28. 10. 2020
110 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 800 m
Terén: Asfaltky, polní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Radčická - po CT 37 Křimice, Vochov, Kozolupy,
Bdeněves, Plešnice, Nová Jezná, Jezná,
Pňovany - Sulislav - po CT 2204 Harabaska, Rochlov,
Kamenný Újezd - po CT 2258 Humboldtka, Úherce, Sulkov - po CT 2259 a 2271
Líně, Zbůch, Týnec - po NS Stodsko Chotěšov - Krůtí hora -
Stod - Mantov - po CT 3 Vstiš, Dobřany, Lhota,
Valcha, České údolí, Vokounova lávka, Škoda park, papírna,
centrum Plzně - Štruncovy sady - Lochotínská lávka - Pod
Záhorskem
Na státní svátek jsme se domluvili s Adamem, že vyrazíme. Byla zima, že
se mi ani moc nechtělo, obzvlášť na naplánovanou cca 90km trasu. Před
výjezdem jsem byl ještě vyzednout oběd, tak mám hned na začátku náskok.
Přehodili jsme výhybku na slušnější cesty, takže to hned od začátku celkem
odsýpá. Napříč Kilometrovkou k Radčické ulici a pak na CT 37 přes
most přes Mži. Objíždíme stavbu estakády západního obchvatu a už jsme v
Křimicích, kde vyjíždíme nahoru a následuje asfaltka kolem hřbitova do
Vochova. Ve Vochově je stále rozkopaná ulice, ale stejně do Kozolup vede
štěrková cesta zakončená průjezdem úzkého viaduktíku, tak to vyjde nastejno😊 S výjimkou úseku
podél potoka Myslinka, kde je upozornění na špatný povrch, se jede stále
po slušné cestě i do Bdeněvsi, ač je to poměrně klikatá cesta. Tak je
třeba mít oči na štopkách, pokud se jí chcete držet.
Za Bdeněvsí se jede zároveň se zelenou turistickou značkou chatovou
oblastí. Později se stoupá, stále po CT 37, ke trati. Pohodově projíždíme
Plešnicí, kde je jediným zpestřením prudké stoupání, ve kterém vjíždíme na
silnici, kterou využijeme cestou přes Jeznou a do Pňovan. Zde odbočujeme
vlevo k lomu Pňovany a zakrátko vyjíždíme na hlavní stříbrskou silnici. Z
toho moc velkou radost nemám, protože po ní máme jet až do Sulislavi. V
tuto chvíli naštěstí není velký provoz, ale ani tak jsme se nevyhnuli v
užší části na horizontu před Sulislaví nepříjemné situaci, kdy se moc
nechtělo brzdit autobusu a tak nám to tam pěkně švihnul. Já vím, proč vynechávat tyhle úseky...
Začínáme se poprvé vracet, zprvu po silničce, zakrátko pak přímo na
východ po asfaltce vedoucí lesem se zákazem vjezdu po CT 2204 na
Harabasku. Ta je celých 502 m n. m. a projíždí se tu pěknými lesy.
Utíká nám to, ale ve sjezdu do Rochlova pěkně mrzneme. Do Blatnice vede
cyklotrasa po nefrekventované silnici III. třídy, poté do Kamenného Újezdu
po polní cestě a asi pětkrát křižuje železnici.
Pokračujeme po CT 2258 přes hlavní silnici k Humboldtce, kterou už lze
počítat za okraj Nýřan, pod dálnici a do Úherec. Kolem nekonečné spousty
odporných hal začínáme stoupat nad Líně. Za silnicí u mlékárny nás čeká
nezpevněná cesta, ale není to tak zlé. Tuhle spojku do Sulkova mám rád. Za
ním, už na CT 2259, podjíždíme znovu dálnici u hlušin využitých na solární
elektrárnu a zanedlouho se po mostě vracíme na západní stranu D5, kde se
přes křižovatku Ke Lhotě vracíme do západního směru, protože přece míříme
do Stoda, a další obcí na trase jsou Líně. Cesta přes Červený újezd a
Zbůch je mi známá, často ji využívám. Do Chotěšova ale přes Starý Důl a Týnec už nejezdím, tam mě to moc nebaví. Dnes to je však vhodná varianta,
protože bychom jeli jinak po kotníky v bahně. To se potvrdilo hned za
Chotěšovem, kde od letiště ke Krůtí hoře momentálně vede bahenní
lázeň. A velké úsilí o udržení čistoty skoro přišlo vniveč...😀 Po
NS Stodsko vedoucí po silnici tedy za počínajícího deště čistíme
vzorek a blížíme se k našemu cíli ve Stodě.
Máme už nějakých 75 km, moc se nezdržujeme, je jasné, že to bude přes 100
km a i když počítáme s dojezdem za tmy a máme osvětlení, nemusíme jet v
noci posledních 20 km. Po silnici do Mantova držíme průměr na dohled 30
km/h, ono bychom jinak celkem i mrzli. Do Vstiše pak po CT 3 a také 2268
(jakože cože?), které jsou bohužel zneuctěné asfaltem. Ze Vstiše do Dobřan
kolem Vstišských kamenných spirál jako obvykle fouká silný
protivítr, tak se střídáme v prorážení. Dobřany projíždíme po
zmíněné CT 3 přes historický kamenný most a pak následuje úsek po silnici
do Lhoty. Jezdili jsme tu s rodiči velmi často, ale nyní jezdím raději
jednou z mnoha jiných variant. Kdysi mi to přišlo dlouhé kolem
Martinské stěny a dolu Dobré štěstí, ale dnes mi to uteklo raz dva.
Až na Valše sjíždíme ze silnice doprava, vlastně stále po CT 3, přes lávku
a Tyršův sad (předposlední kopec) pak po NS Údolím Radbuzy.
Už za tmy míříme skrz České údolí a trochu se divím, když to Adam bere
ještě oklikou na Vokounovu lávku. Až poté se pouštíme do centra přes
Doudlevce. Po pravém břehu Radbuzy dojedem až k mostu U Jána, zde
podjedeme silnici ke Štruncovým sadům a aby toho nebylo málo,
objedeme si je k soutoku. Poté teprve po pravém břehu Mže zpět k
Lochotínské lávce a přes rondel do Záhorska a na Lochotín.
110 km, hezké. Letos jsem měl cíl 3000 km, tímhle výletem jsem se dostal
na 3500 a tak teď budu muset ještě jezdit, abych dovršil 4000😃 Průměrná
rychlost 22,5 km/h, tady se projevila převaha asfaltových cest a relativně
malé převýšení 800 m.
|
|
Náplavka Stod😁 |
Žádné komentáře:
Okomentovat