120 km
17. 8. 2025
Náročnost: Velká
Převýšení: 1850 m
Terén: Asfaltky, polní a lesní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - U Pramenů - Zadní Roudná - u sv. Jiří -
Bukovec - po červené Holý vrch, Chrást, Chrástecký vrch - Smědčice -
Bušovice - U Třech lip - Přešov - Březina - po červené Přívětice, Jordánek
(PP Radeč) - Chomle - Vejvanov - Biskoupky - Terešov -
Ostrovec - Jankovský mlýn - po modré Skryjské jezírko, Skryje -
Berounka - po žluté Oskarova vyhlídka,
zřícenina hradu Týřov - údolím Úpořského a Prostředního
potoka NPR Týřov - Vlastec - Těchovín - Pod Týčským vrchem - hájovna
Jablečno - Jablečno - Červenovská Hráz (CHKO Křivoklátsko) -
Chotětín - Koželužka - Bílá skála - Habr - Volduchy - Svojkovice -
PP Trhoň - Borek - po modré Rokycany -
PP Rokycanská stráň - po zelené Klabava - Ejpovice - Kyšice - Holý
vrch - Ústřední hřbitov - Doubravka - Masarykův most - Zadní Roudná
- FN Plzeň - Pod Záhorskem
Celý dlouhý letní, ale nikoliv extrémně horký den přede mnou, právě na
takový jsem čekal, protože dojet až do Středočeského kraje na Křivoklátsko
není na jedno odpoledne. Zkusím se dostat na zříceninu Týřov. Ze Záhorska
projíždím k Pramenům a na Zadní Roudnou, pak přes Berounku po Masarykově
mostě, po CT 3 ke sv. Jiří, dál po červené pod Chlum a po asfaltce do
Bukovce. Bukovec můžete buď projet po cyklotrase vedoucí po bývalé trati
nebo viaduktem apak po zelené nebo červené turistické trase. Já dnes
vybral první variantu. Hned na kraji lesa u drážního domku ale sjíždím na
červenou a prudce stoupám na Holý vrch. Poté kolem myslivny vede hezká a
rychlá cesta lesem. Stále po červené poté začínám mírně stoupat přes
polesí Zábělá. Za Zadní hájovnou vjedete na pěšinku pod vysokým napětím a
pak odbočíte kolmo vpravo, vyjedete na louku a jedete krásnou travnatou
cestou k Vlčím jámám (rybník Vlčka a dva nové z roku 2024, které ještě
nejsou ani v mapě). Po červené se dá projet i Chrást na náves a jet i ke
Klabavě. Já raději vyzkouším od školy naučnou stezku, ze které jde odbočit
doprava mezi domy k mostu přes Klabavu do Dolního Chrástu. Tím prudce
stoupám Plovární ulicí a pak na Chrástecký vrch znovu po červené po široké
cestě, která zatím díky bohu po budování nějaké infrastruktury je zpevněná
jen štěrkem. Na hřebínku odbočuji vpravo, prtože chci pokračovat do
Bušovic přes jihovýchodní okraj Smědčic. Projedu kolem vil a do Bušovic
dojedu po silnici. Potom chci jet ke Třem lipám mimo silnici, trochu se
motám přes zemědělské družstvo, úplně ideálně jsme to netrefil, ale dopjel
jsem tam, kam jsem potřeboval. Z rozcestí U Třech lip stoupám po polní
cestě do lesa a pak pokračuji po zmenšující se cestě stále na severovýchod
nad Novým Dvorem. I letos se dá louka projet, enbývá to úplně standardem.
Před hodně nevýrazným vrcholkem Přešov vjedete znovu do lesa a cesta se
zas zlepšuje. Ne že by terén byl hladký, ale je zřetelné, kam cesta vede -
podél lesa k Březině. Když vyjedete z lesa, musíte se vydat doprava na
polní cestu, se kterou bývá také problém, ale i tady jde slušně projet😊
Projedete areálem poloopoštěného zemědělského družstva a jste v Březině.
Projedu kolem zámku po silnici, pak se chytnu červené a sjíždím ke statku
a pak do přírody převážně polní cestou v ovocné aleji do Přívětic. Za vsí
se stoupá po štěrku k rozcestí Na Kramářské a pak méně vyvoněnou cestou
dolů k rybníku Jordánek.
Teď zkusím sledovat NS Putování s Dubíky a vyjet po ní nad Skomelno. Za
rybníkem Škaredá odbočuji prudce vlevo a škrábu se z údolí k samotě na
Skřeži. Tam stezka odbočuje vpravo, cesta vede trochu mimo mapové
podklady, ale v podstatě není kam zabloudit. Nad Skomelnem vyjíždím na
silnici, ověřuji, že chci pokračovat dál rovně za ní, protože to na
nějakou znamenitou cestu nevypadá. Chvíli se prodírám zarostlým úvozem a
namotávám stábla do řetězu, potom se dá je v prachu po zválcovaném poli.
Křižuji zelenou turistickou trasu, za níž vede kousek větší cesty, ale já
to mam naplánované po stezičce k dolu Pokrok, takž z ní velmi brzo
sjíždím. Chvíli jsem se bál, že skončím někde u plotu, ale dalo se to
projet. Vyjíždím na silnici, po které to není daleko do Vejvanova a pak po
menší silnici přes údolí do Biskoupek. Rozhledna je nedaleko popravo, ale
dneska se u ní nezastavim. V Biskoupkách jako na zavolanou vidím lavičky
na sluníčku, takže se na chvilku zastavím na svačinku. Tak a teď hurá
sjezdem na Křivoklátsko. Aspoň tedy do Terešova. Pak pod Chlumcem se
mírně stoupá. K nějakému stavení tam je asfaltky, ale v lese pak konečně
končí zpevnění. Není to na dlouho, za chvíli vyjíždím na malou silničku a
po té dojedu do Ostrovce. Ještě musím sjet do údolí Zbirožského potoka k
Jankovskému mlýnu po silničce, poté konečně loukou kolem Čihákovského
mlýna a následně po modré až ke Skryjskému jezírku. Občas je nutné z kola
sesednout kvůli skalce nebo kvůli kládě přes potok. V tretrách s kolem po
mokrém buližníku nebo co to tu je a s diváky pode mnou je to opravdu
zábava. Ale lidé jsou tu milí, nabízejí pomoc. Stejně tak jim já dávám
přednost v úzkých místech. S počtem turistů to bylo naaštěstí únosné. Za
Skryjským vodopádem je ještě pár horších nesjízdných úseků. Nevím, jestli
je v Čilé parkoviště, ale po modré do Skryjí moc lidí nesotupá. To
mi vyhovuje, v těžkém terénu a stoupání stojí každé zastavení hodně sil.
Modrá k Berounce je hodně technická, prudká a úzká, jak si pamatuju asi z
loňského pěšího výletu, tam se nechci pěšákům plést, tak sjedu k mostu
přes Berounku po silnici. Přes řeku ale nepojedu, žluté na Týřov vede po
pravém břehu Nezdá se to daleko, ale je to opravdu nevhodná cesta pro
kolo. Hodlám se ale vracet jinudy, tak mě ani nenapadne, že bych ho tu
mohl nechat. Spíš jsem ale ani nečekal, že to bude tak kamenitý terén.
Příjemným překvapením je Oskarova vyhlídka, zpátky do sedla se dá asi za
kilometr, ale mě to přišlo jako celá věčnost. Zakrátko, za Úpořským
potokem, zase ale začínají schody, takže zase šplhám. Zřícenina Týřov se dá
obejít po malinkaté stezičce v příkrých svazích. výhled na údolí je tu
krásný, nedivím se, že je tu ohniště a že tu lidé přespávají, i když to
asi není úplně oficiální v NPR Týřov.
Zpět bych se chtěl vydat údolím Úpořského potoka, kudy je na starší
ceduli zakreslena žlutá turistická trasa. No dobrý nápad to nebyl, ale na
druhou stranu po žluté zpět bych nesl kolo také na zádech. Navíc bych
neměl kudy jet zpátky. Pěšinka se občas objevuje, ale spíš se ztrácí. Jsou
tu ale stopy, že někdo tu občas prochází. Asi teda ne s kolem😀 Obzvlášť
vypečené je to tam, kde je cesta značená na jednom břehu potoka, ale vede
po druhém, no zkrátka kudy to jde. Naštěstí je přes potok popadaných hodně
kmenů, po kterých se dá doslova přelézt na druhou stranu. Jindy zase
přeskákat po kamenech. Stálo to za prd, ale zase pro pěší super zážitková
cesta. Trochu naděje jsem vkládal do větší cesty odbočující na soutoku s
bezejmenným potokem. Místo cesty se však objevil problém s močálem. Tou
dobou už jsem měl za sebou 7 překonání potoka a čekaly mě další. Přes ty
skalky na pravém břehu asi cesta nevede... Takže osm, devět. Za desátým se
objevuje cesta od traktoru, tak se dá asi 100m přerušovaně jet. Jedenácté
brodění, ale tady už je sice špatná, ale znatelná cesta stáčející se do
bočního údolí a vedoucí přes dřevěný most. Nemusí být až tak starý, ale
víme, že takové mosty často do deseti let hnijí. Když tu ale může jezdit
lesní technika, mě to snad unese. Zarostlou cestou docela prudkým
stoupáním přes větší uvolněné mokré kameny údolím Prostředního potoka to
dá docela zabrata, ale dá se to nazvat jízdou. Asi v půlce vzdálenosti k
silnici u Bušohradu se cesta zlepší a už se "jen" stoupá.
Dalších asi tak 10 km do Jablečna je takové území nikoho a ničeho - to je
to nejlepší! Tedy tam, kam ještě nedosáhla ruka asfaltéra. Například po
západním úbočím Vlastce je to paráda, částečně po zelené, ale pak znovu na
jihozápad. Za silničkou k Těchovínu je naopak cesta zpevněná a to až k
cestě Pod Týčským vrchem. Tam jedu mírně vpravo a přes hory a doly mířím
za nosem nad hájovnu Jablečno. Právě tam odbočuju vlevo a prudce sjíždím
do Přísednice, částečně po modré. Jedu kilometr po silnici směrem na
Drahoňův Újezd, ale zkusím projet malou cestou nad potokem Koželužka. Hlavně první úsek je překvapením, že je docela
fajn, poté už je cesta využívaná auty chatařů. Kousek je to dokonce po
zelené. Po hranici CHKO Křivoklátsko nad Červenovskou Hrází, což je
chatová osada, jedu dál na jih do Chotětína. Dám si druhou menší svačinku
a ze vsi vyjedu po červené. V PP Radeč pak ale stoupám po velké asfaltce a
pak po zelené lesní cestou na západ na Koželužku, kde odbočuji vlevo a
projedu celý přírodní park mezi Radčí a Skomelnem. Neznačená cesta se
obtočí pod Bílou skalou a ústí nad Sklenou Hutí na silnici. Přehoupnu se
přes kopec a ve sjezdu, v tom nejlepším, musím skoro zastavit a odbočit
kolmo vprav, abych projel neznačnou nezpevněnou cestou k rybníku Habr. Od
něj to do Volduch nejde jinak než po silnici a pak jsem se rozhodl
pokračovat do Svojkovic. Tam je nějaká cyklostezka a pak také silnice. Ke
koupališti jsem byl líný hledat pěšinku skrz les, ale teď mě to mrzí.
Projel jsem tedy po žluté po silnici obcí. Lehce si za tratí zkracuji
cestu přes louku, ale vracím se na žutou a stoupám lesem. Na druhé aleji,
protože ta první nebyla znatelná, jsem zapomněl odbočit, tak se trochu
vracím a sjíždím do Borku. Projíždím k Boreckému rybníku a pak po modré
vyrazím do Rokycan. Je to jedna z mála hezkých cest, které tu zbývají.
Projedu pak celým městem, tentokrát už kašlu na neprostupnou pěšinku podél
Holoubkovského potoka. Na Plzeň se vydávám po zelené, po známém to krásném
singlu pod dálnicí nad Klabavou do vsi Klabava.
CT 3 pak vede po silnici k Ejpovickému jezírku. Oodtud stoupám do
Ejpovic. Poslední dobou jezdím nejčastěji přes bývalý lom pod Kyšicemi, je
to nejhezčí cesta. Nad Kyšice vyjedu po CT 3, pak zapluju do lesa u Holého
vrchu. Jedinou západní alejí pak jedu definitivně zpátky do Plzně. Od
Ústředního hřbitova ještě sjedu kouskem zbývající louky na Doubravku.
Potoční ulicí jsem sjel ke sv. Jiří, překonám Úslavu a pak se vracím zpět
přes Zadní Roudnou a pro něco na zub U Gery.
Když to vezmu zpětně, tohle je asi nejhezčí výlet roku 2025. Téměř 120 km
s průměrnou rychlostí 17,3 km/h a pěkně tučných 1887 nastoupaných metrů.
Ale počasí přálo, tak paráda😍
 |
| Zřícenina hradu Týřov nad Berounkou |
 |
| Zřícenina hradu Týřov nad Berounkou |
Žádné komentáře:
Okomentovat