úterý 14. srpna 2018

Žďár u Rokycan

12. 5. 2018
79 km
Náročnost: Velká
Převýšení: 1500 m
Terén: rychlé zpevněné cesty, kolem Žďáru velmi náročný terén

Plzeň-Bory - Doudlevecká lávka – Částkova – Rolnické náměstí – Na Švabinách – V Pytli – Kyšice – po CT 3 Klabava, Rokycany, PP Rokycanská stráň – po modré Borek, Svojkovice, Holoubkov – po Tankovce PP Trhoň – Bílá skála – po zelené Hůrecká cesta – po žluté Žďár – po červené Polesí Žďár – po CT 2157 Borek, Rokycany – po zelené Klabava – po CT 2159 Horomyslice – Dýšina – Červený Hrádek – Švábiny – Božkov – Slovany – Doudlevce – Plzeň-Bory


Naposledy jsem byl na vrcholu Žďáru u Rokycan snad před 4 lety, tak jsem se rozhodl obnovit vzpomínky. Vyjel jsem z Bor Samaritskou ulicí k Doudlevecké lávce. Rozehřívacím stoupáním se dostaneme na Slovany, projedeme Částkovou ulicí a opět ztratíme výšku k Rolnickému náměstí. To abychom mohli stoupat na Švabiny. Oblastí V Pytli jsem pokračoval k přístřešku, za nímž vlevo je cesta k podchodu pod přivaděčem a následně cesta lesem do Kyšic. Je třeba v lese odbočit doprava. Za Kyšicemi se sice dostavuje železniční trať, ale projet se dalo bez problému. To už mířím po značené CT 3 k Ejpovickému jezírku a dál ke Klabavě, až do Rokycan. Tento úsek není namáhavý, i když dva kopce se tam objeví.


V Rokycanech jsem zkoušel projet pod PP Rokycanská stráň podél Klabavy, ale nezdařilo se. Ani druhý pokus nebyl úspěšný zřejmě kvůli nové stavbě nad strání. Až napotřetí, když jsem vystoupal po kalvárii, se mi podařilo celý úsek objet. Dostal jsem se ale pěkně k modré turistické, po které jsem se snadno velkou polní cestou dostal kolem Boreckého rybníku do Svojkovic. Stará dobrá cesta pokračuje mezi Vydřiduchem a dálnicí až do Holoubkova. Do stoupání za obcí jsem se vydal po Tankovce. Vjíždím pomalu do PP Trhoň. Na křižovatce tankovek jsem se rozhodl pokračovat lesem. To nebyla dobrá volba, cesta se ihned ztratila a já se topil v listí. Naštěstí se jednalo o krátký úsek a dostal jsem se tak až k červené turistické, konečně nějakému orientačnímu bodu. Na Tankovce jsem z ní ale opět sjel a pokračoval na jihozápad pod Bílou skálou, dokud jsem nenatrefil na moc pěknou cestu ze Strašic značenou zelenou značkou.

Tato značka projíždí celým hřebínkem Trhoně, jede se po ní pěkně, je zvlněná, s hrubším asfaltem. Značně se klesá za Bábovkou. U silnice na rozc. Hůrecká cesta opouštím zelenou a až na vrchol Žďár ji měním za žlutou. Ta zřejmě kvůli kácení není moc dobře značená. Navíc má nesjízdné úseky-skalky, prudké kopce se sypkým jehličím, atd. Takže žádná slast. Z vrcholu je pěkný rozhled na sever a částečně na Zbiroh, pak už následuje pekelný sjezd po červené, který končí až u rozcestí Polesí Žďár. Po CT 2157 pokračuji do Borku a projíždím do Rokycan, jejichž je součástí. Vždycky jsem projížděl centrem jako hňup, mnohem lepší je cesta podél Klabavy, na kterou plynule navazuje zelená značka vedoucí po pěšině pod dálnici a do vsi Klabava. Odtud jedu tentokrát přes kopec po CT 2159 ke golfovému hřišti (Horomyslice) a do Dýšiny. Z Dýšiny jedu podle mapy neprůjezdnou cestou do Červeného Hrádku z ulice Do Křemší. Je ale prověřeno, že projet je možné. Z Hrádku jsem projel lesem k ústřednímu hřbitovu a přes Švábiny do Božkova.

Poslední část výletu už je rutinní záležitostí po Slovanské na nám. Milady Horákové a pak přes Doudlevce na Bory. Dalších téměř 80 km za mnou, trochu mi nebavilo slézání z kola kolem Žďáru, jinak to stálo za to i proto, že se jelo po slušných cestách.


Odkaz na podrobné statistiky a výškový profil trati  

Žďár u Rokycan

Žádné komentáře:

Okomentovat