Úterý, půl sedmé večer, to nebude na dlouho... vydal jsem se sice na miniželeznici ve Starém Plzenci, ale ta byla zavřená, takže jsem vzal za vděk rotundě. Ze Záhorska jedu k Roudenským pramenům a pak za Černou ovcí do Luční ulice. Přejíždím po lávce Mži a kolem fotbalového stadionu na Štruncových sadech mířím k Plzeňskému prazdroji. Za Albertem odbočuji vpravo, kde se dá projet do areálu nádraží a dojet tak ke kkruhovému objezdu v Sušické ulici. Po rekonstrukci zastávky je bohužel svah pod zahrádkou k ulici Na Vyhlídce nesjízdný, takže opět zhoršení průjezdnosti pro cyklisty. Z Božkova jedu na Koterov, ale nekonečný nudný asfalt objíždím podél řeky po pěkné polní cestě.
Do Koterova cyklostezku nepoužívám, ta je špatně provedená, raději využívám
pěknou pěšinku do horní části čtvrti. Dnes se mi to hodí dvojnásob, chystám
se stoupat na Háje. Velký kus cesty je tu vyasfaltovaný, tady dávám velké
minus, později už je štěrk, to už by bylo lepší. Je to skoro s podivem, ale
pořád se dá z
kopce Háje
projet pod letiště. Pokaždé jinudy, pokaždé jiná plodina na poli, jiná trasa
pěšinky, jiná skládka materiálu, ale zatím jsem díky bohu vždy projel. Od
letiště do Letkova je třeba jet kus po hlavní silnici, poté projíždím místní
průmyslovou zónou k propustku pod dálnicí, který lze využít jako podchod.
Tím se dostávám do lesa za obalovnou a právě tím projedu až ke žluté
turistické trase. Ta vede kus po větší lesní cestě a pak odbočuje mezi
křoviska s hlubokými vyjetými kolejemi. Zajímavý technický sjezd, na
rozcestí pod Hůrkou pak jedu rovně po NS Stará Plzeň a kupci a právě
přes vrchol Hůrka dojedu pěkně svižně k
rotundě sv. Petra a Pavla. Protože mě napadlo, že železnice nemusí být takhle večer ve všední den
otevřená, raději jsem si pojistil výlet fotkou. Ostatně výhled na údolí
odtud se neomrzi.
Sjezd od rotundy na Malou Stranu Starého Plzence je techničtější, dole je třeba sjet pár schodů, ale nikdo tu není, takže prostoru je dost. Přes náves a Štěnovickou a Lipovou ulicí stoupám k areálu železnice a dle očekávání je zavřeno, zajímavou fotku nešlo udělat ani zpoza hradby z lesa, takže pokračuji z ulice K Lesu do lesa a projíždím k bývalé střelnici, odkud vede Městským lesem ke kruhovému objezdu u Ostré hůrky lesní cesta. Odtud už se dá městu horko těžko vyhnout, za posledních 20 let se tu vyasfaltovalo, co se dalo. Už asi moc pamatuju. Projíždím podél přívaděče ke trati zarostlou cestou. Před podjezdem pod dálnicí začíná asfalt, pak už se dá jen poněkud problematicky projet mezi halami a tratí na kraj Bručné. Dál přes město jedu ulicí Na Výsluní a k Vokounově lávce. Abych si aspoň trochu odpočnul od zpevněných cest, za lávkou sjíždím vlevo na louku, lávku podjíždím a po proudu řeky krásnou polní cestou pokračuji do Třezalkové ulice. Pak přejedu Tyršův most, opět za ním sjíždím vlevo k řece (už to nejde první pěšinkou, protože tam je vybudované naprosto zbytečné schodiště) a pokračuji tentokrát podél Radbuzy. To je poslední pěkná cesta široko daleko, jestli z ní opravdu někdo udělá dálnici, jak je už nějaký čas tak trochu v plánu, tak už je to v Plzni definitivně pohřbené😢 Zatím to ale je v pořádku a tak máme radost. Podél Radbuzy pokračuji pod Malostranským mostem, loděnicí a stále po levém břehu - míjím "plovárnu", Depo 2015 a až na Americké odbočuji z nábřeží. Pokračuji na náměstí Republiky a přes Rooseveltův most na Roudnou. Pak samozřejmě přes Rondel do Záhorska.
37 km za nějaké 2 hodinky, to není moc velký fofr, průměrná rychlost jen 18,9 km/h, ale pěkně jsem se vyvětral.
 |
| Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci |
Žádné komentáře:
Okomentovat