45 km
17. 10. 2023
Náročnost: Střední
Převýšení: 600 m
Terén: Polní a lesní cesty, asfaltky
Plzeň-Pod Záhorskem - Rondel - Techmania - Na Hvězdě - Bory -
Tyršův most - Vokounova lávka - Hradiště - Čechurov - Černice -
Městský les - po žluté Svatební stěna - Pod Radyní - Březová
mýť - po Červené Šťáhlavy - po modré Šťáhlavice - Vymrovka - po NS Okolo
Kozlu hájovna Kozel - po červené Na Boru - Na Kukačce - chatová osada pod
Sedleckou skalou - Nový rybník - Sedlec - Malá Strana -
Starý Plzenec - Koterov - Božkov - Lobezský park -
Prazdroj - Štruncovy sady - Lochotínská lávka - Rondel - Pod
Záhorskem
Blíží se podzimní dovolená, takže rozhodně chci vyjet. Našel jsem si
Svatební skálu na úpatí Radyně, protože je tam asi od loňska mýtina, dá se k
ní dostat a je na ni výhled. Takže k Rondelu, přes park za Plazou, Husovo
náměstí, Kotkouvou ulicí nahoru k Techmanii, pak kolem finančního úřadu a
dál vzhůru ke Hvězdě. Projedu borským sídlištěm k ulici Edvarda Beneše,
kterou sjíždím k Tyršovu mostu. Za ním odbočuji vlevo a po CT 3
pokračuji k Vokounově lávce. Hned za ní se mezi zábradlím a zpevněním svahu
protáhnu na malou pěšinku do Hradiště, abych zkontroloval, jestli už je
průjezd definitivně pohřben z důvodu stavby nesmyslného schodiště. Zatím
jsou tu pořád jen základové patky. Nad Hradištěm se nicméně stáčím k Bručné.
Kostnicovou ulicí a pak do Zámostí pokračuji do Čechurova, kde dříve vedla
žlutá turistická trasa. Protože chci do Městského lesa, musím překonat
dálnici a proto vystoupám ulicí K Plzenci k Olympii a po chodníku vedle
silnice podjedu D5. Konečně vyjíždím mimo město, stoupám k občerstvení
Krmelec a teprv zde se spojuji se žlutou turistickou trasou. Stoupám často
podmáčenou pěšinou k vodojemu, pak kolem obory vyšlapaným lesem a docela
těžkým terénem do prudkého kopce kousek nad studánku Na Andrejškách. Právě
zde je velmi nenápadná pěšinka vpravo přes mýtinu ke
Svatební stěně. Dá se celá obejít, i když přes pařezy a větve. Dokud tu byl hluboký les,
nevěděl jsem ani, že tu taková skála je...
I když jsem už tedy absolvoval cíl dnešního výletu, pokračuji dál stoupáním
k rozcestí Pod Radyní. Raději malou oklikou než přímo po žluté, která je tak
vymletá a zarostlá, že tamtudy nejde vyjet. Na rozcestí odbočuji vlevo na
neznačenou cestu, která záhy kupodivu docela dost klesá. Křižuje stezku k
Vysokému Štontu
a ústí na rozcestí Březová mýť. Odtud už sjíždím po červené technicky
náročnějším úsekem k silnici z Plzence do Losiné. Za silnici ještě lesem
přes popadané stromy k vyhlídce na Šťáhlavy a pak pěkným sjezdem přes pole
až do štáhlav. Na silnici vyjedete v Radyňské ulici, popojedete po ní jen
pár metrů a před viaduktem odbočíte vpravo na štěrkovou cestu, která vás
dovede k železniční stanici. Na přejezdu před ní přejedete na druhou stranu
trati, vydáte se podél zahrádek a na kraji pole k Hraběcí cestě a pak právě
touto alejí po modré turistické dojedete k parkovišti u
Kozlu
na kraji Šťáhlavic. Dnes pojedu přes malou lávku na Vymrovku, pak se vydám
na sever na kraj Lopatského rybníku, překonám po lávce náhon a
stoupám po NS Okolo Kozlu. Od hájovny Kozel sjíždím po červené prudce
do obytné oblasti Na Boru. Loni jsem tu projel po lesem mezi domky, loukou,
lesem až na Kukačku nebo jak se chatová oblast nad Úslavou u silnice na
Rokycany jmenuje. I tentokrát jsem zvolil tuhle pestrou cestu. Potok tekoucí
od Svidné hodně podmáčel zmíněnou louku, tak jsem to tam přeskákal přes
drny. Za silnicí projedu mezi chatami a po štěrkem zpevněné stezce vystoupám
do další chatové osady pod
Sedleckou skalou. Podél řeky to není sjízdné podle mých zkušeností, takže je lepší
vystoupat a potom sjíždět od Mechové ulice loukou do ulice K Jezu. Ve sjezdu
v zatáčce k jezu je malá odbočka k mostku přes náhon a pak pěkný singl mezi
řekou a Novým rybníkem.
Vytrvalé nesmyslné asfaltování cest přináší stále nové výzvy a také někdy i
nové objevy. Z tohoto důvodu již nejedu přes Sedlec jako dříve, ale přejedu
po silnici řeku a za ní odbočuji vpravo na nezpevněnou cestu. Po levém břehu
dojedu k zelené turistické trase, po lávce se vracím na pravý břeh a pak po
nezpevněné cestě přes louku kam až to jde. Už se pěkně sešeřilo, ale já
ohrazeném pozemku u plzeneckého jezu vím, takže mě elektrický ohradník
nepřekvapuje. Nezbývá než vyjet na tu asfaltku a jet tedy na
Malou Stranu
po silnici. I když už je skoro tma, po té asfaltové nudě do Koterova odmítám
jet. Aspoň první úsek pod
Svatoblažejskou stranou
jedu po louce, kde už se ale cesta pomalu bohužel ztrácí. Z Koterova sjíždím
k řece po polní cestě od Břidlicové ulice. Po NS Údolím Úslavy pak po
asfaltu pokračuji do Božkova, od Sušické ulice poté k lávce u střelnice a
pak po pravém břehu Úslavy
Lobezským parkem. Už je tma tmoucí, jen moje světlo protíná tu černotu. Dobře to tu znám a
už chci být doma, takže to valím k Rokycanské ulici, když tu přede mnou
vedle cesty nutrie. Buď se rozhodla spáchat sebevraždu nebo za ní byla na
druhé straně cesty schovaná nějaká další, protože mezi osvětleným kuželem a
mým kolem se odehrálo něco, co vyústilo v mojí katapultaci ze sedla.
Rozsekávka pořádná, celý levý bok odřený a naražený, na štěrkopísku pěkně s
bordelem v ranách, ale hýbat se můžu. Kolo je v pořádku, trochu otřesený
tedy projedu
Plzní
kolem Prazdroje a přes Rychtářku na Lochotínskou lávku a pak do
Záhorska.
Moc hezký výlet s bolestivým závěrem. Prvních 40 km z celkových 45 bylo ale
naprosto v pořádku. Převýšení něco málo přes 600 m a průměrná rychlost 20,1
km/h.
 |
| Svatební skála pod Radyní |
 |
| Svatební skála pod Radyní |
Žádné komentáře:
Okomentovat