čtvrtek 9. května 2019

Přísečnice z Klínovce

19. 4. 2019
65 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 2500 m
Terén: Asfaltky, lesní cesty, singly, sníh

Klínovec - Háj - po zelené bývalá vápenka, Kovářská - Mezilesí - po žluté U Paloučku - Přísečnice - podél potoka Přísečnice Mezilesí - po žluté důl Měděnec - po modré Mědník - Horní Halže - Mýtinka - po zelené chata Vykmanov - Pod Křížovou horou - po červené Meluzína-rozc. - Suchá-Horní hřiště - Jáchymov - Nové Město - Mariánská - Zálesí - po modré Švýcárna - Abertamy


Po letech hypotetických představ náhodou přišel den, kdy se povedlo lyžování i kolo najednou. V dubnu vystřelily teploty hodně nahoru, ale sníh na severních svazích Klínovce ještě vydržel. Za cenu asi tak předloňské celodenní jízdenky se dalo jezdit 4 hodiny po dvou sjezdovkách 👌 Na kolo jsem přesedlal v půl druhé a rovnou do krátkých rukávů a nohavic a hurá po sjezdovce dolů. K parkovišti nad Hájem to už nešlo tak hladce do kopce, ale na zmrzlém sněhu šlo jet. Za hotelem Nástup jsem se vydal do bobtnající vsi, zatím ale pořád se zachovaným horským rázem. Cesta se postupně zmenšuje a za posledním domem už je sotva asfaltová. To je ale dobře. Za kopcem se sjíždí do údolíčka k Černé vodě, kde odbočuji po zelené a je třeba překonat pár metrů horším terénem-rovnou k bývalé vápence, která se rekonstruuje. Podél ní už vede luxusní asfaltová cyklostezka, která vás dovede do Kovářské.

Z městečka musím stoupat po modré k vlakové zastávce. Zde už to působí velmi opuštěně, tak se mi to líbí. Modrá asi za kilometr odbočuje vpravo, já se držím větší cesty vlevo, směřuji ke žluté, směr Mezilesí. Krásná zvlněná cesta vede po žluté a následně hodně klesá k rozcestí U Paloučku. Aby toho nebylo málo, sjíždím ještě dál po silnici k Přísečnici.

Bohužel musím kousek po hlavní silnici, ale je tu vedená i cyklotrasa 3003. Do Měděnce jsem nechtěl stou pat po silnici, takže jsem zkusil cestu loukou údolím potoka Přísečnice. Cesta se ztrácí, takže jsem nakonec jel až kolem větrných elektráren, hodně jsem vystoupal, abych zas sjel na původní trasu, k Mezilesí-úžasná samota. Stejně tak i cesta vedoucí podél kanálu-zpět ke žluté turistické značce, po které stoupám k dolu Měděnec. Omrknul jsem ho jen zvenku, pokračoval jsem až nahoru na Mědník. Bylo opravdu hezky, takže se tu motá dost lidí. Jako obvykle je tu nádherný rozhled. A sjezdem z vrcholu začínám návrat do Abertam. Do Horních Halží po silnici, pak sjezdem přes Mýtinku nad Vykmanov. Sjezd je to opravdu vydatný. Bohužel jsem zjistil, že Endomondo stále neopravilo chybu a nad 50 km/h špatně měří. Tady mě to stálo tak kilometr.

Nad serpentýnami u Vykmanova mi končí sranda, odbočuji po zelené vpravo "vrstevnicově" k lovecké chatě s jezírkem plným asi modré skalice, protože má úplně alpskou barvu vody. Pokračuji pěknou asfaltovou cestou nahoru k červené. Krásná cesta, nikde nikdo, ale začíná tu být sníh. Pravé peklo ale začíná za rozcestím pod Křížovou horou. Nejdřív se nedá jet, pak se nedá ani jít, jak je tu prudký kopec nahoru. A pak se přidává sníh-po zbytek cesty k Meluzíně. Je to asi jen něco přes 1 km, ale bylo to nekonečné, všude ještě přes půl metru sněhu. Od Meluzíny se trochu bojim, co mě čeká, ale dostávám se na jižní svah, tak to risknu. Sem tam se ještě objeví sněhové pole, ale už je to pro radost:) Jedu po neznačené cestě přes tzv. Plavno na horní hřiště na Suché. Přemýšlím, kudy dál nejlépe, ale do údolí sjet stejně musím, takže valím po silničce. Asi za tři minuty jsem v Jáchymově. Dávám si občerstvení a stoupám vyhřátým náměstím. Odbočuji až nad kostelem ke Štole č. 1 a Šlikově věži hooodně dlouhým stoupáním do Nového Města. U Čimického vrchu se vydávám zkratkou po červené do Mariánské.

Musel jsem ve sjezdu improvizovat a ztracenou závlačku brzdových destiček nahradit starým hřebíkem. Podařilo se a mohu tak sjíždět dál roztroušenou vsí do zatáčky u Zálesí, za kterým pokračuje modrá turistická značka. Kousek, k dolu Eduard, si ji chválím, ale pak odbočuje na pěšinku. Což o to, že je to nehorázný kopec s uvolněnými kameny. Ale je tu každých 20m popadaný strom a tak je postup zase ukrutně pomalý. Taková situace pokračuje, zdá se mi, nekonečně dlouho. Kopec se později trochu srovnává, ale strumy přes cestu neubývají, a to ani na trase skimagistrály směrem k Plešivci. Procházím tedy kolem Švýcárny a konečně se dostávám na silnici, kde už stromy nejsou. Sjíždím do Abertam a čeká mě poslední kopeček k chalupě.

 
Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati


Mědník

Přísečnice

Klínovec
 
Vykmanov



Žádné komentáře:

Okomentovat