35 km
Náročnost: Malá
Převýšení: 450 m
Terén: Lesní a polní cesty
Plzeň-Bory - Papírenská lávka - Prazdroj - po CT 3 u sv. Jiří - po žluté Pecihrádek - Bílá Hora - V Koutě - Senec - Třemošná - skalní reliéfy - železniční viadukt - Záluží-chaty - po místní červené Záluží - po modré vyhlídka Záluží - PR Petrovka - po CT 2151 Chotíkov - Kozí pec - studánka Viktorka - Zámeček - CAN - Na Hvězdě - Bory
Velký pátek, menší výlet. Na FB skupině Výlety po Plzeňském kraji se tu a tam objeví zajímavá místa. Neměl jsem ani potuchy, že existují jakési skalní reliéfy v Třemošné. Na mapy.cz jsou označené pochybně, ostatně stejně jako spousta např. menších cest. V aktualizovaných offline mapách nejsou vůbec, v online mapách jen při určitém přiblížení. To ale nevadí, aspoň tam bude chodit míň lidí.
Nejdřív mě čeká přejezd přes Plzeň, a to z Bor za nemocnicí k zimnímu stadionu, přes Papírenskou lávku, na Šumavskou ulici přes nádraží, k Prazdroji a pak po CT 3 k Úslavě a ke sv. Jiří. Pokračuji pak po žluté prudkým stoupáním na Pecihrádek a pak skrz Bílou Horu. Až na konci, kousek před čerpací stanicí, odbočuji vlevo na lesní cestu. Vede klidným lesem podél silnice, mírně stoupá a tak krásně projíždím do oblasti V Koutě, která je součástí Sence. Cest je tu nepočítaně, snažím se udržet směr, což se kupodivu povedlo a tak vjíždím do Třemošné ulicí 9. května. Přejíždím krátký úsek po hlavní a zkouším stoupání do ulice Lesní. Zjišťuji, že je to přesně ta, kterou potřebuji. Končí úzkým průchodem k lesu se skalními reliéfy. Chvíli mi trvá je najít, navíc to tu neni pro kolo úplně ideální, všude prudké svahy. Po krátkém spočinutí pokračuji do středu vsi a narážím na rozestavěný singlík. Pak projíždím kolem hřbitova a kolem potoka Třemošné do parku.
Tady pro mě vlastně Třemošná končí, ulicí U Potoka se dostávám k renovovanému železničnímu viaduktu, za ním pak polní cestou pod obchvat a stoupám k regulérní cestě u trati. Zbývá necelý kilometr k rozcestí Záluží-chaty, odkud pokračuje místní červená turistická stezka na jih do Záluží. Zde naopak vybírám modrou značku a stoupám k vyhlídce Záluží. Kousek za ní je skládka, kolem které se ale projede do lesa s milionem cest na úpatí Krkavce. Na vrchol po modré nechci, v prudké pravé zatáčce, kam vede značení, pokračuji mírně vlevo, kudy se dá projet k silnici na Ledce. Za silnicí pokračuji větší lesní cestou na jih, dokud nenatrefím na asfaltovou CT 2151. Ta mě kolem cípu PR Petrovka provede do Chotíkova. Zde ztrácím výšku k Chotíkovskému rybníku, chci jet směrem na Radčice. Takže mě opětovně čeká stoupání po žluté. Ta ale odbočuje do Malesic, já mířím o 200 m dál na neznačenou, ale používanou polní cestu, která se mění v panelovou a asfaltovou a začíná klesat právě do Radčic.
V půli cesty nicméně odbočuji vlevo do hlubokého údolíčka s potokem a studánkou Viktorkou. Chci si to tu projet, dokud tu není obchvat. Od studánky se velmi prudce stoupá kolem Kozí pece k Sylvánskému vrchu. Až na něj ale nedojedu, cesta se nejprve ztrácí a pak na kraji lesa zase nabírá na síle. Je to tu trochu bludiště, ale dá se projet k zelené turistické značce právě místem, kudy povede silnice s monstrózní mimoúrovňovou křižovatkou. Pak už klesám na kraji lesa nad Zámečkem a Čertovo kazatelnou a mířím k nové lávce přes Mži. Poté zbývá dojet rovinatou CT 37 k autobusovému nádraží a vystoupat kolem Techmanie a přes Hvězdu na Bory.
Celkově jen 35 km, převážně po lesních cestách, s průměrnou rychlostí 18,3 km/h.
 |
| Skalní reliéfy Třemošná |
 |
| Skalní reliéfy Třemošná |
 |
| Železniční viadukt Třemošná |
 |
| Železniční viadukt Třemošná |
Žádné komentáře:
Okomentovat