2. 8. 2022
Náročnost: Malká
Převýšení: 550 m
Terén: Lesní a polní cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - ZOO - PP Čertova kazatelna - Zámeček - po zelené
Radčice, Panna Marie Pomocná, Kyjovský les - Chotíkov - po červené Pod
Krkavcem - pískovna Ledce - ledecká silnice - Dubský mlýn - Horní Bříza -
Záluží-chaty - po místní červené Na Bohoutově - Velká Lužina - Bílý potok -
Třemošná - Na Sklárně - Orlík - PP Doubí/Pupek - Senecký ryb. - Malý Bolevec
- Mikulka - Pod Záhorskem
Dnes jsem zvolil jen kratší výlet, protože vyrážím v půl sedmé večer. Vezmu
to tedy k Čertově kazatelně, ale zespodu. Přes Lochotínský park tedy sjíždím
k zoologické zahradě a pak musím po silnici až k pískovcovým útvarům. Shora
je hezký výhled na pole a na Mži, zdola zas na erozí vytvarované skály. Na
chvíli jsem se zastavil u frekventované silnice, pak se kousek vracím a
stoupám nad Zámeček do lesa k zelené turistické trase. Právě zde je možné
vyjít až mimo les na útes nad silnicí, nejhezčí je to při západu slunce.
Uzounký profil obchvatu, který by parametry měl být obchvatem nějaké
vesničky v příhraničí už lze podjet. Naštěstí, horem už to moc nejde,
protože se začínají stavět protihlukové zdi, obrubníky, pangejty a podobně.
Projedu Radčicemi kolem školky a vracím se na zelenou, která vede po asfaltu
ke kapli Panny Marie Pomocné. Dál po asfaltce nehodlám jet, volím tedy
nejhezčí možnou cestu po zelené a stoupám nad Malesice. Na nejvyšším bodě, u
lesa, odbočuji doprava a stoupám k nejvyššímu bodu Kyjovského lesa. Tudy se
dostávám ke žluté turistické trase, kterou nicméně využiji jen krátce. I
proto, že na polní cestě by mě brzdil kombajn, jsem odbočil na neznačenou
cestu mezi poli k lesíku nad chotíkovským hřbitovem. Tam je cest dost, tak
sjíždím nad čističku a pak doprava kolem hřbitova k Chotíkovskému
rybníku, pod karlovarskou silnici a podél ní k halám u bývalé
lávky.
Z Chotíkova stoupám po červené až k rozcestí Pod Krkavcem, pak jedu kousek
podél lesa, ale asi o čtvrt kilometru dál odbočuji doprava na neznačenou
lesní cestu vedoucí nad Ledce. Ta vyústí na křižovatce místní zelené a
opravdové zelené na kraji lesa pod Krkavcem. Lehce se vracím a po hranici
zalesnění snad projedu k silnici. Je tu asi víc cest, žádná není zrovna
výhra, ale dostal jsem se, kam jsem potřeboval. Silnice, to není moje,
odbočuji zas co nejdříve u pískovny vlevo a směřuji z kopce pod elektrickým vedením k
ledecké silnici. Hezký sjezd. Severně od silnice se navíc rýsuje malinká
prošlapaná pěšinka a když není tráva po řidítka, tak ji zkusím. Není to
žádný zázrak, ale k odbočce na Dubský mlýn jsem projel. Pak už stoupám
chatovou osadou pod kopec Špitál. Po polní cestě se přiblížím k Horní Bříze,
kousek, přes Březí, projedu po silnici, hned se začínám vracet na
Plzeň, ale za posledním domkem vlevo začíná jeden z nejhezčích singlů v
okolí Plzně, takže už se na něj těším... Krásně to po něm odsýpá podél trati
až k chatám u Záluží, kde odbočuji vlevo, na sever do kopce po místní
červené trase. Ta mě provedla kolem hřbitova Na Bohoutově, přes silnici až k
odbočce o 200 m dále, kudy to zkusím k Velké Lužině. Už jsem tu párkrát
bloudil a dnes tomu nebylo jinak. Nakonec jsem se ale dostal k větší cestě,
která není v mapě nikterak zvýrazněná. Tam už jsem to znal a věděl jsem, že
za vrcholkem musím vlevo po kraji lesa, abych se dostal k mostecké státní
silnici. Tu jsem jen křižoval a pokračoval v jihovýchodním směru podél
Bílého potoka a motokrosové trati po mýtině až k lesu, kde zhruba asi někde
končí NS Okolo břehů, která by vás dovedla k rybníku Kvočna.
Já ale pokračuji cestou stáčející se na jih a pak do Třemošné. Konečně jsem
si navykl na použití hezké pěšiny přes louku na dohled říčky Třemošná.
Vyjíždím tedy u hasičské zbrojnice, odkud následuje úsek po silnici kolem
hřbitova, za nímž jsou v lese skalní reliéfy, kde jsem byl za covidu. Pak
projedu do Školní ulice a měl jsme naplánováno projet kolem nějakého
rybníčku. Nemohl jsem to najít, ale s pomocí mapy se povedlo najít zarostlou
cestu za závorou, kde je plno nepořádku. Rybníček Za Sklárnou je nicméně
útulné místo, bohužel ne moc udržované. Jak vyjedu, jsem už vlastně u areálu
Orlík. Za tratí, než bych dojel k bráně Čepra, odbočuji do lesa vlevo a
zkracuji si tak cestu k obslužné komunikaci plzeňské výpadovky. To je dobře,
protože nějaký ten další kousek nemusím po zpevněné cestě. Po té sjedu k
podjezdu, kudy vede místní červená trasa. Ta vás zas dovede k malému
propustku pod železnicí a pak podél PP Doubí, kde je skalní útvar Pupek, a k
rybníku Vydymáček. Ten je ovšem součástí arboreta, takže za plotem. Senecký
rybník ale za plotem není, tak můžete rozjímat o kousek dále. Já se chci
vrátit do tmy, takže v tempu jedu přes Malý Bolevec, oklikou přes Zavadilku,
protože nikdo není schopen postavit lávku místo frekventované pěší trasy
přerušené čtyřproudou silnicí. Aspoň že za protihlukovým valem a do kopce na
Mikulku není asfalt😊 Z Mikulky sjíždím k nemocnici a pod novým kampusem LF
UK po bezdomovecké pěšince se vracím k židovskému hřbitovu a do Záhorska.
No, spoustu nových cest, na to že jsem vyrazil jen na dvě hodinky, paráda.
Čekal bych tedy trochu větší průměrnou rychlost, než 20,1 km/h, když to bylo
jen necelých 39 km.
 |
| PP Čertova kazatelna |
 |
| PP Čertova kazatelna, pískovcové skály |
Žádné komentáře:
Okomentovat