71 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 600 m
Terén: Polní cesty, asfaltky
Záhy přejíždím dálnici, stoupám k mlékárně a hned za ní odbočuji doprava na
Úherce po NS Líňská okružní cesta. Stejně jako ona odbočuji za dvěma
zatáčkami vlevo na polní cestu a sjíždím k Novému rybníku. Letos už asi
potřetí za rybníkem pokračuji po polní cestě k Úhercům, ale na dalším
rozcestí odbočuji vlevo k výsypce. Západně mezi ní a rybníkem prochází
pěšinka vyšlapaná od rybářů, kudy rád jezdím do Zbůchu. Jen na konci je
postavená betonová hradba tak u kraje pešuňku k potoku, že se dá stěží
projet. Ve Zbůchu pokračuji zadem do ulice U Trati, z níž vychází pěšina ke
Starému Dolu. Nějak to tu zarůstá, vypadá to tu úplně jinak. Projet se pořád
ale dá, takže v pořádku. Podél trati jedu k Chotěšovu. Podle jedné z map se
zdálo, že na druhé straně v místě odstavné koleje by mohla být cesta, ale
dnes to nechci riskovat, pokračuji tedy klasicky k hlavní silnici, naštěstí
to je k obci kousek. V Chotěšově na konci odbočuji vpravo do Ořechové ulice,
to jest mezi jakési menší haly a bývalé letiště. Nejsem si moc jistý, jestli
jedu správně, ale ukázalo se nakonec, že ano. Stoupám po rozbité kamenité
polní cestě ke Krůtí hoře. Před silničkou do Stoda se sjíždí a moc rád bych
pokračoval na druhé straně po polní cestě, ale ta podle všeho končí v
polích. Ačkoliv potřebuji na západ, budu muset sjet na jih proti větru do
Stoda a pak po stříbrské silnici severozápadně k první zatáčce, kde odbočuje
polní cesta do Hradce. Není to úplně luxusní cesta, ale baví mě, převážně
klesá a dá se po ní přecijen jet trochu rychleji.
V Hradci jsem se opět vydal špatným směrem, jinak už to v téhle vsi asi
nebude😀 Pak jsem se vydal správně po modré po silnici na Lisov. Za
posledním domkem v zatáčce ale značka odbočuje vlevo a tak sjíždím po
štěrkové cestě k potoku Hořina, u něhož jsou chatky. Za brodem (nebo
mostkem) se modrá stáčí doleva, dokonce vede po nějaké stezce, ale mě do
toho prudkého kopce stačí obyčejná rozbitá cesta pro lesní techniku.
Nahoře, kde modrá odbočuje vpravo o 90°, bych měl jet rovně. Vypadá to
sjízdně, jdu do toho. Evidentně se tu těžilo dřevo, takže je to tu pekelně
rozježděné, chvíli se ještě stoupá, ale pak už to musí začít klesat...
Trvá to déle, než jsem čekal, navíc je to tu vysypané nějakým odpadem z
kamenolomu nebo já nevím čím, skoro se po tom nedá jet. Sjzed jsem si tedy
moc neužil, až na silnici od kasáren, ale to je tak posledních 500 m k
řece. Jak jsem jel doteď po větru, už předem mám strach, co mě čeká cestou
zpátky. Stoupám Novým Dvorem po CT 2268, za tratí odbočuji po cyklotrase
vlevo a už je to tu, dlouhá rovinka, kde je vítr největším
nepřítelem.
Na kraji lesa se odděluje zelená od cyklotrasy a od slušné cesty, já se
těchto benefitů také vzdávám, jinak se ke skále nedostanu. Pěšinka není
moc vyšlapaná, značka tu a tam, takže ji chvílemi ztrácím. Ono ale není
moc možností kudy se nahoru vyškrábat, takže nakonec jsem samozřejmě
trefil ten správný směr. Nevím ani, jestli se to dá nějak rozumně vyjet,
mně se to tentokrát nepodařilo. Kupodivu celkem rychle ale naberu výšku a
zjevuji se vysoko nad meandrem Radbuzy na Hradecké skále. Tají se trochu
dech, ale vyfotit to nejde, proti slunci, přes stromy, zážitek nelze
zprostředkovat, bohužel.
Čas mám ale dobrý, tak bych to rád nezkazil. Co mě asi čeká ve sjezdu?
Kupodivu se dá jet, trochu zarostlý singl plný kořenů, ale čekal jsem to
horší. Zanedlouho jsem u chatek a tam už se jede jedna radost. O necelý
kilometr dál se vracím na cyklotrasu, kde je kousek asfaltky a pak stará
panelová cesta, to je můj asi nejméně oblíbený povrch. Začíná být chladno,
jak se slunce sklání nad obzor. V Hradci jsem ale objevil "zkratku" loukou
pod čističkou ke Střelickému mlýnu, pak následuje boží singl podél řeky po
modré do Stoda. Stodem projíždím také podél řeky po cestě kupodivu bez
značení. I tady to mám rád a měl jsem ještě radši, když nebyla asfaltová
cesta od Divokého rybníku. Tam je to ještě pochopitelné, protože stezka
nad řekou nebyla moc dobře průchozí, ale zcela očividně se asfaltka
plánuje i dál místo bezkonkurenční polní cesty, která byla vždy jako ze
žurnálu a dalo se na ní lítat:)) K jezu Chotěšov a té budce na pilíři, co
získala slávu, když se všichni nudili přes covid doma u Facebooku, je to
tedy trochu přes kopec, ale pak konečně je opět nezpevněná cesta, kde dnes
není moc lidí a je to další z mých oblíbených singlů. Vyjíždím pod
klášterem a chci pokračovat na Zbůch mezi poli přes Dubovec. Snad už si
jednou pro vždy zapamatuju, že musím jet Hornickou ulicí a ne jako dnes,
kdy jsem vystoupal pomalu až k hlavní a pak sjížděl a sjížděl a hledal. V
polích vede malá stezka podél strouh k lesu Dubovec, kde se začíná stoupat
Tam už vede větší cesta, která překonává starou nepoužívanou vlečku a
pokračuje po štěrkové cestě do Polní ulice ve Zbůchu. Celou ji projedu k
CT 2271 a starou známou pěknou polní cestou, dnes ovšem proti větru,
pokračuji kolem nové výstavby nad rybníčkem Olšinky přes Červený Újezd do
Líní. Z Líní do Sulkova jedu pr změnu po cestě kolem koupaliště, ale
klasicky projíždím pěšinkou k průmyslové zóně.
Pak trochu váhám. Přes Valchu je to dál, přes Novou Hospodu
jsem jel pár dní zpátky... Nakonec vyhrála kratší cesta, takže jedu k
Fulínům a pak opět lesem podél přivaděče na Novou Hospodu. Pojedu přes
město po Domažlické, ale je to pro mě vlastně docela změna, protože tudy
opravdu jinak nejezdím. Dělala se tu bůh ví proč nová silnice, takže jsou
tu nově obrubníky, trochu to komplikuje jízdu na kole, pokud chci jet po
přilehlých cestách, které jsou nenavazující. Provoz je ale malý, tak jsem
to vzal skoro celé po silnici. Přehoupnu se přes trať u Škody a sjíždím ke
křižovatce u autobusového nádraží. Tuhle křižovatku nelze na kole taky moc
rozumně projet, takže pěkně po silnici a pak odbočím na Jíkalku. Do cíle
zbývá už jen projet kolem Kalikovského mlýna a mezi chatami, tentokrát po
větší cestě po levém břehu Mže k parkovišti v Lochotínské. I když už je
šero, vezmu to pěšinkou podél zahradnictví k Rondelu, abych nemusel
podchodem, a pak už kolem čerpací stanice do Záhorska.
No, rychlých 71 km, za tři a čtvrt hodiny, takže průměrná rychlost 21,6
km/h a to byla značná část po polních cestách. Hlavně jsem rád, že se mi
pro jednou povedlo dodržet čas návratu😊
 |
| Hradecká skála |
Žádné komentáře:
Okomentovat