52 km
Obtížnost: Střední
Technická náročnost: Střední
Bory-Bílá Hora-Bukovec-Újezd-Zábělá-Dýšina-Ejpovice-Čílinské polesí-Tymákov-Sedlec-po NS Staroplzenecká St. Plzenec, Pod Výrovnou-Ostrá hůrka-Bručná-Tyršův most-Bory
Červenec nám pěkně zatopil pod kotlem, i tak jsem se vydal na kratší výlet kolem Plzně. Vzal jsem to přes město z Bor za nemocnicí a kolem Radbuzy na Šumavskou. Za pivovarem jsem projel k Rapidu a pokračoval kolem lávky u sv. Jiří na Masarykův most. Zatáčku na Bílou Horu jsem si trochu zkrátil lesíkem. Cestou po žluté na Druztovou je půjčovna, kde jsem vyzkoušel vybavení na víkendovou Salzu.
Pak už jsem se vydal výletit přes pochybnou lávku v Bukovci u vodní elektrárny a do kopce do samotného Bukovce. Zkrátil jsem si to podél trati. Do Újezda jsem dojel po silnici i když lepší by bylo jet po CT 3 o kousek dál. Před Zábělou jsem měl v plánu vydat se lesíkem k silnici na Dýšinu. Trefil jsem to kupodivu napoprve, ale radost mi zkazila bezohlednost lidí, v klidu si postavili vrata přes cestu s upozorňujícím nápisem, že tudy cesta nevede. Ale vede, jen ji nějakej blbec oplotil. Nejsem sám, komu tahle cesta chybí, takže naštěstí existuje alternativa vedoucí zprava kolem zástavby.
Lesem jsem udržel zamýšlený směr, jen jsem chtěl ještě odbočit severně, abych nedojel k silnici z Hrádku. Cestu jsem bohužel asi minul a další zas vedla jen ke skládce zemědělského nepořádku, tak jsem dojel na Černou mýť a vydal se nakonec vlevo do Dýšiny. Tam je to spíš orientační jízda, nejdřív odbočit z hlavní, pak projet celou vsí, znovu odbočit a golf resort, nenápadným podjezdem na druhou stranu trati, projet asfaltkou kolem restaurace s parkovištěm a v levotočivé ostré zatáčce ve sjezdu odbočit doprava do kopce po (bývalé) cyklostezce. Následně se opět dostáváme ke trati, hlavně nezkřivit ani stéblo z greenu, div že tam neni ostnatý drát. Štěrková cesta přímo podél trati však není slepá, vede kolem obydleného stavení a dříve bezproblémově pokračovala směrem na Ejpovice. Dnes je tam skládka suti či zřejmě materiálu ze stavby neskutečně nezbytného železničního koridoru a zákaz vstupu. To má člověk fakt pocit, že má svobodu-zákaz, zákaz, zákaz na pár kilometrech. Sotva pak může existovat vůle je dodržovat.
Za skládkou se dojede k podjezdu, který ale nevyužijeme. Vydáme se jen pár metrů vlevo a pak pokračujeme povolenou cestou zpět vpravo k trati. Pomalu se dostáváme k chatové oblasti a CT 3 z Kyšic. Po té jsem se vydal jen kousek, využil jsem jednu z mnoha možností vystoupat přímější cestou do Ejpovic. Využil jsem ze srandy výtah (!) v železniční zastávce a pokračoval zmateně vsí. Na třetí pokus jsem trefil vyhlídnutou cestu, která měla vést k podjezdu po dálnici. Kupodivu tam nakonec skutečně vedla, i když ke konci spíš nesjízdným průsekem. Podjezd však je koncipován velkoryse a už se dostávám na pěknou lesní cestu, co mě dovedla až na rozcestí Čílinské polesí. Nějakou dobu stoupám po zelené lesem. Když už se mi to zdá moc, vydávám se prudce vpravo téměř zpět, jiná možnost nebyla. Pěkně sjíždím ke kraji lesa a za chvilku už poznávám rybníček před Tymákovem.
I za Tymákovem jsem zariskoval a zkoušel projet nově do Sedlce, to kupodivu vyšlo celkem bez problémů, i když je fakt, že jsem měl strach, že se mi jednou cesta ztratí nadobro. Nepolevil jsem a dojel jsem až do Sedlecké rokle, kde byl i malý brod:) Ještě docela dlouho jsem jel zástavbou, než jsem dojel k hlavní a začal v neskutečném vedru stoupat po NS Staroplzenecká k Výrovně na horním kraji Starého Plzence. Pak klasicky "vrstevnicově" pod Radyní a tentokrát jsem to nevyzal po žluté, ale před vodárnou doprava dolu, k silnici a mezi chatami směrem na Olympii. Mapa z roku 2011 mi řikala, že natrefim na krásnou cestu přímo k Ostré hůrce. Ta však už zjevně neexistuje, tak jsem dojel až k dálnici a vracel se, abych to někudy mimo hlavní objel tam, kam jsem chtěl.
Ostrá hůrka je překvapivě pěkný buližníkový útvar, cesty k ní však příliš nevedou. V mém případě spíše od ní:D Sice se sjíždí, ale cesta se až nepochopitelně ztrácí, ač tam evidentně někdo s traktorem projížděl mnohokrát. Dalším problémem jsou hluboké výmoly, že ani nejde šlapat a louže, které je nutné přenést. Tahle cesta tedy nic moc, dokud se člověk nedostane na dohled dálnici. Tam začíná asfaltka, která mě provedla až k novým velkoskladům. Ty je nutné objet zleva, původní cesta byla zničena. Přes kruháče a Bručnou jsem se promotal a následně přes Vokounovu lávku a Tyršův most přes dva kopečky ještě vyjel na Bory.
Hezký výlet mě potěšil opět několika nově objevenými cestami i Ostrou hůrkou, naopak vedro a nepřijatelá omezení a rušení tradičních dlouholetých, i značených, cest mě rozladilo. Sám jsem očekával méně než 52 km. Průměrná rychlost pouze 18,3 km/h, ale nastoupaný celý jeden výškový kilometr.
Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati
 |
| Ostrá hůrka u Plzně |
 |
| Ostrá hůrka |
 |
| Ostrá hůrka |
Žádné komentáře:
Okomentovat