mnohem horší a stejně prudkou cestu k vršku Dolíčka. Když jsem se vyškrábal k aleji s místní žlutou turistickou trasou vyškrábal, moc dlouho jsme si ji neužil. Za 100 m odbočuji znovu na sever na cestu vedoucí někam k pramenům Bělidla, pak rozcestí u obrázku, kde jedu jedinou neznačenou odbočkou z pěti. Na všech ostatních cestách vedou naučné stezky. Po hezké lehce zpevněné cestě jedu na severovýchod, překonám silnici a pokračuji zvlněnou cestou k dalšímu Kamennému vrchu, případně Hrnčířce. Stáčí se to kolem Dobříče, ale do vsi tahle moje cesta nevede. Když vyjedu z lesa, prudce se do mě opře vítr-v tomhle směru do zad😊

Protože nemám rád ty asfaltky, ze silnice, na kterou cesta vyústila, znovu sjíždím a jedu mezi poli na kraji "letiště", tedy na kraji louky, která se tak dá využít. Za Koryty u hřbitova se vyhoupnete malinko nahoru a pak dlouho sjíždíte po silnici serpentinami ke Střele. Chtěl jsem to zkusit lesem, ale cestu vyznačenou v mapě jsem zhodnotil jako zcela integrovanou do lesního porostu. Za řekou si stoupání do Dolního Hradiště "zkracuji" tím, že odbočuji vpravo na polní cestu k chatové osadě. Tam už se ke mě připojuje zelená turistická trasa. Už jsem si nepamatoval, jak se dá projet nad Střelou k Piplovu mlýnu, ale byly to zbytečné obavy. Ukázalo se, že je to pěkná trasa a dokonce se zánovní lávkou přes Kralovický potok. Navíc tu touhle dobou nejsou žádní turisté. těch tu jinak bývá dost, je to jeden z mála relativně zachovalých "opuštěných" treků v naší zemi. Nad Piplovo mlýnem vyjíždím na silnici, stoupám ztěžka serpentinami do Borku a pak nad údolím Berounky i Střely, které mají nedaleko soutok, jedu do Kozojed. To je ideální chvilka na svačinku, je to asi 2 km po klidné silnici, která tvoří hranici mezi PP Berounka a PP Rohatiny. Projíždím Kozojedy a pokračuji po polní cestě na sever. Před statkem Rohy se dostávám na silnici, odkud pojedu po žluté až ke Krašovu. Nezpevněná cesta postupně více a více klesá, jak se blížíte Berounce. Je fajn, když tu nejsou lidé, dá se tu jet bezpečně svižným tempem. Zřícenina hradu Krašov je ovšem samozřejmě zavřená. To ale nevadí, je dobře vidět a navíc se dá zhlédnout i z přilehlých vyhlídek a to včetně parádního výhledu na údolí Berounky. Je docela chladno, proto se moc nezdržuji a vybral jsem si návrat po hřebínku jižně od zříceniny, kde je také zmíněná vyhlídka. Podle mapy a zpočátku ani naživo to nevypadá, jak pekelný kopec mě čeká. Je to sice hezká stezka, ale nahoru to jde velmi ztuha, spousta energie se ztrácí i v měkkém podkladu. Když vyjídžím zlesa, sice se mi ulevuje od nepříjemného stoupání, ale zároveň se do mě opře vítr-fouká stále stejně, takže momentálně přímo proti mě.

Z Bohů jedu kousek po modré, pak si cestu zkracuji neznačeným spíše trailem k Rožskému potoku. Je to opravdu technický sjezd, následuje krátké ale prudké stoupání ke hřbitovu kousek za Kozojedy. Odtud po hlavní silnici sjíždím k Liblínskému mostu. Ani jsem nepotkal moc aut. na kraji mostu ale sjíždím na cestu vedoucí k chatám a po zelené přes soutok Berounky a Střely a pak proti proudu Střely k Piplovu mlýnu. Lesní cesta vzhůru na jih je pochybná, proto raději volím silnici. Táhlé stoupání vede přes Břízsko a nejvyšší bod je asi právě místě u Bertina dvoru, kde odbočuji vpravo, projedu přes tento statek a bojujíc proti silnému větru bez přestání šlapu jihozápadně kamsi mezi Kaceřov a Dobříč. Po silnici  se vydám právě k Dobříči, ale než se tam dostanu, kolem hřbitova odbočuji vlevo a sjíždím k Dobříčskému potoku. Po docela hezké polní cestě to už není daleko do Jarova, kde se ale zatahuje a začíná pršet a pak dokonce padají malé pěkně štiplavé kroupy. Nestihl jsem tomu ujet do lesa, abych se trochu schoval za stromy. Překonal jsem jedno údolí, vyloupnul jsem se na Jarovské NS a stoupám k Třebekovu. Po štěrkové cestě po NS Býkov-Žichlice překonám údolí Bělidla, minu vrchol Kosina a sjíždím k Hromnickému jezírku. Neměl jsme potřebu jet přímo k němu, takže sjíždím rovnou do Hromnic. Než sjedu k Třemošné, musím přes kopec. Podél Třemošné už ale jedu parádním singlem po žluté k Břízskému mlýn. Od křižovatky jsem si zvykl jezdit kolem ČOV po louce k zemědělskému družstvu na kraji České Břízy. Podél zástavby se dá projet na jih vsi a vydat se po polní cestě k dalšímu areálu zemědělského družstva ve Zruči. Zatím vždy jsem jím bez problému projel a stejně tak i dnes. Po štěrkové cestě mezi Zručí a Druztovou jezdím rád k začátku NS F. Malocha. Odtud pak po žluté jedu přes rozcestí Pod Vysokou a lesem na Bílou Horu. Neměl jsem chuť jet vybetonovanou zemí, tak jsem ještě objel čističku podél řeky. Protože už jsou dál všechny cesty zalité asfaltem, už se nevypaltí jezdit do Luční ulice, takže jedu přes Zadní Roudnou k Pramenům po silnici a do Záhorska se vracím takhle zadem.

Parádní výlet, i když dost větrný. Díky bohu jsem si užil i jízdy s větrem v zádech. Terénu i převýšení (cca. 1300 výškových metrů) bylo dost. Průměrná rychlost 19,3 km/h není špatný😊 Vzdálenost 73 km, to je úplně akorát.

 

 

Zřícenina hradu Krašov a Berounka z vyhlídky