Pískovcová skalka Pupek

17. 11. 2018
54 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 850 m
Terén: Lesní cesty, místy menší asfaltky

Plzeň-Bory - po NS Údolím Mže Radčice - po CT Malesice - Chotíkov - po CT 2151 Orlík - PP Doubí - skalka Pupek - Bílá Hora - po žluté u sv. Jiří - Újezd - Červený Hrádek - po CT 3 Kyšice - Na Pohodnici - po žluté Na Kocandě - Starý Plzenec (kostel Narození P. Marie) - Koterov - Černice - Vokounova lávka - po žluté Tyršův most - Plzeň-Bory


Po nabitém říjnovém programu jsem už ani nedoufal v prodloužení letošní sezóny. Ale stalo se, ačkoliv jsem měl strach, že se vrátím jako kostka ledu. Musel jsem vyrazit brzo ráno, takže o to hůř, den byl ale jako malovaný. Podzimní plískanice stále nepřicházely, bylo jasno a nakonec i příjemně teplo na listopad.

Pojďme ale konečně k výletu, našel jsem na mapě nějakou skalku Pupek u Boleveckého rybníku, tak se na ní zajedu podívat. Cestou z Bor do Radčic mířím přes Hvězdu, kolem nádraží Jižní Předměstí a CAN do ulice Nade Mží, která mě přivádí ke Mži. Po NS pojmenované podle řeky jedu do Radčic, kde už zamrzají břehy. Já rozmrzám ve stoupání po zelené, ale jelikož chci zkusit ten kilometrový zázrak do Malesic (cyklostezku), odbočuji u kaple z turistické značky vlevo. Nejlepší na této cestě je, že nenahradila krátký, leč pěkný singl, který by mi byl teď i zkratkou k cestě, která stoupá do Kyjovského lesa a navazuje na žlutou turistickou značku, která vede až do Chotíkova.

Kolem Štuperku projíždím k CT 2151 a chladným lesem mírně z kopce křižuji ledeckou i zálužskou silnici. Za nimi už se nepokračuje po hrubém asfaltu, ale lesní cestou k Orlíku. Objíždím celý areál Škody JS a jedu podél PP Doubí. Zde u potoka opět přituhuje, ale k nenápadné a neoznačené skalce Pupek je třeba prudce vystoupat. No, žádný zázrak to není, nebyl jsem si jistý, že jsem u správné skalky. Jako pupek ale rozhodně vypadá.

Za rybníkem Vydymáčkem se stáčím prudce vlevo a stoupám po asfaltové cestě, která následně vede lesem jihozápadně, křižuje silnici do Zruče a ústí na žluté za Bílou Horou. Sjíždím ke sv. Jiří, ale nemám zatím moc najeto a slunce hřeje, tak se zas začínám vzdalovat Plzni-do Újezdu, Červeného Hrádku a po CT 3 přes kopec do Kyšic. Ulicí Na Draha stoupám k přivaděči, po lávce se dostávám ke kořenitým cestám kolem Pohodnice. Žlutou v tomto úseku mám nicméně rád, povrch je později lepší. Podjíždím dálnici, stoupám a žlutou opouštím až nenápadnou cestou na rozcestí se včelím úlem u vršku Na Kocandě. Turistická značka zde odbočuje vlevo pro mě notoricky známou cestou, já chci objevit, co vede rovně. Kupodivu se tu dá projet a je to srovnatelná cesta se zmíněnou žlutou. Jede se lesem a pak úvozem pod keři a pokud máte postavu menší než 2 metry a kolo menší než XXL, pak projedete celkem rozumně-na horském kole samozřejmě.

Posledních pár metrů do Starého Plzence sjíždím po NS Stará Plzeň a kupci a mířím ke kostelu Narození p. Marie. Do Koterova jedu jako obvykle po lukách podél Úslavy, s radostí mimo asfaltku:) Doufal jsem, že od lávky před Koterovem to půjde projet rovnou někam k Černicím. Chvíli to vypadalo nadějně, ale pak jsem se málem zacyklil a musel jsem přes pole, takže bída. Do teď jsem byl čistý! Na Bory se tedy s odletujícím bahnem vracím přes Vokounovo lávku a Tyršův most. 54 km a průměrná rychlost 19,15 km/h převážně po lesních cestách.



Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati

Skalka Pupek, Přírodní park Doubí u Plzně

Kostel Narození P. Marie ve Starém Plzenci