52 km
Náročnost: Střední
Převýšení: 750 m
Terén: Lesní cesty, štěrkové cesty
Plzeň-Pod Záhorskem - Kilometrovka - Kalikovský mlýn - Na Hvězdě -
Doudlevce - Památník obětem zla - Vokounova lávka - Hradiště - po NS Údolím
Úhlavy Radobyčice - podél Úhlavy Útušice - Štěnovice - Štěnovický lom -
Štěnovický vrch - nad Nebílovským Borkem Losiná - Andrejšky - po NS
Staroplzenecká sv. Blažej - po žluté Merfánka, Na Pohodnici - po zelené V
Zátiší, V Pytli, Švábiny - Lobzy - Lobezský park - Prazdroj - Pod
Záhorskem
Jako bylo jasný, že jak se krátí den, hrozí můj pozdní návrat, takže světla
jsem měl, ale přesto nechápu, proč mi trvalo 3 hodiny čistého času ujet něco
přes 50 km. Jel jsem totiž jen za humny. Pěkně kolem Lochotínského pavilonu
přes parčík do Kilometrovky, kolem Kalikovského mlýna projet hustým provozem
k Husovo náměstí a pak dlouhým táhlým stoupáním kolem areálu bývalé Škody k
náměstí Českých bratří a znovu do kopce přes Hvězdu na Bory. Z Bor sjíždím
Samaritskou ulicí do Doudlevec. Opět jedu podél zdi bývalé i současné Škody
a Vinohradskou ulicí projedu k nenápadné cestě vedoucí k Radbuze. Po
podmáčené polní cestě míjím soutok Úhlavy s Radbuzou a podjíždím Tyršův
most. Jen co najdu pěšinku, kterou se dostanu nahoru na něj, tak odbočuji a
pokračuji na druhý břeh.
Ze silnice unikám hned, odbočuji doleva směrem k Památníku obětem zla.
Třezalkovou ulicí projedu na louky v říční nivě. Opět musím podjet most,
tentokrát tedy Vokounovu lávku a dojet na cestu vedoucí přes ni. Na druhém
břehu v první zatáčce před stoupáním odbočuji vpravo na pěšinku, která tam
zdánlivě ani není. Podél Úhlavy se dá po břehu, přes skalky a krátkým úzkým
siglem dostat do Hradiště. Dále jedu po asfaltové dálnici po NS Údolím
Úhlavy do Radobyčic. Z Radobyčic mám rád cestu nad řekou kolem chat,
poslední chata ale byla vždy kritická, kuny na plot připravené k oplocení,
projíždí se přímo pod verandou chaty. Letos nebo teď momentálně je ale
prošlapaná cesta nad soukromým pozemkem, tak to je pak jiná, s tím nemám
problém, vystoupat si k poli a projet na louky před dálnicí tudy. Jede se tu
parádně, dvě cesty, jedna od řeky, druhá podél pole se spojí v jednu, která vás svede do stoupání na
západ. Hned jsem ale odbočil přes potůček vlevo, abych projel přímo pod
dálničním mostem na kraj Útušic.
Přes údolíčko Útušického potoka projíždím k silnici na Štěnovice. Ve
Štěnovicích stoupám nejprve kolm lidového domu a pak kolem hasičárny ke
Štěnovickým lomům. Stoupání je výživné a u lomů nekončí, vychutnám si to až
na Štěnovický vrch. Vím, že se tudy někudy jede Losinský triatlon, chtěl
bych projet v protisměru jeho trasy do Losiné. Samozřejmě to obtížně
trefuji, ale aspoň k chatám Pod Cihelnou jsem to nasměroval dobře, poté
stoupám vymletou lesní cestou ke Štěnovickému Borku, ale je mi jasné, že se
musím stočit na východ, což jsem provedl na kraji lesa. Bohužel cesta je
zoraná nebo tu nikdy ani nebyla, zkouším tedy zajet víc do lesa, ale ani to
není správně, klesám moc dlouho zpátky na sever, to je špatně. Vracím se
tedy kajícně zpět a už to budu drtit po vyschlém extra prašném kraji pole
nad Nebílovský Borek, dokud se nenapojím na cestu. Jasně že jsem se pak
zorientoval na cestě, která vede od losinské čističky. Nesjíždím ale po ní,
odbočuji znovu na východ podél lesa, kde už cesta je. Místy se noří trochu
víc do lesa, ale zkrátka se po ní dostanu konečně až k samotě Pod Dubem. Po
poli pak projedu k fotbalovému hřišti v Losiné, kterou projíždím do severní
části pod Radyní.
Lesní cestou projíždím k Andrejškám, je tu ale neskutečný bordel po těžbě a
nějaký klacek mi v malé rychlosti dokázal nějak nepochopitelně ohnout patku
přehazovačky. Ty nízké rychlosti mi nějak nesvědčí... Ručně jsem to nějak
narovnal a po NS Staroplzenecká sjíždím kolem Andrejšek na kraj Plzence.
Tudy, stále po značené stezce, se dostávám za silnicí na Plzeň k viaduktu
pod tratí a hned za ním odbočuji na zarostlou pěšinku ke sv. Blažeji. Stával
zde kostel, stále je tu vymezený prostor kruhem stromů, ale zbyla tu jen
socha sv. Blažeje. Kousek se vracím, abych projel na cestu vedoucí do Luční
ulice. Projíždím celým Starým Plzencem až na Malou Stranu, po rozbité
kamenité stezce stoupám po žluté ke křížku sv. Marka. Zde žlutá odbočuje.
Polovinu letošního roku tady byla pěšina pod vodou, dnes je tu prašno, ani
kapička. Někdo to zde tu a tam proseká, to je skvělé, takže se dá projet a
vystoupat pod Stradiště, kde začíná větší cesta. K Merfánce už to pak proto
jede rychle. Akorát padá tma. Po silnici k dálnici to tolik nevadí, pak
podél solárního parku je ještě taky asfaltová cesta, ale pak lesem k
Pohodnici je to už horší. I tak je tento úsek zábavný...
Na Pohodnici přehazuji výhybku na zelenou turistickou trasu, k Zátiší by to
jelo celkem rychle, ale ne za takového šera. Pak překonám silnici, kus musím
horší lesní pěšinkou a pak když překonám cestu zprasenou bezohlednou těžbou,
začíná štěrková cesta a už to valím k Tescu a ke Švabinám. Přes pole do
Lobez se nedá jet, mířím tedy ulicí Na Terasách na Letnou a podél lesíka a
nad chatami projíždím právě do Lobez. Někudy se složitě motám přes sídliště
ke kostelu sv. Martina. Pak už podjíždím Lobezský park k Úslavě. Nijak to
dále nezdržuji a do Záhorska se vracím po Rokycanské, kolem Prazdroje,
Tyršovou ulicí k Lochotínské lávce a pak po Karlovarské přes Rondel. Jen
necelých 52 km, ale tři hodiny jízdy, 17,2 km/h. Výlet to byl ale jinak
pěkný, po nezpevněných cestách s převýšením 750 m😊
 |
| Sv. Blažej u Starého Plzence |
Žádné komentáře:
Okomentovat