pondělí 30. července 2018

Kotlík, Peklo

22. 4. 2018
55 km

Obtížnost: Střední
Převýšení: 950 m
Terén: Místy náročný, převážně lesní cesty

Plzeň – Tyršův most – po NS Údolím Radbuzy Vokounova lávka – Bručná – po CT 31 Koterov – Starý Plzenec – Tymákov – Němčičky – Pod Kotlem – po žluté Pod Kotlíkem, Nad Peklem, Peklo, Holubí kout – Nevid – Na Kudličkách – hájovna Potoky – hájovna Kozel – Šťáhlavy – po červené Starý Plzenec, Radyně – Losiná – po CT 2126 Černice – po CT 31Škoda park – Bory


Konečně se to letos trochu rozjíždí, našel jsem nějaké zajímavé cesty kolem Nevidu, tak je jedu vyzkoušet. Sjíždím z Bor přes Tyršův most a pak směřuji k Vokounově lávce, odkud se vyšvihnu na Bručnou. Projíždím skrz ni a následuje sjezd do Koterova. Za Koterovem sjíždím na pěknou polní cestu a užívám si, dokud není vyasfaltovaná, což už je bohužel dlouho v plánu. Lukami tedy dojíždím do starého Plzence. Po žluté ve vedru stoupám pod hůrkou a u křížku pokračuji rovně k silnici na Tymákov. Rybník objíždím zprava, abych se vyhnul co nejvíc silnicícm a za obecním úřadem odbočuji lehce vlevo směrem na Rokycany.

Nejprve mě čeká táhlé stoupání, pak se stejně tak začne klesat do Němčiček. Necelý kilometr je pak třeba pokračovat po hlavní silnici k Rokycanům, pak odbočuji vpravo, po levé ruce skládka, po pravé evropsky významná lokalita:D Projíždím mokřadem na rozcestí pod Kotlem a pokračuji po žluté vrstevnicově na rozcestí Pod Kotlíkem. Pak se ovšem velmi zprudka stoupá a cesta se klikatí přes kořeny lesem kolem hřebínku Kotlíku. Několikrát prudce mění směr, až začne klesat k samotě Peklo. Odtud už zase nabírám výšku, dojíždím k silnici na Mirošov, ale hned u Holubího koutu (tábor) jedu pěkně udržovanou lesní cestou vpravo na Nevid. Moc používaná není, místní na mě zírají jak na zjevení.

Na rozcestí vlastně pěti směrů na konci Nevidu směrem na Rakovou volím nejlevější asfaltku, po které se dostávám do PP Kornatický potok. U Hájovny Na Kudličkách odbočuji vpravo a mířím k hájovně Potoky. Pořád se tu neorientuju po paměti, přímější cesta ke Kozlu vede přes Hádek. Tahle je ale zajímavější a míň známá. Navíc od Potoků zkouším neoznačenou vedlejší paralelní cestu k Neslívskému rybníku a i ta je dobře průjezdná a navíc zábavná. Poté už se přecijen dostávám na asfaltovou cestu protínající les a vedoucí až ke Kozlu a navazující na příjezdovou cestu od Šťáhlav. Prudce klesám v tomto nepřehledném sjezdu.

Měl jsem strach, že červená turistická trasa stoupající poli do do Plzence dočista zaroste, ale letos je opět pěkná a tak makám mezi pšenicí a pak zkouším vyjet brutální terén za silnicí pod Radyní. Na vrcholu se mezi davy lidí nedá ani hnout, tak raději rovnou sjíždím do Losiné. Poté pokračuji po CT 2126 přes Černý les do Černic, po CT 31 do Doudlevec kolem Škoda parku a poslední kopec mě čeká v Samaritské ulici na Bory.

Takhle když na to kouknu na mapě, zdá se mi to delší, než 55 km, ale výlet to byl pěkný, s mnoha možnostmi občerstvení, v lesích bez aut a lidí…paráda, dokonce i průměrná rychlost vystoupala až přes 21 km/h!

Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati 

Krátké období jara pod Radyní
Tak kdy nám tu hezkou cestu do Plzence asi zkazí asfaltem...?

Žádné komentáře:

Okomentovat