89 km
27. 7. 2024
Náročnost: Velká
Převýšení: 800 m
Terén: Lesní cesty, asfaltky
Plzeň-Pod Záhorskem - Lochotínský park - Skvrňany - Křimice -
Vejprnice-Na Cihelně - Vejprnice - Draganec - Tlučná - Torovka -
Nýřany - Mexiko - PR Janovský mokřad - Přehýšov - Bítov - Lochousice
- Nedražice - Krtín - Zálezly - Keltský skanzen Jivjany -
Hradišťany - Boušov - Hořina - po modré Hradec, Stod, Chotěšov -
Hájovna - letiště Líně - Nová Ves - D5 - po zelené Valcha -
v. n. České údolí - po žluté Borský park - FN Plzeň-Bory - U Trati -
nám. Republiky - Rooseveltův most - Rondel - Pod Záhorskem
Konec července, takže nikoho nepřekvapuje, že je spalující horko. I tak
jsem se rozhodl, že se vydám na kolo, chtěl bych se podívat na keltský
skanzen v Jivjanech. Vyjíždím z Plzně přes Lochotínský park, kolem
zoologické zahrady, přes Mži na NS Údolím Mže, pár set metrů po asfaltce,
než odbočím do prodloužení Plzeňské ulice. Tím se dostávám do Zadních
Skvrňan a mohu pokračovat ulicemi Vojanovou a V Dolově do Křimic. Za
Horničkou vjíždím do polí a mířím na západ ke spojnici Vochova a Vejprnic.
Mezi poli po štěrkové cestě dojedu k bývalé cihelně nad Vejprnicemi, pak k
silnici z Vochova do Tlučné a v zatáčce sjedu doleva. Nedávno jsem tu
zaregistroval trail, tak bych ho chtěl zkusit. No, tak délku má asi tak 20
m. Nějaká cesta přesto
lesem vede, tak dojedu až pod les na mýtinu a pak se začnu prodírat zpátky k
Vejprnicím, protože do Tlučné to fakt nepůjde. Přes pole se dostanu k nově
vytvořené štěrkové cestě vedoucí pod severozápadním sídlištěm do vsi.
Přejedu potok, podjedu trať a stoupám k Draganci. Nevzal jsem to tentokrát
po modré, ale osvěžil jsem si neznačenou cestu o něco severněji. Za pár set
metrů na kopci se cesta s modrou znovu spojuje. Tak lesem projíždím a asi
třetí alejí pojedu k jihu. Cesta na prd, přes ostružiny, ale dojel jsem k CT
2300, pak už se jede parádně po polní cestě do Tlučné. Jižní stranou obce
projedu k Torovce a opět po hezké cestě mířím k Nýřanům. K velmi
frekventované silnici se rychle sjíždí a na její přejetí se hodně dlouho
čeká.
Klasicky kolem hřbitova a koupaliště zamířím do lesa k Mexiku. Rozhodl jsem
se projet do stejnojmenné odloučené oblasti. Takže jsem dojel do nějakého
bezdomoveckého doupěte, protože tam z lesa vedla nejvyšlapanějšé cesta,
super😀 Na druhý pokus už jsem vyjel na asfaltku a mohl tak pod D5
pokračovat na polní cestu k Lučnímu potoku. Projíždím lesem jižně od
Janovského mokřadu, jedu ale podle navigace, tak dobře tu cesty neznám a
nechci se nechat zviklat nějakou odbočkou. Dojedu k CT 2301, pár metrů
popojedu na sever, ale pak odbočuji zas na severozápad. Není to dobrá cesta
a mám obavy, jestli někam dojedu. Nedá se jet přímo, ale navigace tentokrát
nezklamala. Musím se vrátit k Lučnímu potoku a pak zpět na cestu, která jako
by byla přerušená areálem nějakých dolů nebo bunkrů, nedokázal jsem zjistit,
o co se jedná. Pak už to vypadá nadějně, blíží se kraj lesa a pak parádní
polní cesta podél potoka do Přehýšova. Za ním do Bítova vede taky velmi
pěkná polní cesta, kterou bych řekl, že neznám. Po takových mě baví jezdit.
Do Lochousic pokračuji po silnici, za nimi se stáčím na jihozápad po
nezpevněné cestě do Nedražic. Je to dlouhý pěkný úsek celkem po rovině. Dál
do Jivjan to mimo silnice nejde. Je to ale venkov, žádný provoz a úzké
silničky, tak to tolik nebolí. Je to přes Krtín a Zálezly. Keltský skanzen
je až na západním konci vsi. Nemám tušení, jestli se platí něco za vstup,
ale je spíš zavřeno, tak to obhlídnu jen ze silnice a vrátím se na náves do
stínu, kde si dám něco k jídlu.
Když jsem nabral síly, vydávám se po silničce do Hradišťan. Ve vsi je to do
kopce, ale pak se pozvolně sjíždí k Jivjanskému rybníku, pak se mírně stoupá
nad Dudákovským potokem a projíždí mezi ŘOPíky v lese. V Hradišťanech
odbočuji ze silnice, pojedu kolem rybníku a pak chci podél Hořiny po modré.
Nevim, jak se to stalo, ale neodbočil jsem a jedu po cestě na Všekary.
Začalo mi to být podezřelé ale až pozdě, takže se nevracím, místo toho
pokračuji a u křížku nedaleko vršku Boušov nad Všekary odbočuji vlevo, abych
se vrátil do směru na Plzeň. Přes louku se ještě jet dá, navazující cesta
přes les je poněkud nejistá, ale nakonec se dostanu k větší cestě vedoucí
lesy k bývalým kasárnám za Holýšovem. U kasáren se stáčím k severu a začínám
postupně klesat k potoku Hořina. Běžně asi malá cesta je hlavně zpočátku
pořádně zvětšena masivní těžbou dřeva. V poslední zákrutě prudkým sjezdem k
Hořině už jsem se napojil na modrou turistickou trasu. Předbrodím potok a
stoupám po štěrkové cestě od chatové osady k Hradci. Držím se modré a jsem
skutečně vděčný, že nádherná cesta podél řeky je, jaká je a žádného bezmozka
ještě nenapadlo ji vyasfaltovat stejně jako desítky kilometrů jiných
nádherných cest v širokém okolí Plzně, ty to štěstí neměly a navždy budou
připomínkou naší omezenosti. A pro případ nemusíme jít daleko. Modré ze
Stoda do Chotěšova byla také jedna z mých oblíbených, ale už je tam nudná
asfaltová dálnice. Pokud se tedy nechcete dloubat dva kilometry v nose,
musíte k čerpací stanici ulicí V Lukách, pak skutečně jdete lukami, ale
stejně se musíte nappojit na asfalt. Aspoň turistická trasa ještě nedávno
vedla přímo podél řeky, ale ase někomu nechtělo ji udržovat, tak je i ta
vedena po asfaltu a na pěšině přes skalky jsou popadané stromy. Takže s
kolem to tam není žádná jízda, musíte přes skalky a stromy. Od chotěšovského
jezu je to už zase lepší, tam je hezký singl lesem. Když nikoho nepotkáte,
pěkně to tam sviští, i když v tomto směru se mi zdá, že je to více do kopce.
Zkusil jsem tu napálit segment, ale buď je jen v druhém směru nebo už je
smazaný.
Už jsme co by kamenem dohodil do Plzně, ale ještě s eprojedu lesem za
letištěm, musím ocenit, že cesty mezi poli a Chotěšovem jsou zpevněny
štěrkem, ale stejně jsem měl radši původní pěšinky. Zamířím tedy ke kraji
lesa a pak jedu na jeho krajíčku k hájovně. To je moc pěkný singl. U hájovny
odbočuji vlevo a mísrně sotupám po široké štěrkové cestě k letišti Líně.
Projíždím areálem kolem Hangáru 3 a dál až k Nové Vsi. Po staré silnici po
CT 2259 pak jedu k dálnici. Ještě před pár kilometry se mi jelo dobře a
najednou mi dochází síly, po zelené je to aspoň lesem, kde není takové
horko. Stejně si ale musím dát pauzu v místě, kde se odpojuje zelená od CT
2271. Plahočím se pak přes Valchu a zvláště stoupání po bývalé žluté, nyní
CT 2151 mi teda nechutná. Poté sjíždím k v. n. České údolí a po žluté po
parádním singlu pokračuji do Plzně. Když musím vystoupat k Borskému parku,
musím si zas oddechnout. Nevím, jak tomu předcházet, když hodně piju vodu,
ale zřejmě mám opět úžeh. Asi by bylo řešením nevyrážet na dlouhé výlety,
když je přes 30°C no😂 Už se těším, až budu doma, z Bor to jde snadno,
sjíždím do centra kolem borské nemocnice, kolem Masny, podchodem do Resslovy
ulice a přes náměstí Republiky. K Rondelu se musím soustředit na dopravu, po
rovince do Záhorska už ale visím na řidítkách a tak jen s vypětím všech sil
dojíždím domů a snad se z toho vzpamatuju v chládku a s dostatkem chlazeného
pití. Tak kromě té unavené tečky to byl pěkný výlet, 89 km, necelých 800
nastoupaných metrů a průměrná rychlost 20,1 km/h.
 |
| Keltský skanzen Jivjany |
Žádné komentáře:
Okomentovat