76 km
21. 7. 2024
Náročnost: Velká
Převýšení: 1850 m
Terén: Lesní cesty, asfaltky
Abertamy - po NS Hřebečná Bystřice - Abertamy-Východ - Abertemská silnice -
po žluté Pod Špičákem, Jáchymovská spojka - Abertamská zatáčka - Jahodová
louka - běžeckým areálem k NS Dr. Hlouška - Stísněný potok - Sporthotel
Můstek - Bratrství - Suchá - horní hřiště - Liščí kámen - po zelené
Srní, NPR Nebesa, Srní - Pod Křížovou horou - po červené Vykmanov - U Apolenky -
Milíře - nádraží Kovářská - bývalá vápenka -
Königsmühle - Selský les - po zelené Pod Macechou - Pytlácká rokle -
Azur trail - Nad Suchou - po Pašerácké cestě Neklid -
Boží vyhlídka - Boží Dar - Myslivny - Ryžovna -
Hřebečná - Abertamy
Včera jsem zmoknul u Jelení, dnes další pokus v horkém letním dnu na druhou
stranu od Abertam, na jihovýchod, téměř k Ohři. Chtěl bych dojet na
zříceninu hradu Himlštejn nad Stráží nad Ohří. Je to ale pěkně nízko, tak
uvidíme. Navíc jsem trochu omezený časem.
Vyjíždím z Abertam po silnici a v údolí odbočuji vlevo na polní
cestu, kde vedou asi 3 naučné stezky. Cesta je nově přehrazena ohradou
výběhu, což je extrémné nepříjemné. Od potoka Bystřice pak bylo ještě před
pár lety možné jet přes louku, ani to už někomu nevoní, takže by se mělo
jezdit do pekelné stojky kolmo nahoru. O něco mírněji se pak stoupá k
rozcestí Abertamy Východ. Bahnitou zpustlou lesní cestou se dá dojet k
silnici. Protože se tu všude těží, je vyježděná těžkou technikou. U silnice,
na rozcestí běžkařské trasy, odbočuji vlevo a vydavám se prodlouženou
"Šlajsnou" ke žluté turistické. Po štěrku vystoupáte plynule nad 1000 m n.
m. na Barboru, přičemž popravo necháte stejnojmenný bývalý důl. K rozcestí
Pod Špičákem už se sjíždí a stále po žluté Jáchymovskou spojkou serpentinami
až k silnici cesta klesá ještě víc. Budu pokračovat po silnici, před pár
lety jsem zkoušel jet pěšinkou podél silnice od Abertamské zatáčky, ale
dopadlo to špatně. Takže abych se vrátil rozumně, pojedu po silnici. Z auta
to nevypadá tak dlouhé, ale na kole se to k Jahodové louce docela táhne.
Provoz tu je velký, s tím jsem počítal. Odtud chci sjet do údolí Stísněného
potoka. Mělo by to jít kolem chalupy Jahodina. Vypadá to nadějně, ale to jen
proto, že se tam něco staví a je tu buldozerem srovnaná cesta. Pak už to dál
ale nevede. Vracím se tedy prudkým stoupáním zpátky k běžeckému areálu a
pojedu jinudy. Sjíždím na rozcestí žluté a NS Dr. Hlouška. A právě po
téhle naučné stezce sjedu do údolí. Špatnou cestu jsem čekal a taky tam
byla. Ještě že jsem nejel obráceně, to by bylo naprosto nesjízdné. I takhle
z kopce to bylo hodně na hraně. Naučná stezka pak vede spíše po pravém břehu
Stísněného potoka, já jedu neznačenou cestou po levém břehu. Tady už se jede
pěkně a stále líp, postupně i po zpevněné a asfaltové cestě, kolem
Sporthotelu Můstek pod bývalou sjezdovkou, a dalším neskutečným sjezdem k
dolu Bratrství. Tady hrozí megavýstavba sídliště, ale nebudu si kazit
den, zatím tu taková hrůza nestojí.
Co jsem si sjel, to si teď samozřejmě vyjedu. Měl bych jet přes potok
Veseřice po žluté, ale je to tu nějaké zmatené a po těžbě rozorané, tak jsem
chvíli bloudil, než jsem najel na tu správnou cestu-tu nejprudší ze všech,
jak jinak. Sílu v nohách ale zatim mam, jen se mě po pár metrech leje. A to
hned tak nepřestane. Nejprve těžbou zničená cesta se mění v kamenitou
pěšinku. Chvilku je klid, první výhledy do údolí, ale pak musím překřižovat
všechny tři klínovecké traily. Ono to v tom super prudkém kopci nejde tak
rychle. Kousek nad Baronem odbočuji prudce vpravo. Tady už není tak prudké
stoupání, znovu ale budu křižovat
Baron
a
Rubín. Asi o půl kilometru později přejíždím i zelenou turistickou trasu, pak
Azur
a pak už se cesta stáčí na mýtinu nad Suchou. Sjíždím takovou malou, ale pro
nás bývalé chalupáře ze Suché velmi známou pěšinkou do vsi, odkud mě čeká
stoupání po silnici na horní hřiště. Odtud zamířím neznačenou
"vrstevnicovou" cestou na východ. Není tu moc orientačních bodů, neodbočuji
nahoru k Meluzíně jako běžkařská trasa, ačkoliv je tu snačená
silnice, je tu spíše lehce zarostlá lensí cesta mírně stoupající k malé
silničce. Je tak malá, že po ní docela dlouho vede i zelená turistická
trasa. Nikdo tu moc nejezdí, takže pohoda. Krásně se sjíždí po jemným
štěrkem zasypané asfaltce až na kraj vesnice Srní. Zde zelená odbočuje
doprava za závoru se zákazem vstupu😂 Já jedu, takže jsem v pohodě. Když
vidím, kam až musím sjet, tak je mi úzko, ale jednou jsem se pro to rozhodl,
tak samozřejmě pokračuji. Po kamenité polní cestě jsem brzy na kraji lesa,
tím také projedu, ale cesta se postupně dost zhoršuje, značení hodně staré
až neviditelné a kdo by to nečekal, také jsme si zajel. V dubovém listí
tuším jakýsi úvoz, kde by mohla vést cesta. Jedu ale spíš lesem a směr držím
podle navigace. Musím se na konci lesa spustit kamenným polem, pak už to
snad bude lepší. No ani za nic! Za lesem nejenže se ztrácí cesta, ale úvoz
se mění v potůček a kolem je neprostupné houští plné bodláků. Ještě to
zkusím nějak obejít z jedné i druhé strany, ale tady je to marné. Navíc před
sebou vidím dlouhou louku, za kterou má být nějaká stezka přes skaliska na
vrchol Nebesa se zříceninou hradu Himlštejn. Tolik
času, abych to riskoval, opravdu nemám, cesta tu nikde vidět není. I tak je
to ale nevídaná podívaná, vysoká homole se tyčí přede mnou, paráda. Jenže
tohle bude asi pro dnešek všechno, musím se začít vracet, abych byl tak za
dvě hodinky v Abertamech. A to mě čeká teprv stoupání z těch aktuálních 580
m n. m.😏
Když se vydrápu zpět k silnici po stejné (ne)cestě o 200 výškových metrů
výše, lákalo by mě vyjet po louce. Jenže je to na slunečné výhni vysokou
trávou do prudkého kopce s nejistotou pokračován cesty v lese. Raději
neriskuji a vracím se asi tři čtvrtě kilometru k odbočce na asfaltovou
uzavřenou cestu vpravo, která vede oklikou ke stejnému místu. Něco přes
kilometr ještě dost stoupám, pak se cesta mění v plus minus vrstevnicovou.
Na rozcestí Pod Křížovou horou se připojuje červená turistická trasa, tak
teď pojedeme spolu. Od rozcestí Pod Vysokou sečí se sjíždí k lovecké chatě Vykmanov,
pak je zas třeba vystoupat. V serpentině nad Vykmanovem sjíždím z asfaltky
na lesní cestu. Měnilo se tu trasování červené turistické, ale aktuálně by
to mělo být právě po ní ještě asi kilometr. Celkem nepřekvapivě jsem pak
zapomněl odbočit do extrémního kopce k přístřešku U Apolenky. Červená vede
dá na východ, tak jsem si trochu zajel. U přístřešku přejedu měděneckou
silnici a sjíždím přes Milíře ke
Kovářské. Ne že by to bylo povolené, ale míjím nějaké motorkáře na enduru, naštěstí
jedou ohleduplně aspoň. Když se cesta začně stáčet doprava a vyjedete na
trochu větší cestu, vydáte se prudce vlevo, nově po trase Velkého okruhu
Kovářská, který v tomto úseku vede nad tratí. Moc hezká cesta, snad to
nepřitáhne moc lidí. Projíždím kolem nádraží, kde se i teď pracuje na jeho
rekonstrukci a pokračuji k
bývalé vápence, bohužel už několik let po nudném asfaltu. V levotočivé zatáčce asi 300 m
za vápenkou sjíždím na nenápadnou pěšinku vpravo,kudy se dá dostat až ke
Königsmühle. Tam to znam, klidně bych to objel po vedlejší cestě, což jsem
vyzkoušel, ale vypadá to, že bych se nakonec dostal leda tak doprostřed
nějaké louky a skončil, a to se mi nechtělo. Takže jsem jel klasicky, projel
davy u Königmühle a pokračoval nádhernou loukou k rozcestí Selský
les. Je to po trávě a do kopce, takže to tahá za nohy. Za silnicí stoupám po
zelené pod Macechou, na dalším rozcestí se začíná klesat ke skimagistrále a
po ní dojedu už po horší asfaltce do Pytlácké rokle. Nejnepříjemnější část
stoupání ke Klínovci si pěkně vychutnám, poté v táhlé pravotočivé zatáčce
zkusím sjet na pěšinku vlevo vedoucí asi tak o 170° jinam. Je to taková
nábližka k trailu Azur. Uvidíme, jestli projedu, kam potřebuju.
Povedlo se, něco přes 2 km sjíždím po trailu, pak se zas odpojuji a stoupám
po Pašerácké cestě. Dá to celkem zabrat takhle ke konci výletu, ale je to
moje oblíbená cesta. Za propojovací sjezdovkou odbočuji vlevo na červenou
turistickou, kde chodí docela dost lidí. Jinak je to ale pěkná technická
cesta a dovede vás až k Rumburakovi na Neklidu a vlastně potom až na
Boží Dar kolem Boží vyhlídky. Pojedu na Myslivny, ale
tentokrát po silnici, na stezce vedle se nedá hnout. Vjíždím na ni až u
Kaffenberské cesty. Za dalších 600 m se ale vracím na silnici, tady provoz
už moc není. Z Mysliven do Rýžovny to jinudy než po silnici ani nejde. Za
mírným kopcem se otevírá výhled do rozlehlého údolí, na křižovatce na
Rýžovně odbočuji vlevo a čeká mě poslední stoupání dne, nad
Hřebečnou. Pak už jen sjedu do vsi a projedu do Abertam. Noo, 76 km a přes
1800 nastoupaných metrů, solidní. I když tam bylo docela dost zpevněných
cest, průměrnou rychlost jsem měl 16,4 km/h. Škoda, že se nedalo dojet až k
Himlštejnu, musím to příště zkusit jinou cestou, zespoda, ale to je o
dalších 200 m níž.
 |
| Suchá u Jáchymova |
 |
| NPR Nebesa |
 |
| Nádraží Kovářská |
 |
| Horské louky u Königsmühle |
Žádné komentáře:
Okomentovat